Píseň písní

Píseň písní, někdy nazývaná též Píseň Šalomounova (hebrejsky שיר השירים‎‎, Šir ha-širim), je sbírka židovských „svatebních“ písní různých dob[zdroj?] řazená mezi tzv. pět svátečních svitků. Některé pocházejí patrně z 5. až 3. stol. př. n. l., jiné snad už z doby krále Šalomouna, kterému je tradičně připisováno autorství písně. Někteří badatelé poukazují na to, že skladba vykazuje významné analogie s mnohem starší staroegyptskou milostnou poezií,[1] či se dokonce domnívají, že je na ní nepochybně přímo závislá.[2]

Píseň písní je jedním z nejznámějších dochovaných lyrických milostných textů z oblasti starověkého Blízkého východu. Její erotičnost byla pro některé rabíny překážkou v jejím uznání jako součásti Tanachu. Ještě po její kanonizaci kolem r. 90 n. l. byly o ni vedeny spory a údajně bývala oblíbenou písní při různých nevázaných zábavách, za což hrozily různé kletby. Koncem 1. stol. n. l. se jí proto musel rozhodným způsobem zastat rabi Akiva, který později za Bar Kochbova povstání (r. 135) zahynul rukou Římanů. Od 8. století[3] je četba Písně doložena jako sváteční četba o svátku Pesach.

Podle židovské teologie popisuje Píseň písní alegoricky vztah mezi Bohem (ženichem) a Izraelem (nevěstou).[4] Podle teologie křesťanské se tato alegorie týká vztahu Ježíše Krista a církve.

Odkazy

Reference

  1. LANDGRÁFOVÁ, Renata; KREJČÍ, Jan; NAVRÁTILOVÁ, Hana. Písně Zlaté bohyně: staroegyptská milostná poezie. Praha: Set Out, 2007. 199 s. ISBN 978-80-86277-54-7. S. 8.
  2. ŽÁBA, Zdeněk. Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha: Svoboda, 1968. 198 s. S. 167.
  3. Jeruzalémská bible, X. svazek, Přísloví, Kazatel, Píseň písní. Praha: Krystal OP, 1999. 102 s. ISBN 80-85929-36-8. S. 83.
  4. DOHMEN, Christoph; STEMBERGER, Günter. Hermeneutika židovské Bible a Starého zákona. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-874-7. S. 137-139.

Externí odkazy

Bernard z Clairvaux

Svatý Bernard z Clairvaux (1090/1091, hrad Fontaines u Dijonu – 20. srpna 1153, klášter Clairvaux) byl středověký teolog, filosof, myslitel a mystik, důležitý člen nově vzniklého cisterciáckého řádu.

V roce 1830 jej papež Pius VIII. prohlásil učitelem církve,

Biblická poezie (Daniel Raus)

Biblická poezie je název série pěti biblických knih a audioknih v moderním přebásnění. Jeho autorem je Daniel Raus. Jde o Píseň písní, knihu Jób, Kazatele, Žalmy a Přísloví. Na pěti samostatných CD a jako komplet je vydala obecně prospěšná společnost energeia o.p.s. Nahrávky se známými českými herci vznikly ve studiích DAMU a BITT. Režisérem je Lukáš Hlavica, autorem hudby je Hubert Bittman.

Herci, kteří v nahrávkách vystupují: Věra Kubánková, Petr Pelzer, Jan Vlasák, Viktor Preiss, Jaromír Meduna, Taťjana Medvecká, Ivan Trojan, Lukáš Hlavica, Igor Bareš, Dana Černá, Helena Dvořáková, Petr Lněnička, Magdaléna Borová a Matouš Ruml.

Biblická poezie v přebásnění Daniela Rause vyšla také knižně ve vydavatelství Porta libri. Autorem ilustrací v tomto vydání je Miro Pogran. Píseň písní s podtitulem "Píseň Šalamounova" vydalo už předtím vydavatelství G plus G.Některé texty z přebásnění Písně písní použil hudební skladatel Slavomír Hořínka ve skladbě Umírám láskou. V roce 2013 měla premiéru v nastudování orchestru Berg v Kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze.

Biblický kánon

Biblický kánon je termín označující soubor biblických knih. Ačkoli je Bible z principu jedna, ne všechny církve a náboženské komunity do ní zahrnují tytéž knihy, a proto se biblický kánon liší podle náboženského vyznání.

Bible se skládá ze dvou částí, Starého a Nového zákona, jejichž kánony se utvářely zvlášť.

Daniel Raus

Daniel Raus (* 1957 Vysoké Mýto) je český novinář, publicista a rozhlasový redaktor. Je autorem několika knížek poezie a rozhovorů. Přebásnil také pět poetických biblických knih (Píseň písní, Jób, Kazatel, Žalmy, Přísloví), jež byly publikovány v knižní podobě a jako audionahrávky - Biblická poezie (audioknihy). Jeho písně vyšly na albech Útočiště a Místo pod sluncem.

Ejn Gedi

Ejn Gedi (hebrejsky: עֵין גֶּדִי) či též Én-gedi, je oáza, přírodní rezervace a národní park v Izraeli, nacházející se západně od Mrtvého moře, poblíž Masady a archeologického naleziště Kumrán.

Přírodní rezervace Ejn Gedi je známá pro své jeskyně, prameny a bohatou biodiverzitu. O tomto místě lze nalézt hodně zmínek v Bibli. Například Píseň písní jej zmiňuje „Hroznem henny je pro mne můj milý v éngedských vinicích.“ Podle židovské tradice se do zdejších jeskyní před Saulem ukryl David: „David odtud vystoupil a usadil se na nepřístupných vrcholcích u Én-gedi.“V roce 1956 byl zhruba kilometr od oázy založen stejnojmenný kibuc. Ten nabízí různé turistické atrakce a využívá místní počasí a dostatek přírodní vody k pěstování mimosezónních plodin. Před založením kibucu se v oblasti Ejn Gedi nacházela místa, která nebyla obydlena po více než 500 let.

Gamali'el II.

Gamali'el II. nebo též Gamali'el z Javne, krátce Raban Gamali'el (nebo Gamliel), byl židovský učenec, tanaita, vnuk Gamali'ela Staršího, předseda Sanhedrinu v Javne. Po zničení Druhého chrámu se Gamali'el pokoušel vybudovat v Javne nové středisko židovského intelektuálního života.

Rozhodl o přijetí knih Kazatel a Píseň písní do biblického kánonu (tanach), který tak uzavřel.

Instrumentál

Instrumentál (zkratka INS nebo INSTR, česky též nástrojník) je mluvnický pád. Často vyjadřuje příslovečné určení způsobu; jméno v instrumentálu vyjadřuje nástroj nebo způsob, jakým probíhá slovesný děj.

Kniha Kazatel

Kniha Kazatel (hebrejsky קהלת‎‎, Kohelet; latinsky Ecclesiastes) patří do třetí části hebrejského kánonu Bible, do Spisů. V rámci spisů má specifické umístění mezi tzv. pět svátečních svitků (kam dále patří knihy: Píseň písní, Rút, Ester a Pláč) a čte se v rámci židovské liturgie o svátku Sukot. V křesťanském kánonu je Kazatel řazen mezi knihy naučné. Kniha je psána biblickou hebrejštinou.

Megilot

Megilot či (hebrejsky חמש מגילות‎‎, Chameš megilot, doslova Pět svitků) je součást třetí části hebrejské bible (Tanachu), kterou jsou Spisy (כתובים‎‎, Ktuvim). Těchto pět relativně krátkých knih je v židovské tradici čteno při různých svátcích.

Moderní české překlady bible

Pojmem moderní české překlady bible se v širším smyslu rozumí překlady bible do nové češtiny, tj. překlady vzniklé po Bibli kralické a svatováclavské, v užším smyslu překlady vzniklé po r. 1900. Překlady 18. a 19. století totiž stále úzce navazují na předchozí kralicko-svatováclavskou linii, zatímco na začátku 20. století (v práci Sýkorově, Hejčlově a Žilkově – viz dále) dochází ke zlomu v metodologii překladu a zejména v užití jazykových prostředků ve výsledném českém textu.

Mudroslovné knihy

Jako mudroslovné knihy se označuje několik knih Starého zákona. Mudroslovné knihy, často označované i jako naučné, poučné, sapienciální či sapienční (lat. sapientia znamená „moudrost“) představují prostřední část křesťanského starozákonního kánonu (mezi knihami dějepisnými a prorockými) a od ostatních knih Starého zákona se liší především tím, že obsahují nejméně odkazů na izraelskou tradici a jsou spíše obecného, „všelidského“ charakteru. Mají také mnoho paralel v dobové mimoizraelské literatuře.

Mezi mudroslovné knihy se počítají:

Kniha Jób

Kniha přísloví

Kniha Kazatel

Kniha Moudrosti*

Sírachovec*

Kniha žalmů

Píseň písní* Kniha Moudrosti a Sírachovec patří mezi deuterokanonické spisy, jsou tedy v kánonu katolické a řady východních církví, ale neuznávají je za závazné židovské a protestantské církve.

Palestinský kánon

Palestinský kánon je označení rozsahu knih hebrejské bible v podobě, v níž jej vypracoval Sanhedrin ke konci 1. století a kterou obvykle přijímají protestantské církve.

Po dobytí Jeruzaléma roku 70 se Sanhedrin přesunul do Javne (řecky Jamnia). Zřejmě kvůli narůstajícím konfrontacím mezi židovstvím a raným křesťanstvím a kvůli diskusím uvnitř židovství vznikla potřeba vymezit se vůči těmto nově vzniklým skupinám a uzavřít kánon posvátných spisů.

Podle rabínské tradice když byl hlavou školy Gamli'el II., patřil k významným učitelům školy též El'azar ben Azarja; za jejich působení byl do Javne svolána synoda, která někdy mezi roky 90 a 100 rozhodla o rozsahu posvátných spisů hebrejské bible. Nejednalo se však zřejmě o synodu v podobě, jakou známe u pozdějších koncilů a jak tuto teorii navrhl Heinrich Grätz roku 1861, avšak rabíni z Javne měli zákonnou pravomoc nad židovskou komunitou, takže se mohlo jednat spíše o konsensus učitelů z Javne.

Pochybnosti o existenci jamnijské synody jsou mezi odborníky od 60. let 20. století poměrně časté.

Nevíme nic o existenci soupisu knih, který by se ze synody dochoval, existuje pouze zmínka v Jadajím (3,2), traktátu Mišny zabývajícím se rituální očistou rukou, když předepisuje rituální očistu rukou před používáním posvátných spisů. Postoj jamnijských učenců proto mohl spíše schvalovat obecně přijímaný rozsah posvátných spisů, jak jej přijímá např. 4. kniha Ezdrášova, sepsaná mezi lety 90 a 120. Poukazuje se i na to, že žádný z historických pramenů nezmiňuje tyto kanonické spisy. Např. kniha Sírachovec byla v židovských kruzích opisována a čtena i po tomto období, ačkoli netvoří součást palestinského kánonu.

Dnes tak neexistuje mezi odborníky shoda, kdy došlo k ustálení židovského kánonu.

Romantic Robot

Romantic Robot je původně počítačová společnost, která vyvíjela a vyráběla software a hardware a později se stala hudebním vydavatelstvím a producentem CD.

Od založení v roce 1983 v Londýně českými emigranty Alexanderem Goldscheiderem a Ondřejem Kořínkem vydávala utility pro domácí počítače, programy Trans-Express, Music Typewriter, Genie, Insider, Lifeguard and Rodos pro Sinclair ZX Spectrum a Amstrad CPC a periférní zařízení Multiface One, Multiface 128, Multiface 3, Multiprint a Videoface pro Sinclair ZX Spectrum, Multiface Two pro Amstrad CPC a Multiface ST pro Atari ST. Vydala také hru Wriggler pro počítače ZX Spectrum a Enterprise.

Po odchodu Ondřej Kořínka ze společnosti v roce 1990, pokračoval Romantic Robot jako hudební vydavatelství a výrobce CD. Firma vydala mj. dvoj-CD Terezín: Hudba 1941–44, Aaron Copland: Američan v Praze a vlastní CD Alexandera Goldscheidera Stabat Mater a Píseň písní. Vyrobila také webové stránky dirigenta Jiřího Bělohlávka.

Septuaginta

Septuaginta (z lat. septuaginta sedmdesát; odtud často označovaná pouze římskou číslicí LXX nebo řeckým Οʹ) je překlad Starého zákona do řečtiny a vůbec nejstarší zachovalý překlad Starého zákona, který vznikal v Alexandrii přibližně od 3. do 1. století př. n. l.

Spisy

Spisy (hebrejsky כתובים‎‎, ktuvim) je označení pro třetí (a nejmladší[zdroj?]) část Tanachu, tj. židovských posvátných Písem. Obsahují „ostatní“ knihy, které nejsou v Tóře a v prorocích. Svou povahou jsou tedy nejrůznějšího charakteru, od poezie a modliteb přes mudroslovná pojednání až po knihy výpravné, historické či prorocko-apokalyptické.

Patří sem následující knihy:

Žalmy

Jób

Přísloví

Píseň písní

Rút

Pláč

Kazatel

Ester

Daniel

Ezdráš

Nehemjáš

1. a 2. Paralipomenon

Vlnobeat

Vlnobeat (2014) je osmé studiové album skupiny Traband. Obsahuje 14 autorských písní Jardy Svobody. Písnička Píseň písní je parafrází na texty ze stejnojmenné biblické knihy.

Pražský křest alba proběhl 9. prosince 2014 v Paláci Akropolis za účasti kapely Znouzectnost a Vladimíra Javorského.

Vulgata

Vulgata je pozdně antický latinský překlad bible, který je převážně dílem církevního otce Jeronýma z přelomu 4. a 5. století. Na rozdíl od překladu Vetus Latina je pořízen z původních jazyků (hebrejština, aramejština a řečtina) a stala se závazným textem západní církve pro celý středověk. Teprve v 16. století se rozšířila studia textů bible v původních jazycích, která dala vzniknout původním národním překladům bible i revidovaným textům Vulgáty (Sixto-klementina, Neovulgata).

Základem Vulgáty je Jeronýmův překlad většiny biblických knih Starého zákona z hebrejštiny do latiny, pro knihy Nového zákona pouze revidoval starší překlad Vetus Latina. Podnět k tomuto dílu dal papež Damasus I. a název pochází ze spojení versio vulgata, tedy lidové vydání. Překlad byl pořízen do běžné latiny, aby mu jeho posluchači rozuměli, a záměrně neaspiroval na klasickou vybroušenost jazyka Ciceronova. Pro křesťanský Západ byla Vulgata dlouho jediným překladem Starého zákona přímo z hebrejštiny, kterou se Jeroným naučil od židovských učenců. Do národních jazyků se Bible dlouho překládala z Vulgaty, někde až do 20. století.

Órigenés

Órigenés (185 Alexandrie (?) – 253 Týros), řecký církevní učitel a teolog, byl nejznámějším a nejvýznamnějším představitelem alexandrijské školy.

ÚstaF-voiceband.cz

ÚstaF-voiceband.cz je amatérský divadelní soubor, který vznikl v říjnu 1997. Od svého počátku se věnuje divadlu

poezie a zejména „voicebandovému tvůrčímu postupu“. V historii souboru se vystřídalo mnoho členů, v jeho čele však po celou dobu stojí Zdeněk Šturma jako režisér a dramaturg v jedné osobě.

Slovo voiceband odkazuje k hlasu a ke kapele. Kombinuje hudbu, recitační umění a divadlo. Pod vlivem dadaismu a poetismu byl historicky kladen důraz na hravost, fantazii a spontaneitu tvůrčího procesu. K těmto principům se hlásí i samotný název souboru. Písmeno „F“, resp. obrácené „F“ v názvu nemá přesně definovaný význam, může značit fantazii, (ústa) Filipova aj. Celé slovo zvukově znějící jako „ústav“ se odkazuje na školu, kde soubor vznikl. Logem souboru jsou z jedné půlky černá a z druhé červená ústa, která mají mezi rty vepsáno jméno souboru. Celý název zněl ÚstaF Brno, ale častěji se používal kratší název ÚstaF. Pod tímto jménem existoval soubor až do roku 2010, kdy došlo ke spojení s podobným projektem voiceband.cz.

BibleStarý zákon
Pesach (פסח‎‎)

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.