Státní smutek

Státní smutek je vyhlašován při příležitosti úmrtí nějaké pro stát významné osobnosti nebo k uctění obětí velké tragédie. O jeho vyhlášení rozhoduje obvykle hlava státu nebo vláda.

Dříve se vyhlašoval tzv. zemský smutek nebo dvorní smutek, pokud zemřel panovník, případně při úmrtí nějaké výjimečné osobnosti. Bývala zrušena všechna divadelní představení a jiné zábavy, vlajky vlály na půl žerdi, kostelní zvony zvonily a státní úředníci a důstojníci nosili černé pásky.[1]

Česká republika

V České republice není státní smutek nijak zvláště právně regulován a lze jen dovodit, že o jeho vyhlášení rozhoduje vláda.[2] Přesně stanoveno je pak pouze to, že státní vlajky jsou v jeho den spuštěny na půl žerdi.[3]

Doposud pak vláda vyhlásila státní smutky:

Reference

  1. Smutek. In Ottův slovník naučný. Praha, J. Otto, 1905, svazek 23, s. 542.
  2. § 7 odst. 1 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky (dále jen „zákon o užívání státních symbolů České republiky“)
  3. § 9 písm. h) zákona o užívání státních symbolů České republiky
  4. Usnesení vlády České republiky ze dne 13. září 2001, č. 916
  5. Vláda schválila dny smutku, připadají na 17. a 18. dubna
  6. Usnesení vlády České republiky ze dne 19. prosince 2011, č. 947
  7. Tisková zpráva vlády České republiky ze dne 19. prosince 2011
Ayrton Senna

Ayrton Senna da Silva, ( [aˈiɾtõ ˈsenɐ da ˈsiwvɐ] IPA), 21. března 1960 São Paulo – 1. května 1994 Bologna) byl brazilský automobilový závodník a pilot Formule 1. Titul mistra světa získal za svou kariéru celkem třikrát. Zahynul ve svých 34 letech během tragické nehody při Grand Prix San Marina 1994.

Fela Kuti

Fela Kuti, známý jako Fela Anikulapo Kuti či Fela (15. října 1938 Abeokuta – 2. srpna 1997 Lagos), byl nigerijský zpěvák, saxofonista, multiinstrumentalista a kapelník, který se také angažoval v politice.

Byl průkopníkem tzv. afrobeatu, žánru v němž se spojily západoafrické hudební tradice s jazzem a afro-americkým funkem, který klade důraz na vokály, prolínající se rytmy a bicími nástroji.

Pocházel z jorubské buržoazní rodiny, jeho otec pastor ho učil na klavír. V 50. letech 20. století odjel na studia mediciny do Londýna, ale místo toho začal studovat hudbu, a paralalelně založil jazzovou skupinu se svými krajany. V 70. letech začal svá vystoupení doplňovat extatickými politickými proslovy, které rytmovaly a podtrhovaly bicí i dechy. Jeho kritika politických poměrů, korupce a boj proti sociální nespravedlnosti v Nigérii z něj učinila nežádoucí osobu, která byla nucená na čas uprchnout do Ghany, odkud byl záhy vyhoštěn. Jeho politická kariéra vyvrcholila v roce 1979, kdy se rozhodl kandidovat v presidentských volbách. V roce 1984 za své politické aktivity byl na dva roky uvězněn.

Jako hudebník vedl velmi bohémský život, v přítomnosti jorubského kněze uspořádal v roce 1978 svou hromadnou svatbu s dvaceti sedmi ženami působícími v jeho orchestru najednou. Později se s nimi postupně rozvedl.

Od 60. let byl velmi známou osobou i v zahraničí. V posledních letech svého života se stáhl do ústraní a vystupoval již jen na své vlastní scéně. Zemřel na AIDS. Kuriózně jeho poslední nahranou písní se stala C.S.A.S (Condom Scallywag and Scatter), v níž odsuzuje používání kondomů jako neafrické. Po jeho smrti nigerijská vláda vyhlásila státní smutek a asi milion lidí vyšel do ulic.Jeho synem je Femi Kuti, rovněž známý saxofonista, třikrát nominovaný na Cenu Grammy.

Grigore Vieru

Grigore Vieru (14. únor 1935, Pererîta – 18. leden 2009, Kišiněv) byl moldavský básník.

Vystudoval historii a filologii na Státní pedagogické univerzitě v Kišiněvě. Psal reflexívní lyriku, plnou panteistického opojení, která byla silně ovlivněna lidovou poezií. K nejznámějším sbírkám patří Fiindcă iubesc (Protože miluji) a Taina care mă apasă (Tajemství, jež mě tíží). Psal také verše pro děti, které prozrazovaly autorovu znalost dětské psychiky. Své verše psal rumunsky, čímž v časech začlenění Moldavska do Sovětského svazu vzdoroval rusifikačním snahám. V 70. letech napsal Malou ovečku, první slabikář v rumunštině v sovětském Moldavsku.

Po roce 1989 byl propagátorem znovuspojení Moldavska a Rumunska. Zemřel na následky automobilové nehody. V letech 1990–1994 byl poslancem Moldavského parlamentu (za Frontul Popular din Moldova, Lidovou frontu Moldavska). Moldavský prezident Vladimir Voronin vyhlásil v den Vierova úmrtí státní smutek.

Havárie Il-76 alžírského letectva (2018)

Dne 11. dubna 2018 havaroval stroj Iljušin-76TD provozovaný letectvem Alžírska. Stalo se tak krátce po vzletu z letiště Búfarík v Alžírsku, cílem mělo být letiště v Tindúfu. Zahynuli všichni lidé na palubě – 257 lidí, včetně 10 členů posádky. Letadlo totiž ihned po prudkém nárazu do země vzplálo. Na palubě byli především vojáci, jejich rodinní příslušníci a dále také uprchlíci vracející se z lékařských vyšetření v hlavním městě.Jedná se o nejhorší leteckou nehodu v historii Alžírska a druhou nejhorší nehodu typu Il-76 (po havárii íránského vojenského letectva v roce 2003) Prezident Abdelazíz Buteflika vyhlásil třídenní státní smutek.

Havárie Tu-154 u Smolenska

K havárii polského letounu Tu-154M Lux blízko Smolenské letecké základny ve Smolenské oblasti nedaleko Smolenska u vsi Pečersk došlo 10. dubna 2010 v 10:41 moskevského času. Letoun přepravoval vysoké vojenské a politické představitele, kteří letěli z Varšavy do Ruska uctít památku obětí Katyňského masakru při příležitosti jeho 70. výročí. Havárii nikdo z osob na palubě nepřežil, zemřelo 96 osob (89 cestujících a 7 členů posádky), mimo jiné prezident Lech Kaczyński s manželkou Marií a prakticky celé nejvyšší velení polské armády – náčelník generálního štábu a velitelé pozemních, leteckých, speciálních i námořních sil.Piloti se pokoušeli přistát na Smolenskou leteckou základnu v husté mlze, viditelnost byla snížena na asi 500 metrů. Letoun sestoupil hluboko pod normální dráhu přiblížení, zasáhl stromy a narazil do země, dopadl v zalesněné oblasti jen kousek od ranveje.Jak ruské, tak polské oficiální vyšetřování nenalezly žádné technické závady na letadle a dospěly k závěru, že posádka neprovedla přistání bezpečným způsobem v daných klimatických podmínkách a vybavení letiště. Polské orgány zjistily závažné nedostatky v organizaci a školení příslušné jednotky letectva, která byla následně rozpuštěna. Několik vysoce postavených členů polské armády rezignovalo pod tlakem politiků a médií.

O havárii se objevily různé konspirační teorie, například že byla politickou vraždou. Polské i mezinárodní vyšetřování však nenalezly žádné důkazy podporující tuto verzi.

Karel Gott

Karel Gott (14. července 1939 Plzeň – 1. října 2019 Praha) byl český šlágrový zpěvák, herec a malíř. V letech 1965–2019 prodal 50 milionů nosičů alb, což z něj učinilo nejúspěšnějšího českého interpreta. Během kariéry vydal 293 sólových alb na domácí scéně i v zahraničí. Zpíval nejen česky, ale i německy, anglicky, italsky a rusky.V anketách Zlatý slavík a později Český slavík získal celkem 42 ocenění. Dále obdržel více než 120 televizních ocenění, 8 zlatých desek, 1 diamantovou desku, opakovaně se umisťoval na prvních příčkách hitparád a prodeje desek. Celkově nazpíval 978 písní. Spolupracoval s mnoha významnými umělci.

Let Siberia Airlines 1812

Let Siberia Airlines 1812 byl charterový let ruské společnosti Sibir Airlines spojující Tel Aviv a Novosibirsk. 4. října 2001 byl letoun Tupolev Tu-154M (registrace RA-85693), který jej obsluhoval, nad Černým mořem omylem sestřelen ukrajinským námořnictvem, které provádělo v oblasti vojenské cvičení. Zahynuli všichni na palubě (66 cestujících a 12 členů posádky). Ukrajina nejprve vinu popírala, posléze však připustila, že letoun pravděpodobně sestřelila raketa systému S-200 vypálená během cvičení, a vyplatila pozůstalým odškodnění.

Let 1812 odstartoval z Tel Avivu a nabral kurz do Novosibirsku. Nad Černým mořem letěl ve výšce 36 000 feet (11 000 m), když řídící centrum v Soči ztratilo náhle s letounem kontakt. Brzo poté pilot arménského letadla letícího přes moře ohlásil v 13:45 moskevského času explozi a následný pád ruského stroje do vody. Letadlem většinou cestovali Izraelci, kteří letěli do Ruska navštívit své příbuzné. V Izraeli byl vyhlášen státní smutek, vlajky byly spuštěny na půl žerdi, držela se minuta ticha a školy věnovaly tragédii zvláštní hodinu. V lese u Ben Šemen byl obětem tragédie postaven pomník.

Ruští činitelé odmítli americké tvrzení [o sestřelu raketou země-vzduch] jako „pozornosti nedůstojné“, a ruský prezident Vladimir Putin sdělil následujícího dne tisku, že: „zbraně použité v takových cvičeních mají vlastnosti, které jim znemožňují dostat se do letového koridoru, kterým se letadlo pohybovalo.“ Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Konstantin Chivrenko poznamenal, že: „ani směr, ani dosah [raketových střel] neodpovídají praktickému ani teoretickému místu, ve kterém letadlo explodovalo“.

Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská

Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (německy Maria Karolina (Caroline) Luise Josepha Johanna Antonia, Erzherzogin von Österreich und Prinzessin von Böhmen, Ungarn und der Toskana), (13. srpna 1752 Vídeň, Schönbrunn – 8. září 1814 Vídeň, Hetzendorf) byla desátou dcerou a třináctým potomkem Marie Terezie a jejího manžela Františka I. Štěpána Lotrinského. Později vstoupila do dějin jako Neapolsko-Sicilská královna a úhlavní odpůrkyně francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta.

Markéta Francouzská (1282–1318)

Markéta Francouzská (asi 1282 - 14. února 1318, Marlborough, Wilsthire) byla anglická královna, druhá manželka Eduarda I. Anglického.

Masakr v Devínské Nové Vsi

Masakr v Devínské Nové Vsi se odehrál v pondělí 30.

srpna 2010 na předměstí Bratislavy, kdy střelec jménem Ľubomír Harman zabil 7 lidí, dalších zhruba 15 postřelil a nakonec spáchal sám sebevraždu. Útočník vnikl do bytu jednoho z panelových domů a střelbou smrtelně zranil pět příslušníků jedné rodiny (čtyři ženy a jednoho muže). Dále u vchodu do domu zastřelil šestého člověka, který se schovával za jiným kolemjdoucím. Poté začal na ulici náhodně střílet a zranil tak dalších 9 lidí. Nakonec zastřelil i poslední oběť – ženu, která se vyšla podívat na balkón, co se děje. Jednoho ze zasahujících policistů střelil do úst. Po přivolání jednotky rychlého nasazení byl Harman obklíčen u zdi jednoho z domů a ve vzniklé přestřelce vážně poraněn. V tento okamžik obrátil zbraň proti sobě a střelil se do hlavy.

Ke střelbě použil dvě pistole a samopal vzor 58. Vrah bydlel ve třetím patře objektu, v němž střílel, a napadená rodina ve druhém. Mezi zraněnými byl i jeden Čech, kterého střelec zasáhl do pánevní oblasti a byl v kritickém stavu převezen do nemocnice. Z důvodu této události vyhlásilo Slovensko ve čtvrtek 2. září státní smutek.

Matka Tereza

Svatá Matka Tereza (rodným jménem Agnesë Gonxhe Bojaxhiu [gondže bojadžiu]; 26. srpna 1910 – 5. září 1997) byla humanitární pracovnice a řeholnice albánského původu, která působila v Indii. Po smrti kanonizována římskokatolickou církví. Byla zakladatelkou a první představenou řádu Misionářek lásky. Za své humanitární dílo získala řadu ocenění: Templetonovy ceny (1973) (první nositelka vůbec), Nobelovy ceny míru (1979), britského Řádu Za zásluhy (1983) a nejvyššího indického civilního vyznamenání Bharat Ratna (1980). Blahoslavenou byla prohlášena roku 2003 a svatořečena byla 4. září 2016.

Mistrovství světa v ledním hokeji

Mistrovství světa v ledním hokeji je soutěž mužských reprezentačních mužstev členských zemí Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF). První mistrovství světa se konalo v roce 1920 jako součást her VII. Olympiády v Antverpách, oficiálně však bylo uznáno až roku 1982.

Od roku 1924 bylo MS v ledním hokeji součástí Zimních olympijských her, od roku 1972 se hraje odděleně od ZOH, kromě let 1980, 1984 a 1988, kdy se MS v roce ZOH nekonalo. Po Mistrovství Evropy 1929 v Budapešti rozhodla IIHF pořádat MS od 1930 každoročně společně s ME. V prvních ročnících MS startovaly různé počty mužstev, proto i hrací systémy byly různé, hrálo se v jedné či více skupinách, podle počtu přihlášených.

V roce 1951 byli poprvé účastníci rozděleni do dvou skupin podle výkonnosti. Od 1961 byl stanoven žebříček výkonnosti mužstev a hrálo se ve třech skupinách – A, B, C – s přímým postupem a sestupem. Vítěz skupiny A získává titul mistrů světa. Počet účastníků skupiny A byl pevně stanoven. V letech 1961–1968 8 mužstev, 1969–1975 6 mužstev (hrálo se dvoukolově), 1976–1991 znovu 8 mužstev, 1992–1997 12 mužstev a v roce 1998 bylo zatím poslední rozšíření na 16 mužstev.

Na MS 1992 byl zaveden nový hrací model, kdy mužstva po zápasech v základních skupinách postupují do vyřazovacích bojů play-off. S výjimkou MS 1997 je tento hrací systém s menšími změnami používaný dodnes.

Od sezóny 2001 se mění struktura nižších výkonnostních skupin. Skupina B a C se změní na divizi I. a II., každá divize je rozdělena do dvou skupin po šesti účastnících. V roce 2004 přibyla ještě divize III.

V roce 2012 došlo k další důležité změně systému. Elitní skupina už není rozdělena do 4 skupin po 4, ale pouze do 2 skupin po 8, kde 4 nejlepší postupují přímo do play-off a poslední z každé skupiny přímo sestupuje do Divize I. Tato změna by měla podle Mezinárodní hokejové federace upevnit pozici silných týmů a zmenšit význam překvapivých výher. Změna proběhla také v počtu zápasů. Místo šesti zápasů se nyní hraje sedm zápasů (9. až 16. místo, vyřazení ve skupinách, sestup do Divize I.), místo sedmi zápasů osm zápasů (5. až 8. místo, vyřazení ve čtvrtfinále) a místo devíti zápasů deset zápasů (1. až 4. místo, zápas o medaile). Také od roku 2012 už skupiny A a B u Divize I a II nejsou rovnocenné, nejlepších 6 týmů Divize I hraje ve skupině A, ze které první 2 postupují do Elitní skupiny a poslední sestupuje do skupiny B.

Historicky největší návštěva na mistrovství v ledním hokeji byla na turnaji v České republice v roce 2015, kdy návštěvnost dosáhla hodnoty 741 690, což odpovídá v průměru 11 589 diváků na zápas.

Od roku 1990 se pořádá Mistrovství světa v ledním hokeji žen.

Mistrovství světa v ledním hokeji 1953

20. mistrovství světa a 31. mistrovství Evropy v ledním hokeji probíhalo ve dnech 7. – 15. března 1953 ve švýcarských městech Curych a Basilej.

Mistrovství světa se poprvé v historii muselo obejít zároveň bez Kanady a Američanů. I z očekávané premiéry SSSR zatím sešlo; po Bobrovově zranění odložili přihlášku o rok.

Přihlásilo se 13 účastníků, kteří byli rozděleni do dvou výkonnostních skupin. Ještě před šampionátem odřekly účast z první skupiny týmy Finska, Polska a Norska, o prvenství se nakonec ucházely čtyři země Švédsko, Německo, Švýcarsko a ČSR. Ve druhé Juniorské skupině se střetli Itálie, Velká Británie, Rakousko, Nizozemsko, Francie a Švýcarsko "B". Poslední změna nastala během turnaje, kdy v Československu zemřel prezident Klement Gottwald. Byl vyhlášen státní smutek a ČSR po druhém utkání s Německem předčasně opustilo turnaj. Výsledky ČSR byly anulovány.

Pascal Yoadimnadji

Pascal Yoadimnadji, asi 1950 Béboto - 23. února 2007 Paříž, byl čadský politik a státník, premiér země v letech 2005 - 2007.

Yoadimnadji se narodil na jihu Čadu v městečku Béboto v provincii Logone-Oriental. Patřil k etnické skupině Gorů, která patří k politicky málo významným kmenům. Střední technické lyceum vystudoval v N'Djameně, studium završil v Paříži na Sorbonně. Původním povoláním byl soudce. S manželkou neměli žádné děti.

V letech 1995 - 1997 byl ve vedení národní volební komise, která připravovala a realizovala prezidentské volby r. 1996. Roku 1997 se stal ministrem hornictví, energetiky a ropného průmyslu, r. 1998 ministrem turistického ruchu, r. 1999 ministrem vodního hospodářství. V letech 1999 - 2004 byl předsedou Ústavodárného shromáždění a v červenci 2004 se stal ministrem zemědělství.

3. února 2005 ho prezident Idriss Déby jmenoval po rezignaci Moussy Fakiho novým ministerským předsedou Čadu. Během jeho úřadu byly provedeny úspěšné reformy naftového průmyslu.

21. února 2007 byl Pascal Yoadimnadji stižen srdečním záchvatem a upadl do bezvědomí. Ihned byl převezen do Francie na specializované pracoviště. 23. února 2007 brzy po půlnoci však na krvácení do mozku v pařížské vojenské nemocnici Vel de Grace skonal. Prezident Déby vyhlásil na uctění památky P. Yoadimnadjiho státní smutek. Státní pohřeb se konal 26. února v N'Djameně, po něm bylo tělo předáno rodině k pohřbení v rodném Bébotu.

Státní pohřeb

Státní pohřeb je slavnostní pohřeb, kterým stát vyjadřuje nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti.

O státním pohřbu obvykle rozhoduje parlament, vláda nebo nejvyšší ústavní činitelé. Samotnému obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s čestnou stráží a smuteční průvod. Pohřeb obvykle doprovází vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí. Při příležitosti úmrtí tak významné osobnosti také bývá vyhlašován státní smutek.

Stát může vypravovat i jiné slavnostní pohřby, například pohřeb se státními poctami, vojenský nebo panovnický pohřeb.

Tádž Mahal

Tádž Mahal (anglicky: Taj Mahal, hindsky: ताज महल, persky: تاج محل a IPA ['ta:dʒ mə'ha:l]) je monumentální pomník v Ágře ve státě Uttarpradéš v Indii. Nechal ho vystavět indický mogul Šáhdžahán na památku své předčasně zesnulé ženy Mumtáz Mahal. Od roku 1983 je Tádž Mahal zanesen na Seznam světového dědictví UNESCO.

Pro mnoho lidí se Tádž Mahal stal symbolem Indie. Ročně jej navštíví 7–8 milionů návštěvníků. Pro svoji architektonickou výjimečnost se tato 73 metrů vysoká stavba stala v roce 2007 jedním z vítězů ankety Nových sedm divů světa.

Vlivem měnícího se osvětlení v různých denních dobách nabývá mauzoleum zajímavé barevné odstíny. Ráno je jeho barva narůžovělá, navečer mléčně bílá a dopadnou-li na něj měsíční paprsky, zbarvuje se do zlata. Pozorovateli připadá, že se vznáší mezi nebem a zemí, k čemuž přispívají jak proporce stavby a její symetrické členění, tak její zasazení do okolních zahrad s vodním prvkem.

Václav Havel

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl český dramatik, esejista, disident a kritik komunistického režimu, později politik a státník. Byl devátým a posledním prezidentem Československa (1989–1992) a prvním prezidentem České republiky (1993–2003).

Václav Havel působil v 60. letech 20. století v Divadle Na zábradlí, kde jej také proslavily hry Zahradní slavnost (1963) a Vyrozumění (1965). V době kolem pražského jara se zapojil do politické diskuse a prosazoval zavedení demokratické společnosti. Po násilném potlačení reforem vojenskou invazí států Varšavské smlouvy byl postižen zákazem publikovat a stal se jedním z prominentních disidentů, kritiků tehdejšího normalizačního režimu. Vystupoval na obranu politických vězňů a stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77. To upevnilo jeho mezinárodní prestiž, ale také mu vyneslo celkem asi pět let věznění. V této době napsal kromě dalších divadelních her také vlivné eseje, například Moc bezmocných (1978).

Po vypuknutí sametové revoluce v listopadu 1989 se stal jedním ze spoluzakladatelů protikomunistického hnutí Občanské fórum a jako jeho kandidát byl 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Československa. Měl zásadní vliv na směřování země k parlamentní demokracii a zapojení do politických struktur západní civilizace. V roce 1992 se mu však nepodařilo zabránit rozpadu československého státu na dvě samostatné republiky: Českou a Slovenskou. Od roku 1993 byl po dvě funkční období prezidentem České republiky. Jako prezident vyvedl Československo z Varšavské smlouvy (1. července 1991) a výrazně přispěl ke vstupu nástupnické České republiky do Severoatlantické aliance (NATO) v roce 1999. Výrazně prosazoval také přijetí země do Evropské unie, uskutečněné v roce 2004, po jeho odchodu z funkce prezidenta.

Jako literát se světově proslavil svými dramaty v duchu absurdního divadla, v nichž se mimo jiné zabýval tématy moci, byrokracie a jazyka, a také svým esejistickým dílem. V esejích a dopisech z vězení se vedle politických analýz zaobíral filozofickými otázkami svobody, moci, morálky či transcendence. Věnoval se také experimentální poezii; básně psané především v 60. letech obsahuje jeho sbírka Antikódy.

Zemětřesení v Nepálu 2015

Zemětřesení v Nepálu 2015 (také nazývané Himalájské zemětřesení) bylo zemětřesení, které začalo 25. dubna v 11:56 nepálského času v Nepálu s epicentrem přibližně 77 km od hlavního města Káthmándú a hypocentrem v hloubce 15 km se sílou 7,9 momentové škály (Mw). Jeden z následných dotřesů dosáhl 26. dubna síly 6,7 Mw.Bylo to nejsilnější zemětřesení v Nepálu od roku 1934, které se odehrálo v Biháru. 11. května počet obětí překročil 8000 lidí z Nepálu, ztráty na životech byly zaznamenány také v Indii, Číně a Bangladéši.Zemětřesení také spustilo rozsáhlou lavinu pod Mount Everestem, ve které zahynulo nejméně 19 osob. Spuštěna byla také další rozsáhlá lavina v údolí Langtang, kde je pohřešováno 250 osob. Při zemětřesení bylo poškozeno nebo zničeno mnoho památek v Údolí Káthmándú zapsaného do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nepálská vláda vyhlásila třídenní státní smutek.

Září 2019

Toto je archivovaný článek z portálu Aktuality.1. září − neděle

U izraelské vesnice Ašalim v Negevské poušti byla uvedena do provozu další část obří solární elektrárny Ašalim (na obrázku).

3. září − úterý

Hurikán Dorian, který zpustošil severní Bahamy, se pomalu pohybuje směrem k pobřeží Floridy. Z pobřežních oblastí amerických států Florida, Georgie, Severní a Jižní Karolína byly evakuovány statisíce lidí.

Britský premiér Boris Johnson utrpěl porážku v Dolní sněmovně britského parlamentu, když poslanci prosadili na program Dolní sněmovny debatu o návrhu zákona proti brexitu bez dohody. Premiér zároveň přišel o parlamentní většinu.

5. září − čtvrtek

Ve věku 88 let zemřel Jaroslav Weigel, malíř, grafik, scénograf, herec a dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmana.

6. září − pátek

Indická kosmická agentura ztratila kontakt s přistávacím modulem sondy Čandraján-2 při pokusu o přistání na Měsíci.

Ve věku 95 let zemřel v Singapuru Robert Mugabe (na obrázku), zimbabwský politik, prezident a diktátor.

7. září − sobota

Ukrajinská krize: Rusko a Ukrajina provedly výměnu sedmdesáti vězňů včetně ukrajinského režiséra Oleha Sencova, čtyřiadvaceti ukrajinských námořníků zajatých v Kerčském průlivu a Volodymyra Cemacha, stíhaného v kauze sestřelení letu Malaysia Airlines 17.

8. září − neděle

Ke stému výročí Bauhausu otevřela německá kancléřka Angela Merkelová v Dessau nové muzeum.

Hurikán Dorian zasáhl kanadské Pobřežní provincie.

Americký prezident Donald Trump ukončil mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, poté co byl při sebevražedném útoku v Kábulu zabit americký voják.

9. září − pondělí

Poslanci italského parlamentu vyslovili důvěru nové vládě premiéra Giuseppe Conteho.

10. září − úterý

Archeologický průzkum na místě předpokládaného pohřebiště Koncentračního tábora Lety potvrdil přítomnost lidských ostatků.

Nejméně 30 lidí zemřelo v tlačenici v iráckém městě Karbalá při oslavách ší'itského svátku Ašúra.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil před nadcházejícími parlamentními volbami provedení anexe palestinských území v Jordánském údolí.

Český prezident Miloš Zeman odcestoval na oficiální návštěvu Srbska.

13. září − pátek

Městské státní zastupitelství v Praze rozhodlo o zastavení stíhání všech obviněných, včetně premiéra Andreje Babiše, v tzv. kauze Čapí hnízdo.

14. září − sobota

Rozsáhlý dronový útok zasáhl dvě klíčová zařízení na zpracování ropy v Saúdské Arábii. Následkem útoku se ropná produkce země snížila o 50 %, tedy o více než 5 % světové ropné produkce.

16. září − pondělí

Britský premiér Boris Johnson neuspěl v Lucemburku při jednání se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudeem Junckerem, kde se pokoušel vyjednat nové podmínky pro Brexit; protesty veřejnosti proti jeho přítomnosti mu nakonec nedovolily ani zúčastnit se závěrečné tiskové konference.

17. září − úterý

V reakci na dronový útok na dvě klíčová zařízení (Abkajk a Churajs) na zpracování ropy v Saúdské Arábii nabídl ruský prezident Vladimir Putin saudské armádě prodej systému protiraketové obrany S-400.

19. září − čtvrtek

Volby do Knesetu vyhrála pravicová koalice Modrobílí vedená Binjaminem Gancem, když těsně porazila stranu Likud stávajícího premiéra Benjamina Netanjahua. Historického úspěchu dosáhla koalice arabských stran.

20. září − pátek

Ve více než 20 městech Česka proběhly Školní stávky pro klima – součást celosvětové iniciativy na ochranu klimatu, tentokrát i s podporou dospělých. Stávky klimatického hnutí, inspirovaného Gretou Thunbergovou, požadující urychlené řešení klimatické krize, proběhly ve více než 150 zemích a účastnilo se jich několik milionů lidí.

Ústavní soud České republiky odmítl opakovanou žádost Řádu německých rytířů o navrácení hradu Bouzov (na obrázku) a jedna z nejnavštěvovanějších moravských památek tak zůstane ve vlastnictví státu.

Nejméně 30 civilistů bylo zabito při útoku amerického dronu v afghánské provincii Nangarhár, poté co byli zaměněni s bojovníky Islámského státu, který v provincii operuje.

23. září − pondělí

Jedna z největších cestovních kanceláří na světě, britská Thomas Cook ohlásila bankrot kvůli finančním potížím a pro několik set tisíc jejích klientů je nyní potřeba zajistit dopravu zpět do místa odletu.

V New Yorku se uskutečnil za účasti nejvyšších představitelů Summit OSN pro klimatickou akci 2019. Setkání zahájil Generální tajemník OSN António Guterres a zástupci více než 60 zemí na něm přednesli nové závazky na řešení klimatické krize.

25. září − středa

V Pekingu bylo otevřeno nové mezinárodní letiště Ta-sing, jeho výstavba je největší investicí v historii čínského civilního letectví.

26. září − čtvrtek

Ve věku 87 let zemřel Jacques Chirac (na obrázku), francouzský politik, premiér, prezident a bývalý starosta Paříže.

K Mezinárodní vesmírné stanici odstartovala kosmická loď Sojuz MS-15, na jejíž palubě je první astronaut Spojených arabských emirátů Hazza Al Mansúrí.

27. září − pátek

Ve věku 85 let zemřel český režisér Jan Schmidt.

Stávek za klima se na celém světě zúčastnilo 6,6 miliónu lidí. Na mítink v Montréalu, kde pobývala Greta Thunbergová, přišlo půl milionu účastníků. Po celém Rusku protestovalo 650 lidí.

29. září − neděle

Rakouská lidová strana stávajícího kancléře Sebastiana Kurze zvítězila předčasných parlamentních volbách.

30. září − pondělí

Bylo oznámeno, že Sčítání lidu 2021 v Česku proběhne 27. března 2021.

Za zesnulého bývalého prezidenta Jacquesa Chiraka držela Francie státní smutek.

Rada Evropy udělila Cenu Václava Havla za lidská práva ujgurskému právníkovi Ilhamu Tohti a Mládežnické iniciativě za lidská práva, která působí na Balkáně.

Slovinská letecká společnost Adria Airways požádala o ochranu před věřiteli a zrušila všechny lety.

Irák a Sýrie otevřely hraniční přechod Al-Káim zničený bojovníky Islámského státu v roce 2014.

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.