Subotica

Subotica (srbsky Суботица, Subotica, maďarsky Szabadka, německy Maria-Theresiopel nebo Theresiopel, rumunsky Subotita) je město na severu Srbska, je to druhé největší město v autonomní provincii Vojvodina (větší je jen Novi Sad, metropole oblasti). Nachází se v historickém regionu Bačka.[1]

Zároveň je to správní centrum pro Severobačský okruh a nejsevernější město v Srbsku. Nachází se zhruba 10 km jižně od maďarských hranic, 92 km severně od Nového Sadu a 168 km severozápadně od Bělehradu.[1]

Subotica
Суботица
Subotická radnice
Subotica – znak

znak
Subotica – vlajka

vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo +1
Stát Srbsko Srbsko
Autonomní oblast Vojvodina Vojvodina
Okruh Severobačský
Subotica
Subotica
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 97 910 (2011)
Správa
Starosta Jenő Maglai (SVM)
Oficiální web www.subotica.rs
Označení vozidel SU

Dějiny

Subotica je poprvé v písemných pramenech zmiňována 7. května roku 1391, nicméně místo bylo osídleno jistě v dřívějších dobách. Středověký vývoj dějin města je nezbytné odvozovat ze skutečnosti, že Subotica jako se jihouherské město nacházela poblíž hranic s Osmanskou říší, která podnikala na sever časté výboje a v mnoha případech i úspěšné.

Válečný chaos vedl k častému stěhování obyvatelstva, díky čemuž se v Subotici kromě Maďarů objevili také Němci, Slováci, Židé, Bulhaři a Srbové. Vrchnost se často střídala, stejně jako jméno města. Od původního Zabadka z roku 1391 se vystřídalo více než 200 názvů, nicméně vzhledem k tradici používání latiny v Uhersku jsou nejpoužívanějšími z jmen Szent-Maria, Maria-Theresiopolis, Maria Theresiastadt a samozřejmě maďarské Szabadka a do srbštiny přeložené současné jméno – Subotica.

Jako město vybudované na významných obchodních trasách se stala Subotica místem mnohých historických událostí. Sedmihradský vévoda János Pongrác zde proto vybudoval v roce 1740 pevnost. Avšak ani tan nebyla ušetřena vlivu času a agresivitě lidí. Pozůstatky této pevnosti jsou dodnes dochovány; část tehdejší zdi je nyní součástí věže františkánského kostela.

Turci město obsadili roku 1542 a vládli až do roku 1686, kdy byla Subotica spolu s celým Uherskem obsazena vojsky Habsburské monarchie. V roce 1743 prohlásila Marie Terezie Subotici svobodným stoličným městem a roku 1799 rakouský císař vyhlásil, že je Subotica svobodným královským městem. Roku 1845 získalo město současný název[1] (maď. Szabadka podle dne v týdnu soboty). V roce 1853 zde bylo vybudováno první divadlo, roku 1869 přijel do města první vlak. Součástí Uherska město zůstalo až do roku 1918, kdy se stalo součástí Království SHS a později Jugoslávie. Konec Rakousko-Uherska v Subotici znamenal příchod francouzské armády dne 13. listopadu 1918.

Konec 19. století znamenal pro město příchod nových vymožeností; otevíraly se školy, spojení se světem zajistila pošta a později i železnice a vznikal průmysl. V roce 1896 byl do města zaveden elektrické proud.[1]

Druhá světová válka změnila národnostní složení obyvatelstva, Subotici opustili hlavně Němci a Židé.

Historické centrum města bylo v roce 1986 prohlášeno za památkově chráněné.[1]

V roce 1999 mělo město 100 386 obyvatel.

Obyvatelstvo

V roce 2002 v Subotici a okolních obcích žilo 148 401 obyvatel. Město je etnicky velmi různorodé a je jedním z hlavních kulturních center maďarské národnosti na území Srbska. Téměř jednu třetinu obyvatelstva Subotice tvoří Maďaři, zbytek Srbové a další národnosti. Počet obyvatel města rostl až do 80. let 20. století, od té doby se drží zhruba na stejné úrovni okolo sta tisíc.

Jazyky

Srbský jazyk je nejrozšířenějším jazykem v každodenním životě. Maďarský jazyk je ve svých každodenních rozhovorech využíván téměř třetinou obyvatel. Oba jazyky jsou také široce používány v komerčních a oficiálních značkách [2]

Doprava

Subotica je dobře napojená na další velká města v Srbsku. Východně od města je severo-jižním směrem vedena dálnice A1 která směrem na sever přes Hraniční přechod Horgoš-Röszke vede do Budapešti a jižním směrem do Nového Sadu a Bělehradu. Další hlavní silnice ze Subotice směřují přes hraniční přechod Kelebia do města Kiskunhalas (v Maďarsku), směrem na západ do Somboru, směrem na jih do Bačky Topoly a směrem na východ do Szegedu.

Subotica je také významný železniční uzel. Má jedno centrální nádraží. Tuto roli měla již jako jihouherské město a zůstala i v dobách existence Jugoslávie a později i nezávislého Srbska. Směřuje do ní trať z Budapešti a vede odsud hlavní trať do Bělehradu. Kromě toho ze Subotice vede i několik menších regionálních železničních tratí, a to Somboru, Senty a Szegedu v Maďarsku.

Osobnosti města

Partnerská města

Galerie

Theatre in subotica

Subotické divadlo

Centar II, Subotica, Serbia - panoramio (6)

Střed města

Reference

  1. a b c d e STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-21-X. Kapitola Subotica, s. 108. (srbština)
  2. The Use of Hungarian and Serbian in the City of Szabadka/Subotica: An Empirical Study. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2017-09-08]. (anglicky)

Odkazy

Davor Štefanek

Davor Štefanek (* 12. září 1985 Subotica, Jugoslávie) je srbský zápasník klasik, olympijský vítěz z roku 2016.

FK Spartak Subotica

Fudbalski klub Spartak Subotica (srbskou cyrilicí Фудбалски клуб Спартак Суботица) je srbský fotbalový tým z města Subotica. Spartak hraje srbskou nejvyšší soutěž, SuperLigu. Klub byl založen v roce 1945 a byl pojmenován po Jovanu Mikiću Spartakovi, lídrovi Jugoslávských partizánů v Subotici, který byl národním hrdinou zabitým v roce 1944. Na konci se klub sloučil s týmem FK Zlatibor Voda a nový tým se pojmenoval Spartak Zlatibor Voda. V roce 2013 se vrátil původní název Spartak Subotica.

Jugoslávská liga ledního hokeje 1946/47

Sezóna 1946/1947 byla 6. sezónou Jugoslávské ligy ledního hokeje. Vítězem se stal tým KHL Mladost Zagreb. Turnaj se konal ve dnech 24. až 26. ledna 1947 ve slovinské Ljubljani

Jugoslávská liga ledního hokeje 1947/48

Sezóna 1947/1948 byla 7. sezónou Jugoslávské ligy ledního hokeje. Vítězem se stal tým HK Partizan. Turnaj se konal ve dnech 26. až 29. února 1948 ve slovinské Ljubljani

Jugoslávská liga ledního hokeje 1948/49

Sezóna 1948/1949 byla 8. sezónou Jugoslávské ligy ledního hokeje. Vítězem se stal tým KHL Mladost Zagreb. Turnaj se konal ve dnech 25. až 29. ledna 1949 ve slovinské Ljubljani

Jugoslávská liga ledního hokeje 1952/53

Sezóna 1952/1953 byla 11. sezónou Jugoslávské ligy ledního hokeje. Vítězem se stal tým HK Partizan. Turnaj se konal ve dnech 23. až 25. ledna 1953 v chorvatském Záhřebu a ve slovinských Celje a Brežice.

Jugoslávská liga ledního hokeje 1953/54

Sezóna 1953/1954 byla 12. sezónou Jugoslávské ligy ledního hokeje. Vítězem se stal tým HK Partizan. Turnaj se konal ve dnech 2. až 2. února 1954 v srbském Bělehradu.

Jugoslávská liga ledního hokeje 1961/62

Sezóna 1961/1962 byla 20. sezónou Jugoslávské ligy ledního hokeje. Vítězem se stal tým HK Jesenice. Turnaj se konal ve dnech 6. ledna až 11. února 1962.

Jugoslávská liga ledního hokeje 1983/84

Sezóna 1983/1984 byla 42. sezónou Jugoslávské ligy ledního hokeje. Vítězem se stal tým HK Olimpija Ljubljana.

Kiskunhalas

Kiskunhalas (chorvatsky Olaš) je město v Maďarsku, v župě Bács-Kiskun, cca 130 km jižně od Budapešti. V roce 2009 ve městě žilo 28 997 obyvatel. Město má díky probíhající železniční trati Budapešť - Subotica nadstandardní spojení s centrem země. Zastavují zde i mezinárodní rychlíky (např. vlak Avala. Kromě toho zde začíná také i lokální trať do města Kiskunfélegyháza.

Kdysi středověká maďarská osada se začala rozvíjet v město v polovině 18. století v souvislosti s ústupem Osmanské říše za linii řek Sáva a Tisa. Nábožensky bylo jeho obyvatelstvo dlouhodobě rozdělené mezi katolickou a protestantskou komunitu.

Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 1975

9. mistrovství Evropy ve volejbale mužů se konalo ve dnech 18. – 25. října v Jugoslávii.

Turnaje se zúčastnilo 12 týmů, rozdělených do tří čtyřčlenných skupin. První dvě družstva postoupila do finálové skupiny, týmy na třetím a čtvrtém místě hráli ve skupině o sedmé až dvanácté místo. Mistrem Evropy se stali volejbalisté Sovětského svazu.

Momir Petković

Momir Petković (srbsky Момир Петковић; * 21. července 1953 Subotica, Jugoslávie) je bývalý jugoslávský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském. Dvakrát startoval na olympijských hrách, v roce 1976 v Montrealu vybojoval zlato v kategorii do 82 kg, v roce 1984 v Los Angeles vybojoval ve stejné kategorii čtvrté místo. Je vicemistrem světa z roku 1978, 1979 a 1981, bronzový z roku 1977 a v roce 1982 vybojoval čtvrté místo. Na mistrovství Evropy vybojoval v roce 1973 páté, 1974 a 1975 dvanácté, v roce 1982 čtvrté a v roce 1983 šesté místo.

Nikola Žigić

Nikola Žigić (* 25. září 1980, Bačka Topola, SR Srbsko, SFR Jugoslávie) je srbský fotbalový útočník a bývalý reprezentant, od července 2015 je bez angažmá.

Jeho silnou zbraní byla hra hlavou, při níž uplatnil svoji mimořádnou výšku 202 centimetrů.

Refik Memišević

Refik Memišević (14. května 1956 Bačko Novo Selo, Jugoslávie - 4. ledna 2004 Subotica, Srbsko) byl srbský zápasník, který dvakrát reprezentoval na olympijských hrách Jugoslávii. V roce 1984 vybojoval na hrách v Los Angeles stříbrnou medaili v zápase řecko-římském ve váhové kategorii nad 100 kg. O čtyři roky dříve skončil na hrách v Moskvě ve váhové kategorii do 100 kg na 4. místě.

Byl dlouholetým členem klubu RK Spartak Subotica, po skončení aktivní kariéry působil jako mezinárodní rozhodčí. V Subotici se každoročně na jeho počest pořádá mezinárodní turnaj kadetů.

Severobačský okruh

Severobačský okruh (sr. Severnobački okrug, Севернобачки округ, maď. Észak Bácskai Körzet, chorv. Sjevernobački okrug, slov. Severobáčsky okres, sla. Сивернобачки окрух, rum. Districtul Backa de Nord) leží na severu Srbska, v regionu Bačka, který se nachází v autonomní provincii Vojvodina. Žije zde okolo 200 000 obyvatel. Správní centrum je ve městě Subotica.

Srđan Plavšić

Srđan Plavšić (srbskou cyrilicí Срђан Плавшић; * 3. prosince 1995) je srbský fotbalový záložník a reprezentant, od července 2017 hráč klubu AC Sparta Praha, kam přestoupil z Crvene zvezdy Bělehrad.

Vladimir Jovović

Vladimir Jovović (černohorskou cyrilicí Владимир Јововић; * 26. října 1994, Podgorica, Svazová republika Jugoslávie) je černohorský fotbalový záložník a reprezentant, od léta 2017 hráč klubu FK Jablonec.

Vojvodina

Vojvodina (srbsky: Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina, maďarsky: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina, rumunsky: Provincia Autonomă Voivodina, chorvatsky: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska. Hlavním městem a hospodářským centrem je Novi Sad, dalšími většími městy jsou Subotica, Zrenjanin či Sombor.

Železniční trať Bělehrad–Subotica

Železniční trať Bělehrad–Subotica (srbsky v cyrilici Железничка пруга Београд–Суботица, v latince Železnička pruga Beograd–Subotica) představuje páteřní železniční spojení srbské metropole Bělehradu s většinou území AO Vojvodina. A rovněž poskytuje také hlavní železniční spojení Srbska s Maďarskem. Dlouhá je 184 km.

Trať je po většinu své délky jednokolejná, cestovní rychlost je všeobecně nízká (30-70 km/h). V současné době trvá cesta po celé trati z Bělehradu až do Subotice od 3,40 do 4 hodin. Ročně se na trati sveze 1,3 milionu cestujících a srbským drahám vydělá 160 milionů dinárů. Trať také využívá i mezistátní vlak EC Avala.

Řeku Dunaj překonává trať mostem Boška Peroševiće v Novém Sadu a řeku Sávu v Bělehradě.

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.