Sever

Sever, ve staré češtině též půlnoc, je jedna z hlavních světových stran. Ve většině zemí jde o primární světovou stranu. Zkratkou je písmeno „S“ nebo „N“ z německého slova „Nord“ či anglického „North“.

Brosen windrose SLO
Sever je označen písmenem S

Definice

Skutečný sever

Skutečný sever je směr k severnímu pólu Země (nebo i jiného rotujícího tělesa), který se nachází na vaší levé straně pokud stojíte na rovníku ve směru otáčení.

Magnetický sever

Směr k severnímu magnetickému pólu, tedy kam ukazuje střelka kompasu. Odchylka mezi zeměpisným a magnetickým severem se nazývá magnetická deklinace.

Význam severu na Zemi

Pravděpodobně proto, že zdánlivá osa podle které se na obloze otáčejí hvězdy byla pro většinu obyvatel Země na severu, většina národů na Západě uznává sever jako hlavní směr. Díky tomu:

Určení severu

Sever podle mraveniště 02
Mraveniště mívá jižní stranu plošší a severní strmější

Sever lze určit mnoha způsoby

  • Podle kompasu či buzoly (magnetický sever) nebo gyrokompasu (opravdový sever)
  • Podle hodinek:
    • Hodinky se natočí tak, aby hodinová (malá) ručička směřovala na slunce (Pozor na letní čas)
    • V polovině úhlu mezi ručičkou (sluncem) a dvanáctkou (v létě jedničkou) je na severní polokouli Jih, na jižní polokouli sever. V blízkosti rovníku nelze sever tímto způsobem spolehlivě určit.
  • Podle staveb (kostely mívají často oltář na východní straně)
  • Podle přírodních jevů (není příliš přesné)

Související články

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo sever ve Wikislovníku
Americká občanská válka

Americká občanská válka (1861–1865) byl ozbrojený konflikt, jenž probíhal na severoamerickém kontinentu mezi státy Unie, neboli zakladatelskými státy USA, a Státy konfederace, což byla koalice jedenácti amerických států, které se chtěly odtrhnout od Unie. Jelikož státy Konfederace byly soustředěny v jihovýchodní části Unie, nazývá se tato válka také válkou Severu proti Jihu. Jako příčina války se často uvádí spor o to, zda má být povoleno otroctví. Ale tento výklad je značně zjednodušený, důvodů byla celá řada. Podstatou většiny z nich bylo to, že Jih usiloval o mnohem větší autonomii jednotlivých států v Unii, se kterou Sever, který prosazoval silnější centrální vládu, nesouhlasil. Bezprostřední otázka zrušení otroctví se často přeceňuje. I když se Jih obával, že jeho zrušení bude logickým důsledkem růstu moci vlády ve Washingtonu, otroctví ovšem stálo (ne vždy zcela zřetelně) v pozadí i ostatních rozporů.

Válka přinesla asi 970 000 obětí (přes 3 % populace), z toho kolem 600 000 mrtvých, což převyšuje ztráty amerických vojsk ve všech ostatních konfliktech dohromady. Občanská válka přinesla první masivní využití telegrafu, železnice a kulometů v boji a skončila porážkou populačně i průmyslově slabšího Jihu. Jejím důsledkem bylo posílení centrální vlády, zrušení otroctví a zbídačení Jihu, ale i rozšíření občanských svobod, další územní expanze USA a mohutný hospodářský rozmach (včetně Jihu).

Honšú

Honšú (japonsky: 本州) je největší japonský ostrov. Leží na jih od Hokkaidó, na sever od Šikoku (přes Vnitřní moře) a na severovýchod od Kjúšú. Jeho východní břehy omývá Tichý oceán a západní Japonské moře. Je to sedmý největší a druhý nejlidnatější (po Jávě) ostrov na světě.

Jih

Jih, ve staré češtině též poledne, je jedna z hlavních světových stran. Zkratkou je písmeno „J“ nebo „S“ z německého slova „Süd“ či anglického „South“.

Kralovice

Kralovice (Crelowicz, Chralowicz, Kralowicz; německy Kralowitz) jsou město v severní části okresu Plzeň-sever. Žije v nich přibližně 3 500 obyvatel a katastrální území obce měří 3979 ha. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.

Manětín

Manětín (dříve Mantiná, Manetín, v lat. a něm. textech Manetin) je město v severní části okresu Plzeň-sever. V celém městě, které zahrnuje dalších 14 vsí, žije přibližně 1 100 obyvatel. Jeho katastrální území měří 8 465,20 ha – je největším katastrem obce na severním Plzeňsku. Katastrální území samotného Manětína má výměru 876,3 ha a PSČ adres je 331 01 a 331 62.

Okres Plzeň-sever

Okres Plzeň-sever (Severní Plzeňsko) se nachází v západních Čechách, v severovýchodní části Plzeňského kraje. Sídlem okresu byla dříve Plzeň, která ovšem nikdy nebyla jeho součástí.

Rozlohou i počtem obyvatel je okres třetí největší v kraji. Hustota zalidnění je v rámci kraje i republiky podprůměrná.

V rámci kraje sousedí s okresy Plzeň-město a Plzeň-jih (na jihu), Rokycany (na východě) a Tachov (na západě). Severovýchodní hranici má okres společnou se Středočeským krajem, okresem Rakovník. Na severu území má krátký, asi čtrnáctikilometrový úsek hranice s Ústeckým krajem, okresem Louny, a na severozápadě hraničí s Karlovarským krajem, okresem Karlovy Vary a Cheb. Nejdelší hranici (45 km) má severní Plzeňsko s tachovským okresem.

Od reformy veřejné správy, která vstoupila v platnost 1. ledna 2003 je území okresu tvořeno dvěma správními obvody obcí s rozšířenou působností – Nýřany a Kralovice. Správní obvod Nýřany je tvořen i velkým množstvím obcí, které mají podstatně výhodnější spojení s Plzní než právě s Nýřany. Tyto obce ale nemohly být přeřazeny přímo pod správu města Plzně, protože by se tím správní obvod krajského města neúměrně zvětšil a došlo by ke značným rozdílům mezi hranicemi okresů a správních obvodů. Proto bylo přímo v Plzni v objektech bývalého okresního úřadu otevřeno detašované pracoviště MěÚ Nýřany.

Správní obvody jsou dále členěny na pověřené obce: v ORP Nýřany jsou to kromě Nýřan ještě Všeruby, Město Touškov a Třemošná. V obvodě Kralovice jsou kromě Kralovic dále pověřené obce Plasy a Manětín.

Potok

Potok je přirozený vodní tok. Mívá menší délku, rozlohu povodí a průtok než říčka nebo řeka. Obvykle teče stále a plynule, ale může se stát, že v letních měsících vysychá. Místo, kde potok vyvěrá na povrch, se nazývá pramen. Potoky mohou tvořit přítoky řek nebo ústit v jezerech, mořích či oceánech. Nemusí téct vždy pouze po povrchu, ale mohou část svého toku vést i pod zemí.

Silnice II/180

Silnice II/180 je silnice II. třídy, která vede z Chotíkova do Nevřeně. Je dlouhá 70,3 km. Prochází jedním krajem a třemi okresy.

Silnice II/193

Silnice II/193 je silnice II. třídy, která vede ze Žlutic do Havlovic. Je dlouhá 93,5 km. Prochází dvěma kraji a čtyři okresy.

Silnice II/203

Silnice II/203 je silnice II. třídy v Plzeňském kraji. Začíná v Plzni výjezdem ze silnice II/605 po té směřuje na západ.

Prochází obcemi Vejprnice, Tlučná, Nýřany, Blatnice, Dolní a Horní Sekyřany, Popov, Ostrov u Stříbra, Kladruby a u obce Benešovice se opět napojuje na silnici II/605. Její celková délka činí zhruba 36 km.

Silnice II/204

Silnice II/204 je silnice II. třídy, která tvoří spojnici silnic I. třídy I/20 a I/27 v severní části Plzeňského kraje. Začíná v obci Úněšov výjezdem z I/20 východním směrem. Prochází sedmi obcemi, v obci Kaznějov se napojuje na I/27. Čerpací stanice se nachází až v Kaznějově na silnici I/27. Celková délka je zhruba 20 km.

Silnice II/205

Silnice II/205 je komunikací II. třídy. Začíná odbočkou ze silnice I/20 v osadě Nová Hospoda (obec Nevřeň) směrem na sever. Prochází obcemi Nekmiř, Tlučná a v obci Loza se křižuje se silnicí II/204. Dále směřuje přes Dražeň do obce Vladměřice, kde se spojí se silnicí II/201. Vedou společně do města Manětín. Tady II/205 odbočí na sever do obce Stvolny. V této obci odbočuje směrem na východ silnice II/206. II/205 vede dále do obcí Močidlec a Kolešov u Žlutic. Po přejezdu trati 161 a za mostem přes řeku Střelu

se spojí se silnicí II/226 a vedou do města Žlutice. II/226 tady končí, avšak II/205 dále směřuje na sever. Asi 2 km za obcí Veselov pak končí napojením na tzv. karlovarku, tj. silnici I. třídy I/6.

Na trase jsou čerpací stanice ve městech Manětín a Žlutice. Celková délka silnice je zhruba 45 km.

Silnice II/206

Silnice II/206 začíná v obci Stvolny v severní části Plzeňského kraje. Odbočuje ze silnice II/205 východním směrem. Prochází čtyřmi obcemi.

V obci Žďár v okrese Rakovník se napojuje na silnici I/27. Na trase je čerpací stanice v Žihli. Celková délka silnice je zhruba 17 km.

Silnice II/210

Silnice II/210 je silnice II. třídy, která vede z Krs ke hraničnímu přechodu Kraslice / Klingenthal. Je dlouhá 87,5 km. Prochází dvěma kraji a třemi okresy.

Silnice II/231

Silnice II/231 je silnice II. třídy, která vede z Plzně do Kozojed. Je dlouhá 28,4 km. Prochází jedním krajem a dvěma okresy.

Silnice II/232

Silnice II/232 je silnice II. třídy, která vede z Rokycan do Brodeslav. Je dlouhá 27,6 km. Prochází jedním krajem a dvěma okresy.

Silnice II/605

Silnice II/605 z Prahy přes Rozvadov do Německa je silnice II. třídy, která se skládá z úseků bývalé silnice I/5 („staré plzeňské“) a tvoří doprovodnou komunikaci k dálnici D5. Úsek mezi Plzní a Rozvadovem měl dříve číslo II/501.

Východ

Východ je jedna ze světových stran. Latinsky oriens "východ", oriri pozvednout se, sol oriens "stoupající Slunce", "vzcházející Slunce". Východ tak označuje stranu, na které vychází Slunce. Je zajímavé, že staré mapy nejsou "orientovány" na sever, tak jako dnes, ale na východ (východ = orient, proto orientace) nebo na jih.

Západ

Západ je jedna ze světových stran. Na směrových růžicích a mapách se značí Z nebo W (z anglického west, nebo německého der Westen). Zároveň je to směr, kterým zapadá slunce. V minulosti, za studené války, se směrem „na západ“ myslelo také na západní stranu železné opony.

Výrazem „Západ“ se označuje také západní polovina Starého světa nebo prostor, který obývají národy, jež si osvojily západní kulturu; krajiny a kraje ležící západním směrem; viz také Dějiny západní filosofie.

Západ a Východ tvoří půlkruhy orbis terrarum.

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.