Galicie

Galicie (galicijsky Galicia či Galiza,[1] španělsky Galicia) je země na severozápadě Pyrenejského poloostrova a jedno ze 17 autonomních společenství Španělska. Na severu a západě je Galicie ohraničena Atlantským oceánem, na jihu Portugalskem, na východě Asturií a Leónem. Úředními jazyky jsou galicijština a španělština.

V Galicii žije 2,78 milionů obyvatel. Člení se na 4 provincie: A Coruña (La Coruña), Lugo, Ourense (Orense) a Pontevedra. Hlavním městem je nevelké Santiago de Compostela, které je od středověku významným poutním místem, cílem Svatojakubské cesty; největším městem regionu je však přístav Vigo.

Comunidade Autónoma de Galicia Comunidad Autónoma de Galicia
Cabo Ortegal (Spain)
Comunidade Autónoma de Galicia – znak

znak
Comunidade Autónoma de Galicia – vlajka

vlajka
Hymna: Queixumes dos Pinos
Geografie
Localización de Galicia
Hlavní město Santiago de Compostela
Souřadnice
Rozloha 29 574 km²
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 2 708 339 (2017)
Hustota zalidnění 94,6 obyv./km²
Správa regionu
Podřízené celky 4 provincie
Vznik 28. dubna 1981 (získání autonomie)
Předseda vlády Alberto Núñez Feijoo (PP)
Parlamentní zastoupení
Kongres 23 křesel
Senát 19 křesel
Oficiální web www.xunta.es%20xunta%20de%20galicia

Geografie

Galicie hraničí na jihu s Portugalskem, na jihovýchodě s autonomním společenstvím Kastilie a León, na severovýchodě s autonomním společenstvím Asturií, na severu a západě s Atlantským oceánem. Na Galicijském pobřeží se nachází nejsevernější i nejzápadnější bod pevninského Španělska: severní Estaca de Bares a západní Mys Touriñán.

Podnebí Galicie je oceánské, s mírnými teplotami a vysokými srážkami po celý rok. Santiago de Compostela má průměrně 321 dešťových dnů. Ve vnitrozemí, především v hornatých částech provincií Ourense a Lugo, je podnebí více vnitrozemské a v zimních měsících se zde vyskytují časté sněhové bouře.

V Galicii se zachovala velká část hustých lesů, kde žije mnoho divokých zvířat. Je málo znečištěná a vyskytují se zde zalesněné kopce, útesy a rías, což velice kontrastuje se zažitou představou strohé vyprahlé španělské krajiny.

Fisterra.Cabo.Galicia
Mys Fisterra je tradičně považován za nejzápadnější bod pevninského Španělska. Ve skutečnosti jím je nedaleký Mys Touriñán.

Pobřeží

K nejdůležitějším geografickým rysům Galicie patří tzv. riasový (též riový) typ pobřeží, tvořený ústím řek, která byla zatopena s rostoucí hladinou moří po skončení poslední doby ledové. Pobřeží se dělí na severní Rías Altas a jižní Rías Baixas. Velká část obyvatelstva žije poblíž Rías Baixas, kde se nachází i aglomerace měst Vigo a Pontevedra. Rías jsou důležité pro rybolov a činí z galicijského pobřeží jednu z celosvětově nejdůležitějších rybářských oblastí. Velkolepá krajina a divoké pobřeží přitahuje řadu turistů, přestože zde převažuje deštivé počasí, a to i v létě.

Galicijské pobřeží lemuje velké množství ostrovů a ostrůvků, z nichž 45 má rozlohu větší než 1 ha. Ostrovy nad 1 km² jsou: Arousa (6,3 km²), Cíes (4,3 km²), Ons (4,1 km²), Sálvora (1,9 km²), A Toxa (1,1 km²). Kromě Sálvory náleží všechny k Rías Baixas.

Vnitrozemí

Vnitrozemí regionu je řídce osídlené a dlouhodobě trpí migrací obyvatelstva k pobřeží a do významnějších měst Španělska. Nachází se zde málo měst (z větších jmenujme Ourense, Lugo, Verín, Monforte de Lemos, Arzúa) a mnoho malých vesnic. Povrch zde vytváří několik nepříliš vysokých horských pásem zkřížených mnoha malými nesplavnými řekami, poskytujícími dostatek energie pro výrobu elektřiny na mnoha hydroelektrárnách. Galicie má tolik malých řek, že si vysloužila označení „země tisíce řek“. Nejdůležitějšími řekami jsou Miño a Sil, které protékají velkolepým kaňonem.

Hory v Galicii nejsou příliš vysoké, dokázaly však izolovat venkovské obyvatelstvo a brzdit rozvoj vnitrozemí. V provincii Ourense se nachází i lyžařské letovisko Manzaneda. Nejvyšší hora Trevinca (2127 m) se tyčí poblíž hranice s provincií León.

Životní prostředí

PrestigeVolunteersInGaliciaCoast
Pobřeží Galicie zamořené havárií tankeru Prestige (2002)

Přestože má region rozsáhlé oblasti zachovalé přírody, má Galicie od 2. poloviny 20. století problémy se životním prostředím. Častým problémem bylo odlesňování, jakož i umělé šíření eukalyptu, který sem byl importován kvůli potřebám papírenského průmyslu a způsobuje nerovnováhu v původním ekosystému.[2] Pozoruhodným představitelem zdejší fauny je vlk, trápící majitele skotu a farmáře. Populace zdejších jelenů se snížila vinou lovu a hospodářského rozvoje.

V posledních desetiletích zde došlo i k několika haváriím ropných tankerů, jakými bylo nechvalně proslulé ztroskotání tankeru Aegean Sea u A Coruñi 3. prosince 1992, které představovalo větší katastrofu než havárie tankeru Exxon Valdez roku 1989 u břehů Aljašky. Havárie tankeru Prestige v listopadu 2002, kdy do moře při galicijském pobřeží vyteklo 77 000 tun ropy, pak byla největší ekologickou katastrofou v dějinách Španělska.[3]

Administrativní členění

Galicie se od roku 1833 dělí na čtyři provincie:

Situacion Provincia da Coruña

Provincie A Coruña
7950 km²
1 132 792 obyvatel

Situacion Provincia de Lugo

Provincie Lugo
9856 km²
356 595 obyvatel

Situacion Provincia de Ourense

Provincie Ourense
7273 km²
338 671 obyvatel

Situacion Provincia de Pontevedra

Provincie Pontevedra
4495 km²
943 117 obyvatel

Galicie (administrativní mapa)

Mapka s vyznačením administrativních center provincií

Galicia densidade de poboacion

Mapka hustoty osídlení

Comarcas de Galicia

Mapka rozdělení do comarek

Galicia eclesiastica

Mapka církevního rozdělení

Města

Catedral 060305
Katedrála v Santiagu de Compostela
  • Vigo (přezdívané Olivové město) – největší město Galicie v provincii Pontevedra s 294 772 obyvateli a důležitý přístav. Má dobře zachovalé historické jádro.
  • A Coruña (španělsky La Coruña) – město velkého hospodářského významu, centrum stejnojmenné provincie a druhé největší město Galicie s 244 388 obyvateli. Mezi největší atrakce patří románské kostely, synagoga a staré město a římský maják.
  • Ourense (španělsky Orense, přezdívané Město vřídel) – centrum stejnojmenné provincie, třetí největší město Galicie s 107 186 obyvateli s krásnou románskou katedrálou a termálními prameny.
  • Lugo (přezdívané Město hradeb) – centrum stejnojmenné provincie a čtvrté největší město Galicie s 93 853 obyvateli, které je obehnáno dokonale zachovalým románským opevněním a má nádhernou románskou katedrálu.
  • Santiago de Compostela – galicijská metropole a páté největší město regionu s 93 712 obyvateli, jedno z nejkrásnějších měst Španělska a významné poutní místo v provincii A Coruña.
  • Pontevedra – centrum stejnojmenné provincie se 80 202 obyvateli, s dobře zachovalým historickým centrem.
  • Ferrol – město se 75 181 obyvateli v provincii A Coruña s významnou loděnicí Navantia.

Dalšími místy s více než 25 000 obyvateli jsou: Vilagarcía de Arousa, Narón, Oleiros, Carballo, Redondela, Arteixo, Ribeira, Culledero, Marín a Cangas do Morrazo, která leží vesměs v západní, přímořské části země. Regionálními centry pod 25 000 obyvatel jsou například Verín, Monforte de Lemos, Sarria, Fisterra, Viveiro, Tui či Lalín.

Údaje o počtech obyvatel: IGE, 2007.[4]

Ekonomika Galicie

Ría de Vigo e islas Cíes
Přístav ve Vigu, v pozadí ostrovy Cíes

Galicie je zemí hospodářských kontrastů. Zatímco ekonomika západního pobřeží s významnými centry, a rybářským a zpracovatelským průmyslem a loděnicemi (Ferrol, Vigo) prosperuje a dochází zde k růstu obyvatelstva, je ekonomika venkovského zázemí (provincie Ourense, Lugo a region Costa da Morte) založena na tradičním zemědělství na malých farmách, zde nazývaných minifundia. Nicméně vzestup turistiky, šetrného lesnictví a tradičního zemědělství přinášejí další možnosti galicijské ekonomice, bez negativních zásahů do přírody a zdejší kultury. Turistický ruch v současnosti tvoří okolo 12 % HDP a zaměstnává přibližně stejné procento Galicijců.

V galicijském městě Arteixo sídlí společnost Inditex, největší evropský oděvní koncern, který vlastní značky Zara, Pull and Bear, Bershka a další.

Doprava

Galicie je nejodlehlejší částí pevninského Španělska, nejrychleji je tedy dostupná leteckou dopravou (letiště Santiago, A Coruña a Vigo). Železnice se ve větší míře uplatňuje jen na meziměstské trase VigoPontevedraSantiagoA Coruña. V současnosti se začíná budovat trasa pro rychlovlaky AVE;[5] ta nicméně nezlepší nuznou situaci regionální veřejné dopravy: místních vlaků a autobusů do menších sídel jezdí velmi málo (často jen dva nebo tři denně), nejsou časově navázané ani tarifně integrované.

Historický přehled

Od starověku do pádu Vizigótské říše

Ve starověku se území stalo součástí římské provincie Hispania Tarraconensis, po jejímž rozdělení na počátku 4. století po Kr. tu vznikla samostatná provincie Gallaecia (podle kmene Gallaiciů či Calaiciů). Po pádu Římské říše se Galicie stává roku 410 součástí Suébské a od roku 582 Vizigótské říše.

Descripcion Reyno de Galizia de Ojea
Království Galicie na mapě ze 16. století

Od pádu Vizigótské říše do začlenění do Španělska

V severní Galicii byl na počátku 8. století zastaven nápor Arabů a většina území byla od roku 718 součástí Království Asturie. Od roku 814 tu existovalo království označované jako Království Asturie a Galicie, v letech 910914 pak samostatné království, jehož vládce Ordoño II. spojil Galicii s Leónem. Poté už byla Galicie součástí Leónu, s výjimkou let 10601071, kdy byla načas samostatná (v letech 10651071 tu panoval García, syn Ferdinanda I. Leónského). Jižní Galicie byla po roce 1095 připojena k Portugalskému hrabství, které se později stalo královstvím. Zbytek Galicie se pak stal v rámci Leónu součástí zemí Kastilské koruny, kde pak Galicie tvořila samostatnou španělskou historickou provincii Království Galicie

Od 19. století do současnosti

Dne 30. listopadu 1833 bylo při správní reformě území Galicie rozděleno na 4 moderní provincie, které zde stále existují. O 11 let dříve, roku 1822, byla při dočasném správním rozdělení na východě Galicie ustavena provincie Villafranca (dnešní Bierzo),[6] která při reformě připadla provincii León; galicijská kultura a jazyk se zde však udržely dodnes a galicijští nacionalisté požadují návrat Bierza pod Galicii.

Podle federalistické ústavy První španělské republiky se měla stát Galicie jedním ze 17 autonomních spolkových států této federativní republiky, což však kvůli kolapsu republiky nakonec nebylo realizováno. Od 19. století se zde také začalo formovat silné národní hnutí, které ve 20. století požadovalo autonomii. Po plebiscitu vláda lidové fronty roku 1936 autonomii schválila, ale vzápětí byla zrušena režimem generála Francisca Franca; ten se sice narodil v galicijském Ferrolu, avšak jakékoli galicijské snahy o sebeurčení, sílící znovu v 70. letech, tvrdě potlačoval. Teprve po pádu jeho režimu získala Galicie 16. března 1978 autonomii, potvrzenou 28. dubna 1981 schválením jejího autonomního statutu.

V současnosti diskutovanými problémy Galicie je stárnutí populace a vylidňování vnitrozemí, nedostupnost veřejné dopravy a nákladná stavba vysokorychlostní trati AVE, následky rostoucího turismu a motorismu, ekologické škody po haváriích ropných tankerů a lesních požárech.

Ayuntamiento de Santiago de Compostela
Pazo de Raxoi, sídlo galicijské vlády a administrativy Santiaga de Compostela.

Politika

Autonomní status Galicie ustanovuje galicijský parlament, vládu a jejího předsedu.[7] 75 poslanců parlamentu je voleno poměrným systémem každé čtyři roky. Volební právo mají také galicijští emigranti. Výkonnou moc má galicijská vláda (junta, galicijsky Xunta de Galicia), v jejímž čele stojí předseda vlády jmenovaný španělským králem. Sídlí v paláci Pazo de Raxoi naproti katedrále v Santiagu de Compostela.

Politické strany a volby

Hlavními politickými stranami jsou konzervativně-neoliberální Partido Popular de Galicia (Lidová strana Galicie, součást celošpanělské Partido Popular), socialistická a umírněně progalicijská Partido dos Socialistas de Galicia-PSOE (součást celošpanělské socialistické strany) a levicově-nacionalistický Bloque Nacionalista Galego. V letech 1990—2005, éře Manuela Fragy, měla Partido Popular absolutní většinu. Tu ztratila roku 2005, kdy se vlády ujala koalice socialistů a nacionalistů, a nečekaně získala zpět ve volbách 1. března 2009.

Dalšími, menšími stranami jsou např. progalicijské Terra Galega, Partido Galeguista, Frente Popular Galega, Nós-Unidade Popular či celošpanělská Unión Progreso y Democracia a Izquierda Unida.

Předsedové vlád Galicie

Odkazy

Reference

  1. Dle rozhodnutí Galicijské královské akademie je však jediným oficiálním názvem v galicijštině Galicia. La voz de Galicia Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine, 8. června 2008.
  2. Basta de plantaciones de Eucalipto en Galicia Agencia Prensa Rural, 19. září 2008.
  3. El País: Todo sobre el tema: El naufragio del 'Prestige'
  4. IGE: Padrón municipal de habitantes.
  5. Viz průběžně aktualizované informace na encyklopedii Ferropedia: LAV Olmedo - Zamora - Galicia
  6. Decreto de 27 de enero de 1822. División provisional del territorio español. personales.ya.com [online]. [cit. 19-07-2009]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19-07-2009.
  7. O Estatuto de Autonomía de Galicia, 6 de abril de 1981. Título I. Do Poder Galego.

Externí odkazy

A Coruña

A Coruña (španělsky La Coruña; galicijsky a oficiálně pouze A Coruña; portugalsky a v neoficiálním galicijském pravopisu Corunha) je přístavní město v Galicii, zemi a autonomním společenství na severozápadě Španělska. S téměř 250 000 obyvateli je po Vigu druhým největším městem Galicie. Je sídlem provincie A Coruña a některých významných institucí, např. Galicijské královské akademie.

Alfons IX. Leónský

Alfons IX. Leónský (15. srpna 1171 – 23. září 1230) byl král Leónu a Galicie v letech 1188 – 1230.

Pocházel z burgundsko-Ivrejské dynastie. Byl synem leónského a galicijského krále Ferdinanda II. Byl posledním samostatným leónským králem. Po jeho smrti se stal králem jeho syn Ferdinand III., který sjednotil Kastilské a Leónské království.

Alfons VII. Kastilský

Alfons VII. Kastilský, zvaný Císař (španělsky Alfonso VII el Emperador; 1. března 1105, Caldas de Reyes – 21. srpna 1157, Santa Elena) byl králem Leónu a Kastílie a hrabětem barcelonským. Syn královny Urracy Kastilské a hraběte Raimonda Burgundského. Byl prvním králem leonským z burgundské dynastie. Po smrti svého otce roku 1108 zdědil titul krále Galicie (jako Alfons IV.)

Alfonsova přezdívka koření v titulu, který si sám udělil: Galicie, León a Kastilie se totiž sjednotily pod jednou korunou (tzv. Leonské impérium) a tak mohl obnovit starou imperiální myšlenku Alfonse III. a Alfonse VI. a vyhlásit svůj nárok na univerzální vládu nad křesťanskými státy poloostrova. 26. května 1135 korunován jako Imperator totius Hispaniae („Císař vší Hispánie“) v leónské katedrále, a mezi jinými obdržel i titul hrabě barcelonský po svém švagrovi Ramónu Berenguerovi. Sjednocení celého poloostrova pod svou vládou se mu ale nepodařilo dosáhnout, naopak, během jeho vlády vznikl další nezávislý stát: Portugalsko (1139/1143).

Autonomní společenství Španělska

Padesát provincií (provincias) Španělského království je seskupeno do 17 autonomních regionů zvaných autonomní společenství (comunidades autónomas). Další 2 provincie na pobřeží severní Afriky – města Ceuta a Melilla mají postavení autonomních měst (ciudades autónomas).

Biskajský záliv

Biskajský záliv (španělsky Mar Cantábrico nebo Golfo de Vizcaya, francouzsky Golfe de Gascogne, baskicky Bizkaiko Golkoa) je záliv v Atlantském oceánu, nacházející se mezi Pyrenejským a Bretaňským poloostrovem. Je pojmenován podle Biskajska, které se na jeho břehu nachází.

Hranici Biskajského zálivu tvoří spojnice mezi mysem Ortegal ve Španělsku a bodem Penmarch [pɛ̃max] IPA ve Francii.

Záliv je známý velmi nepokojným mořem, častými proudy, bouřkami a vlnami. Loví se tu zejména ryby (sardinky a tuňáci) a chovají ústřice.

Automobilové trajekty z Portsmouthu do Bilbaa a z Plymouthu do Santanderu jsou jedním z nejpohodlnějších způsobů, jak uvidět velryby v evropských vodách. Nejlepší oblast je část hluboké vody mimo kontinentálního šelfu. Běžná je třídenní okružní výletní plavba, na které je kromě velryb možné vidět i několik druhů mořských ptáků.

Bitva u La Coruñi

Bitva u La Coruñi byla střetem napoleonských válek. Střetla se zde britská a francouzská vojska.

Galicijské království

Galicijské království neboli Království Galicie (galicijsky Reino de Galicia nebo Galiza, španělsky Reino de Galicia, polsky Reino da Galiza, latinsky Galliciense regnum) bylo království v severozápadní části Pyrenejského poloostrova. Formálně existovalo od středověku do roku 1833, po většinu své existence však nemělo vlastního panovníka, ale bylo okupováno nebo spojeno personální unií s jinými politickými celky.

Království León

Království León (leónsky Reinu de Llïón, španělsky a galicijsky Reino de León, portugalsky Reino de Leão, latinsky Regnum Legionense) bylo středověké království s proměnlivým územním rozsahem, existující v letech 910–1230, jehož součástí bylo vedle pozdější historické provincie Leónu také území Asturie, Galicie, do roku 1029 také podstatná část Staré Kastilie (s Kantábrií a La Riojou), do roku 1095 severní Portugalsko, a později též severní část Extremadury. Královskou rezidencí bylo město León.

Lugo

Lugo je starobylé město na severovýchodě Galicie (severozápadní Španělsko) na řece Minho, sídlo provincie Lugo. S necelými sty tisíci obyvatel je čtvrtým největším galicijským městem. Bylo založeno Římany zřejmě roku 25 př. n. l. a následně bylo hlavním městem Galicie. Ve městě se zachovaly monumentální starověké hradby, zapsané na seznam Světového dědictví UNESCO.

V Lugu sídlí některé z fakult University Santiago de Compostela. Je zde stanice nepříliš frekventované železnice A Coruña – Monforte de Lemos – León.

Luis Suárez Miramontes

Luis Suárez Miramontes (* 2. května 1935, A Coruña, Galicie, Španělsko) je bývalý španělský fotbalista a trenér.

Ourense

Ourense (galicijsky a portugalsky Ourense, španělsky Orense) je lázeňské město, třetí největší sídlo Galicie, země na severozápadě Španělska; žije zde 107 176 obyvatel (2007). Město leží v jižní části Galicie na soutoku řek Miño, Barbaña a Loña. Je centrem provincie Ourense, jedné ze čtyř provincií Galicie.

Provincie A Coruña

Provincie A Coruña (španělsky Provincia de La Coruña galicijsky Provincia da Coruña) je jednou ze čtyř provincií Galicie. Zaujímá severozápadní část Galicie a sousedí s galicijskými provinciemi Lugo a Pontevedra. Na severu i západě je ohraničena členitým pobřežím Atlantiku. Oblast je převážně kopcovitá a převládá v ní vlhké oceánské klima.

V rámci Galicie je A Coruña provincií s druhou největší rozlohou (7950 km²) a zároveň s druhým největším počtem obyvatel (356 600 obyvatel v roce 2006). Nacházejí se zde dvě nejznámější galicijská města: A Coruña, sídlo provincie a důležitý přístav, a menší Santiago de Compostela, cíl svatojakubské poutní cesty a hlavní město celého autonomního společenství Galicie.

Provincie Lugo

Provincie Lugo (španělsky i galicijsky Provincia de Lugo) je jednou ze čtyř provincií Galicie. Zaujímá severovýchodní část Galicie v sousedství s Asturií a Leónem. Na severu je ohraničena Atlantikem. Oblast je převážně kopcovitá až hornatá; největší řekou je Miño, tekoucí do Portugalska.

V rámci Galicie je Lugo provincií s největší rozlohou (9856 km²), avšak nejméně zalidněnou (356 600 obyvatel v roce 2006). Hlavním a největším městem je Lugo (94 000 obyvatel). Dalším významným městem je železniční uzel Monforte de Lemos či přímořské Viveiro.

Znak provincie

Děleno, 1) v modrém zlatý kalich, převýšený stříbrnou svátostí ve zlatých paprscích, provázená dvěma stříbrným adorujícími anděly na stříbrných oblacích; 2) v modrém zlatá věž s cimbuřím, červenými okny a střežená dvěma lvy ze stejného kovu s červenými jazyky. Stříbrný okraj štítu s nápisem černými literami: "Hoc hic mysterium fidel firmiter profitemur". Klenot: koruna markýze.

Používáno od roku 1870. Schváleno na plenárním zasedání 2. srpna 1958 a pozměněno 29. července 1985. Dnešní verze přijata dekretem Galicijské junty (autonomní vlády) z 3. dubna 1986.

Popis a grafické provedení dle nařízení o korporativní indentitě, Boletín Oficial de la diputación de Lugo nº 288, z 18. 12. 2006: Děleno, 1) v modrém zlatý kalich, převýšený stříbrnou svátostí ve zlatých paprscích, provázená dvěma stříbrným adorujícími anděly na stříbrných oblacích; 2) v červeném stříbrná věž s věžičkou o jednom patře, s modrými okny a provázená dvěma zlatými přivrácenými lvy. Jako klenot uzavřená královská koruna... "

Provincie Ourense

Provincie Ourense je provincie v jihovýchodní, vnitrozemské Galicii, autonomním společenství na severozápadě Španělska. Sousedí s ostatními třemi provinciemi Galicie (Pontevedra, A Coruña, Lugo), Leónem, Zamorou a Portugalskem.

Provincie ve Španělsku

Provincie je nižší územní celek ve Španělsku v souladu se španělskou ústavou. Od roku 1927 existuje ve Španělsku 50 provincií. Tyto provincie společně s autonomními městy Ceuta a Melilla spolutvoří prakticky veškeré území státu. 47 provincií tvoří zároveň i samostatné jednotky NUTS 3.

Santiago de Compostela

Santiago de Compostela je město ve Španělsku, od roku 1982 hlavní město autonomního společenství Galicie. Zaujímá plochu 223 km² a čítá přes 95 000 obyvatel. Od středověku je jedním z nejvýznamnějších poutních míst Evropy. V roce 2000 bylo spolu s Prahou Evropským hlavním městem kultury.

Seznam leónských králů

Asturské království se na počátku 10. století rozpadlo do několika samostatných monarchií: León, Galicie a vlastní Asturie. Obě posledně jmenované země však brzy připadly Leónu, který tak lze označit za nástupnický stát Asturie. V roce 925 se osamostatnila hrabata z Burgosu, jež se měla napříště titulovat jako hrabata kastilská.

Seznam ostrovů Španělska

Ostrovy Španělska větší než 1 km².

Vigo

Vigo, přezdívané Olivové město (galicijsky A Cidade Olívica), je největší město Galicie, země a autonomního společenství na severozápadě Španělska. Leží v jednom ze zálivů Rías Baixas na pobřeží Atlantského oceánu. Město stojí asi 20 kilometrů severně od portugalských hranic a asi 80 kilometrů jihozápadně od hlavního města Galicie Santiago de Compostela. Žije zde 295 000 obyvatel, čímž Vigo převyšuje nejen Pontevedru, do jejíž provincie spadá, ale i všechna ostatní města v Galicii.

Španělsko – España – (E)

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.