Zilpa

Zilpa (hebrejsky זִלְפָּה‎‎, Zilpa), přepisováno též jako Zelfa, je biblická postava, která byla služkou Ley, manželky Jákoba.[1] Její jméno je vykládáno jako „Pohrdaná zde“ či „[ta] Nízkých úst“.[2] Protože Lea přestala rodit děti a viděla, že její sestra Ráchel dala svou služku Bilhu jejich společnému muži Jákobovi za ženinu, dala i ona Jákobovi za ženinu svou služku Zilpu. Zilpa Jákobovi porodila dva syny, které Lea pojmenovala Gád a Ašer.[3]

Zilpa
Děti Gád
Ašer

Odkazy

Reference

  1. Gn 29, 24 (Kral, ČEP)
  2. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 167.
  3. Gn 30, 9–13 (Kral, ČEP)

Literatura

  • NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Zelfa.
  • DOUGLAS, James Dixon. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo Zilpa.
Gád

Gád (hebrejsky גָּד‎‎, Gad) je jméno sedmého Jákobova syna, kterého mu porodila Zilpa, otrokyně první manželky Ley. Jméno se vykládá jako „Zdar“ či „Štěstí“. Jménem tohoto syna byl též nazýván jeden z izraelských kmenů. Příslušníci tohoto kmene jsou označování jako Gádovci. O samotném Jákobovu synu jménem Gád se z biblických příběhů téměř nic nedozvídáme. ֹVíme pouze, že měl nejméně sedm synů.Z mimobiblických zdrojů však uvádí ze života Gáda obsáhlejší epizodu například apokryfní spis, jenž je známý pod označením Josef a Asenat. V závěru tohoto spisu je popsáno nevydařeného spiknutí faraónova prvorozeného syna proti Josefovi. V jeho plánu byly dvě vraždy. Vraždou Josefa se chtěl zmocnit jeho ženy Asenaty a vraždou svého otce chtěl získat faraónův trůn. Lstí se mu podařilo do spiknutí zapojit nejen Gáda, ale i jeho bratra Dana, kterým nalhal, že slyšel, jak Josef hovořil s farónem o svém vlastním plánu těmito slovy: „Gád a Dan jsou děti služebnic a nejsou to moji bratři. Vyčkám smrti svého otce a vypudím je a celou jejich rodinu, aby nedědili spolu s námi, protože jsou to děti služebnic a prodali mě Izmaelcům. Zachovali se ke mně nešlechetně, ale já jim to oplatím, jen co můj otec zemře.“ Když se Gád s Danem doslechli, že údajně faraón s tímto Josefovým záměrem nejenom souhlasí, ale dokonce Josefovi slíbil aktivní pomoc, vyděsilo je to natolik, že souhlasili se svou účastí na vraždě svého bratra Josefa. Spiknutí se však vymklo kontrole. Gád s Danem byli nuceni uznat svou chybu a díky Asenatině přímluvě došlo i ke smíru mezi Gádem a Danem a ostatními jejich bratry.

Izraelské kmeny

Izraelské kmeny (hebrejsky שבטי ישראל‎‎, Šivtej Jisra'el) souhrnně označované jako synové Izraele (hebrejsky בני ישראל‎‎, Bnej Jisra'el) byly podle tradičního biblického podání kmeny, které vzešly z potomků patriarchy Jákoba, jehož druhé jméno bylo Izrael („Zápasící s Bohem“, „Bůh zápasí“). Jákob byl podle biblického vyprávění synem Izákovým a vnukem Abrahámovým. Měl 12 synů (ze 4 matek: 2 byly jeho manželky – Lea a Ráchel – a 2 byly jejich služky – Zilpa a Bilha), kteří jsou považováni za praotce jednotlivých 12 kmenů izraelského národa. Jejich jména jsou (podle pořadí narození): Rúben, Šimeón, Lévi, Juda, Dan, Neftalí, Gád, Ašer, Isachar, Zabulón, Josef, Benjamín.

Jákob

Jákob (hebrejsky יעקב‎‎, Ja'akov) zvaný Izrael je třetí praotec izraelského národa. Jákob byl synem Izáka a Rebeky a otcem dvanácti synů (Rúben, Šimeón, Lévi, Juda, Dan, Neftalí, Gád, Ašer, Isachar, Zabulón, Josef, Benjamín), z nichž povstalo dvanáct kmenů Izraele. Měl i dceru Dínu. Podle Tóry žil 147 let.

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.