Kachna

Kachna je české rodové jméno pro menší vodní vrubozobé ptáky. Většina kachen pochází z rodu Anas, kam patří také čírky, hvízdáci, ostralky, lžičáci a kopřivka.

Jako kachny se též obecně označují všichni ptáci z čeledi kachnovitých, jsou-li menší než husy nebo labutě, kachnou proto můžeme nazvat prakticky jakýkoliv druh ptáka z podčeledi kachen (Anatinae).

Podle způsobu obživy se kachnovití dělí na plovavé a potápivé kachny: plovavé kachny si hledají potravu v mělčích vodách, „panáčkují“, hlavu mají sice pod vodou, ale ocas vystrkují nad hladinu. Potápivé kachny se naproti tomu potápějí pod hladinu celé a dostanou se tak ke dnu i v hlubších vodách. Kachny jsou vodožravci.

Kachna
Kachna divoká (kačer)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď kachnovití (Anatidae)
Podčeleď kachny (Anatinae)
Rody
  • Anas Linné, 1758
  • Biziura Stephens, 1824
  • Camptorhynchus Bonaparte, 1838
  • Heteronetta Salvadori, 1865
  • Hymenolaimus Gray, 1843
  • Chenonetta Brandt, 1836
  • Lophonetta Riley, 1914
  • Merganetta Gould, 1842
  • Plectropterus Stephens, 1824
  • Rhodonessa Reichenbach, 1853
  • Salvadorina Rothschild & Hartert, 1894
  • Sarkidiornis Eyton, 1838
  • Speculanas von Boetticher, 1929
  • Stictonetta Reichenbach, 1853

Druhy

rod: Anas – obsahuje kolem 50 druhů, jejich seznam je ve zvláštním článku
rod: Biziura – někdy znám jako rod kachnice

  • kachna laločnatá (Biziura lobata) (Shaw, 1796)

rod: Camptorhynchus – někdy znám jako rod kačka

rod: Heteronetta – někdy znám jako rod kachnice

  • kachna kukaččí = kachnice černohlavá (Heteronetta atricapilla) (Merrem, 1841)

rod: Hymenolaimus

rod: Chenonetta – někdy znám jako rod kachnička

  • kachna hřívnatá (Chenonetta jubata) (Latham, 1801)

rod: Lophonetta – někdy řazena jako podrod rodu Anas

  • kachna vlasatá (Lophonetta specularioides) (King, 1828)

rod: Merganetta

rod: Plectropterus – někdy znám jako rod pižmovka

  • kachna ostruhatá (Plectropterus gambensis) (Linnaeus, 1766)

rod: Rhodonessa

rod: Salvadorina – někdy řazena jako podrod rodu Anas

  • kachna krahujčí = kachna krahujková (Salvadorina waigiuensis) Rothschild et Hartert, 1894

rod: Sarkidiornis – někdy znám jako rod pižmovka

  • kachna hřebenatá (Sarkidiornis melanotos) (Pennant, 1769)

rod: Speculanas – někdy řazena jako podrod rodu Anas

  • kachna bronzovokřídlá (Speculanas specularis) (King, 1828)

rod: Stictonetta – většinou znám jako rod kachnovec, patří totiž do podčeledi Anserinae[zdroj?]

  • kachna skvrnitá = kachnovec vlnkovaný (Stictonetta naevosa) (Gould, 1840)

Externí odkazy

Anas

Anas (kachna) je rod vrubozobých ptáků z čeledi kachnovitých. Obsahuje kolem 50 druhů, je proto rozdělován na podrody, z nichž některé mají i svůj český název používaný místo rodového názvu (např. lžičák, hvízdák apod.). Systém je však ještě složitější, např. Livezey rod rozdělil na mnoho podrodů a infrarodů, hvízdáky však řadí jako rod (Mareca) mimo ostatní kachny (Anas) jako jejich sesterskou skupinu společně tvořící nadrod Anas. Novější práce zařazuje hvízdáky hluboko do rodu Anas, ale zase v ní nevychází rod Anas jako monofyletický, podle jejích výsledků by do něj měla patřit i husice (kachyně) parníková a kachnička amazonská (Amazonetta brasiliensis), jediný zástupce rodu Amazonetta. Čírky tvoří několik relativně vzdálených skupin, jedna z nich zahrnuje i parafyletické lžičáky a jiná zase hvízdáky, kteří jsou ale pravděpodobně monofyletiční. Monofyletické by mohly být i ostralky.

Divoká kachna (hvězdokupa)

Divoká kachna (také Messier 11 nebo NGC 6705) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Štítu s hvězdnou velikostí 5,8 a úhlovým rozměrem 14'. Objevil ji Gottfried Kirch v roce 1681. Je jednou z nejbohatších otevřených hvězdokup, obsahuje asi 2 900 hvězd, z toho 500 hvězd jasnějších 14 mag.Hvězdokupa je od Země vzdálená přibližně 6 120 ly a od Slunce se vzdaluje rychlostí 22 km/s.

Její stáří je odhadováno na asi 250 milionů let. Jméno získala od jasnějších hvězd, které tvoří trojúhelník připomínající útvar letícího hejna kachen, anebo, z jiného úhlu, jednu plovoucí kachnu.

Domácí drůbež

U domácí drůbeže se tradičně rozlišuje hrabavá drůbež (kur domácí, krůty) a vodní drůbež (kachny a husy). Fylogeneticky tvoří drůbež (tedy klady vrubozobí a hrabaví) dobře podloženou monofyletickou skupinu na samé bázi žijících létavých ptáků (Neognathae), zvanou Galloanserae

Hohol severní

Hohol severní (Bucephala clangula) je středně velká potápivá kachna, hnízdící ve stromových dutinách.

Kachna (letectví)

Kachna v letectví, resp. Letadlo kachní koncepce je označení letadla, které má vodorovné řídící plochy (VP) umístěné vpředu před křídlem. Název byl odvozen od podoby letadla, které má díky křídlům umístěným více vzadu podobu letící kachny.

U pomaleji létajících letadel bývají vpředu umístěné VP pevné (sloužící pouze k vyrovnávání letadla a zvýšení vztlaku) a u letadel rychlejších (nadzvukových) bývají naopak pro zvýšení obratnosti letadla nastavitelné (často pravá a levá nezávisle na sobě) a elektronicky řízené.

Kachna divoká

Kachna divoká (Anas platyrhynchos), zvaná také březňačka, je pták z čeledi kachnovitých. Patří mezi ekologicky nejúspěšnější druhy ptáků, který se byl schopen naprosto přizpůsobit rychle se měnícím životním podmínkám. Je největší plovavou kachnou žijící v Česku. Z kachny divoké byla později vyšlechtěna kachna domácí (Anas platyrhynchos f. domestica).

Kachna domácí

Kachna domácí (Anas platyrhynchos f. domestica) je domestikovaný pták z řádu vrubozobých, chovaný pro maso, vejce a peří po celém světě. Některá plemena jsou chována také jako okrasní ptáci. Plemena kachen jsou méně rozmanitá než u jiných druhů drůbeže, liší se především zbarvením a velikostí, některá také tělesným rámcem (postavou) nebo strukturou peří. Název kachna domácí by se měl používat pouze pro plemena odvozená od kachny divoké (Anas platyrhynchos), nikoli pro pižmovky domácí (tzv. pižmové kachny nebo nesprávně čínské kachny), odvozené od pižmovky velké (Cairina moschata).

Kachnovití

Kachnovití (Anatidae) jsou největší a nejvýznamnější čeledí řádu vrubozobých. Kromě mnoha rodů kachen zahrnuje také husy, husice, labutě, pižmovky a mnoho dalších.

Kopřivka obecná

Kopřivka obecná (Anas strepera) je hojně rozšířená menší plovavá kachna.

Kostěj

Kostěj (rusky Коще́й Koščej nebo Кащей Kaščej) je mytická bytost z ruského folklóru, především pohádek, jejíž jméno je tradičně doplňováno přízviskem Nesmrtelný. Je typickým protivníkem pohádkového hrdiny, do příběhu vstupuje často jako únosce jeho nevěsty, případně matky. Nesmrtelnost Kostěje spočívá v oddělení duše, která nese životní sílu, od těla. Ta je složitě skryta, například v truhlici pod dubem, ve které je zajíc a v tom postupně kachna, vejce a nakonec Kostějova smrt. Kostěj se objevuje jako protivník také v dvou pohádkách o Ivanu Careviči: Marja Morevna a Princezna žabka.

Lžičák pestrý

Lžičák pestrý (Anas clypeata) je velká plovavá kachna.

Ostralka štíhlá

Ostralka štíhlá (Anas acuta) je středně velká plovavá kachna z řádu vrubozobých.

Petr Kachna

Petr Kachna (1932, Peter Duck) je třetí díl románového cyklu anglického spisovatele Arthura Ransoma o prázdninových dobrodružstvích dvou dětských sourozeneckých skupin, které se nazývají Vlaštovky (John, Zuzana, Titty a Roger Walkerovi) a Amazonky (Nancy a Peggy Blackettovy).

Kniha se poněkud vymyká z řady ostatních příběhů cyklu. Dá se dokonce říci, že jde o dílo žánru fantasy. Dětští hrdinové prožijí tentokrát „skutečné“ dobrodružství daleko od Anglie, neboť se vydají spolu s oživlým vysloužilým námořníkem Petrem Kachnou (kterého si jako svého literárního hrdinu stvořila Titty Walkerová o minulých prázdninách v příběhu Trosečníci z Vlaštovky) a se strýčkem Jimem alias kapitánem Flintem ve škuneru Divoká kočka na širé moře. Protože Petr Kachna ví, kde je uložen poklad, je Divoká kočka pronásledována plachetnicí Zmije, obsazené piráty v čele s kapitánem Černým Jackem. Ve vzájemném střetnutí, ve kterém jde skutečně o život, naši hrdinové obstojí a loď pirátů se ve strašlivé bouři potopí.

Polák velký

Polák velký (Aythya ferina) je hojně rozšířená potápivá kachna.

Ubaldo Fillol

Ubaldo Matildo Fillol (* 21. července 1950, San Miguel del Monte, Buenos Aires, Argentina) byl argentinský fotbalista, brankář.S argentinskou fotbalovou reprezentací vyhrál mistrovství světa roku 1978. FIFA ho později zařadila do all-stars týmu tohoto turnaje. Hrál i na světovém šampionátu roku 1974 a 1982. Za národní tým odehrál 58 utkání.Roku 1977 byl vyhlášen nejlepším fotbalistou Argentiny – jako vůbec první brankář. Roku 1999 ho Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků zvolila 17. nejlepším brankářem 20. století.Měl přezdívku el Pato (Kachna).

Vrubozobí

Vrubozobí (Anseriformes) jsou řádem středně velkých až velkých ptáků, přizpůsobených dobře životu na vodní hladině, i když některé druhy jsou druhotně suchozemské. Jsou rozšířeni po celém světě kromě Antarktidy, celý řád má 152 druhů.

Zrzohlávka rudozobá

Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) je charakteristicky zbarvená potápivá kachna veliká asi jako březňačka. Samice je sice poměrně nevýrazně hnědá, ale kačer má ve svatebním šatě rezavě červenou hlavu a krk, zobák a nohy karmínově červené (samice má načervenalou jen špičku zobáku). Navíc má kačer na hlavě delší peří, takže jeho hlava vypadá větší, než ve skutečnosti je. Zrzohlávky se zdržují spíš na větších rybnících, případně jezerech. Vyžadují bohatší submersní (ponořenou) vegetaci a většinou i bohatší porosty rákosin. Patří spíš mezi vzácnější druhy a je i v rámci Evropy považována za ohrožený druh.

Čírka modrá

Čírka modrá (Anas querquedula) je malá kachna z čeledi kachnovití. Samci mají výrazný bílý nadoční proužek a ozdobná pera na boku, samice jsou zbarvené nenápadně.Samec v prostém šatě, samice a mláďata jsou světle hnědí se zřetelným proužkem přes oko a mají šedý zobák. V letu působí modrozelené ozdobné peří a světle zelené křídelní zrcátko pestřeji než u čírky obecné.

Hlas – samec vydává vrzavý hlas připomínající praskání dřeva, samice volá „knek“.

Hnízdění – vzácně hnízdí v Česku v bažinatých a rybničnatých územích v dubnu až červnu. Hnízdo z suchých rostlinných stébel vystlané tmavě hnědým prachovým peřím je umístěno v husté pobřežní vegetaci, může být i vzdáleno od vody. Samice snáší 8–11 podlouhlých oválných smetanově žlutých vajec na kterých sedí asi 21 až 23 dní a nekrmivá mláďata poté doprovází asi 6 týdnů.

Potrava – rostlinná a malí vodní živočichové.Čírka modrá je tažný pták přezimující v Africe. Ze zimovišť přilétá na přelomu března a dubna a odlétá na přelomu srpna a září.

Čírka obecná

Čírka obecná (Anas crecca) je malá plovavá kachna z čeledi kachnovití. Samci mají tmavohnědou hlavu s jemnou světlou kresbou, samice jsou nenápadně zbarvené.

Je to nejmenší kachna žijící na území ČR, dorůstají délky 34–38 cm a vážící 200–400 g. Hnízdo si s oblibou staví ve vřesovištích. Snáší 8–10 vajec, na kterých sedí samice.

Druhy kachen v Česku

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.