Marie Stuartovna

Marie Stuartovna (8. prosince 15428. února 1587), byla dcera skotského krále Jakuba V. z rodu Stuartů a francouzské šlechtičny Marie de Guise. Marie byla francouzská (1559–1560) a vládnoucí skotská (1542–1567) královna.

Marie Stuartovna
Královna skotská a francouzská
Mary Queen of Scots Blairs Museum
Doba vlády 14. prosinec 154224. červenec 1567
Manžel I. František II. Francouzský
II. Jindřich Stuart, lord Darnley
III. James Hepburn, hrabě Bothwell
Korunovace 9. září 1543
Narození 8. prosinec 1542
palác Linlithgow
Úmrtí 8. únor 1587
zámek Fotheringhay
Pohřbena Westminsterské opatství
Předchůdce Jakub V. Skotský
Následník Jakub VI.
Rod Stuartovci
Otec Jakub V.
Matka Marie de Guise

Život

Dětství

Skotskou královnou se stala už jako šestidenní dítě poté, co její otec zemřel. Už v prvním roce svého života, 9. září 1543, byla korunována skotskou královnou. Jako šestileté dítě, roku 1548, byla zaslíbena jako budoucí manželka francouzskému dauphinovi Františkovi a téhož roku také do Francie dorazila. Od svého skotského doprovodu byla na královském dvoře oddělena a vychovávána po celou dobu dětství a dospívání spolu s ostatními dětmi francouzského krále Jindřicha II.

Francouzská královna

24. dubna 1558 uzavřela ve věku 15 let plánovaný sňatek se svým čtrnáctiletým snoubencem Františkem. Král Jindřich II. za necelé dva roky po tomto sňatku tragicky zemřel. František se stal pod jménem František II. králem Francie a jeho žena Marie Stuartovna královnou. V zemi však fakticky vládli strýcové Marie z rodu Guisů. 5. prosince 1560 Mariin mladý manžel František II. zemřel a ona se stala ve svých osmnácti letech poprvé vdovou. 14. října 1561 opustila svoji milovanou Francii a vrátila se zpět do rodného Skotska.

Po smrti Marie I. Tudorovny neuznala Marie Stuartovna za právoplatnou anglickou královnu Alžbětu I., svoji tetu z druhého kolena, a sama se začala titulovat také jako anglická královna (byla pravnučkou krále Jindřicha VII. Tudora). O získání londýnského trůnu se však nikterak nesnažila, i když nikdy neprohlásila, že se jej zříká.

Skotská královna

Mary Queen of Scots portrait
Portrét Marie Stuartovny

Jako katolička se ve Skotsku od počátku dostávala do střetu s protestantskou šlechtou i duchovními. Roku 1565 se provdala za svého bratrance, šlechtice Jindřicha Stuarta, Lorda Darnleye, s nímž měla syna Jakuba VI., který se stal později králem Skotska a jako Jakub I. Stuart králem Anglie a Irska. Manžel Marie a její spoluvladař, Jindřich Stuart, Lord Darnley byl roku 1567 zavražděn, což snad měl na svědomí, možná i s jejím vědomím, James Hepburn, hrabě Bothwell, za kterého se Marie vdala ještě v témže roce.

Mary Stuart James
Královna Marie Stuartovna a její syn Jakub I. Stuart
Mary Stuart Young
Marie Stuartovna během života ve Francii, portrét od François Clouet

Také její svatba s Bothwellem vzbudila odpor protestantských lordů, kteří ji uvěznili na hradě Loch Leven, kde ji 25. července 1567 donutili odstoupit ve prospěch jejího syna s Darnleyem Jakuba VI. Za nedospělého Jakuba vládl jako regent jeho strýc a bratr Marie Stuartovny James Stewart z Moray (1531). Bothwell utekl do Skandinávie a také Marii se podařilo z vězení utéci, ale její vojsko bylo 13. května 1568 poraženo u Langside (dnes část Glasgow) a Marie uprchla do Anglie, protože spoléhala na pomoc své příbuzné, královny Alžběty I.

Poprava královny

Královna Alžběta I., se kterou se osobně nikdy nesetkala, ji však nechala internovat, neboť jí Marie byla nebezpečná jako možná pretendentka trůnu. S tím počítali Alžbětini katoličtí odpůrci, španělský král Filip II. a papežská kurie. Roku 1587 nechali rádcové královny Alžběty skotskou královnu popravit pro podporu katolické opozice a usilování o život anglické královny. Marie Stuartovna si totiž dopisovala se svým katolickým obdivovatelem Babingtonem. Babington měl v plánu Marii osvobodit. Přisluhovači anglické královny však nastrčili k Babingtonovi špeha, který mu vnukl myšlenku o zavraždění královny Alžběty I. Babington se poté ve svých dopisech o tomto nápadu Marii Stuartovně zmínil a žádal ji o povolení. Vězněná skotská královna dala k vraždě v dopisech souhlas, což stačilo k usvědčení ze zrady. Dle zápisů z popravy kat královnu sťal až na třetí pokus. Když poté chtěl její hlavu za vlasy zvednout před lidi, jak tomu bylo zvykem, spadla mu na zem, jelikož Marie Stuartovna již v té době neměla vlasy a ven nevyšla bez paruky. Marie Stuartovna byla pochována v katedrále v Peterboroughu, ale roku 1612 dal její syn Jakub VI. (I.) tělo exhumovat a pohřbít ve Westminsterském opatství. Mariin poslední manžel James Hepburn, hrabě Bothwell zemřel již roku 1578 ve vězení v Dragsholmu, kde byl na žádost skotské vlády a anglické královny vězněn dánským králem Frederikem II.

Odraz v literatuře

V mládí byla velmi krásnou ženou a byla opěvována soudobými básníky. Už od 16. století je zobrazována v dramatech jako katolička mučednice (Tommaso Campanella). Od 18. století přibyl motiv jejích milostných dobrodružství (V. Alfieriho z roku 1789) či literární podoby jejího života (Mary Stuart trilogy od Swinburna 1865–1881). Existují i lyrická zpracování jejího osudu (R. Burns, T. Fontane). Zřejmě vůbec nejznámějším zpracováním je drama německého spisovatele Friedricha Schillera z r. 1800 Marie Stuartovna, podle níž vznikla i opera Gaetana Donizettiho Maria Stuarda.

Ve filmu

Literatura

  • ZWEIG, Stefan. Marie Stuartovna. Překlad Anna Siebenscheinová. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1966.

Externí odkazy

Znak z doby nástupu Francouzská královna
15591560
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Alžběta Habsburská
Předchůdce:
Jakub V. Skotský
Znak z doby nástupu Skotská královna
15421567
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jakub VI.
29. ročník udílení Zlatých glóbů

29. ročník udílení Zlatých glóbů se konal 6. února 1972 v hotelu Beverly Hilton v Beverly Hills, Los Angeles. Asociace zahraničních novinářů sdružených v Hollywoodu, která Zlatý glóbus uděluje, vyhlásila nominace 12. ledna 1972. Miss Golden Globe byla pro tento rok Pamela Powell, dcera herce Dicka Powella a herečky Joan Blondell.Nejvíce nominací posbíral černobílý dramatický film Poslední představení a to šest. Proměnil jednu. Nejvíce cen, tři, získalo Friedkinovo kriminální drama Francouzská spojka. Film získal ze čtyř nominací Glóbus za nejlepší dramatický snímek, nejlepší režii a nejlepší mužský herecký výkon. Historický film o skotské královně Marii Marie Stuartovna, královna Skotska získal pět nominací, avšak žádnou cenu.Modelka a herečka Twiggy získala dvě ceny, za nejlepší ženský výkon v komedii / muzikálu a za objev roku. Textař Johnny Mercer vyhrál Glóbus druhý rok po sobě. Cenu Cecila B. DeMilla si odnesl mistr kriminálních příběhů Alfred Hitchcock.

V televizních kategoriích provedla Asociace několik změn. Poprvé v historii udělila Zlatý glóbus za nejlepší televizní film. U čtyřech hereckých kategoriích změnila Asociace názvy, které však byly použity pouze tento rok. Seriál All in the Family posbíral dvě ceny. Celkově však za jedenáct let, kdy byl tento komediální černobílý seriál vysílán, získal osm Glóbů z třiceti nominací.Komediální herečka Carol Burnett vyhrála třetí Glóbus za svůj televizní pořad The Carol Burnett Show. Celkově jich za tuto show získala pět.

8. únor

8. únor je 39. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 326 dní (327 v přestupném roce).

Dagmar Havlová

Dagmar Havlová, rozená Veškrnová, (* 22. března 1953 Brno) je česká herečka. V roce 1997 se stala manželkou českého prezidenta Václava Havla a první dámou České republiky. Od roku 2016 používá jméno Dagmar Havlová-Veškrnová.

Friedrich Schiller

Johann Christoph Friedrich von Schiller (10. listopadu 1759, Marbach am Neckar – 9. května 1805, Výmar) byl německý spisovatel, básník, dramatik, estetik a historik. Byl vedoucí představitel německé klasiky, čestný občan Francouzské republiky. Jeho dramatické dílo patetickým způsobem hájí svobodu a práva člověka a lidské bratrství.[zdroj?] Jeho názory se utvářely pod vlivem Rousseaua, Lessinga a hnutí Sturm und Drang. V estetice vychází z Kanta. Umění považoval za prostředek formování harmonické osobnosti, která svobodně tvoří dobro. Podle něj pouze umění pomáhá člověku získat skutečnou svobodu.

Jakub V. Skotský

Jakub V. (10. dubna 1512 - 14. prosince 1542, Falklandský palác, Skotsko) byl sedmý skotský král z rodu Stuartovců; syn krále Jakuba IV. a anglické princezny Markéty Tudorovny, synovec anglického krále Jindřicha VIII., manžel Marie de Guise, otec francouzské a skotské královny Marie Stuartovny.

Jana Preissová

Jana Preissová, rozená Jana Drchalová (* 7. února 1948 Plzeň) je česká herečka.

Jindřich Stuart, lord Darnley

Jindřich Stuart, lord Darnley, vévoda z Albany (7. prosince 1545 – 10. února 1567) byl skotský král, manžel skotské královny Marie Stuartovny a otec skotského krále Jakuba VI., který se stal roku 1603 také králem Anglie a Irska jako Jakub I. Stuart.

Kateřina Medicejská

Kateřina Medicejská (italsky Caterina de' Medici, francouzsky Catherine de Médicis , 13. dubna 1519, Florencie – 5. ledna 1589, Blois) byla francouzská královna, manželka krále Jindřicha II.

Byla matkou posledních francouzských králů z rodu Valois Františka II., Karla IX. a Jindřicha III.. Její starší dcera Alžběta se stala manželkou španělského krále Filipa II., mladší Markéta se stala ženou pozdějšího francouzského krále Jindřicha IV. Navarrského, prvního panovníka z bourbonské větvě francouzského královského rodu.

Jako regentka za své nezletilé syny se stala jednou z ústředních postav francouzské vlády 60. let 16. století.

Marie Henrietta Stuartovna

Marie Henrietta Stuartovna (4. listopadu 1631, St James's Palace, Londýn - 24. prosince 1660, Londýn), Princess Royal byla dcera anglického krále Karla I., princezna Oranžsko-Nassavská, manželka Viléma II. Oranžského, matka a spoluregentka za nezletilého Viléma III. Oranžského.

Marie se narodila jako nejstarší dcera (třetí z devíti dětí) anglického krále Karla I. a jeho manželky, původem francouzské princezny Henrietty Marie. Na svět přišla v St James's Palace v Londýně. V roce 1642 jí otec udělil titul Princess Royal a založil tak tradici, že nejstarší dcera anglického krále vždy nosí tento titul. Stalo se tak, protože Mariina matka, dcera francouzského krále Jindřicha IV., chtěla, aby její nejstarší dcera nosila stejný titul, jaký by nosila ve Francii (Madame Royale).

Marie Stuartovna (opera)

Marie Stuartovna, původním názvem Maria Stuarda je opera Gaetana Donizettiho o dvou jednáních z roku 1835. Libreto napsal Giuseppe Bardari podle italského překladu stejnojmenného dramatu Friedricha Schillera z roku 1800.

Marie de Guise

Marie de Guise (22. listopad 1515, Bar-le-Duc, Francie – 11. červen 1560, Edinburgh, Skotsko) byla skotská královna, regentka (1554–1559), druhá manželka skotského krále Jakuba V. a matka Marie Stuartovny.

Princess Royal

Princess Royal (Královská princezna) je titul příležitostně udělovaný ve Spojeném království nejstarší dceři panujícího monarchy. Nenáleží jí automaticky, je pokaždé udělován panujícím monarchou a tak ne každá nejstarší dcera (od roku 1642) tento titul nosila. Titul je doživotní a nelze jej pozbýt ani změnou stavu (např. sňatkem). Titul nemohou nosit dvě princezny současně.

Seznam skotských králů

Seznam skotských králů je přehledem skotských panovníků od roku 843 až do roku 1707. Podle tradice byl prvním králem Skotů Kenneth MacAlpin (Cináed mac Ailpín), zakladatel skotského státu. Rozlišování mezi skotským královstvím a královstvím Piktů způsobila změna nomenklatury, tedy to, že se Rex Pictorum (král Piktů) koncem 9. století stal ri Alban (králem Alby).

Království Piktů se v gaelštině stalo královstvím Alby, které se později v angličtině stalo Skotskem. Nejpozději koncem 11. století se skotští králové latinsky označovali jako rex Scottorum (králové Skotů).

Poslední skotskou a zároveň anglickou královnou byla Anna Stuartovna, která se v roce 1707 stala první královnou britskou.

The Misfortunes of Arthur

The Misfortunes of Arthur (celým názvemThe Misfortunes of Arthur, Uther Pendragon's son reduced into tragical notes) je hra, kterou napsal anglický dramatik 16. století Thomas Hughes. Zatím nebyla přeložena do českého jazyka. Hra byla napsána v roce 1587 a představena královně Alžbětě I. v Greenwich, 28. února 1588. Děj je založen na legendě o králi Artušovi, konkrétně se soustředí na Mordredovu zradu a smrt krále Artuše tak, jak o nich psal Geoffrey z Monmouthu ve svém díle Historia Regum Britanniae (česky Historie králů Británie).

Thomas Hughes byl členem Gray’s Inn a několik dalších členů této společnosti se též podílelo na psaní a produkci hry. Nicholas Trotte poskytl úvod, Francis Flower epilog prvního a druhého dějství, William Fulbecke dva monology, zatímco Francis Bacon a dva další se postarali o masku. Hra byla silně ovlivněna tragédiemi Seneky mladšího a podle jeho modelu byla též vystavěna. Například postavou, která hru otevírá, je duch vévody Gorloise, který byl sťat Utherem Pendragonem a volá po pomstě. W. J. Cunliffe demonstroval vliv Seneky na Hughese, přičemž tvrdil, že hra se skládá do značné míry z překladu Seneky s příležitostně přidanými vlastními verši.Hra The Misfortunes of Arthur byla znovu vytištěna v roce 1833, jako součást knihy Old Plays, Volume XIII. (Editor J. Payne Collier).

Vladimír Šrámek

Vladimír Šrámek (6. září 1893 Libochovice, Rakousko-Uhersko – 4. května 1969 Praha, ČSSR) byl český překladatel ze staré řečtiny a latiny a divadelní režisér.

Předkové
Skotští panovníci
Francouzské královny a císařovny

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.