Palestina

Palestina (z řeckého Παλαιστίνη; latinsky: Palaestina; hebrejsky: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina; arabsky: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, který se poprvé objevuje u Hérodota,[1] avšak oficiálně používaný od roku 135 n.l., který se používá k popisu geografické oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán. V Bibli je označována jako Země izraelská (Erec Jisra'el‎‎),[2] používá se také označení Svatá země nebo Země zaslíbená.[3] Historicky je Palestina jižní součástí rozsáhlejšího území nazývaného Kanaán.

Jako geografický a apolitický výraz může být ve svém širším významu zmiňován ve spojitosti se starověkou Palestinou, oblastí zahrnující současný Stát Izrael, Izraelem okupované území po Šestidenní válce, řeku Jordán a části Libanonu a Sýrie. V současných pojmech může zahrnovat také oblast, kterou dříve zahrnoval Britský mandát Palestina a dnes oblast zahrnovanou Izraelem, Západním břehem Jordánu, Pásmem Gazy a Východním Jeruzalémem.

Použití tohoto pojmu v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu získává politický význam a hranice tohoto území jsou předmětem sporů. Britský mandát Palestina, svěřený Společností národů Spojenému království, v minulosti zahrnoval území dnes známé jako Jordánsko, Izrael, Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy a Jeruzalém, a to až do roku 1921, kdy Spojené království ustanovili nad územím východně od řeky Jordán Zajordánský emirát.[4] Pro palestinské Araby jsou hranice Palestiny území Britského mandátu kromě Zajordánska, tak jak je psáno v Palestinské národní chartě.[5]

V současné době může být označení Palestina použita ve spojitosti s Palestinskou autonomií a Státem Palestina, entitou uznanou více než 100 státy světa. Organizace spojených národů udělila Státu Palestina v roce 2012 status "nečlenského pozorovatelského státu" (non-member observer state).[6] OSN považuje za území Státu Palestina Pásmo Gazy, Západní břeh, včetně Východního Jeruzaléma, v hranicích z roku 1967.[7][8]

MiddleEast.A2003031.0820.250m
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států.

Historie a etymologie

Moderní člověk se na území Palestiny, poprvé mimo Afriku, objevuje 90 tisíc let př. n. l. Přibližně 10 tisíc let př. n. l. se objevují první protozemědělci a lovci gazel. V 8. tisíciletí dochází k rychlému přechodu k usedlému zemědělství. Vystřídá se několik málo poznaných zemědělských společností, z nichž poslední byli Kanaánejci. Jsou obyvateli místa, kde později vznikl Erec Jisra'el (Kanaánu - כּנען).[1] Kanaánejci byli semitský kmen zmíněný již v Tóře.[9] První zmínka o nich pak pochází zhruba z roku 3500 př. n. l. Kanaánejci však jako kmen a národ zanikli mnohem dříve, než na toto území přišli Pelištejci.[10]

Pelištejci byli nesemitský (indoevropský) kmen, potomci Pelasgerů - jako např. Albánci - uváděných jako jeden z tzv. mořských národů.[10] Uznávaný výklad názvu Pelištejců se odvozuje od slova falasa, což znamená „vystěhovalec“, či „přistěhovalec“.[10] Podle Tóry jsou Pelištejci cizí kmen, který vyšel z Egypta po vyhnání faraónem Ramsesem III. v roce 1176 př. n. l.[11] Původně však žili na ostrově Kréta (který je známý také jako Kaftor). Po vyjití z Egypta se nejdříve Pelištejci usadili poblíž Vádí El-Ariš, a poté jej zhruba kolem roku 1200 př. n. l. překročili a usadili se v oblasti dnešní Gazy.

Pelištejské dějiny jsou přibližně tisíc let dlouhé a dají se rámcově rozdělit do tří epoch. Do první patří období bojů o nadvládu se sousedními Izraelity, Féničany a Izmaelity,[12] do druhé patří období bojů o vlastní samostatnost s Egypťany a Asyřany a do třetí epochy patří období zániku pelištejského státu a helénizace pelištejské svébytnosti ve 4. století př. n. l.[10]

Jistou podobnost mezi biblickými Pelištejci a dnešními Palestinci lze spatřovat v neustálých útocích na Izraelity, které se vyskytovaly již v dobách Soudců.[13] Podle Tóry se dokonce Pelištejcům podařilo ukořistit Schránu úmluvy, ale nakonec ji Izraelitům vrátili poté, co je napadl mor, což spatřovali jako boží trest.[14] Pelištejce lze nalézt i v dalších důležitých momentech židovské historie. Tóra uvádí, že Dalila, do které se zamiloval Samson, a která ho vlákala do pasti, aby mohl být zabit, byla Pelištejka.[15] Pelištejec byl i Goliáš, proti kterému bojoval David. Pelištejci, jako ostatní nepřátelé Izraele, pomáhali králi Nebúkadnesarovi II. v roce 588 př. n. l. zničit Jeruzalém.[16] Historie Pelištejců pak končí v roce 322 př. n. l. poté, co Alexandr Veliký dobyl Persii.

Jejich pozdější „návrat“ v roce 135 n. l. je již spíše symbolický, jelikož se nejedná o skutečný návrat, nýbrž spíše o memento. Poté, co Římané, v té době vládci nad Erec Jisra'el, potlačili protiřímské povstání Bar Kochby, přejmenoval pohanský císař Hadrián území Izraele (Erec Jisra’el) v protižidovském duchu po úhlavním nepříteli Izraelitů, tj. po Pelištějcích.[13][17] Současní Palestinci tak nejsou přímými potomky Kanaánejců, ani potomky Pelištejců.[18] V latině se Pelištejci nazývali Philistaei, Palestina potom Palaestina. Odtud pak pochází označení Palestina. Současní Palestinci jsou potomky pravděpodobně všech národů, které se přes tento region převinuly, v tom i podle průzkumů DNA mají částečně samozřejmě i židovské kořeny.[19] V roce 1914 tzv. Palestinci či Palestinští Arabové stanovili více než 90 procent populace.[20]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palestine na anglické Wikipedii.

  1. a b ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 10. [Dále jen: Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.]
  2. 1S 13, 19 (Kral, ČEP)
  3. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 12
  4. BLAUSTEIN, Max. Židovská historie (4): Britské mandátní území Palestina [online]. Eretz, 2006-01-18 [cit. 2011-08-27]. Dostupné online.
  5. CHAPMAN, Colin. Čí je země zaslíbená? Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci. Praha: Volvos Globator, 2003. ISBN 80-7207-507-1. S. 98.
  6. General Assembly Votes Overwhelmingly to Accord Palestine ‘Non-Member Observer State’ Status in United Nations | Meetings Coverage and Press Releases. www.un.org [online]. [cit. 2017-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
  7. 67/19. Status of Palestine in the United Nations [online]. 2012-12-04 [cit. 2017-05-14]. Dostupné online. DOI:A/RES/67/19.
  8. About Us | United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs - occupied Palestinian territory. www.ochaopt.org [online]. [cit. 2017-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Gn 10, 15–19 (Kral, ČEP)
  10. a b c d SCHNEIDER, Ludwig. Jeruzalém: ohnisko dění. Ostrava: A-alef, 2003. ISBN 80-85237-71-7. S. 27-28. [Dále jen: Jeruzalém: ohnisko dění.]
  11. JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa. 1. vyd. Praha: Rozmluvy, 1995. ISBN 80-85336-31-6. S. 57.
  12. TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. 1. vyd. Pardubice: Kora, 1991. ISBN 80-901092-0-9. S. 16.
  13. a b Jeruzalém: ohnisko dění. S. 29
  14. 1S 5, 1 (Kral, ČEP), 1S 5, 10 (Kral, ČEP)
  15. Sd 14, 1 (Kral, ČEP)
  16. Ez 25, 15 (Kral, ČEP)
  17. SCHUBERT, Kurt. Dějiny Židů. Praha: Svoboda, 2003. ISBN 80-205-1036-2. S. 7.
  18. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 10
  19. OSTRER, Harry; SKORECKI, Karl. The population genetics of the Jewish people. Human Genetics. 2017-05-15, roč. 132, čís. 2, s. 119–127. PMID: 23052947 PMCID: PMC3543766. Dostupné online [cit. 2017-05-15]. ISSN 0340-6717. DOI:10.1007/s00439-012-1235-6. PMID 23052947.
  20. http://www.israelipalestinianprocon.org/populationpalestine.html#graph1

Literatura

Související články

Externí odkazy

Agudat Jisra'el

Agudat Jisra'el (hebrejsky: אגודת ישראל‎, Svaz Izraele) je aškenázská religiózní nesionistická izraelská politická strana. V minulosti byla zastřešující stranou všech ultraortodoxních Židů v Izraeli a předtím v britské mandátní Palestině. Jedná se o nejstarší izraelskou religiózní politickou stranu, jejíž původ lze nalézt hnutí Agudat Jisra'el, které bylo založeno v Evropě na počátku 20. století. Po dlouhou dobu vstupovala do parlamentních voleb v Izraeli v alianci se spřízněnou politickou formací Po'alej Agudat Jisra'el. Od voleb v roce 1992 kandiduje společně se stranou Degel ha-Tora v alianci Sjednocený judaismus Tóry. Současným předsedou strany je Ja'akov Licman.

Strana vydává od roku 1950 deník ha-Modia. V minulosti vydávala také deníky ha-Kol a Še'arim.

Avner Šaki

Avner Šaki (hebrejsky: אבנר שאקי, plným jménem Avner Chaj Šaki, אבנר-חי שאקי) byl izraelský právník, politik a poslanec Knesetu za Národní náboženskou stranu.

Avraham Kac-Oz

Avraham Kac-Oz (hebrejsky: אברהם כ"ץ-עוז, narozen 7. prosince 1934) je bývalý izraelský politik, který byl téměř 20 let poslancem izraelského parlamentu (Knesetu), a který v letech 1988 až 1990 zastával post izraelského ministra zemědělství.

Benny Begin

Ze'ev Binjamin „Benny“ Begin (hebrejsky זאב בנימין „בני” בגין‎‎, narozen 1. března 1943 Jeruzalém) je izraelský politik a syn bývalého izraelského premiéra Menachema Begina.

Britský mandát Palestina

Britský mandát Palestina známý také jako Mandát pro Palestinu bylo mandátní území Velké Británie, které jí bylo svěřeno Společností národů na Pařížské mírové konferenci z roku 1919.

Dan Tichon

Dan Tichon (vyslovováno [tychon], hebrejsky דן תיכון, narozen 5. ledna 1937) je izraelský politik a bývalý poslanec Knesetu za Likud a alianci Likud-Gešer-Comet.

Ehud Olmert

Ehud Olmert (hebrejsky: אהוד אולמרט; narozen 30. září 1945) byl šestnáctý premiér Izraele. Mezi lety 1993 a 2003 byl starostou Jeruzaléma. Ve státní správě dále působil na postech vicepremiéra, ministra financí či ministra průmyslu a obchodu. Jeho otcem byl Mordechaj Olmert, rovněž politik.

Gad Ja'akobi

Gad Ja'akobi (hebrejsky: גד יעקבי, v angličtině přepisováno jako Gad Yaacobi; 18. ledna 1935 – 27. srpna 2007) byl izraelský politik, poslanec Knesetu za stranu Ma'arach, ministr izraelských vlád a izraelský velvyslanec při Organizaci spojených národů (OSN).

Gid'on Pat

Gid'on Pat (hebrejsky: גדעון פת‎‎, * 22. února 1933) je bývalý izraelský politik a dlouholetý poslanec Knesetu, který od konce 70. let do počátku 90. let zastával řadu ministerských funkcí v izraelské vládě.

Mapaj

Mapaj (hebrejsky: מפא"י, akronym pro מפלגת פועלי ארץ ישראל, Mifleget Poalej Erec Jisra'el; doslova „Dělnická strana Izraele“) byla izraelská levicová politická strana, která byla dominantní politickou silou v Izraeli až do svého sloučení ve Stranu práce v roce 1968. Založená byla roku 1930 sloučením dvou hlavních dělnických stran Achdut ha-Avoda a Poalej Cijon (Dělníci Sijónu). Oficiální politikou strany byl „konstruktivní socialismus,“ založený na pionýrském idealismu spojeném s politickým pragmatismem. Mezi nejznámější předsedy strany patří David Ben Gurion. Strana měla zastoupení v prvním až pátém Knesetu a až do roku 1965 formovala všechny izraelské vlády.

Micha'el Ejtan

Micha'el Ejtan (hebrejsky: מיכאל איתן; narozen 3. června 1944) je izraelský politik a bývalý poslanec Knesetu za stranu Likud. V letech 2009 až 2013 působil jako ministr pro zlepšení vládních služeb ve druhé Netanjahuově vládě. V letech 1997 až 1998 působil jako ministr vědy a technologie. Společně s Benjaminem Ben Eliezerem patří mezi nejdéle sloužící poslance Knesetu a jako takový byl po volbách v roce 2009 zvolen prozatímním předsedou Knesetu. V této funkci byl nahrazen 30. března 2009 Re'uvenem Rivlinem

Moše Karmel

Moše Karmel (hebrejsky: משה כרמל‎, 17. ledna 1911 – 14. srpna 2003) byl izraelský generál a politik. Osm let vykonával funkci ministra dopravy.

Palestina na letních olympijských hrách

Palestina na letních olympijských hrách startuje od roku 1996. Toto je přehled účastí, medailového zisku a vlajkonošů na dané sportovní události.

Palestinská autonomie

Palestinská autonomie (arabsky: السلطة الوطنية الفلسطينية‎‎, As-Sulta Al-Wataníja Al-Filastíníja) je částečně samostatný státní útvar skládající se ze Západního břehu Jordánu, označovaného také jako Judea a Samaří, a Pásma Gazy. Historicky pojem Palestina označoval celé území mezi řekou Jordán a Středozemním mořem. Na většině tohoto území o rozloze asi 15 000 km² dnes leží stát Izrael, který zároveň ekonomicky i vojensky kontroluje formálně autonomní Palestinskou autonomii. Dalšími sousedy Palestinské autonomie jsou Egypt a Jordánsko. Většinu ze 4 milionů obyvatel tvoří muslimové, ale jsou zde také významné křesťanské komunity. Úředním jazykem je arabština. Sídlem palestinské administrativy je Ramalláh, i když Palestinci si nárokují východní Jeruzalém. Vztahy mezi Palestinskou autonomií a Izraelem jsou poznamenány vleklým oboustranným konfliktem. Od 31. října 2011 je členem organizace UNESCO. 29. listopadu 2012 ji Valné shromáždění OSN uznalo jako nečlenský pozorovatelský stát. V roce 2013 oficiálně změnila svůj název na Stát Palestina.

Pesach Gruper

Pesach Gruper (hebrejsky פסח גרופר, 21. srpna 1924 – 29. dubna 2013) byl izraelský politik, který v 80. letech zastával funkci izraelského ministra zemědělství.

Sionismus

Sionismus (hebrejsky: ציונות‎, Cijonut) je ideový směr, který vznikl v druhé polovině 19. století mezi evropskými Židy. Hlavním cílem jeho představitelů bylo a je přesídlení Židů do země izraelské (Erec Jisra'el) a vybudování a udržení židovského státu, národního státu Židů.

Stát Palestina

Stát Palestina (arabsky: دولة فلسطين‎‎, Dawlat Filasṭin), zkráceně Palestina (arabsky: فلسطين Filasṭīn), je stát vyhlášený 15. listopadu 1988 v exilu v Alžírsku přijetím jednostranné deklarace nezávislosti Národní radou Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). V době přijetí deklarace nemělo OOP jakoukoli kontrolu nad územím, které si nárokovalo (v té době je ovládal Izrael). Svým rozsahem se jednalo o nově zkonstruovaná, tzv. palestinská území definovaná podle hranic z roku 1967, přičemž hlavním městem se měl stát Jeruzalém. K tomu bylo vytvořeno i pojmenování lidu arabské národnosti jako „Palestinci“.

Summit Ligy arabských států v roce 1974 prohlásil OOP „jediným legitimním zástupcem palestinského lidu a zdůraznil jeho právo na založení nezávislého státu“. 22. listopadu 1974 získalo OOP pozorovatelský status „nestátní entity“ v Organizaci spojených národů, díky čemuž mělo možnost vystupovat před Valným shromážděním OSN, ale nemohlo hlasovat. Po vyhlášení nezávislosti Valné shromáždění tuto deklaraci oficiálně „vzalo na vědomí“ a od té doby používalo při zmínce o palestinském stálém zástupci název Palestina, namísto Organizace pro osvobození Palestiny. 29. listopadu 2012 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 67/19, která zvýšila status palestinského zástupce na nečlenský stát (pro tento krok hlasovalo 138 zejména muslimských a evropských států, 9 hlasovalo proti a 41 se zdrželo).V roce 1993 Izrael uznal v rámci mírových dohod z Osla vyjednávací tým OOP za „zástupce palestinského lidu“ a OOP v reakci na to uznalo právo Izraele na existenci v míru, přijalo rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242 a 338 a zřeklo se „násilí a terorismu“. Na základě mírových dohod z Osla vznikl prozatímní orgán Palestinská autonomie (též Palestinská samospráva), který vládne na části palestinských území (Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy), vymezených několika izraelsko-palestinskými dohodami z 90. let 20. století. Izrael v roce 2005 po mezinárodním nátlaku jednostranně opustil Pásmo Gazy a po převratu v roce 2007 toto území ovládá hnutí Hamás. Palestinská samospráva, vedená hnutím Fatah, tak má fakticky pouze kontrolu nad Západním břehem Jordánu. V dubnu 2011 uzavřely obě strany vnitropalestinského sporu dohodu o usmíření, ale její implementace zatím nebyla naplněna zejména pro aspirace Hamasu na ovládnutí i západního břehu.

K 27. září 2013 uznalo Stát Palestina celkem 134 ze 193 členských států OSN (téměř 70 %). Některé státy, které tento stát neuznaly, uznávají OOP jako zástupce palestinského lidu. Stát Palestina uznala ČSSR v roce 1988. Do té doby v ČSSR existovalo od roku 1976 zastoupení Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), od roku 1983 s diplomatickým statusem. Zastoupení Palestinské národní správy (PNS) v Česku nese označení Velvyslanectví Státu Palestina od února roku 1989. ČR uznala všechny státy, které ke dni 31. 12. 1992 uznávalo Československo a to čl. 5 odst. 1 ústavního zákona č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR[1], tedy teoreticky i Stát Palestina. V současné době toleruje status quo palestinského zastoupení v Praze, a to přesto, že vláda reciproční vztahy se Státem Palestina neudržuje, ale jedná jen s palestinskou samosprávou. Mírové dohody z Osla z roku 1993 zahraniční zastoupení PNS sice formálně nepřipouštějí, nicméně kodifikují zachování úrovně již existujících diplomatických misí. Tento postoj je v souladu s politikou Evropské unie.

Uzi Bar'am

Uzi Bar'am (hebrejsky: עוזי ברעם, narozen 6. dubna 1937) je bývalý izraelský politik, poslanec Knesetu a ministr izraelské vlády. V 90. letech zastával funkci ministra vnitra a ministra turismu.

Uzi Landau

Uzi Landau (hebrejsky: עוזי לנדאו‎, narozen 2. srpna 1943) je izraelský politik a bývalý poslanec Knesetu za stranu Jisra'el bejtenu. Zastával různé ministerské posty: vnitřní bezpečnosti (2001–2003), energetiky a vodních zdrojů (2009–2013) a turismu (2013–2015).

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.