Karbalá

Karbalá je irácké město asi 100 km jihozápadně od Bagdádu. Jde o hlavní město guvernorátu Karbalá. V roce 2011 zde žilo 1 066 600 lidí.

V roce 680 se zde odehrála bitva u Karbalá mezi (pro šíítské muslimy) třetím imámem Husajnem ibn Alím a Jazídem I., ve které Husajn i s celou svou rodinou padl. Z toho důvodu je Karbalá pro šíity jedním z nejsvětějších měst na světě mimo Mekku, Medínu a Jeruzalém, nachází se zde Svatyně imáma Husajna.

Karbalá
كربلاء
Svatyně imáma Husajna v Karbalá
Svatyně imáma Husajna v Karbalá
Poloha
Souřadnice
Stát Irák Irák
guvernorát Karbalá
Karbalá
Karbalá
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 066 600 (2011)
Správa
PSČ 56001
10. říjen

10. říjen je 283. den roku podle gregoriánského kalendáře (284. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 82 dní.

Abbásovská revoluce

Abbásovská revoluce (747–750) byla ozbrojená vzpoura Abbásovců proti vládnoucímu rodu Umajjovců.

Abbásovci byli muslimští Arabové, kteří se považovali za potomky al-Abbáse, strýce proroka Mohameda. V roce 747 se pod vedením Abú Muslima al-Churásáního vzbouřili a obsadili město Merv (dnes Mary v Turkmenistánu) v provincii Chorásán v severovýchodní Persii. Marván II., poslední ummajovský chalífa, se pokusil rebelii vojensky potlačit, ale jeho armáda byla v bitvách u Níšápúru, Jurjane, Nehavandu a Karbalá poražena.

Vzpoura se postupně rozšířila i do dalších provincií Umajjovského chalífátu.

Abbásovci definitivně porazili Umajjovce v bitvě u řeky Velký Zab v roce 750. Marván II. uprchl do Egypta, kde však byl krátce nato zavražděn. Abú al-Abbás as-Saffan, dobrý přítel vůdce vzpoury Abú Muslima, se v mezopotámském městě Kúfa u řeky Eufrat prohlásil prvním abbásovským chalífou.

Anbár

Anbár je největší z 19 guvernorátů v Iráku. Jeho hlavním městem je Ramádí, dalšími významnými městy jsou Hadítha a Fallúdža. Má rozlohu 137 808 km² a v roce 2009 v něm žilo 1 451 600 obyvatel. Sousedí s guvernoráty Ninive, Saladdín, Bagdád, Babylón, Karbalá a Nadžaf, a se Sýrií, Jordánskem a Saúdskou Arábií.

Ašúra

Ašúra je muslimský náboženský svátek slavený v šíitském islámu dne 10. muharramu. Připomíná smrt Husajna v bitvě u Karbalá roku 680. Pro sunnity na tento den připadá dobrovolný půst. Někteří zbožní muslimové se postí po celých prvních deset dnů měsíce muharramu.

Bitva u Karbalá

Bitva u Karbalá se odehrála dne 10. října 680 poblíž města Karbalá v dnešním Iráku. Byl zde zabit Alího syn al-Husajn a je zde také pohřben. K výročí jeho smrti se vážou lidové zvyky věřících šíitů, tzv. islámské pašije. Tyto jsou slaveny každý rok dne 10. muharramu muslimského kalendáře s lidovými dramaty, projevy zármutku a také se objevují i projevy nesnášenlivosti vůči sunnitům kvůli údajné odpovědnosti za tuto tragédii.

Bitva u Karbalá (2003)

Bitva u Karbalá probíhající od 31. března do 6. dubna 2003 byla součástí války v Iráku. Americká vojska se zaměřila na vyčištění města od zbývajících iráckých jednotek.

Bábil

Guvernorát Bábil (také guvernorát Babylón) je jedním z 19 guvernorátů v Iráku. Jeho hlavním městem je Hilla, nacházelo se v něm starověké město Babylón. Má rozlohu 5603 km² a v roce 2014 v něm žilo 2 000 000 obyvatel. Sousedí s guvernoráty Kádisíja, Nadžaf, Karbalá, Anbár, Bagdád, Dijála a Wásit.

Husajn ibn Alí

Husajn ibn Alí (kolem 626 – 10. října 680) často nazýván zkráceně jen Husajn, byl vnuk Muhammada, zakladatele islámu. Byl jedním ze synů Muhammadovy dcery Fátimy a Alího, který je v sunnitské tradici považován za čtvrtého voleného chalífu, a v šíitské za prvního imáma. Sám Husajn je pak šíity považován za třetího imáma, přičemž druhý imám byl Husajnův bratr al-Hasan.Poté, co zemřel Mu‘ávija, první vládce chalífátu z rodu Umajjovců, nárokovali si nástup na jeho místo jak Husajn, tak Mu‘ávijův syn Jazíd. Jazíd však nechal 10. října 680 Husajna zavraždit a s ním i celou jeho rodinu. Tento den patří mezi šíitskými muslimy dodnes mezi nejvýznamnější v roce.

Imám

Imám (arabsky امام‎‎) byl původně titul představeného muslimské obce, později titul všeobecně uznávaného znalce a učitele koránu (asi jako dnešní profesor) – dnes muslimský duchovní, u sunnitů ještě čestný titul zakladatele náboženské nebo právnické školy a u šiítů nejvyšší duchovní představený.

Imám také byl do roku 1962 titul duchovního nebo světského nezávislého arabského vladaře na úrovni knížete.

Sunnité věří, že prorok měl za úkol přijmout zjevení a že byl taktéž pověřen vedením obce, avšak toto bylo po jeho smrti ukončeno. Naproti tomu šíité tvrdí, že vedením obce byl dále pověřen imám.

Irák

Irák, oficiálním názvem Irácká republika (arabsky جمهورية العراق‎‎, al-Džumhúríja al-irákíja, kurdsky كؤماری عێراق, Kómárí Érák), je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie. Na jihu sousedí s Kuvajtem a Saúdskou Arábií, na západě s Jordánskem, na severozápadě se Sýrií, na severu s Tureckem a na východě s Íránem, na jihovýchodě je pak Perský záliv. Podle odhadů z roku 2011 žije v Iráku 32 847 000 lidí, z nichž většinu (75–80 %) tvoří Arabové a zbytek převážně Kurdové. Celkem 97 % obyvatel je muslimského vyznání, a to většinou ší'itského. Hlavním a největším městem je Bagdád, úředními jazyky jsou arabština a kurdština.

V Evropě byl dříve Irák znám jako součást Mezopotámie. Tato oblast byla od 6. tisíciletí př. n. l. domovem několika úspěšných civilizací, např. Akkadské, Sumerské, Novoasyrské, Novobabylonské a Seleukovské říše, vládly jí také dynastie Arsakovců, Sásánovců a Abbásovců. Po ovládnutí muslimskými Araby v půlce 7. století byla součástí chalífátu za vlády volených chalífů a Umajjovců, ílchanátu, říše Safíovců a Afšárovců a Osmanské říše. Hranice moderního Iráku určila Společnost národů poté, co byla v roce 1920 Osmanská říše rozdělena Sèvreskou smlouvou. Oblast Iráku připadla Spojenému království jako mandátní území pod názvem Britský mandát Mezopotámie. V roce 1921 byla ustanovena monarchie a Irácké království získalo nezávislost na Spojeném království v roce 1932. V roce 1958 vznikla Irácká republika, která byla mezi lety 1968 a 2003 ovládána socialistickou stranou Baas, jejímž vůdcem a prezidentem země se v roce 1978 stal Saddám Husajn. Zahraniční politiku i vnitrostátní situaci výrazně ovlivnily irácko-íránská válka a válka v Zálivu. V roce 2003 do Iráku vnikla koalice vedená Spojenými státy a území začala okupovat. O rok později byla kontrola předána dočasné vládě, v roce 2005 byla přijata nová ústava a zvolena nová vláda. Poslední američtí vojáci zemi opustili 18. prosince 2011.Irák je parlamentní demokratická republika, jeho politika je ale silně zkorumpovaná a situace v zemi je kvůli působení ozbrojených skupin neklidná. Vládu vede premiér a zákonodárným orgánem je zatím jednokomorová Sněmovna reprezentantů. Na severovýchodě země existuje de facto autonomní oblast irácký Kurdistán, která je ale ekonomicky závislá na Bagdádu. Podle hrubého domácího produktu je irácká ekonomika 62. největší na světě. Irák má jedny z největších zásob ropy na světě, které dosahují zhruba 115 miliard barelů.

Karbalá (guvernorát)

Guvernorát Karbalá je jedním z 19 guvernorátů v Iráku. Jeho hlavním městem je Karbalá. Má rozlohu 5034 km² a v roce 2009 v něm žilo 1 003 500 obyvatel. Sousedí s guvernoráty Nadžaf, Anbár a Babylón.

Mahdího armáda

Mahdího armáda (arabsky جیش المهدی‎‎, „Džajš al-Mahdí“), též známa jako Mahdího milice či Mahdího brigády, je polovojenská organizace vytvořená šíitským duchovním Muktadou Sadrem v červnu roku 2003. Mahdího armáda vešla ve známost 4. dubna 2004, kdy zahájila ozbrojené povstání proti americkým vojskům v Iráku. Toto povstání skončilo v červnu 2004.

Nadžaf (guvernorát)

Guvernorát Nadžaf je jedním z 19 guvernorátů v Iráku. Jeho hlavním městem je Nadžaf. Má rozlohu 28 824 km² a v roce 2009 v něm žilo 1 180 700 obyvatel. Sousedí s guvernoráty Anbár, Karbalá, Babylón, Kádisíja a Mutanná.

Sa'dun Hammádí

Sa'dun Hammádí, 22. června 1930, Karbalá - 14. března 2007, (arabsky: سعدون حمادي) byl iráckým ministerským předsedou za prezidenta Saddáma Husajna od března do září 1991.

Hammádí se narodil ve městě Karbalá jihozápadně od Bagdádu v šíi´tské rodině. Kolem roku 1940 se přidal k straně Baas. V padesátých letech studoval ekonomii Libanonu a později v USA na Wisconsinské univerzitě, r. 1956 zde získal doktorát. V letech 1957 - 1961 byl profesorem ekonomie v Bagdádu, poté rok působil jako viceprezident Libyjské národní banky v Tripolisu.

Po vojenském puči a 1963 vojenskou skupinou strany Baas, která odstranila vládu Abd al-Karím Kásima připravoval ve vládě Ahmada Hasana al-Bakra pozemkovou reformu. Ale již 18. listopadu téhož roku v důsledku rozporů ve straně Baas provedl prezident Abdul Rahmán Árif důstojnický převrat a Hammádí musel odejít do exilu v Sýrii. Hammádí zde dělal ekonomického poradce prezidiální rady Sýrie (1964 - 1965), v letech 1965 - 1968 byl členem syrské ekonomické delegace v OSN.

Zpět do Iráku se vrací r. 1968 do vrcholné politiky vstoupil krátce jako ministr ropného průmyslu. V letech 1974 - 1984 byl ministrem zahraničí Iráku. Nejdůležitějším počinem ve funkci byla mírová dohoda s Íránem a odmítnutí smlouvy mezi Egyptem a Izraelem v Camp Davidu.

V letech 1986 - 2003 byl Hammádí členem Nejvyšší revoluční rady. Ve funkci premiéra se stal Husajnovým nástupcem, když bylo rozhodnuto o rozdělení funkce prezidenta a premiéra. Bylo to po vojenské akci, která skončila obsazením Kuvajtu, a Saddám se tehdy před světem potřeboval ukázat jako politicky nakloněný změnám. Když se však Hammádí vyslovil pro reformní demokratizační změny, byl nucen odstoupit.

Husajn Hammádího veřejně označil jako člověka, který poškodil zemi a Hammádí se musel na pět let stáhnout z veřejného života. Zůstal však k iráckému vedení loajální, a tak se r. 1996 opět dostal na výsluní. Od roku 1996 do amerického útoku na Irák 2003 byl mluvčím iráckého Národního shromáždění. Hammádí byl posléze internován ve vězeňském táboře v Iráku. Po devíti měsících americké vazby byl propuštěn a následně odešel do Kataru, protože jeho zdravotní stav si vyžadoval odborné péče v zahraničí. Zemřel v Německu na leukémii a zanechal po sobě manželku a syna.

Svatá města islámu

Svatá města islámu jsou města v arabském světě, která mají pro muslimy zvláštní význam, ten vyplývá z dějin islámu.

Tabríz

Tabríz (persky تبریز, ázerbájdžánsky تبريز, Təbriz) je čtvrté největší město v Íránu a středisko provincie Východní Ázerbájdžán. Město se rozkládá v údolí, v nadmořské výšce 1350 m na soutoku řek Kuri a Adži, severně od něj se vypíná masiv stratovulkánu Kúh-e Sahand (3750 m n. m.) V roce 2006 zde žilo 1 460 961 obyvatel, z velké části etnických Ázerbájdžánců.

V Tabrízu je mezinárodní letiště, které má ale jen regionální význam. Hlavními odvětvími zdejšího průmyslu jsou strojírenství, petrochemický průmysl a výroba automobilů a stavebních hmot. Jde o druhé nejprůmyslovější město Íránu.

Září 2019

Toto je archivovaný článek z portálu Aktuality.1. září − neděle

U izraelské vesnice Ašalim v Negevské poušti byla uvedena do provozu další část obří solární elektrárny Ašalim (na obrázku).

3. září − úterý

Hurikán Dorian, který zpustošil severní Bahamy, se pomalu pohybuje směrem k pobřeží Floridy. Z pobřežních oblastí amerických států Florida, Georgie, Severní a Jižní Karolína byly evakuovány statisíce lidí.

Britský premiér Boris Johnson utrpěl porážku v Dolní sněmovně britského parlamentu, když poslanci prosadili na program Dolní sněmovny debatu o návrhu zákona proti brexitu bez dohody. Premiér zároveň přišel o parlamentní většinu.

5. září − čtvrtek

Ve věku 88 let zemřel Jaroslav Weigel, malíř, grafik, scénograf, herec a dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmana.

6. září − pátek

Indická kosmická agentura ztratila kontakt s přistávacím modulem sondy Čandraján-2 při pokusu o přistání na Měsíci.

Ve věku 95 let zemřel v Singapuru Robert Mugabe (na obrázku), zimbabwský politik, prezident a diktátor.

7. září − sobota

Ukrajinská krize: Rusko a Ukrajina provedly výměnu sedmdesáti vězňů včetně ukrajinského režiséra Oleha Sencova, čtyřiadvaceti ukrajinských námořníků zajatých v Kerčském průlivu a Volodymyra Cemacha, stíhaného v kauze sestřelení letu Malaysia Airlines 17.

8. září − neděle

Ke stému výročí Bauhausu otevřela německá kancléřka Angela Merkelová v Dessau nové muzeum.

Hurikán Dorian zasáhl kanadské Pobřežní provincie.

Americký prezident Donald Trump ukončil mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, poté co byl při sebevražedném útoku v Kábulu zabit americký voják.

9. září − pondělí

Poslanci italského parlamentu vyslovili důvěru nové vládě premiéra Giuseppe Conteho.

10. září − úterý

Archeologický průzkum na místě předpokládaného pohřebiště Koncentračního tábora Lety potvrdil přítomnost lidských ostatků.

Nejméně 30 lidí zemřelo v tlačenici v iráckém městě Karbalá při oslavách ší'itského svátku Ašúra.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil před nadcházejícími parlamentními volbami provedení anexe palestinských území v Jordánském údolí.

Český prezident Miloš Zeman odcestoval na oficiální návštěvu Srbska.

13. září − pátek

Městské státní zastupitelství v Praze rozhodlo o zastavení stíhání všech obviněných, včetně premiéra Andreje Babiše, v tzv. kauze Čapí hnízdo.

14. září − sobota

Rozsáhlý dronový útok zasáhl dvě klíčová zařízení na zpracování ropy v Saúdské Arábii. Následkem útoku se ropná produkce země snížila o 50 %, tedy o více než 5 % světové ropné produkce.

16. září − pondělí

Britský premiér Boris Johnson neuspěl v Lucemburku při jednání se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudeem Junckerem, kde se pokoušel vyjednat nové podmínky pro Brexit; protesty veřejnosti proti jeho přítomnosti mu nakonec nedovolily ani zúčastnit se závěrečné tiskové konference.

17. září − úterý

V reakci na dronový útok na dvě klíčová zařízení (Abkajk a Churajs) na zpracování ropy v Saúdské Arábii nabídl ruský prezident Vladimir Putin saudské armádě prodej systému protiraketové obrany S-400.

19. září − čtvrtek

Volby do Knesetu vyhrála pravicová koalice Modrobílí vedená Binjaminem Gancem, když těsně porazila stranu Likud stávajícího premiéra Benjamina Netanjahua. Historického úspěchu dosáhla koalice arabských stran.

20. září − pátek

Ve více než 20 městech Česka proběhly Školní stávky pro klima – součást celosvětové iniciativy na ochranu klimatu, tentokrát i s podporou dospělých. Stávky klimatického hnutí, inspirovaného Gretou Thunbergovou, požadující urychlené řešení klimatické krize, proběhly ve více než 150 zemích a účastnilo se jich několik milionů lidí.

Ústavní soud České republiky odmítl opakovanou žádost Řádu německých rytířů o navrácení hradu Bouzov (na obrázku) a jedna z nejnavštěvovanějších moravských památek tak zůstane ve vlastnictví státu.

Nejméně 30 civilistů bylo zabito při útoku amerického dronu v afghánské provincii Nangarhár, poté co byli zaměněni s bojovníky Islámského státu, který v provincii operuje.

23. září − pondělí

Jedna z největších cestovních kanceláří na světě, britská Thomas Cook ohlásila bankrot kvůli finančním potížím a pro několik set tisíc jejích klientů je nyní potřeba zajistit dopravu zpět do místa odletu.

V New Yorku se uskutečnil za účasti nejvyšších představitelů Summit OSN pro klimatickou akci 2019. Setkání zahájil Generální tajemník OSN António Guterres a zástupci více než 60 zemí na něm přednesli nové závazky na řešení klimatické krize.

25. září − středa

V Pekingu bylo otevřeno nové mezinárodní letiště Ta-sing, jeho výstavba je největší investicí v historii čínského civilního letectví.

26. září − čtvrtek

Ve věku 87 let zemřel Jacques Chirac (na obrázku), francouzský politik, premiér, prezident a bývalý starosta Paříže.

K Mezinárodní vesmírné stanici odstartovala kosmická loď Sojuz MS-15, na jejíž palubě je první astronaut Spojených arabských emirátů Hazza Al Mansúrí.

27. září − pátek

Ve věku 85 let zemřel český režisér Jan Schmidt.

Stávek za klima se na celém světě zúčastnilo 6,6 miliónu lidí. Na mítink v Montréalu, kde pobývala Greta Thunbergová, přišlo půl milionu účastníků. Po celém Rusku protestovalo 650 lidí.

29. září − neděle

Rakouská lidová strana stávajícího kancléře Sebastiana Kurze zvítězila předčasných parlamentních volbách.

30. září − pondělí

Bylo oznámeno, že Sčítání lidu 2021 v Česku proběhne 27. března 2021.

Za zesnulého bývalého prezidenta Jacquesa Chiraka držela Francie státní smutek.

Rada Evropy udělila Cenu Václava Havla za lidská práva ujgurskému právníkovi Ilhamu Tohti a Mládežnické iniciativě za lidská práva, která působí na Balkáně.

Slovinská letecká společnost Adria Airways požádala o ochranu před věřiteli a zrušila všechny lety.

Irák a Sýrie otevřely hraniční přechod Al-Káim zničený bojovníky Islámského státu v roce 2014.

Ší'itský islám

Ší'itský islám, též ší'a (z arabského شيعة, zkrácenina z Ší'at Alí شيعة علي neboli Strana Alího či Přívrženci Alího), je jedním ze dvou hlavních proudů islámu (druhým je sunna). Stoupenci ší'iy se označují jako ší'ité. V rámci islámského světa tvoří menšinu, majoritní skupiny ší'itů se nacházejí v Íránu, Ázerbájdžánu, Bahrajnu a Iráku.

Za ší'ity jsou považováni ti muslimové, kteří za legitimní vůdce islámské obce považují jen potomky Muhammadovy rodiny v linii počínající jeho bratrancem a zetěm Alím ibn Abú Tálibem. Ší'ité po Muhammadově smrti roku 632 neuznali za právoplatného chalífu Abú Bakra ani jeho následníky Umara a Uthmána. Teprve Alí, který se stal čtvrtým voleným chalífou, je podle ší'itů pravý vůdce muslimů, imám, a po něm další z jeho rodu.

V průběhu let se ší'a rozdělila do mnoha větví, největší co do počtu stoupenců je isná ašaríja. Méně početnými ší'itskými skupinami jsou zejména ismá'ílíja (z níž vznikli např. asasíni nebo alawité) a zajdíja.

Irák

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.