Philippe Noiret

Philippe Noiret (1. října 1930 Lille, Nord23. listopadu 2006 Paříž) byl francouzský divadelní a filmový herec, držitel různých filmových cen a rytíř Řádu čestné legie.

Philippe Noiret
Philippe Noiret v roce 2003
Philippe Noiret v roce 2003
Narození 1. října 1930
Lille, Nord, Francie Francie
Úmrtí 23. listopadu 2006 (ve věku 76 let)
Paříž, Francie Francie
Místo pohřbení Montparnasse
Alma mater Lycée Janson de Sailly
Manžel(ka) Monique Chaumette (1962–2006)
Cena BAFTA
Nejlepší herec v hlavní roli
1990Bio Ráj
César
Nejlepší herec
1976Stará puška
1990Život a nic jiného

Život a kariéra

Jeho otec byl obchodníkem s oblečením. On sám nebyl dobrým žákem a nejdřív vystřídal několik prestižních pařížských škol (včetně kvalitního lycea Lycée Janson de Sailly), pak několikrát propadl u bakalářských zkoušek, načež šel studovat herectví. V něm se dále zdokonaloval v Centre Dramatique de l'Ouest, později působil sedm let u Théâtre National Populaire, kde potkal rovněž herečku Monique Chaumette, svou pozdější ženu, kterou si vzal v roce 1962. V tomto období se věnoval hraní satirických her v nočních klubech v dvojici s Jean-Pierrem Darrasem, ve kterých s pomocí dvojice postav Ludvíka XIV. a Jeana Racina společně parodovali politiky Charlese de Gaulla, Michela Debrého a Andrého Malrauxe, což bylo pro něj dobrou hereckou školou.

V roce 1949 debutoval ve filmu malou rolí ve filmu Gigi. V roce 1956 v něm režisérka Agnès Varda rozpoznala herecký talent a obsadila jej do svého filmu La Pointe courte, nicméně se pak čtyři roky neobjevil v žádném snímku a hrál pouze v malém francouzském přístavném městě Sète. Až po filmech Zazie v metru (1960), Kapitán Fracasse (1961) a Tereza Desqueyrouxová (1962) se stal platným francouzským filmovým hercem a objevil se v důležitějších rolích ve snímcích Život na zámku (1966) a hlavně Alexandre le bienheureux (1967), který mu konečně přinesl rovněž větší popularitu.

Obyčejně byl obsazován do rolí obyčejného každodenního člověka, i když neváhal přijmout i kontroverznější úlohy, jako například roli ve filmu Velká žranice (1973) režiséra Marca Ferreriho, který pak způsobil skandál na festivalu v Cannes, úlohu melancholického homosexuála ve filmu Nelíbám (1991) a podobnou roli ve snímku Muž se zlatými brýlemi (1987).

Za film Stará puška (1975) získal svého prvního Césara, dalšího pak v roce 1990 za ztvárnění zajímavé role majora Delaplana ve snímku Život a nic jiného (1989).

Během své kariéry se objevil v několika hollywoodských produkcích, například The Night of the Generals (1967), ve filmech Topaz od Alfreda Hitchcocka a Justine od George Cukora z roku 1969, Murphyho válka (1971) režiséra Petra Yatese nebo v snímku Kdo zabíjí nejlepší evropské šéfkuchaře? (1978) od Teda Kotcheffa.

Celkem se objevil ve více než 100 filmech. Zemřel na rakovinu v roce 2006 v Paříži a je pohřben na pařížském hřbitově Montparnasse.

Filmografie (výběr)

Celovečerní filmy

Televize

  • 1984 : Světlo pro mého syna (Qualcosa di biondo), televizní film, režie Maurizio Ponzi

Krátkometrážní filmy

  • 1987 : Muž, který sázel stromy (L'Homme qui plantait des arbres), režie Frédéric Back

Ocenění

César

Jiná ocenění

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philippe Noiret na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

23. listopad

23. listopad je 327. den roku podle gregoriánského kalendáře (328. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 38 dní.

44. ročník udílení Filmových cen Britské akademie

44. ročník udílení Filmových cen Britské akademie se konal dne 17. března 1991. Ocenění se předávalo nejlepším filmům a dokumentům britským i mezinárodním, které se promítaly v britských kinech v roce 1990.

Afričan (film)

Afričan (originální francouzský název L'Africain) je francouzská dobrodružná filmová komedie režiséra Philippa de Brocy z roku 1983 s Philippem Noiretem a Catherine Deneuve v hlavních rolích.

Ať začne slavnost...

Ať začne slavnost… (originální francouzský název Que la fête commence...) je francouzský historický film z roku 1975, který režíroval Bertrand Tavernier podle vlastního scénáře. Film zobrazuje dobu regentství Filipa II. Orleanského a prudký kariérní vzestup pozdějšího prvního ministra, kardinála Duboise. Vychází ze skutečných historických událostí, jakým bylo tzv. Pontcallecovo spiknutí.

Hlavní role ztvárnila trojice herců Philippe Noiret, Jean Rochefort a Jean-Pierre Marielle. Film byl v čtyřech kategoriích oceněn Césarem.

César pro nejlepšího herce

César pro nejlepšího herce je jedna z kategorií francouzské filmové ceny César. Kategorie existuje od vzniku ceny v roce 1976.

Hodinář od sv. Pavla

Hodinář od sv. Pavla (originální francouzský název L'Horloger de Saint-Paul) je francouzské filmové drama režiséra Bertranda Taverniera z roku 1974 s Philippem Noiretem a Jeanem Rochefortem v hlavních rolích.

Lille

Lille (nizozemsky Rijsel) je město v severní Francii na řece Deûle. Je hlavním městem regionu Hauts-de-France a také préfecture (hlavní město) departementu Nord. Ve městě rovněž sídlí arcibiskupství Lille, hlava Církevní provincie Lille. Leží poblíž hranic s Belgií.

V únoru 2000 se k městu Lille připojilo město Lomme. Populace vnitřního města čítá 225 597 obyvatel. Na celém území města žije odhadem 1 260 000 obyvatel, čímž se řadí mezi nejvíce osídlené oblasti v Evropě; je čtvrtým největším městem země.

Ve městě se nacházejí tři univerzity.

Miroslav Donutil

Miroslav Donutil (* 7. února 1951 Třebíč) je český herec, moderátor a bavič. Je bývalým členem činohry Národního divadla v Praze.

Něžné kuře

Něžné kuře (originální francouzský název Tendre Poulet) je francouzský hraný film z roku 1978, který režíroval Philippe de Broca podle vlastního scénáře. Předlohou filmu byl román Le Frelon, který napsal Jean-Paul Rouland. Detektivní komedie popisuje vztah policejní komisařky a vysokoškolského profesora. Volné pokračování tohoto filmu bylo natočeno pod názvem Ukradli torzo Jupitera v roce 1980, celý děj pokračování se už ale odehrává v Řecku.

Prohnilí

Prohnilí (originální francouzský název Les Ripoux) je francouzská filmová komedie z roku 1984, kterou režíroval Claude Zidi podle vlastního scénáře.

Film pojednává o potížích dvou kamarádů, úplatných policistů. Film ukazuje Paříž v neobvyklém prostředí malých ulic, průchodů, poblíž stanice metra Barbès – Rochechouart apod. Snímek se odehrává v pařížské čtvrti Montmartre a ve filmu je také vidět její dominantu, baziliku Sacré-Cœur nebo Hipodrom Vincennes, nacházející se v dvanáctém pařížském obvodu.

Film získal v roce 1985 dvě filmové ceny César. Díky diváckému úspěchu byla později natočena ještě dvě pokračování Prohnilí proti prohnilým (1989) a Superprohnilí (2003).

Prohnilí proti prohnilým

Prohnilí proti prohnilým (originální francouzský název Ripoux contre ripoux) je francouzská filmová komedie z roku 1990, kterou režíroval Claude Zidi podle vlastního scénáře. Film pojednává o těžkostech dvou úplatných policistů z pařížské čtvrti Montmartre a navazuje na film Prohnilí z roku 1989.

Příliš hlučná samota

Příliš hlučná samota je kniha českého spisovatele Bohumila Hrabala. Je příběhem starého muže jménem Haňťa, který mnoho let pracuje ve sběrně surovin, odkud zachraňuje vzácné knihy. Hrabal knihu napsal v sedmdesátých letech, ale oficiálního vydání se dočkala až roku 1989. V roce 1994 byla kniha předlohou stejnojmennému celovečernímu filmu režisérky Věry Caïs. Hlavní roli v něm ztvárnil Philippe Noiret. V roce 2007 se kniha dočkala animovaného filmového zpracování, za nímž stála režisérka Genevieve Anderson a hlavní postavu namluvil Paul Giamatti.

Quai des Grands-Augustins

Quai des Grands-Augustins (nábřeží Velkých augustiniánů) je nábřeží v Paříži. Nachází se v 6. obvodu.

Soudce a vrah

Soudce a vrah (originální francouzský název Le Juge et l'Assassin) je francouzské psychologické filmové drama režiséra Bertranda Taverniera z roku 1976 v hlavních rolích s Michelem Galabru a Philippem Noiretem, odehrávající se ve Francii v politicky vyhroceném období konce 19. století po Dreyfusově aféře.

Souvenirs, souvenirs

Souvenirs, souvenirs (v českém překladu Vzpomínky, vzpomínky) je francouzské komediální drama, které v roce 1984 natočil režisér Ariel Zeitoun.

Stará puška

Stará puška (originální francouzský název Le Vieux Fusil) je koprodukční francouzsko-německé filmové válečné drama z roku 1975, které režíroval Robert Enrico. Film získal ve třech kategoriích cenu César a v dalších šesti kategoriích byl na ní nominován.

Většina filmu se odehrává ve francouzské vesnici Montauban. Hlavní role ve filmu ztvárnili Philippe Noiret společně s Romy Schneider.

Superprohnilí

Superprohnilí (originální francouzský název Ripoux 3) je francouzská filmová komedie z roku 2003, kterou režíroval Claude Zidi podle vlastního scénáře. Film pojednává o dvojici dávných přátel, zkorumpovaných policistů a jejich mladého kolegu, kteří společně nadále uplatňují své osvědčené, ale nelegální metody, což nakonec skončí vyloupením velké banky.

Jde o pokračování předchozích divácky úspěšných filmů Prohnilí (1984) a Prohnilí proti prohnilým (1990).

Sympatický dareba

Sympatický dareba (originální název Tendre voyou) je francouzské filmová komedie z roku 1966. V hlavní roli Jean-Paul Belmondo v roli drobného příživníka a žvanila Tonyho Maréchala.

Uranus

Uranus (originální francouzský název Uranus) je francouzské filmové drama režiséra Clauda Berriho z roku 1990. Hlavní role psychologického dramatu s tématem mezilidských vztahů po druhé světové válce ztvárnili Gérard Depardieu, Jean-Pierre Marielle a Philippe Noiret.

Držitelé Césara pro nejlepšího herce

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.