Obec

Obec je veřejnoprávní korporace, tedy právnická osoba, která je základní jednotkou veřejné správy, územně samosprávný celek základního stupně. V tomto smyslu je subjektem samosprávy a v různé míře, podle typu obce, také vykonavatelem státní správy. V některých zemích je obcí téměř každé město či vesnice, v jiných zemích je obvyklé, že obec je tvořena větším množstvím vesnic nebo že některé obce mohou být součástí města.

Obec Liptovská Porúbka
Obec

Obec v Česku

Více informací naleznete ve článku Obec (Česko)

V Česku základní definici obce obsahuje zákon o obcích: „Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.“[1] K 27. květnu 2016 Český statistický úřad uvádí celkem 6258 obcí a újezdů (ČÚZK jich uvádí ke stejnému datu 6259 – navíc je zahrnuta již zaniklá obec Brdy).[2][3] Pojetí obce je obdobné také na Slovensku.

Obec v Polsku

V Polsku je obdobou obce gmina.

Obec v USA

V různých amerických státech je chápán pojem obec různě a je i různě označován.

Stát New York

Ve státě New York se obec označuje slovem town a představuje správní oblast s vlastní samosprávou, která má na starost komunity bez vlastní samosprávy (hamlets) a městečka (villages) v ní začleněné. Obce mají blíže k okrsku, než ke klasickému městu nebo obci. Tyto obce mají většinou velmi velké rozlohy (desítky až stovky km²) a obsahují několik výše zmíněných osad a malých měst. Příkladem takové obce je např. obec Chester, v okrese Warren, na severu státu.

Odkazy

Reference

  1. § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Dostupné online.
  2. Statistický metainformační systém: Obec a vojenský újezd [online]. Český statistický úřad, rev. 2016-05-27 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online.
  3. UI_OBEC [online]. ČÚZK, rev. 2016-05-27 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo obec ve Wikislovníku
Chef-lieu

Chef-lieu (plurál chefs-lieux) (česky zhruba vedoucí místo) je ve frankofonních zemích označení pro město, ve kterém sídlí orgány příslušné územní samosprávné nebo administrativní jednotky (hlavní města států se takto s výjimkou Nové Kaledonie neoznačují).

Církev

Výraz církev výlučně přísluší náboženskému společenství křesťanskému. Pojem církev pochází z řeckého KYRIAKÉ, tj. Pánova. (v řečtině Kyrios - Pán). Církev se řecky označuje EKKLÉSIA TOY KYRIOY (výslovnost "eklesia tú kyriú"), tj. shromáždění Pánovo. Výraz ekklésia je znám z řeckých právních dějin, jako název sněmu všech plnoprávných občanů demokratické polis. Církev je společenství, není to označení pro nějakou vybranou kněžskou kastu, ale všech, kdo se ke Kristu jako svému Pánu hlásí. Členové společenství nesou právem eschatologický titul „vyvolení“, „svatí“. Tvoří společenství, které smí plným právem převzít velké tituly starozákonního a současně i eschatologického společenství Božího: kehal Jahve, „společenství Boží“.

Farní kostel

Farní kostel je v územním členění různých křesťanských církví hlavní kostel farnosti (lat. parochia, z řec. paroikia, sousedství), kde sídlí farář. Pokud je kostel sídlem faráře s titulem arciděkana či děkana, nazývá se arciděkanský či děkanský, plní ale stejnou funkci jako farní. Vedlejší kostely farnosti se nazývají filiální.

Co se týče vlastnických vztahů bývá farní kostel v majetku farnosti, ale může být i v majetku veřejné právnické osoby, jako je např. město nebo obec. V takovém případě získává kostel i přídomek městský či obecní. Pokud je budova kostela v majetku nějaké instituce či soukromé osoby, další přídomky se zpravidla neuvádějí.

Gmina

Polské slovo gmina (z německého „Gemeinde“) se do češtiny se obvykle překládá jako obec, a to jak ve smyslu obce náboženské, tak ve významu územní jednotky. Polská územně správní jednotka gmina se však mírně liší od obecného chápání českého slova obec.[zdroj?]Od roku 1990 je v Polsku gmina základní územně správní jednotka. Druh obce stanovuje její status. Gmina může být vesnická, městsko-vesnická nebo městská. Obec si může vytvářet pomocné podřízené jednotky starostenství (sołectwo), čtvrti (dzielnica), sídliště či osady (osiedle) aj. Je to tedy středisková obec, jakýsi malý okres. Sám pojem „okres“ je ale polsky „powiat“.

Do oblasti působení obce patří všechny veřejné záležitosti lokálního významu, které nejsou ze zákona vyhrazeny jiným subjektům. Obyvatelé obce přijímají rozhodnutí ve všeobecném hlasování (volby, referenda) nebo prostřednictvím obecních orgánů. Orgány obce tvoří:

obecní rada,

starosta (případně primátor, polsky na vesnicích wójt, ve městech burmistrz, ve velkých městech prezydent miasta).V Polsku je celkem 2478 gmin, z toho 65 má charakter okresů. Největší gmina je Pisz na severovýchodě Polska s rozlohou 635 km².

Katastrální území

Katastrální území (k. ú.) je v České republice podle § 2 písm. h) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. „technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí“. Obdobná definice platí i na Slovensku. Existují také katastrální území nesouvislá, např. vesnice Kaliště spadá do katastru České Budějovice 4-venkov, ale územně se zbytkem tohoto katastrálního území nijak nesousedí.

V rámci k. ú. jsou číslovány parcely v jedné nebo dvou číselných řadách. V rámci České republiky mají katastrální území jedinečná pojmenování, která zpravidla vycházejí z názvu obce, osady nebo městské části. V mnoha případech se jejich názvy například rozlišujícími přívlastky od názvu správní jednotky (obce, městské části) odlišují. Katastrální území pokrývají celé území státu. Hranice a názvy katastrálních území určují místně příslušné katastrální úřady po projednání s obcemi nebo na jejich návrh.

Termín územně technická jednotka (ÚTJ) se od pojmu „katastrální území“ liší, třebaže ve většině případů jsou k. ú. a ÚTJ totožné. Spadá-li však katastrální území do více městských částí, rozděluje se do příslušného počtu ÚTJ. ÚTJ byly poprvé zavedeny vyhláškou Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva pro technický rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci. Ve vojenských újezdech se katastr nemovitostí dosud (r. 2000) nevede, některá jejich katastrální území jsou také rozdělena na více ÚTJ. V dalších třech případech rozpor mezi ÚTJ a k. ú. přetrvával nedořešením změny území obcí.

Při osamostatnění České republiky k 1. 1. 1993 bylo na jejím území 13 047 katastrálních území. K 1. 1. 2000 bylo v České republice 13 078 katastrálních území a 13 196 územně technických jednotek, z toho 87 netvoří celé katastrální území. Na podzim roku 2007 je v České republice 13 037 katastrálních území.

Kostelní Vydří

Obec Kostelní Vydří (německy Kirch Wiedern) leží v okrese Jindřichův Hradec. Má 160 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 651 ha. Ve vzdálenosti 3 km jižně leží město Dačice, 29 km východně město Moravské Budějovice, 30 km západně město Jindřichův Hradec a 35 km severně statutární město Jihlava.

V obci se nachází poutní kostel a karmelitánský klášter. V klášteře sídlí Karmelitánské nakladatelství. 23. září 1803 byl v kostele Panny Marie Karmelské pohřben rektor olomoucké univerzity Jan Matěj Butz z Rollsbergu. 19. listopadu 2011 byl v Kostelním Vydří pohřben český básník Ivan Martin Jirous.

Kroměříž

Kroměříž (německy Kremsier), přezdívaná Hanácké Athény, je město ve Zlínském kraji. Leží na řece Moravě při jižním konci Hornomoravského úvalu a zároveň v jižním cípu úrodné Hané. Žije zde přibližně 29 tisíc obyvatel.

V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky a o rok později byl zdejší Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

Ve městě se tradičně pořádá mezinárodní festival vojenských dechových hudeb a mezinárodní festival duchovní hudby FORFEST. Na kraji města se nachází Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž (dříve Výzkumný ústav obilnářský aj., založen 1951), který se zabývá výzkumem a šlechtěním obilnin.

Město

Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice. Jsou to především relativní velikosti ve srovnání s vesnicemi, vysoká hustota osídlení, kompaktnost a koncentrace zástavby, typická demografická, sociální a profesní struktura obyvatel (obvykle nepracují v zemědělství, ale naopak v obchodu, průmyslu, službách) a poskytování správních, vzdělávacích, obchodních a kulturních funkcí pro širší okolí.

Pro město je také specifický městský způsob života, který je na rozdíl od venkovského více neosobní, anonymní a účelový. Obyvatelům měst klesá počet osobních vztahů a sociálních kontaktů, naopak roste počet profesionálních vztahů a fyzických kontaktů. Ve městech se také proto koncentrují sociálně patologické jevy jako zločinnost, prostituce, závislosti nebo rozpady manželství atd. Filosoficky se otázkou města a jeho vztahu k vesnici zabýval Jan Sokol. Soubor esejů s myšlenkami o vztahu města a vesnice napsal v době druhé světové války esejista Petr Den (Ladislav Radimský) a nazval je Pětkrát Kolín. Později vyšly knižně i pod názvem Město.

V Rakousko-Uhersku a Československu se až do roku 1939 status města nebo městyse vztahoval v případě obcí skládajících se z více osad (sídelních útvarů) pouze na příslušnou osadu, nikoliv na celou obec. Například obec Valašské Meziříčí tvořily dvě osady, a to město Valašské Meziříčí a městys Krásno nad Bečvou. V České republice se v současnosti za město pokládá vždy celá obec, které byl udělen status města, a to včetně vesnic, které jsou součástí takové obce. V Česku je celkem 592 měst, z toho 23 měst se statusem statutárního města.

Městys

Městys nebo také městečko je typ obcí velikostně a významově stojící mezi městem a vsí. V minulosti se jednalo o sídla, kterým bylo uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy (tím se městyse lišily od vsí) a zpočátku výjimečně i výroční trhy. Městyse musely plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. Na rozdíl od města zde bylo mnohem silněji zastoupeno zemědělství a sociální a profesní rozvrstvení nebylo tak výrazné.

Městys je podle současné české legislativy zvláštní status některých obcí a vztahuje se na celou takovou obec, včetně jejích případných venkovských částí. V Rakousko-Uhersku a Československu se až do roku 1939 status města nebo městyse vztahoval v případě obcí skládajících se z více osad (sídelních útvarů) pouze na příslušnou osadu, nikoliv na celou obec. Například obec Valašské Meziříčí tvořily dvě osady, a to město Valašské Meziříčí a městys Krásno nad Bečvou.

Obec (Francie)

Obec (francouzsky commune) je ve Francii po regionech a departementech nejnižší územní správní jednotkou (collectivité territoriale), která je srovnatelná s obcí v České republice. Celkem se na celém území francouzského státu (včetně zámořských území) nachází 36 782 obcí (stav k 1. lednu 2009).

Obec (Slovensko)

Obec je na Slovensku, obdobně jako i v jiných zemích, základní územní samosprávný a správní celek. Vzhledem ke společnému vývoji Slovenska a České republiky do roku 1993 je postavení obcí v obou zemích podobné.

Obec s pověřeným obecním úřadem

Pověřený obecní úřad je obecní úřad, který v rámci přenesené působnosti vykonává na svém území státní správu v rozsahu přiznaném „obcím s pověřeným obecním úřadem“. Obvykle tuto státní správu vykonává také pro ostatní obce v okolí. Obec s pověřeným obecním úřadem se někdy označuje jako obec II. typu nebo obec II. stupně (obcí I. stupně je každá obec, obcí III. stupně obec s rozšířenou působností).

Pověřený obecní úřad rozhoduje v prvním stupni ve správním řízení o právech a právem stanovených povinnostech fyzických a právnických osob, pokud zákon nestanoví jinak.

Některé z pověřených obecních úřadů jsou zároveň i obecními úřady obcí s rozšířenou působností, z čehož vyplývají další působnosti státní správy.

Většina obcí s pověřeným obecním úřadem jsou města, výjimkami jsou například obce Hlubočky, Kamenice, Velká nad Veličkou či Osoblaha (do roku 2015 také Jesenice, než se stala městem).

Obec s rozšířenou působností

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (tzv. obcí III. stupně) jsou mezičlánkem přenesené působnosti samosprávy mezi krajskými úřady a ostatními obecními úřady (nižším článkem jsou pověřené obecní úřady a nejnižším všechny ostatní obecní úřady). Obecní úřady obcí s rozšířenou působností tak mají oproti ostatním obecním úřadům některé oblasti působnosti navíc, a to nejen pro svůj vlastní, základní správní obvod, ale zpravidla i pro další obce v okolí.

Po zrušení okresních úřadů (okresy jako územně-orientační a statistické jednotky stále existují) převzalo 1. ledna 2003 podle Zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností č. 314/2002 Sb. zhruba 80 % jejich působnosti 205 obcí s rozšířenou působností (tzv. obce III. stupně, vesměs města; jejich obecní úřady tak jsou městské úřady) v rámci II. etapy reformy územní veřejné správy, která proběhla ke konci roku 2002. Některé působnosti zrušených okresních úřadů přešly naopak na krajské úřady (například činnost dopravních úřadů).

Okres

Okres je územně-správní jednotka zpravidla střední úrovně, vyšší než obec a nižší než kraj. Jejich ekvivalenty existují či existovaly pod různými jmény ve státech po celém světě: Kreis v Německu, Bezirk v Rakousku (východoněmecké označení Bezirk se ale překládalo jako kraj), county v USA, borough v Británii, rajón v zemích bývalého SSSR, district v některých anglojazyčných i jiných zemích, arrondissement ve frankofonních zemích, powiat v Polsku, járás v Maďarsku atd.

Politik

Politik, z řeckého politikos (πολιτικός - občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης - občan, krajan), a polis (πόλις - město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj. v politice. Jako státník se pak označuje povětšinou politik, který je zkušený a respektovaný na národní či mezinárodní úrovni.

Funkce politiků se v historii lišila podle státního zřízení a uspořádání společnosti. V současných demokraciích je politik volen demokratickým způsobem, pomocí volebního systému, který je zakotven v ústavách daných zemí, a který se v různých demokratichých státech liší. Ve feudalismu, absolutismu a totalitních režimech vládli/vládnou politici především silou, a poddaní/občané takto ovládaných států nebyli/nejsou kvůli případným státním represím schopni výrazněji ovlivnit chod veřejného dění.

Sokol (spolek)

Sokol (Česká obec sokolská) je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace. Za zakladatele Sokola jsou považováni Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Ve svých počátcích se Sokol inspiroval německými turnerskými spolky, které vycházely z tělovýchovy Fridricha Ludwiga Jahna. V letech 1867–1868 Tyrš vytvořil české tělocvičné názvosloví a v letech 1868–1871 na podkladě antické kalokagathie českou tělocvičnou soustavu, kterou vydal v roce 1873 v díle „Základové tělocviku”. Oba zakladatelé spolku od počátku propagovali jeho naprostou apolitičnost a kladli si za cíl fyzický a morální růst českého národa. Naopak Julius Grégr a další mladočeši se Sokol snažili získat do služeb české nacionální emancipace.

I když vznik Sokola nebyl nasměřován proti německému živlu, českému nacionalismu a konfrontacím s německými turnery se zejména po roce 1918 nevyhnul. Od konce 90. let 19. století pohlížel Sokol s despektem (spíše odstupem) i na katolickou církev. Tradici sokolských sletů odstartovala v roce 1882 první jubilejní slavnost na Střeleckém ostrově. Svět tělovýchovy Sokol obohatil výstavbou závodních drah, sportovních hřišť a tělocvičen (sokoloven), které se staly neoddělitelnou součástí každého českého a moravského města nebo větší obce. Sokolský duch vládl za první světové války i v Československých legiích. Za svou pomoc při vzniku Československa byl Sokol často nazýván národním vojskem. Starosta Josef Eugen Scheiner a náčelník Jindřich Vaníček stáli při zrodu nové Československé armády. Díky českým emigrantům a sokolské misi se sokolské hnutí rozšířilo do zemí západní Evropy, USA a ostatních slovanských zemí. Spolek byl rozpuštěn poprvé v roce 1941 Reinhardem Heydrichem. Řada jeho činovníků byla perzekvována. Zvláště sokolská mládež se následně stala základem a pilířem protektorátního Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Podruhé byl Sokol zakázán v roce 1956 ÚV KSČ. K znovuzaložení „České obce sokolské” mohlo dojít až v roce 1990 po pádu komunismu. Z rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 31. ledna 1994 byla založena mezinárodní nevládní organizace Světový svaz sokolstva.

Vesnice

Vesnice (též ves, víska, na Moravě dědina) je sídlo venkovského typu. Typicky je vesnice intravilánem (či jedním z několika intravilánů) venkovské obce, některé vesnice jsou však místními částmi města, administrativně přičleněné k vlastnímu městu. V některých kontextech se za vesnici označují celé venkovské obce.

Volby do Národního shromáždění 1948

Volby do Národního shromáždění, tedy do nejvyššího zákonodárného sboru Československa, se konaly dne 30. května 1948.

Základní sídelní jednotka

Základní sídelní jednotka (ZSJ) je v Česku a na Slovensku základní skladebnou částí sídelního útvaru, tvoří ji sídelní jednotka nebo urbanistický obvod. Účelem ZSJ je přesnější územní identifikace, než jakou poskytují jednotky katastrální území, obec a část obce. Identifikace se používá zejména ke statistickému sledování sociálně-ekonomických a územně-technických jevů přímo souvisejících s osídlením.

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.