Síh peleď

Síh peleď (Coregonus peled; Gmelin, 1788) je lososovitá ryba původně žijící v dolních úsecích sibiřských řek, v roce 1970 byl dovezen i do tehdejšího Československa ke zlepšení produkce kaprových rybníků.

Stavbou těla je podobný sleďům a příbuzné maréně, ve srovnání s ní má vyšší tělo. Má malou hlavu se špičatým rypcem a tupě zakončené ploutve, šupiny jsou větší než je tomu u jiných lososovitých ryb. Hřbet peledě je modravě až tmavě zelený, boky a břicho jsou stříbřité.

Síh peleď patří k větším druhům síha, i když v českých vodách nedosahují takové hmotnosti jako ve své domovině. Dorůstá do délky průměrně 30 až 45 cm a hmotnosti 0,3–1 kg, průměrná váha lovených ryb až 0,5 kg.

Síh peleď
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Podtřída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád lososotvární (Salmoniformes)
Čeleď lososovití (Salmonidae)
Rod Síh (Coregonus)
Binomické jméno
Coregonus peled
Gmelin, 1788

Biologie

Síh peleď je odolnější vůči přehřátí a znečištění vody než příbuzný druh síh severní maréna. Přesto vyžaduje zvýšenou péči při výlovech a transportu. Kříženci s marénou jsou plodní.

Potrava

Především plankton, vodní hmyz a rybí potěr.

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]

Externí odkazy

Genové zdroje

Genové zdroje (genetické zdroje) představují genetický materiál, tj. materiál rostlinného, živočišného, mikrobiálního či jiného původu obsahující funkční jednotky dědičnosti, který má současné nebo i potenciální využití (proto někdy označovány také jako genové rezervy).Definice podle plemenářského zákona: Genetický zdroj zvířete je jedinec, sperma, vajíčko, embryo, popřípadě ostatní genetický materiál autochtonního nebo lokálně adaptovaného druhu, plemene nebo populace zvířete, nacházející se na území České republiky, mající význam pro výživu a zemědělství, pro uchování biologické a genetické rozmanitosti světového přírodního bohatství a pro umožnění jeho využívání pro potřeby současných i budoucích generací, zařazené do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství.V mezinárodním měřítku koordinuje ochranu genových zdrojů rostlinných i živočišných Organizace pro výživu a zemědělství FAO (Food and Agriculture Organization).

Ižemský rajón

Ižemský rajón (rusky Ижемский район, komi Изьва район) je administrativně-územní jednotka (komunální rajón) v Komijské republice v Rusku. Administrativním centrem je vesnice (selo) Ižma.

Nadym (řeka)

Nadym (rusky Надым ) je řeka v Jamalo-něneckém autonomním okruhu Ťumeňské oblasti v Rusku. Je 545 km dlouhá od soutoku zdrojnic a 1024 km od pramene Pjakupuru. Povodí má rozlohu 64 000 km².

Noska

Noska (rusky Носка) je řeka v Ťumeňské oblasti v Rusku. Je dlouhá 374 km. Plocha povodí měří 8500 km².

Seznam ryb Polska

Seznam ryb Polska zahrnuje ryby, paryby i mihule žijící volně na území dnešního Polska, a to původní i zavlečené. Jeho předmětem jsou druhy sladkovodní, brakické i ty, které se vyskytují v jižní části Baltského moře.

Amur bílý (Ctenopharyngodon idella)

Blatňák americký (Umbra pygmaea)

Blatňák tmavý (Umbra krameri)

Bolen dravý (Aspius aspius)

Candát obecný (Sander lucioperca)

Cejn perleťový (Abramis sapa)

Cejn siný (Abramis ballerus)

Cejn velký (Abramis brama)

Cejnek malý (Blicca bjoerkna)

Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus)

Hlaváč černý (Gobius niger)

Hlaváč malý (Pomatoschistus minutus)

Hlaváč nahotemenný (Neogobius gymnotrachelus)

Hlaváč říční (Neogobius fluviatilis)

Hlaváčkovec amurský (Perccottus glenii)

Hlavatka obecná (Hucho hucho)

Hořavka duhová (Rhodeus sericeus)

Hrouzek běloploutvý (Gobio albipinnatus)

Hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri)

Hrouzek obecný (Gobio gobio)

Hranáč šedý (Cyclopterus lumpus)

Jehla mořská (Syngnathus typhle)

Jehla uzoučká (Nerophis ophidion)

Jehlice rohozobá (Belone belone)

Jelec jesen (Leuciscus idus)

Jelec proudník (Leuciscus leuciscus)

Jelec tloušť (Leuciscus cephalus)

Jeseter malý (Acipenser ruthenus)

Jeseter ostrorypý (Acipenser oxyrinchus)

Jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedti)

Jeseter sibiřský (Acipenser baeri)

Ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus)

Kapr obecný (Cyprinus carpio)

Kaprovec černý (Ictiobus niger)

Karas obecný (Carassius carassius)

Karas stříbřitý (Carassius auratus)

Keříčkovec červenolemý (Clarias gariepinus)

Koljuška devítiostná (Pungitius pungitius)

Koljuška mořská (Spinachia spinachia)

Koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus)

Koruška mořská (Osmerus eperlanus)

Lín obecný (Tinca tinca)

Lipan bajkalský (Thymallus baicalensis)

Lipan podhorní (Thymallus thymallus)

Losos obecný (Salmo salar)

Makrela obecná (Scomber scombrus)

Mečitka (Pholis gunnellus)

Mečoun obecný (Xiphias gladius)

Mník jednovousý (Lota lota)

Mník mořský (Molva molva)

Morčák evropský (Dicentrarchus labrax)

Mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula)

Okoun říční (Perca fluviatilis)

Okounek pstruhový (Micropterus salmoides)

Okounovec nilský (Oreochromis niloticus)

Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus)

Ostrucha křivočará (Pelecus cultratus)

Ouklej obecná (Alburnus alburnus)

Ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus)

Pakambala kosočtverečná (Scophthalmus rhombus)

Pakambala velká (Psetta maxima)

Parma obecná (Barbus barbus)

Parmice pruhovaná (Mullus surmuletus)

Parmička kruhošupinná (Barbus cyclolepis)

Parmička peloponéská (Barbus peloponnesius)

Perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus)

Piraňa plodožravá (Piaractus brachypomus)

Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis)

Placka pomořanská (Alosa alosa)

Placka skvrnitá (Alosa fallax)

Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus)

Platýs limanda (Limanda limanda)

Platýs velký (Pleuronectes platessa)

Plotice obecná (Rutilus rutilus)

Podoustev říční (Vimba vimba)

Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss)

Pstruh obecný (Salmo trutta)

Pulec čtyřrohý (Myoxocephalus quadricornis)

(Myoxocephalus scorpius)

Pulec velkoostný (Taurulus bubalis)

Sardel obecná (Engraulis encrasicholus)

Sekavčík horský (Sabanejewia aurata)

Sekavec písečný (Cobitis taenia)

Sekavec podunajský (Cobitis elongatoides)

Síh malý (Coregonus albula)

(Coregonus muksun)

Síh peleď (Coregonus peled)

Síh severní (Coregonus lavaretus)

Siven americký (Salvelinus fontinalis)

Sleď obecný (Clupea harengus)

Slimule živorodá (Zoarces viviparus)

Slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus)

Slunka stříbřitá (Leucaspius delineatus)

Střevle jezerní (Eupallasella perenurus)

Střevle potoční (Phoxinus phoxinus)

Střevlička východní (Pseudorasbora parva)

Sumec velký (Silurus glanis)

Sumeček americký (Ictalurus nebulosus)

Šprot obecný (Sprattus sprattus)

Štika obecná (Esox lucius)

Štítník červený (Chelidonichthys lucernus)

Štítník šedý (Eutrigla gurnardus)

Tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix)

Tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis)

Treska bezvousá (Merlangius merlangus)

Treska jednosvrnná (Melanogrammus aeglefinus)

Treska obecná (Gadus morhua)

Treska tmavá (Pollachius virens)

Tuňák obecný (Thunnus thynnus)

Úhoř říční (Anguilla anguilla)

Veslonos americký (Polyodon spathula)

Vlkouš obecný (Anarhichas lupus)

Vranka obecná (Cottus gobio)

Vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus)

Seznam ryb Česka

Seznam ryb v Česku je seznam druhů z třídy paprskoploutví, které se vyskytují nebo v novodobých dějinách prokazatelně vyskytovaly ve volných vodách na území dnešního Česka a jsou takto uváděny v literatuře po roce 1993. Zahrnuje tedy druhy vymizelé i druhy introdukované. Naopak nezahrnuje druhy náhodně vypuštěné do volných vod, které se nerozšířily stejně jako ryby, jejichž introdukce nebyla úspěšná. Druhy jsou v seznamu řazeny systematicky a jejich taxonomické zařazení odpovídá zařazení podle databáze ITIS.

Česká republika se nachází na území tří úmoří – Baltského moře, Severního moře a Černého moře – z nichž druhově nejbohatší je úmoří Černého moře. Celkový počet rybích druhů na území Česka se neustále mění kvůli přirozené migraci z okolních oblastí i cíleným či náhodným vysazováním člověkem.

Seznam sladkovodních ryb Evropy

Seznam sladkovodních ryb Evropy obsahuje systematický seznam ryb, které alespoň určitou fázi svého života obývají evropské sladké nebo brakické vody. Neobsahuje druhy vymizelé nebo ty, které nejsou schopny zde dlouhodobě přežívat.

Druhy v Evropě nepůvodní jsou označeny (N).

Syňa

Syňa (rusky Сыня) je řeka v Jamalo-něneckém autonomním okruhu na severu Ťumeňské oblasti v Rusku. Je 217 km dlouhá (od pramenů Mokré Syně 304 km). Povodí má rozlohu 13 500 km².

Síh

Síh (Coregonus) je rodové jméno lososovitých ryb, známých také pod označením bílá ryba.

Vänern

Vänern /ˈvɛːnəɳ/(česky Vänernské jezero) je jezero v krajích Västra Götaland, Värmland

v jihozápadním Švédsku. Rozlohou svého povrchu je největší v Evropské unii a ve Švédsku a na třetím místě v Evropě. Topografie jezera je důsledkem zvednutí zemského povrchu po roztopení ledovce na konci poslední doby ledové. Jezero vyplňuje tektonickou propadlinu prohloubenou ledovci a ohraničenou na jednotlivých místech zlomy a poklesy. Má rozlohu 5650 km². Je 140 km dlouhé a přibližně 80 km široké. Průměrně je hluboké 27 m a dosahuje maximální hloubky 106 m. Jeho objem je 153 km³ a je tak největší zásobárnou pitné vody v Evropské unii. Rozloha povodí je 41 182 km². Leží v nadmořské výšce 44 m.

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.