Naakaii bizaad

Naakaii Bizaad (Naakaii Bizaadjígo Español bee wójí) éí "Naakáí dootłʼizhí dóó Bééshbichʼahii dabizaad ndahalinígíí" atah yisdzoh; Ndaʼałkaahí bikʼehgo díí saadígíí éí "Indo-European languages" daolyé. Naakaii Bikéyah dóó Dibé Diníí Bikéyah dóó Shádiʼááhjí Kéyah Dah Siʼánígíí kéédahatʼínígíí éí Naakaii Bizaad yee yádaałtiʼ.

Idioma español en el mundo
Biʼééʼ Łichííʼí bizaad

Biʼééʼ Łichííʼí bizaad (biʼééʼ łichííʼíkʼehjígo русский язык wolyé) éí "Naakáí dootłʼizhí dóó Bééshbichʼahii dabizaad ndahalinígíí" atah yiisdzoh; ndaʼałkaahí dóó ééʼdeetįįhii bikʼehgo díí saadígíí éí "Indo-European Languages" daolyé.

Béeso

Béeso (Naakaii bizaad: "peso" = béésh/dah adidloh), Bilagáana bizaadjí éí money wolyé. Béeso éí tʼáá hatʼíí shį́į́h beeʼnidool yééł, nidoonishgo beeʼnidool yééł, áádóó ʼąąh hááʼáʼgo beeʼ nidool yééłígíí ʼoolyé. Béeso chʼooʼį́į́hígíí éí: medium of exchange, a unit of account, a store of value, áádóó standard of deferred payment.Béeso naaltsoos nilį́į́hgo haʼniidę́ę́hígíí éí "Fiat money" átʼé. Fiat money éí doobą́ą́h ilį́go oolyé, wááshindoondę́ę́ʼ beehazʼą́ąnii ayiiłʼį́į́hgo iindaʼ fiat money ilį́ʼ yiilééh. Áádóó éí kéyah biłhaʼdahaasdzoʼgo fiat money béeso nilį́į́hgo chʼooʼį́į́h łééh. Díí béesoʼígíí éí "tʼáá ałtsó ʼąąh hááʼáʼígíí beeʼnidool yééł", haʼnį́į́hgo beehazʼąʼąnii alį́į́h.

Nahasdzáán bikáaʼgo kéyah ałhidadiidzoogo béeso chʼooʼdayóółʼį́į́hígíí éí currency wolyé, díí éí Béeso bá hooghango béeso naazniil (Naaltsoos bikáaʼgi béeso print adaalyáʼígíí áádóó béeso biyázhí naazniil). Béeso, béeso báhooghan góneʼ naaznilígíí, checking account dóó savings account góneʼ béeso siniilígíí currency átʼé.

Béésh Bichʼahii Bizaad

Béésh Bichʼahii Bizaad (Béésh Bichʼahiikʼehjígo Deutsch wolyé) éí "Naakáí dootłʼizhí dóó Béésh Bichʼahii dabizaad ndahalinígíí" atah yiisdzoh; ndaʼałkaahí bikʼehgo díí saadígíí éí "Indo-European Languages" daolyé.

Dziłghą́ʼí

Dziłghą́ʼí Dineʼé éí Bílaʼ Ashdlaʼii Dineʼé Hoozdo Hahoodzo biyiʼdi White Riverjí bikéyahígíí óolyé, áádóó Bitsį́ʼ yishtłizhii Dineʼé ałdóʼ danilį́. Hoozdo Hahoodzojí bí bikéyah ákǫ́ǫ́ biyiʼjí hazʼą́ągo hólǫ́. Bikéyahígíí éí Bilagáana Bizaadjígo ádeiłní, Fort Apache Indian Reservation deiyózhíi łeh. Áádóó bízhiʼígíí éí White Mountain Apache Tribe of the Fort Apache Reservation yee ádadoojí.

Bitsįʼ Yishtłizhii San Carlosjí kéédahatʼínígíí éí Dziłghą́ʼí-White Riverjí kéédahatʼínígíí yił kʼé daʼahidiníí dóó tʼáá ałah tʼáá bí bizaad nilínígíí ałdóʼ yee yádaałtiʼ. Díí saadígíí éí Athabaskan languagejí (Southern Athabaskan language) atah yisdzoh (bizaadígíí éí tʼáá kʼasdą́ą́ʼ Diné Bizaad bee yáʼátiʼ nahalingo tʼáá bí bizaad nilínígíí yee yádaałtiʼ).

Dáághahii bizaad

Dáághahii bizaad (dáághahiikʼehjígo français wolyé) éí "Naakáí dootłʼizhí dóó Bééshbichʼahii dabizaad ndahalinígíí" atah yiisdzoh; ndaʼałkaahí bikʼehgo díí saadígíí éí "Indo-European Languages" daolyé.

Kin Łichííʼ (Kiisʼáanii bikin)

Kin Łichííʼ éí Yootó Hahoodzodi kin sinil. Anaashashí dineʼé bizaadjí éí Ohkay Owingeh wolyé; Naakaii bizaad dóó Bilagáana bizaadjí "San Juan Pueblo" jiníí ńtʼę́ę́ʼ; dííshjį́į́góó tʼóó saad "Ohkay Owingeh" choozhʼį́.

Kin Łichííʼ éí 16.2di náhásdzo hayázhí dikʼą́ągo áníłtso, áádóó áadi 1,143 ánéelą́ąʼgo bílaʼashdlaʼii kéédahatʼį́ (díí éí 2010góó yihah yę́ędą́ą́ʼ diné daóltaʼ).DÍNE WÓLTAʼ

Kin Łichííʼ éí 36°3′15″N 106°4′13″W-gi bił hazʼą́, áádóó éí tónteel bikááʼdóó deigo 5,663 adéesʼeez.GNIS

Hastiin Poʼpay bee ééhaaniih biiniyé ályaaígíí éí Kin Łichíiʼdi siʼą́.

Méhigo bizaad

Méhigo bizaad, bitsįʼ yishtłizhii bizaad Nahuatl wolyéígíí éí bílaʼashdlaʼí yeeyáʼdaałtʼiʼ Naakaii Bikéyahdi. Díí saad éí Uto-Aztecan languagejí atah yiisdzo, áádóó ałtsá naanásdzoʼígíí éí Southern Uto-Aztecanjí atah yiisdzo. Áádóó éí ałtsá naanásdzo, díí éí Nahuan wolyéji atah yiisdzo. Áádóó éí biyaadi éí Core Nahua wolyéego ałtsá naanásdzo, áádóó iindaʼ Nahuatl aadi yiisdzo. Díí saad Nahuatl wolyéígíí éí Méhigo bizaad ałdóʼ déíłnį́ʼgo daʼyoozhí (Méhigo bizaad kʼehjígo éí Nāhuatlahtōlli, Mēxihcatlahtōlli wolyé).

601 biyihah yę́ędą́ą́ʼ doo kwiishdę́ę́ʼ bitsįʼ yishtłizhii Nahuatljí yeeyáʼdaałtíʼ, Naakaii bikéyahdi. Naaná díí saad ałdóʼ Naakáí dinéʼiʼ Aztecs daalyéʼígíí ałdóʼ Nahuatl yeeyáʼdaałtíʼ nitʼę́ę́h, tʼáá doo Naakáí łibáʼiʼ nidaʼhanééh yę́ędą́ą́ʼ. Áádóó Naakaii łibáʼiʼ nidaʼhaznááh doo kwiishdę́ę́ʼ saad bikʼéʼalchíʼgo baʼnidiildéí doo éí ákwiigo shį́į́h naaltsoos hadaʼhiinéízdéí Nahuatljiʼ daʼbikʼéʼashchį́ʼgo. Naaltsoos bikáaʼgi saad nizhǫ́nigo áádóó saad nidashchʼą́ą́ʼgo daʼbikáágo adaalyá, naaná naaltsoos beeʼeeʼhózinígíí ałdóʼ Nahuatljí bikáá adaalyá nitʼę́ę́h. Díí ákwii tʼéigo naaltsoos haʼdaʼhiinéízdéí, 1503–1700ji yihah yę́ędą́ą́ʼ (Díí ákwii tʼéigo aalyá nitʼę́ę́h Naakaii bikéyahdi ). Díí naaltsoos bikáaʼgi saad adaalyáʼígíí éí Classical Nahuatl wolyéego beeʼwoozhí. Classical Nahuatl éí bílaʼashdlaʼí kin Tenochtitlan hoolyéʼígííʼ yeeyáʼdaałtíʼ nitʼę́ę́hígíí oolyé. Saad Nahuatl éí tʼáá yéigo naaskáá .

Diishjį́ʼgo bílaʼashdlʼiʼ Nahuatl yeeyáʼdaałtíʼígíí tʼáá hahshį́į́h niłtsoʼgo ałą́ą́h átʼéego yeeyáʼdaałtí. Ayiisíʼígíí éí tʼaa nahdiʼ bílaʼashdlaʼí daʼbighanígíí Nahuatljiʼ yaʼdaałtí. Naaná saad Nahuatl wolyéígíí ałdóʼ tʼáá hahshį́į́h niłtsoʼgo Naakaii łibáʼiʼ bizaad bitahgo atʼéí (Nahuatl dóó Spanish éí doo tʼaałá saad átʼée da. Saad Spanish wolyéígíí éí tó wónaanídę́ę́ʼ saad átʼé; bilagáana bizaad naʼhalingo. Naaná saad Nahuatl éí bitsįʼ yishtłizhii bizaad átʼé).

Diishjį́go éí bílaʼashdlaʼí doołá Classical Nahuatljí yeeyáłtíʼiʼdaʼ. Łaʼ bílaʼashdlaʼí Méhigo tééh goná daʼbighanígíí ałdóʼ bizaad asdą́ą́ Classical Nahuatl biłałheełtʼéʼ nidí aadjiʼígíí łahgo átʼé. Naaná diishjį́ʼgo éí Naakaii Bikéyah biBeehazʼą́ąnii: Ley General de Derechos Lingüísticos de los Pueblos Indígenas (bilagáana bizaadjí éí General Law on the Linguistic Rights of Indigenous Peoples) wolyéego beeʼooʼnish. Díí beehazʼą́ąnii éí 2003 biyihah yę́ędą́ą́ʼ beeʼdaʼdeizhnish, díí saad Nahuatl éí national language nilį́į́hgo baʼnitsáʼ hakéés áádóó ákwii tʼéigo beehazʼą́ąnii bikáá (Tʼáá Spanish naʼhalingo official language átʼé).

Bílaʼashdlaʼí Nahuatl yeeyáʼdaałtíʼígíí:

Naakaii Bikéyahji bílaʼashdlaʼí 1,600,000 ánéelą́ą́ʼ saad Nahuatl yeeyáʼdaałtíʼ.

Kéyah El Salvador wolyéjiʼ, bílaʼashdlaʼí 2,000 ánéelą́ą́ʼ saad Nahuatl yeeyáʼdaałtíʼ.

Naakaii Łizhiní Bikéyah

Naakaii Łizhiní Bikéyah éí 30.2di míiltsoh km² (11.7di míiltsoh sq mi) aniiłtsoh, díí éí Mágí Bitseeʼ Noodǫ́zí Bikéyah bił yoltáʼgoʼ ałdóʼ. 1.1di biyóón diné kéhaʼtʼíʼ (2005 yę́ędą́ą́ʼ diné daaltá) áádóó 53 kéyah biłháʼdáʼhasdzóʼ. Díí Naakaii łizhiní bikéyah bikáaʼgi diné kédáʼhátʼį́ʼnigíí éí 14.2% néél ąąh, tʼáá átʼé dinéʼ díí náhasdząąn yikáá kédaʼhátʼį́ʼnígíí bił hałʼą́ą́naanilgoʼ. Naakaii Łizhiní bikéyah éí tó niteel biná hį́į́yįʼ: Médíwííyin sii náhokʼǫsjigoʼ tó náʼhį́į́yįʼ, Suez Canal dóó Tółichíí Dáʼsiyį́į́ Sii éí náhokʼǫs dóó háʼahah bitʼági tó siyį́į́ʼ, Bitsį́ʼ Yishtłizhiiʼ Tónteel éí haʼaʼahjigoʼ siyį́į́ʼ, áádóó Náhookǫs dóó Haʼaʼaahjí Tónteel éí éʼééʼaahjigoʼ siyį́į́ʼ. Mágí Bitseeʼ Noodǫ́zí Bikéyah éí kéyah daʼnááʼééł átʼé.

Nahasdzáán Bikáaʼgi Kéyah Naaznilgo Ałhidadiidzooígíí

Nahasdzáán Bikáaʼgi Kéyah Naaznilgo Ałhidadiidzooígíí biwááshindoon éí 40°44′58″N 73°58′5″W-gi bił hazʼą́.

Bichʼah Dootłʼizhii

Bee Hazʼą́ą Ił Chʼétʼaah

Ásáí Bizaad

Ásáí Bizaad éí Semiticjiʼ atah yisdzoh, áádóó nahasdzáán bikáaʼgi naakidi neeznádiin dóó baʼąą tsebíídiin dimííltsoh diné díí saad yee yádaałtiʼ; nááná naakidi neeznádiin dóó baʼąą ashdlaʼdiin dimíiltsoh diné Ásáí Bizaad yídahoołʼą́ą́. Nááná naaltsoos Kʼowʼan wolyéhígíí (Mohamed bikʼehgo Diyin God binaaltsoos) éí Ásáí bizaadjí bikʼeʼeshchí, áádóó Ásáí Bizaad éí Nahasdzáán Bikáaʼgi Kéyah Naaznilgo Ałhidadiidzooígíí biWááshindoon bizaad átʼé ałdóʼ.

ałʼąą dineʼé bizaadjí

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.