Zeměpisné souřadnice

Zeměpisné souřadnice (koordináty) se používají k určení polohy na povrchu Země. Nejčastěji se používají tři údaje: zeměpisná šířka a zeměpisná délka udávané ve stupních a nadmořská výška v metrech nad mořem.

Geographic coordinates sphere
Zeměpisná šířka (φ) a délka (λ)

Jednotlivé souřadnice

Zeměpisná šířka udává, na jaké rovnoběžce se dané místo nachází a tedy jaká je jeho úhlová vzdálenost od rovníku. Zeměpisná šířka se pohybuje mezi 0° (rovník) a 90° (zemské póly) a rozlišuje se severní a jižní podle severní a jižní polokoule.

Zeměpisná délka udává, na jakém poledníku se místo nachází, tedy jaká je jeho úhlová vzdálenost od základního poledníku. Zeměpisná délka se pohybuje mezi 0° (nultý poledník procházející Greenwichem) a 180° (protilehlý poledník, kterým prochází datová hranice). Rozlišuje se východní a západní podle východní a západní polokoule.

Nadmořská výška udává svislou vzdálenost od střední hladiny moře. Ta je teoreticky stanovena jako nulová výška nad zemským povrchem. Udává se v metrech nad mořem (m n. m.) nebo metrech pod hladinou moře, případně, např. v letectví, ve stopách.

Jednoznačné určení polohy

Pro jednoznačné určení polohy na povrchu Země není nadmořská výška nutná, například pro nalezení místa v mapě nebo na glóbusu postačí zeměpisná šířka a délka. Třetí souřadnici nahradí údaj o tom, že se místo nachází na zemském povrchu. Nadmořskou výšku však ze zbývajících dvou souřadnic nelze zjistit přímo (vypočítat), ale lze ji odečíst z map, které jsou výsledkem mapování terénu dané oblasti.

Zeměpisné souřadnice jsou v podstatě sférické souřadnice s počátkem ve středu Země. Zeměpisná šířka a délka určují polohový vektor, směr od počátku souřadnic, ve kterém se dané místo nachází (na zemském povrchu). Třetí sférickou souřadnicí by byla vzdálenost daného místa od počátku souřadnic, tedy poloměr Země v daném místě neboli vzdálenost od středu Země. Z praktických důvodů je však místo toho měřena od mezinárodně určené „nulové“ výšky na povrchu Země.

Zjišťování souřadnic

Souřadnice lze zjistit odečtením z mapy (či podle jiného referenčního bodu) nebo je změřit v daném místě v terénu. Od roku 2000, kdy byl americký vojenský sytém GPS uvolněn pro civilní využití, se zeměpisné souřadnice nejčastěji měří zařízením pro příjem a zpracování signálu z družicového polohového systému. Předtím se používala astronavigace, tedy zjišťování polohy nebeských těles pomocí sextantu a výpočet souřadnic za pomocí astronomických tabulek a hodinek určujících přesný (greenwichský) čas.

Alternativní zeměpisné souřadnice

Kromě běžných zeměpisných souřadnic se pro určení zeměpisné polohy na povrchu Země používají i jiné systémy. Příkladem je Mercatorův systém souřadnic (UTM), který dělí zemský povrch soustavou pravidelných mřížek. Z tohoto systému je odvozený Vojenský mřížkový referenční systém (MGRS) užívaný v Severoatlantické alianci (NATO).

Související články

Externí odkazy

Chicagská univerzita

Chicagská univerzita (anglicky University of Chicago) je americká soukromá univerzita sídlící v Chicagu ve státě Illinois. Byla založena v roce 1890 Johnem Rockefellerem.

Univerzita měla v roce 2016 době přes 15 000 studentů a přes 2200 zaměstnanců.

Egejské moře

Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos [egeo pelagos], turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře. Nachází se mezi Balkánským poloostrovem, ostrovem Krétou a Anatolií, velká část jeho plochy patří Řecku. Jeho rozloha činí 190 000 km², maximální hloubka dosahuje 2561 m.

Honšú

Honšú (japonsky: 本州) je největší japonský ostrov. Leží na jih od Hokkaidó, na sever od Šikoku (přes Vnitřní moře) a na severovýchod od Kjúšú. Jeho východní břehy omývá Tichý oceán a západní Japonské moře. Je to sedmý největší a druhý nejlidnatější (po Jávě) ostrov na světě.

Kjúšú

Kjúšú (japonsky: 九州 = devět zemí/provincií - podle 9 správních provincií na ostrově) je třetí největší japonský ostrov a leží nejjižněji a nejzápadněji ze čtyř hlavních ostrovů. Je považován za kolébku japonské civilizace. Dříve byl známý i pod jmény Kjúkoku (九国=devět zemí), Činzei (鎮西) a Cukuši-šima (筑紫島).

Počet obyvatel: 13,44 milionu (v roce 1995).

Rozloha: 35 640 km².

Nadmořská výška

Nadmořská výška je svislá vzdálenost (výškový rozdíl) určitého místa na zemi k hladině některého moře (obvykle nejbližšího). Udává se v metrech nad mořem (m n. m.). Jelikož je první písmeno m ve zkratce označení jednotky SI, píše se bez tečky. Někdy se nadmořská výška také udává ve stopách nad hladinou moře v angloamerické měrné soustavě.

Rozdíl nadmořských výšek dvou bodů se nazývá převýšení.

Nová Guinea

Nová Guinea (indonésky Irian, v minulosti často Papua) je se 786 000 km² druhý největší ostrov světa. Rozloha ostrova přibližně odpovídá Turecku. Leží v Melanésii nedaleko severního pobřeží Austrálie a je politicky rozdělený mezi Indonésii (provincie Západní Papua a Papua) v západní části a státem Papua-Nová Guinea ve východní části. Celý ostrov je součástí australského kontinentu.

Okres Chomutov

Okres Chomutov je okresem v Ústeckém kraji. Jeho dřívějším sídlem bylo město Chomutov.

Sousedí s ústeckými okresy Most, Louny a karlovarským okresem Karlovy Vary. Jeho severozápadní hranice je státní hranicí s Německem.

Okres Liberec

Okres Liberec je okresem v Libereckém kraji. Jeho dřívějším sídlem bylo město Liberec.

Okres Sokolov

Okres Sokolov je okres v Karlovarském kraji. Jeho dřívějším sídlem bylo město Sokolov.

Sousedí s karlovarskými okresy Cheb a Karlovy Vary. Jeho severozápadní hranice tvoří státní hranicí s Německem.

Severní ledový oceán

Severní ledový oceán je nejmenší světový oceán. Má rovněž nejmenší průměrnou hloubku.

Rozkládá se kolem severního zemského pólu, má rozlohu asi 14 mil. km², průměrná hloubka dosahuje 1328 m. Nejhlubší místo 5449 m (Polární hlubokomořská planina). Hladinu Severního ledového oceánu pokrývá větší část roku silná vrstva ledu, takže se po většině jeho plochy mohou v této době plavit pouze těžké ledoborce (a někde ani ty ne) či lodě plující v jejich stopách. Tento mořský led vzniká ze zamrzlé mořské vody.

Stanfordova univerzita

Stanfordova univerzita (anglicky Stanford University), plným jménem Leland Stanford Junior University, je americká soukromá univerzita ve Stanfordu nedaleko Palo Alto v Kalifornii. Byla založena v roce 1891 a nachází se přímo v srdci Silicon Valley.

Z projektů na škole vyšlo mnoho úspěšných počítačových firem dneška, mezi jinými Google a Cisco Systems.

Stupeň (úhel)

Úhlový stupeň (značka ° ) je jednotka pro měření velikosti úhlu. Jeden stupeň (1°) má velikost 1/360 plného oblouku, otočení o 360° znamená plnou otočku do původní polohy. Pro přesnější měření úhlů se kromě desetinných čísel častěji užívá dělením na úhlové minuty a vteřiny. Jeden stupeň má 60 minut a minuta se dále dělí na 60 vteřin, tedy stupeň má 3 600 vteřin:

1° = 60′ = 3600″Úhlové stupně se používají mimo jiné ve sférických soustavách souřadnic, ke kterým patří zeměpisné souřadnice a různé systémy používané v astronomii.

Dělení oblouku na stupně a jeho menší jednotky má původ ve starověké Babylonii, kde se používala šedesátková soustava. Není však jasné, proč Babyloňané kruh rozdělili právě na 360 stupňů, tedy 6 × 60. Podle různých teorií byl důvod astronomický (číslo blízké počtu dní v roce), matematický (číslo umožňovalo dobrou práci se zlomky) nebo geometrický (rozdělení kruhu šestiúhelníkem).

Středozemní moře

Středozemní moře (latinsky Mare Internum nebo Mare Mediterraneum, španělsky Mar Mediterráneo, katalánsky Mar Mediterrània, francouzsky mer Méditerranée, korsicky Mare Mediterraniu, italsky Mar Mediterraneo, slovinsky Sredozemsko morje, chorvatsky Sredozemno more, srbsky Средоземно море, albánsky Detit Mesdhe, řecky Μεσόγειο Θάλασσα (Mesógeio Thálassa, Mesojio Thalasa), turecky Akdeniz, arabsky البحر الأبيض المتوسط (al-bahhr al-abyadd al-mutawasitt), hebrejsky הים התיכון (ha-yam ha-tíqón), maltsky Baħar Mediterran) je vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou. S Atlantským oceánem je spojeno Gibraltarským průlivem, s Černým mořem průlivy Dardanely a Bospor a Marmarským mořem, s Rudým mořem umělým Suezským průplavem. V minulosti bylo nazýváno též Bílé moře, což je význam jeho tureckého pojmenování.

Severní pobřeží je členité s velkými poloostrovy Pyrenejským, Apeninským, Balkánským a Malou Asií. Jižní (africké) pobřeží je členité poměrně málo.

Středozemí je kolébkou řady vyspělých starověkých kultur, např. Egypta, Řecka nebo Říma.

Sumatra

Sumatra je s rozlohou 443 066 km² šestým největším ostrovem světa. Nachází se v západní části souostroví Velké Sundy a je součástí Indonésie.

Vídeňská univerzita

Vídeňská univerzita byla založena roku 1365 a je tak nejstarší univerzitou v německy mluvících zemích. Je také největší vzdělávací a výzkumnou institucí v Rakousku a jednou z největších univerzit v Evropě.

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 Au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život. Země nejspíše vznikla před 4,6 miliardami let a krátce po svém vzniku získala svůj jediný přirozený satelit – Měsíc. Země obíhá kolem Slunce po elipse s velmi malou excentricitou dráhy. Země jako domovský svět lidstva má mnoho názvů v závislosti na národu, mezi nejznámější patří název latinského původu Terra, či řecký název Gaia.Země je dynamickou planetou, která se skládá z jednotlivých zemských sfér. Jedná se o nedokonalou kouli s rovníkovým poloměrem 6 378 km, uprostřed se nachází malé pevné jádro obklopené polotekutým vnějším jádrem, dále pak pláštěm a zemskou kůrou, která se dělí na oceánskou a kontinentální. Zemská kůra je tvořena litosférickými deskami, které jsou v neustálém pohybu vlivem procesu nazývaného desková tektonika. Na povrchu Země se vyskytuje hydrosféra v podobě souvislého oceánu kapalné vody, který zabírá přibližně 71 % zemského povrchu. Na velmi úzkém pásu rozhraní mezi litosférou a atmosférou se nachází biosféra, živý obal Země, který je tvořen živými organismy. Jeho činností došlo k přeměně části litosféry na půdní obal Země, tzv. pedosféru. Celou planetu obklopuje hustá atmosféra tvořená převážně dusíkem a kyslíkem, což jsou plyny vytvářející směs obvykle nazývanou jako vzduch.

Astronomický symbol Země sestává z kříže v kruhu, reprezentujícího poledník a rovník; v jiných variantách je kříž vysunut nad kruh (Unicode: ⊕ nebo ♁). Kromě slov odvozených od Terra, jako je terestrický, obsahují pojmy vztahující se k Zemi také prefix telur- nebo tellur- (např. telurický, tellurit podle bohyně Tellūs) a geo- (např. geocentrický model, geologie).

Planeta Země je domovským světem lidstva, které je na Zemi rozděleno do přibližně 200 nezávislých států. Tyto státy a v nich žijící národy a etnické skupiny jsou ve vzájemném působení prostřednictvím Organizace spojených národů, jiných mezinárodních organizací a mezistátních a mezinárodních aktivit jako jsou diplomacie, obchod, doprava, cestování a vědecká a kulturní výměna.

Zeměpisná délka

Zeměpisná délka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k východu nebo západu od Greenwichského poledníku. Je to úhel, který svírá rovina místního poledníku, procházejícího určovaným bodem, a rovina Greenwichského (nultého) poledníku.

Zeměpisná šířka

Zeměpisná šířka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k severu nebo jihu od rovníku. Jde o úhel, který svírá rovina rovníku s normálou referenční plochy v příslušném bodě na povrchu Země. Místa se stejnou zeměpisnou šířkou propojují rovnoběžky, nultá rovnoběžka se nazývá rovník.

Zeměpisná šířka bývá zaměňována s geocentrickou šířkou, která udává úhel mezi rovinou rovníku a přímkou, procházející středem Země a příslušným bodem na povrchu Země. Na kouli tyto pojmy splývají, ale na elipsoidu a obecně na geoidu se různí.

Černé moře

Černé moře (bulharsky Черно море [Černo more], rumunsky Marea Neagră, ukrajinsky Чорне море [Čorne more], rusky Чёрное море [Čornoje more], abcházsky Амшын Еиқәа [Amšyn Eiqwa], mingrelsky უჩა ზუღა [Uč'a zugha], gruzínsky შავი ზღვა [Šavi zghva], turecky Kara Deniz) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.