Gaza

Gaza (česky zastarale Gáza,[2][3] nebo Ghaza[4][5][6], arabsky غزة‎‎ Ġazzah; hebrejsky עזה‎‎ Aza) je největší město v Pásmu Gazy i ve Státu Palestina. Město má přibližně 500 000 obyvatel.

Gaza
غزة
letecký pohled na Gazu (2007)
letecký pohled na Gazu (2007)
Gaza – vlajka

vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 0 m n. m.
Stát Palestinská autonomie Palestinská autonomie
distrikt Pásmo Gazy
Gaza
Gaza
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 45 km²
Počet obyvatel 566 331 [1] (2015)
Hustota zalidnění 12 585 obyv./km²
Správa
Starosta Nizar Hijazi
Oficiální web www.webgaza.net

Etymologie

České přídavné jméno od názvu Gaza je gazský,[7][8][9] občas se však používají i adjektiva gázský,[pozn. 1] gazanský[11] nebo gazejský.[pozn. 2] Obyvatel Gazy se nazývá Gazan.

Od města Gaza, centra tkalcovství, je též odvozen gáz (lehká průsvitná bavlněná tkanina v plátnové nebo perlinkové vazbě) a gáza (jemný řídký obvazový materiál), neboť gáza byla tradiční tkanina v Palestině.[13]

Historie

Gaza je velmi staré město, obývané nejméně 5000 let. První zmínku o něm máme z korespondence faraona Thutmose III. (El-amarnské dopisy) z 15. století př. n. l. Gaza zůstala v egyptské moci po 350 let, než byla dobyta Pelištejci, mořským národem známými z Bible jako Filištíni, a stala se součástí jejich pětiměstí. Následně byla Gaza dobyta Izraelity, Asyřany, Egypťany a pod Perskou říší dosáhla značné prosperity. Poté se však vzepřela Alexandru Velikému, který ji obléhal po pět měsíců a nakonec obyvatele pozabíjel nebo prodal do otroctví. Alexandr město osídlil místními beduíny a přeměnil ho na polis, která se posléze stala centrem helénistické učenosti a filozofie. Gaza pak byla součástí Seleukovské říše, Hasmoneovského království, Římské říše, Východořímské říše, až byla roku 635 dobyta muslimskými vojsky.

Roku 1100 Gazu dobyli křižáci zpod vlády Fátimovců. Balduin III. ve městě postavil hrad, ovšem roku 1187 již město dobyla Saladinova vojska a zničila jeho hradby. Richard Lví srdce město znovu opevnil, ale roku 1193 ho předal Saladinovi v rámci smlouvy z Ramly. Roku 1260 město vyplenili Mongolové pod vedením chána Hülegüho, bylo to nejjižnější Mongoly dobyté území. Posléze se stalo částí Mamlúckého sultanátu. Roku 1348 na město udeřil mor, roku 1352 ho postihly ničivé záplavy způsobené silnými dešti. V roce 1516 se stala Gaza součástí Osmanské říše. V 19. století ji postihl úpadek.

Britové získali kontrolu nad městem v roce 1917, posléze bylo začleněno do britského Mandátu Palestina. Ve 30. a 40. letech procházelo město obdobím růstu. Podle Plánu OSN na rozdělení Palestiny měla Gaza patřit do arabské části, ale došlo k válečnému konfliktu a po první arabsko-izraelské válce v letech 19481949 přešlo město a celé Pásmo Gazy pod egyptskou vojenskou správu. Město bylo ovládáno Egyptem až do roku 1967. Jedinou výjimkou bylo období suezské krize (1956–1957), kdy bylo město okupováno Izraelem. Roku 1967 bylo město během šestidenní války opět dobyto Izraelem.

Po podpisu smlouvy mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny v roce 1993 došlo k odchodu izraelské armády z celého Pásma Gazy a vyhlášení palestinské samosprávy. Od roku 2000 začala druhá intifáda a do současnosti město i pásmo kolem něj se stalo jak jedním z ohnisek palestinského teroru (např. vystřelováním raket na okolní izraelská sídla) tak terčem mnoha izraelských odvetných útoků s nasazením jak pozemního vojska, tak těžké vojenské techniky a bílého fosforu, který je někdy klasifikován jako chemická zbraň hromadného ničení. Od roku 2007 Izrael na Gazu a přilehlé pásmo uvalil blokádu. Omezen je pohyb osob, materiálu pro obnovu infrastruktury, investic, zboží i věcí jako potraviny; omezení se vztahuje i na Izraelem neschválenou humanitární pomoc; proti pokusům o narušení blokády Izrael opakovaně zasáhl. Podle zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji, výboru pro obchod a rozvoj, „by se Gaza v důsledku současného nepříznivého vývoje mohla do roku 2020 stát neobyvatelnou.“[14]

Gaza Park - منتزه بلدية غزة
Park v Gaze
مكتبة جواهر لال نهرو - جامعة الأزهر
Knihovna a kulturní centrum univerzity Al-Azhar
Gaza War Cemetery 3
Hřbitov obětí 1. světové války
Al-Quds hospital, Gaza City, following Israeli shelling
Nemocnice po izraelském bombardování
Gaza City - Palestine
Výhled na Gazu
Gaza Beach
Pláž v Gaze

Obyvatelstvo

Gaza měla v roce 2012 asi 515 000 obyvatel, což představovalo nárůst z 32 250 obyvatel v roce 1945. Všichni obyvatelé jsou Arabové a většina jich jsou palestinští uprchlíci nebo jejich potomci. Téměř všichni obyvatelé jsou muslimové, ale existuje tu velmi malá křesťanská menšina.

Girls lining up for class - Flickr - Al Jazeera English
Palestinské školačky

Vzdělání

Podle PCBS, v roce 1997, byla populace Gazy nad 10 let z 90% vzdělána. Ve školách bylo zapsáno 140 848 lidí (39,8% v základních školách, 33,8, ve středních školách a 26,4% na vysokých školách. Přibližně 11 134 lidí získalo bakalářské tituly nebo i vyšší diplomy. V roce 2006, bylo v Gaze 210 škol; 151 bylo zřízeno palestinským ministerstvem školství, 46 jich zřídilo OSN a zbylé školy byly soukromé. Ve školství bylo zaměstnáno 5 877 učitelů.

Partnerská města

Odkazy

Poznámky

  1. Od ramene řeky při hranicích Egypta až na sever k pomezí Ekrónu, jež se počítá za kenaanské, pět pelištejských knížectví, Gázské, Ašdódské, Aškalónské, Gatské a Ekrónské, a oblast avíjská.[10]
  2. Od Níle, kterýž jest naproti Egyptu, až ku pomezí Akaron na půlnoci, kterážto krajina Kananejským se přičítá, v níž jest patero knížectví Filistinských: Gazejské, Azotské, Aškalonitské, Getejské a Akaronitské, a to bylo Hevejské.[12]

Reference

  1. http://www.pcbs.gov.ps/Portals/_Rainbow/Documents/gza.htm
  2. Kniha Jozue 15
  3. Kniha Jozue 15
  4. kolektiv autorů Encyklopedického institutu Československé akademie věd. Ilustrovaný encyklopedický slovník. Praha : Academia, 1980-1982.
  5. Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. Praha : Nakladatelský dům OP, 1996-1998.
  6. http://encyklopedie.vseved.cz/Ghaza+m%C4%9Bsto
  7. Pravidla českého pravopisu
  8. Porfir, gazský biskup
  9. Oznamujeme vojenskou operaci „Gazský podzim“
  10. Kniha Jozue 13
  11. Gazanský terorismus přišel izraelské podnikatele na 200 milionů šekelů
  12. Kniha Jozue 13
  13. Taylor, 2005, s. 288.
  14. http://unctad.org/en/pages/newsdetails.aspx?OriginalVersionID=1068

Související články

Externí odkazy

Ahmed Jásin

Šejch Ahmad Ismail Jásin (arabsky: الشيخ أحمد ياسين, narozen 28. června 1937, Al-Jura, Distrikt Gaza – 22. března 2004, Gaza, Pásmo Gazy) byl spolu s Abdelem Azizem al-Rantissi spoluzakladatelem palestinské militantní islamistické organizace Hamás. Byl vůdcem této organizace, která má na svědomí nespočet ozbrojených a sebevražedných útoků proti izraelským civilistům.

Byl téměř slepý paraplegik, od sportovní nehody ve 12 letech upoután na invalidní vozík. Byl zabit izraelským vojenským vrtulníkem rámci tzv. mimosoudní likvidace 22. března 2004 v Gaze. Jeho zabití si vyžádalo život sedmi dalších osob včetně dvou tělesných strážců a přineslo kritiku Izraele. Mnoho pozorovatelů ze zahraničí předpokládalo, že bude mít negativní dopad na mírový proces. Jeho pohřbu se zúčastnilo na 200 tisíc palestinských Arabů.

Avdat

Avdat (hebr. עבדת) byl obchodním centrem Nabatejců, které se nacházelo na významné obchodní trase mezi Petrou a přístavem Gaza, což byla jedna ze dvou hlavních větví Kadidlové stezky. Avdat se nachází na vyvýšenině, jejíž vrchol leží 655 m n. m. a asi 80 m nad úrovní okolí.

Roku 2005 byla Avdat zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Bajt Lahíja

Bajt Lahíja (arabsky بيت لاهيا) je město v Pásmu Gazy v governorátu Severní Gaza. Název pochází z aramejštiny (syrštiny) a znamená poušť. Město je obklopeno písečnými dunami a porosty fíkovníků a citrusů. Nachází se tu ruiny vesnice, mešity z konce fátimovské dynastie a počátku ajjúbovské dynastie a také několika mešit z doby Osmanské říše.

Problém pro město představuje jeho poloha na samém severu pásma Gazy. Město často používají bojovníci z Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma jako odpaliště raket a je proto častým terčem útoků ze strany izraelské armády. Např. v roce 2006 zabila exploze na pláži 8 lidí, v roce 2008 zabila špatně odpálená raketa Kassám dvě palestinské školačky a v roce 2009 zabila izraelská raketa nejméně 13 lidí v mešitě al-Maqadna.

Dugit

Dugit (hebrejsky: דּוּגִית, doslova „Loďka“) byla izraelská osada v pásmu Gazy, v Oblastní radě Chof Aza, která byla v roce 2005 vyklizena v rámci Izraelského plánu jednostranného stažení.

Nacházela se v nadmořské výšce cca 30 metrů v severní části pásma Gazy, cca 7 kilometrů severovýchodně centra města Gaza, cca 60 kilometrů jihozápadně od centra Tel Avivu a cca 73 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému. Vesnice byla součástí územně souvislého pásu izraelských osad na severním konci pásma Gazy, tvořeného dále ještě osadami Elej Sinaj a Nisanit. Tyto osady byly od vlastního pásma Gazy odděleny bezpečnostním plotem a územně souvisely s přilehlými částmi vlastního Izraele. Nebyly tudíž součástí bloku Guš Katif.

Džabálijá

Džabálijá (arabsky جباليا) je město v Pásmu Gazy v governorátu Severní Gaza. Nachází se přibližně 4 km severně od Gazy. Populace města v roce 2006 byla 82 877. Na severu k městu přiléhá uprchlický tábor Džabálijá.

Nedaleko města se nachází velký hřbitov z 8. století př. n. l. Byly zde také nalezeny památky z doby Byzantské říše a Abbásovského chalífátu.

Elej Sinaj

Elej Sinaj (hebrejsky: אֱלֵי סִינַי, doslova „K Sinaji“, anglicky: Elei Sinai nebo Alei Sinai) byla izraelská osada v Pásmu Gazy, v Oblastní radě Chof Aza, která byla v roce 2005 vyklizena v rámci Izraelského plánu jednostranného stažení. Nacházela se v nadmořské výšce cca 40 metrů v severní části pásma Gazy.

Elej Sinaj ležela cca 8 kilometrů severovýchodně centra města Gaza, cca 60 kilometrů jihozápadně od centra Tel Avivu a cca 72 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému. Byla součástí územně souvislého pásu izraelských osad na severním konci pásma Gazy, tvořeného dále ještě osadami Dugit a Nisanit. Tyto osady byly od vlastního pásma Gazy odděleny bezpečnostním plotem a územně souvisely s přilehlými částmi vlastního Izraele. Nebyly tudíž součástí bloku osad Guš Katif.

Hnutí za svobodnou Gazu

Hnutí za svobodnou Gazu (popř. Hnutí osvoboďte Gazu, z anglického Free Gaza Movement) je koalice organizací a aktivistů bojujících za lidská práva, která se sjednotila za účelem čelit izraelské blokádě Gazy a snažit se do Pásma Gazy dovést lodní cestou humanitární pomoc. Koalice má více než 70 podporovatelů, kteří tuto myšlenku schvalují, včetně např. Desmonda Tutu či Noama Chomskyho.

Organizace, které v této koalici spolupracují, zahrnují např. Mezinárodní hnutí solidarity (International Solidarity Movement). Mezi aktivisty participující v tomto úsilí patří Jeff Halper, Hedy Epstein, Lauren Booth a členové různých křesťanských, židovských a muslimských náboženských organizací. Izraelská rozvědka říká, že taktéž zahrnují islámské organizace, které podle jejich tvrzení představují bezpečnostní riziko židovskému státu.

Hraniční přechod Sufa

Hraniční přechod Sufa (hebrejsky: מעבר סופה, Ma'avar Sufa) je hraniční přechod mezi Izraelem a pásmem Gazy určený pro silniční přepravu.

Nachází se v nadmořské výšce cca 60 metrů nedaleko izraelské vesnice Sufa, cca 42 kilometrů západně od Beerševy a cca 30 kilometrů jihozápadně od města Gaza. Na dopravní síť je na izraelské straně napojen pomocí lokální silnice 240.

Izraelský zásah proti konvoji do Pásma Gazy

Izraelský zásah proti konvoji do Pásma Gazy byla izraelská vojenská operace, ke které došlo v mezinárodních vodách ve Středozemním moři dne 31. května 2010. Izrael při ní zadržel šest lodí Hnutí za svobodnou Gazu a turecké nadace İHH, které vypluly z Turecka s cílem prolomit izraelskou námořní blokádu Pásma Gazy a dopravit do něj humanitární pomoc. Při zásahu izraelských jednotek, které se při vylodění na lodě staly terčem násilí ze strany některých pasažérů, bylo devět pasažérů zabito. Operace vyvolala nesouhlas mezinárodního společenství a způsobila ostrou diplomatickou roztržku mezi Izraelem a Tureckem. Izraelsko-turecké vztahy byly normalizovány po šesti letech, v létě 2016.

Zpráva speciální komise OSN označila v září 2011 blokádu Pásma Gazy obecně za odpovídající zásadám mezinárodního práva, ale odsoudila nepřiměřenost tohoto konkrétního izraelského zákroku. Podle vyjádření mezinárodního trestního soudu v Haagu 5. listopadu 2014 šlo zřejmě o válečný zločin, který ale nebyl natolik závažný, aby se jím tribunál zabýval.

Jindřich II. z Baru

Jindřich II. z Baru (fr. Henri II de Bar, 1190? - 13. listopadu 1239 Gaza) byl hrabě z Baru, pán z Ligny a účastník bitvy u Bouvines a dvou křížových výprav.

Necarim

Necarim (hebrejsky: נְצָרִים, jde o hebraizovanou variantu jména nedaleké palestinské obce Nuseirat, anglicky: Netzarim) byla izraelská osada v Pásmu Gazy, v Oblastní radě Chof Aza, která byla v roce 2005 vyklizena v rámci Izraelského plánu jednostranného stažení.

Nacházela se v nadmořské výšce cca 30 metrů v střední části Pásma Gazy. Necarim ležela cca 6 kilometrů jihozápadně od centra města Gaza, cca 75 kilometrů jihozápadně od centra Tel Avivu a cca 85 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému. Vesnice Necarim byla izolovanou izraelskou osadou, zcela obklopenou lidnatými palestinskými sídly (aglomerace města Gaza na severu a aglomerace města Dejr al-Bala včetně uprchlického tábora Nuseirat na jihu). Spojení s vlastním Izraelem vedlo po jediné místní komunikaci, která se křížila s hlavní palestinskou dopravní osou Pásma Gazy a pak vedla k hraničnímu přechodu Karni.

Nisanit

Nisanit (hebrejsky: נִיסָנִית, podle hebrejského označení pro místní druh rostliny) byla izraelská osada v Pásmu Gazy, v Oblastní radě Chof Aza, která byla v roce 2005 vyklizena v rámci Izraelského plánu jednostranného stažení. Nacházela se v nadmořské výšce cca 60 metrů v severní části Pásma Gazy. Nisanit ležela cca 8 kilometrů severovýchodně centra města Gaza, cca 60 kilometrů jihozápadně od centra Tel Avivu a cca 70 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému. Vesnice Nisanit byla součástí územně souvislého pásu izraelských osad na severním konci Pásma Gazy, tvořeného dále ještě osadami Dugit a Elej Sinaj. Tyto osady byly od vlastního Pásma Gazy odděleny bezpečnostním plotem a územně souvisely s přilehlými částmi vlastního Izraele. Nebyly tudíž součástí bloku osad Guš Katif.

Německo na Letních olympijských hrách 1908

Německo na Letních olympijských hrách v roce 1908 reprezentovala výprava 82 sportovců (80 mužů a 2 ženy) v 12 sportech.

Operace Asaf

Operace Asaf (hebrejsky: מבצע אסף, Mivca Asaf) byla vojenská akce izraelské armády, provedená v prosinci 1948 během první arabsko-izraelské války, po vzniku státu Izrael. Operace byla vedená proti pozicím egyptské armády v oblasti okolo města Gaza.

Operace Lité olovo

Válka v Gaze, kódovým označením Operace Lité olovo (hebrejsky: מבצע עופרת יצוקה, Mivca Oferet Jecuka),, známá i jako Masakr v Gaze, byla třítýdenní vojenskou invazí, která byla zahájena 27. prosince 2008 v 11:30 izraelského času (10:30 SEČ) proti cílům organizace Hamas v Pásmu Gazy. Izraelské obranné síly (IOS) bombardovaly nepřátelské pozice. Masivní ofenziva byla reakcí na neustálé raketové a minometné útoky palestinských bojovníků na jihoizraelská města a vesnice, které po vypršení příměří mezi Hamasem a Izraelem 19. prosince 2008 zintenzivněly.

V první den izraelské operace bylo zabito nejméně 225 lidí. Během prvního dne útoku svrhlo izraelské letectvo 100 bomb na 50 cílů s odhadovanou úspěšností zásahů 95 % a zničilo většinu základen Hamasu během 4 minut. Mezi cíle útoků patřily vojenské základny Hamasu, jeho výcvikové tábory, velitelství a kanceláře. Izrael zaútočil na budovy a základnu Hamasu ve všech velkých městech Gazy, včetně měst Gazy, Bajt Hanúnu, Chán Júnisu na severu a Rafy na jihu. Útoky byly provedeny i na civilní infrastrukturu, včetně mešit, islámské univerzity v Gaze, kde bojovníci z Hamasu údajně skladovali rakety a zbraně.Hamas během útoku zintenzivnil raketové a minometné ostřelování Izraele a zvýšil rovněž dostřel svých střel až na 40 kilometrů od pásma Gazy, čímž dokázal zasáhnout i vzdálená města Beerševu a Ašdod. Tyto útoky si vyžádaly mrtvé, zraněné a ztráty na majetku. Všechny školy v dostřelu raket byly uzavřeny.IOS u hranic s Gazou shromáždily pěchotní a obrněné jednotky a Pásmo dělostřelecky ostřelovaly. 3. ledna 2009 začala pozemní invaze a mechanizovaná pěchota a tanky podpořené bojovými vrtulníky vstoupily do Gazy.Hamas i Izrael byly pod tlakem mezinárodního společenství kvůli humanitární krizi. Izrael souhlasil, že každý den na tři hodiny přeruší boje, aby mohla do Gazy proudit humanitárních pomoc. Mezinárodní reakce na tento konflikt odsoudily buď izraelskou operaci nebo útoky Hamasu, či obojí. Mnohé země a organizace vyzvaly k okamžitému příměří a vyjádřily obavu o humanitární situaci v pásmu Gazy.

Palestinská autonomie

Palestinská autonomie (arabsky: السلطة الوطنية الفلسطينية‎‎, As-Sulta Al-Wataníja Al-Filastíníja) je částečně samostatný státní útvar skládající se ze Západního břehu Jordánu, označovaného také jako Judea a Samaří, a Pásma Gazy. Historicky pojem Palestina označoval celé území mezi řekou Jordán a Středozemním mořem. Na většině tohoto území o rozloze asi 15 000 km² dnes leží stát Izrael, který zároveň ekonomicky i vojensky kontroluje formálně autonomní Palestinskou autonomii. Dalšími sousedy Palestinské autonomie jsou Egypt a Jordánsko. Většinu ze 4 milionů obyvatel tvoří muslimové, ale jsou zde také významné křesťanské komunity. Úředním jazykem je arabština. Sídlem palestinské administrativy je Ramalláh, i když Palestinci si nárokují východní Jeruzalém. Vztahy mezi Palestinskou autonomií a Izraelem jsou poznamenány vleklým oboustranným konfliktem. Od 31. října 2011 je členem organizace UNESCO. 29. listopadu 2012 ji Valné shromáždění OSN uznalo jako nečlenský pozorovatelský stát. V roce 2013 oficiálně změnila svůj název na Stát Palestina.

Pelištejci

Pelištejci či Pelišté (starším českým názvem Filištíni; hebrejsky פְּלְשְׁתִּים, Pelištim) byli nesemitský národ, který přišel pravděpodobně z Kréty (kmen Peleset (či Pelešet) jako jeden z tzv. mořských národů. Kolem roku 1200 př. n. l. dobyli jižní pobřeží Palestiny a spojil kanaánské městské státy v jeden svazek. Podle biblických zdrojů tvořilo pelištejský spojenecký svaz pět městských států – Gaza, Ašdod, Aškelon, Gat a Ekron. Ovšem existují zprávy i z období patriarchy Abraháma, který měl přátelské styky s pelištejským králem města Geraru – chronologicky by to spadalo do mnohem časnější epochy, což vnáší do problematiky příchodu Pelištejců do Palestiny určitý zmatek.

Pásmo Gazy

Pásmo Gaza (též Pásmo Gazy, arabsky: قطاع غزة, Qittāc Ghazah, hebrejsky: רצועת עזה, Recu'at Aza) je území při pobřeží Středozemního moře. Na jihozápadě sousedí s Egyptem (zde Pásmo Gaza končí na někdejší hranici mezi Egyptem a Britským mandátem Palestina) a na jihu, východě a severu s Izraelem (zde Pásmo Gaza končí na linii příměří podle dohody o příměří mezi Egyptem a Izraelem, uzavřené 24. února 1949). Je zhruba 41 kilometrů dlouhé, jeho šířka se pohybuje od 6 do 12 kilometrů a celkově se rozkládá na 360 km2. Mezinárodním společenstvím je považováno za součást státu Palestina, kam kromě Pásma Gaza patří i (územně s ním nesouvisející) Západní břeh Jordánu.

Od roku 2007 je v moci militantní islamistické organizace Hamás, kterou například Evropská unie a USA řadí mezi teroristické skupiny. Ta v roce 2006 vyhrála parlamentní volby a o rok později de facto prostřednictvím svých ozbrojených milicí převzala moc v Pásmu Gaza, odkud vyhnala úředníky a bezpečnostní složky Palestinské autonomie a mnohé civilní pracovníky.Proti Pásmu Gaza je od roku 2007 ze strany Izraele uplatňována pozemní, námořní a vzdušná blokáda. Jižní hranici Gazy uzavírá Egypt, spojenec Izraele. Jako důvod k blokádě Pásma Gaza jsou uváděny „obavy o bezpečnost“. Blokáda je z humanitárních důvodů kritizována ze strany OSN a různých lidskoprávních organizací.Název území je odvozen od jeho hlavního města Gazy. Žije zde přibližně 1,8 milionu Palestinců (Gazanů). Většinou se jedná o uprchlíky či potomky uprchlíků palestinského exodu. Přibližně 2000-3000 (0,7 %) obyvatel jsou křesťané a zbytek jsou sunnitští muslimové.

Seznam měst v Mosambiku

Toto je seznam měst v Mosambiku.

Zdaleka největší aglomerací v Mosambiku je Maputo, kde 1. ledna 2005 žilo 1 810 641 obyvatel, což představuje asi 10% obyvatelstva celé země.

V následující tabulce jsou uvedena města nad 20 000 obyvatel, výsledky sčítání obyvatelstva z 1. srpna 1980 a 1. srpna 1997, odhady počtu obyvatel k 1. lednu 2005 a správní jednotky (provincie), do nichž města náleží. Město (Cidade) Maputo je samostatné a nepatří do žádné provincie. Počet obyvatel se vztahuje na vlastní město bez předměstí. Města jsou seřazena podle velikosti.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste der Städte in Mosambik na německé Wikipedii.

Města a uprchlické tábory ve Státě Palestina Palestina

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.