Vzdělávání

Vzdělávání je proces, který podporuje a napomáhá učení. V češtině se v návaznosti na mezinárodně obvyklé vymezení pojmů zpravidla odlišuje formální a neformální vzdělávání jako záměrné, strukturované a organizované aktivity od informálního učení, které organizovanou formu, strukturu a leckdy i záměr postrádá.

V protikladu ke vzdělávání je vzdělání obvykle chápáno nikoli jako proces, nýbrž jako stav, k němuž vzdělávání vede. V tomto pojetí lze vzdělání chápat buď jako souhrn osvojených znalostí, dovedností a schopností jednotlivého člověka, nebo úžeji jako formální uznání výsledků učení (stupeň vzdělání, v anglofonním světě se tomuto užšímu vymezení blíží pojem kvalifikace).

Teorií vzdělávání se zabývá pedagogika a didaktika, které v různých podobách zkoumají formy, postupy a cíle výuky a učení.

Příkladem think tanku, který se zabývá reformou vzdělávání v České republice, je Institut pro sociální a ekonomické analýzy.

Související články

Externí odkazy

Boston

Boston je hlavní město amerického státu Massachusetts, největší město Nové Anglie a významný přístav, ležící na východním pobřeží USA. S téměř 7,5 miliony obyvatel jde o pátou největší metropolitní oblast v USA. Jde o jedno z nejstarších a kulturně nejvýznamnějších měst Spojených států, středisko vysokoškolského vzdělávání, zdravotnictví a kulturního života. Koná se zde řada atraktivních sportovních utkání.

Elimelech Rimalt

Elimelech Rimalt (hebrejsky: אלימלך רימלט, plným jménem אלימלך-שמעון רימלט, Elimelech Šim'on Rimalt, žil 1. listopadu 1907 – 5. listopadu 1987) byl izraelský politik a dlouholetý poslanec Knesetu za strany Všeobecní sionisté, Liberální strana, Gachal a Likud. V letech 1969 až 1970 zastával v izraelské vládě post ministra poštovních služeb.

Estonsko

Estonsko (estonsky Eesti, plným názvem Estonská republika, estonsky Eesti Vabariik) je území a stát ve východní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí. Jde o přímořský stát, jehož hranici tvoří z větší části Baltské moře; 80 km široký Finský záliv na severu je odděluje od Finska, přibližně 300 km moře je na západě dělí od Švédska. Suchozemskou hranici má Estonsko na východě s Ruskem, ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s Lotyšskem. Hlavním městem je Tallinn, ležící na severním pobřeží.

Většinu obyvatelstva Estonska tvoří Estonci, hovořící estonštinou, uralským jazykem blízkým finštině, estonsky hovoří v této zemi 85 % obyvatel, i když Estonci tvoří pouze 70 % obyvatelstva. Od sovětské okupace v zemi žije též početná ruská menšina. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou průmysl potravinářský a dřevozpracující, založené na rozvinutém zemědělství, lesnictví a rybolovu. Hlavními obchodními partnery jsou Finsko, Švédsko a Lotyšsko, přičemž podíl dalších zemí Evropské unie na zahraničním obchodu stále roste.

Estonsko je od roku 2004 členem Evropské unie a NATO, od roku 2011 platí eurem.

Konzervatoř

Konzervatoř je vzdělávací instituce se zaměřením zejména na nevýtvarné umělecké vzdělání, tedy hudbu, zpěv, tanec a hudebně dramatické umění. V Česku má konzervatoř v současné době v rámci českého vzdělávacího systému obvykle postavení obdobné jako střední škola (SŠ), v některých případech jako vyšší odborná škola (VOŠ), resp. pokud jde o dosažený stupeň vzdělání (kvalifikace – blíže ISCED), nejedná se tedy o vysokou školu (VŠ). Nicméně podobně jako VOŠ, či VŠ, se i konzervatoře mohou řadit mezi vzdělávací instituce, které poskytují terciární vzdělání.

Lipská univerzita

Lipská univerzita (německy Universität Leipzig, latinsky Alma mater lipsiensis), sídlící v Lipsku ve Svobodném státu Sasko, je jednou z nejstarších univerzit na území současného Německa. Měřeno dobou provozu, je v Německu dokonce druhou nejdéle fungující univerzitou po Heidelberské univerzitě (dříve založená univerzita v Rostocku totiž byla zrušena a nějakou dobu neexistovala, později byla zase obnovena). V současné době má zhruba 26 772 studentů (stav v akademickém roce 2012/2013).

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (zkratka MFF UK, hovorově matfyz) je jednou z fakult Univerzity Karlovy v Praze. Její budovy se nachází na pěti místech v Praze – v profesním domě na Malé Straně, na Karlově, v Karlíně, Troji a Hostivaři. Hovorové označení pro studenta/studentku MFF je matfyzák/matfyzačka.

Fakulta vznikla 1. září 1952 vyčleněním z Přírodovědecké fakulty. Prvním děkanem fakulty byl Miroslav Katětov. Současným děkanem je prof. RNDr. Jan Kratochvíl, CSc. Rozpočet fakulty je přibližně 1,2 mld. Kč.

Kromě fyzikálních a matematických oborů se na MFF UK vyučuje i informatika, kterou studuje přibližně polovina všech studentů fakulty.

Fakulta se pravidelně umisťuje na vysokých pozicích v nejrůznějších českých i zahraničních žebříčcích hodnocení vysokých škol.

Mateřská škola

Mateřská škola ve státech střední Evropy znamená předškolní zařízení pro děti od 3 do 7 let. V mnoha jiných zemích se nazývá „kindergarten“ (z němčiny – „zahrada pro děti“) a označuje první stupeň vzdělání pro děti ve třídě (nultá úroveň ISCED). Tedy termín mateřská škola v některých zemích označuje součást formálního školního systému, zatímco v jiných zemích může znamenat předškolní zařízení nebo opatrovatelskou péči. Název se někdy neoficiálně, hovorově nahrazuje pojmem mateřská školka nebo jen školka, případně mateřinka.

Mentální retardace

Mentální retardace, neboli mentální postižení, je trvalé snížení inteligence v důsledku organického poškození mozku. Retardaci tedy nelze léčit, protože nejde o nemoc, ale trvalý fyziologický stav (zaostalý vývoj rozumových schopností, odlišný vývoj některých psychických vlastností, poruchy ve schopnosti adaptace). Jedinci, u kterých k zaostávání rozumového vývoje došlo z jiných důvodů než kvůli organickému poškození mozku (například kvůli vlivu společenského prostředí, nemožnosti vzdělávání apod.) a vykazují IQ 70 a více, se sice považují za mírně mentálně retardované, ale nikoliv z klinických příčin.

Mentální retardaci klasifikujeme v šesti základních kategoriích. Některá tradiční označení těchto postižení, která byla běžná zhruba do 90. let 20. století, se již v psychiatrické terminologii nepoužívají (zejména výrazy debilita, idiocie a imbecilita).

Mezinárodní svaz ochrany přírody

Mezinárodní svaz ochrany přírody (anglicky International Union for Conservation of Nature, IUCN) je mezinárodní organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů. Byla založena v roce 1948 a má sídlo ve švýcarském Glandu u Ženevského jezera. IUCN spojuje 83 států, 108 státních institucí, 766 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a kolem 10 000 odborníků a vědců z celého světa.

Pedagogika

Pedagogika je společenská věda, která zkoumá podstatu, strukturu a zákonitosti výchovy a vzdělávání jako záměrné, cílevědomé a soustavné činnosti formující osobnost člověka v nejrůznějších sférách života společnosti. Studuje a kriticky hodnotí myšlenkové dědictví minulosti, sleduje vývoj školství, výchovy a vzdělávání v zahraničí a ve spolupráci s dalšími vědními disciplínami formuluje nové vývojové trendy pro různé oblasti výchovy a vzdělávání.Pedagogika jako obecný obor se dále dělí na konkrétní pedagogiky (např. hudební nebo výtvarná pedagogika) a specializace jako didaktiky konkrétních oborů (např. didaktika matematiky) se svými metodikami. Úzce spolupracuje s psychologií, zejména pedagogickou, ale také v poslední době s neurovědami a psychologií osobnosti.

Vědecká pedagogika studovaná v doktorském studiu na filozofických fakultách (Ph.D.) vychází historicky z filozofie výchovy, na fakultách pedagogických se zaměřuje hlavně na konkrétní didaktiky školních oborů. Hlavním rozdílem je, že filozofická pedagogika hledá, srovnává a analyzuje smysl a pojetí jednotlivých filosofických kategorií pro výchovu a učení obecně v životě (Filozofická fakulta UK), ale pedagogika učitelská je zaměřena spíše prakticky, především pro školní prostředí a vzdělávací soustavu (Pedagogická fakulta UK).

Probíhá spor, nakolik má být pedagogika normativní vědou, tzn. nakolik se má zaměřovat na definování cílů, obsahu a účelu výchovy a nakolik jí má jít především o neutrální popis a objasňování výchovných jevů a procesů. Např. Průcha definuje pedagogiku jako vědu, která „se zabývá (1) vším tím, co vytváří a determinuje nějaké edukační prostředí, (2) procesy, jež se v těchto prostředích realizují, (3) výsledky a efekty těchto procesů.“V současnosti (2009) neexistuje jednotné pojetí pedagogiky, ani shoda v hlavním účelu pedagogiky. Různá pojetí se liší podle jednotlivých autorů, teoretických směrů i podle kulturní orientace charakteristické pro určitou zemi.Za zakladatele pedagogiky jako vědy o výchově bývá považován Jan Amos Komenský, za zakladatele moderní pedagogické teorie lze považovat J. F. Herbarta.

Stipendium

Stipendium je peněžitá podpora pro studenty a mladé vědce. Je obvykle udělováno na základě politických nebo sociálních kritérií nebo na základě výjimečných studijních nebo tvůrčích výsledků.

Studium

Studium je cílená a systematická činnost, směřující k získávání znalostí, zkušeností nebo k získávání poznatků vůbec.

Studovat lze v různých školách. Může to být např.

střední škola

vyšší odborná škola

vysoká škola

univerzita

učňovská škola

odborná školaVzdělávání žáků (mimo vysokou školu) může být různě organizováno (tzv. formy vzdělávání): denní forma vzdělávání, večerní forma vzdělávání, dálková forma vzdělávání, distanční forma vzdělávání, kombinovaná forma vzdělávání.

Studium posluchačů (studentů na vysokých školách) může být rovněž různě organizováno (tzv. formy studia): prezenční studium, distanční studium, kombinované studium. Základní stupně vysokoškolského studia jsou pak: bakalářské studium, magisterské studium, doktorské studium (někdy též označované jako studium doktorandské). Mimoto vysoké školy (zejména univerzity) též často uskutečňují celoživotní vzdělávání (různé kurzy), resp. U3V (kurzy pro seniory).

Studium může představovat i návštěva kurzu nebo semináře.

Úspěšnost a efektivnost studia se zpravidla ověřuje pomocí různých průběžných testů a zkoušek, zápočtů, cvičení, resp. seminářů; ukončuje se klasifikací.

Osoba, která se věnuje studiu je student.

Střední škola

Střední škola nebo sekundární škola je poslední část povinného vzdělání v zemích jako Austrálie, Kanada, Hongkong, Japonsko, Malajsie, Jižní Korea, Singapur, Tchaj-wan (jen nižší střední škola) a USA. Střední škola poskytuje sekundární vzdělání dle mezinárodní klasifikace UNESCO - ISCED 2 a ISCED 3, případně v pomaturitním studiu i ISCED 4.

Učitel

Učitel neboli pedagog je člověk, který jako profesionál učí a vzdělává, nejčastěji ve škole. Dobrý učitel by měl napomáhat zlepšování prostředí, ve kterém se odehrává výchovný a vzdělávací proces, předávat své znalosti, motivovat žáky k získávání znalostí z dalších zdrojů, ale také rozvíjet jejich morální hodnoty. Učitel by neměl zapomenout ani na sebevzdělávání, neboť stejně jako jde vpřed doba, mění se i pohled na svět a přibývají nové znalosti.

Postava učitele, ať už v jakékoli podobě, je a byla ve všech kulturách ztělesněním vzdělávání a kultivace. Za učitele jsou označováni většinou ti, kteří nějak napomáhali vývoji a vzdělávání jejích členů. V moderním školství ve většině zemí je role učitele samostatnou profesí, která má stejnou váhu jako jakékoli jiné zaměstnání. Postava učitele je většinou spojována se školou, učitel, který vyučuje žáka doma se nazývá domácí učitel.

Učitel by měl postupovat podle tematického plánu, případně podle kurikula. Předmětem učitelovy činnosti mohou být lidé všemožných věkových skupin i rozličných úrovní schopnosti se učit. Pedagog plánuje, organizuje, realizuje a vyhodnocuje výchovně-vzdělávací proces. Jeho profesní profil se skládá z odborných kompetencí (komunikačních, motivačních, prezentačních, diagnostických a organizačních) a osobnostních předpokladů (např. morálního profilu, pedagogického taktu, lásky k vychovávaným apod.).

Vysoká škola

Vysoká škola je právnická osoba, vzdělávací instituce poskytující terciární vzdělávání. Jedná se o nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Studenti a pedagogové vysoké školy tvoří akademickou obec. Vysoká škola je jediná instituce, která má právo udělovat akademické tituly. Vysoké školy mohou být děleny na univerzitní a neuniverzitní. Univerzitní vysoké školy (univerzity) uskutečňují krom vzdělávací činnosti též výzkum, přesněji: uskutečňují též doktorské studijní programy (Ph.D.).

Vysoká škola (VŠ) uskutečňuje akreditované studijní programy (ty se dělí na jednotlivé studijní obory) a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů – typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský.

Vzdělání

Vzdělání je souhrn znalostí, dovedností a schopností, které lidé získávají prostřednictvím vzdělávání, výuky a studia. V češtině je pojem vzdělání užíván i v užším významu jako formálně uznané výsledky vzdělávání nebo učení (stupeň vzdělání popřípadě kvalifikace uvedená v Národní soustavě kvalifikací).

Původ slova vzdělání - „edukace“ odkrývá 1 teorii její funkce: latinské slovo educare pochází z kořenů znamenajících „vedení ven“ nebo „vedení vpřed“ s možnými implikacemi vývoje vrozených schopností a rozšíření horizontů.

Základní škola

Základní škola je celosvětově základní článek vzdělávání nezletilých. Účelem je jak žáky naučit základním vědomostem, ale také je konfrontovat s vrstevníky a naučit je řešit problémy. Docházka do základní školy je ve všech vyspělých a ve většině rozvojových zemí povinná, což znamená, že absence žáka je povolena pouze v odůvodněných případech (nemoc, úmrtí v rodině atd.) V některých zemích existuje možnost povolení individuálního domácího vzdělávání na žádost rodičů.

Základní, primární vzdělání je odstupňované podle Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání UNESCO (ISCED 97):

ISCED 1 - trvá zpravidla 4 roky, maximálně 6 let a probíhá často na samostatných primárních školách:

1. stupeň základní školy; do poloviny 20. století Obecná škola - Česko; 5 let

Grundschule - Německo;

Volksschule - Rakousko;

Scuola primaria - Itálie;

Basisschool - Nizozemsko;

École primaire - Francie;

Primary School - Velká Británie;

Elementary School - USA apod.ISCED 2 - nižší sekundární vzdělávání, probíhá většinou na institucionálně i budovou oddělených školách, obvykle 4 roky:

2. stupeň základní školy - Česko;

Hauptschule, Realschule, Gesamtschule - Německo, Rakousko;

Scuola secondaria di l grado - Itálie;

VMBO - Nizozemsko;

Collége - Francie;

Secondary School - Velké Británie;

Junior High School, Middle School - USA.ISCED 3 - dále vzdělání pokračuje na vyšších sekundárních školách, nejběžněji také 4 roky

Střední škola (podle oboru i odlišné názvy: gymnázium, lyceum, akademie, konzervatoř) - Česko

Gymnasium - Německo;

Scuola secondaria di lI grado (podle oboru: Liceo, Istituto tecnico, Scuola professionale... trvá většinou 5 let) - Itálie;

VWO a HAVO - Nizozemsko;

Lycée - Francie;

Secondary School, A level examination, College - Velká Británie;

High School (Senior high school) - USA.Často jsou stupně ISCED 2 a 3 sloučeny v jedné škole včetně např. počítání ročníků, např. Gymnasium v Německu, naše víceleté gymnázium, většina středních škol v USA apod. Obdobný systém fungoval také v Československu do roku 1948.

Naopak v Česku a dalších zemích (např. východoevropských, ale nejen tam) bývají stupně ISCED 1 a ISCED 2 spojené organizačně i budovou (a počítáním ročníků).

Školství

Školství je součást vzdělávacího systému zajišťující výchovu a vzdělávání dětí a mládeže. Zahrnuje soustavu škol a školských zařízení a lidské zdroje, tj. subjekty, které vzdělávání a výchovu přímo realizují – učitelé, nebo se podílejí na podpůrných službách školám a školským zařízením – školští pracovníci, a subjekty vzdělávané a vychovávané – žáci, studenti, svěřenci. Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že školství je organizace a systém školní výchovy, školy jako celku.V různých zemích světa dochází díky globálnímu propojování a dosažitelnosti informací a rychlosti komunikace k usměrňování vývoje vlastního školství a stále častěji bývají využívány poznatky o vývoji vzdělávacích systémů v jiných zemích. Aktuálně se školství ve světě ubírá směrem k začlenění školství jakožto součást veřejných služeb. Současně s tím je však nutné respektovat jedinečnost, odlišnost a specifičnost školských systémů v jednotlivých zemích. Mnoho zemí si je podobných v oblastech ekonomiky nebo organizace státu a přesto mají školské systémy velmi odlišné. Je to důsledkem rozdílného vývoje v oblastech historie, kultury, náboženství nebo například tradic. Příkladem skandinávské země zahajují školní docházku v 7 letech žáka.

Šmu'el Halpert

Šmu'el Halpert (hebrejsky: שמואל הלפרט) je izraelský rabín, politik a bývalý poslanec Knesetu za stranu Sjednocený judaismus Tóry.

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.