Encyklopedie

Encyklopedie (řecky έγκύκλιος enkyklios okružní + παιδεία paideia výchova) je strukturované, zpravidla objemné dílo, které se pokouší zevrubně představit lidské poznání týkající se jednoho, více, anebo všech oborů. Pojmu έγκυκλοπαιδεἰα (enkyklopaideia) poprvé užil v 5. století př. n. l. Hippias z Elidy, který jim označoval všeobecné vzdělání.

Encyclopedie de D'Alembert et Diderot - Premiere Page - ENC 1-NA5
Titulní list prvního dílu Diderotovy Encyklopedie (1751)

Obecná charakteristika

Encyklopedie je specifický druh slovníku, jde o naučný slovník, a jeho hesla (encyklopedická hesla) mohou být tedy řazena různými způsoby. Některé encyklopedie jsou tedy řazeny abecedně, jiné tematicky. Samostatnou kapitolou jsou elektronické encyklopedie, u kterých mnohdy ani nemá otázka řazení hesel příliš smysl.

Na rozdíl od výkladového slovníku, který přináší stručnou definici hesla, se encyklopedie snaží přiblížit předmět hlouběji a podrobněji. Encyklopedický text může být také lépe strukturován a přinést pro čtenáře dostatečnou informaci o daném tématu hesla, doplněnou o ilustrace, mapy, přehledy, grafy, bibliografii apod. Také zpravidla často odkazuje na související hesla.

Encyklopedii lze definovat pomocí čtyř základních vlastností: jejího předmětu, účelu, metody či členění a proces vzniku.[zdroj?]

  1. Předmět: Tematika encyklopedie může být obecná. Ty obsahují hesla z různých oborů (Ottův slovník naučný, Encyclopædia Britannica apod.), nebo se mohou specializovat na určitý obor či okruh hesel (např. filozofický slovník, slovník lékařství apod.), či na určitou zeměpisnou či kulturní oblast (např. o určité zemi, náboženství apod.).
  2. Určení: Encyklopedická díla mají za cíl přinést důležité shromážděné poznání z určitého oboru; v tomto smyslu se liší podrobností a záběrem. Účel díla může ovlivnit i cílový okruh čtenářů; dětské encyklopedie se s tématem vypořádávají jinak než všeobecné encyklopedie či odborné slovníky.
  3. Řazení: Historicky existují dva rozdílné způsoby organizace tištěných encyklopedií: abecední řazení a tematické řazení. Moderní elektronické encyklopedie obvykle spojují obě metody, krom toho umožňují rychlé vyhledávání díky indexaci a křížovým odkazům.
  4. Metoda vzniku: Encyklopedická díla se také liší ve volbě svých autorů a editorů, způsobu shromažďování, ověřování a sepisování jednotlivých hesel. Autoři encyklopedického díla mohou být renomovanými odborníky v daných oborech, jiné moderní encyklopedie jsou tvořeny a ověřovány mnohem širším okruhem autorů. Velmi volný přístup praktikují otevřené encyklopedie, mezi nimi zejména Wikipedie.

Raná encyklopedická díla

Idea encyklopedie je velmi stará – pochází ze starého Řecka (tzv. „zaokrouhlené vzdělání“ – enkyklios paideia). Římané tento pedagogický koncept přejímají a v dílech různých myslitelů (např. Varro, Martianus Capella) postupně vykrystalizuje ve svobodná umění (septem artes liberales). Toto přejímá středověk. V raném středověku jsou důležitými encyklopedisty Cassiodorus, Isidor ze Sevilly, Beda Ctihodný či Rabanus Maurus, ve vrcholném středověku např. Thierry ze Chartres, Alexander Neckam či Vincent z Beauvais.

V renesanci a zvláště v éře osvícenství se touha popsat co nejlépe a nejdetailněji okolní svět objevuje znovu. Proto se rozvíjely vědy (zvláště přírodní vědy) a vznikaly první novodobé encyklopedie. Jejich cílem bylo shrnout dosavadní lidské vědění a podat celkový obraz úsilí lidského ducha. První velkou encyklopedií byla Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel, vydávaná v letech 1751-1772, jež byla sestavena Denisem Diderotem a jeho spolupracovníky, kterými byli například Jean-Jacques Rousseau, Jean d'Alembert, Voltaire, Charles Louis Montesquieu, Étienne Bonnot de Condillac, Claude-Adrien Helvétius či Paul Heinrich Dietrich von Holbach. Encyklopedie vznikla na základě osvícenského racionalismu. Prvními českými encyklopedisty osvícenské epochy byli František Martin Pelcl a Bohumír Jan Dlabač.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Allmusic

Allmusic (zkratka AMG) je internetová hudební encyklopedie, kterou vlastní společnost All Media Guide. Jednotlivé články v této encyklopedii tvoří více než 900 profesionálních hudebních novinářů a kritiků.

Databáze se skládá ze:

základních údajů – jména hudebních interpretů, jednotlivých alb, písní, žánrů, atd.

doplňujících údajů – žánr, styl, nálada, země původu, atd.

souvisejících informací – hudební vlivy, podobní interpreti, podobná alba, atd.

údajů hudebních kritiků – recenze alb, biografie interpretů, hodnocení desek, atd.Na konci srpna 2009 obsahovala databáze AMG:

AMG o sobě prohlašuje, že vlastní největší kolekci plně zdigitalizovaných skladeb a obalů alb na celém webu – má do ní patřit přibližně 6 milionů zdigitalizovaných skladeb.

Biskup

Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus. V pravoslaví je možné se také setkat s obdobným titulem archijerej.

Encyclopaedia Metallum

Encyclopaedia Metallum: The Metal Archives (obecně známá jako The Metal Archives nebo zkratkou MA) je internetová databáze kapel žánru heavy metal. Funguje jako encyklopedie, v níž lze najít mnoho údajů o jednotlivých kapelách, např. diskografii, původ kapely (zemi a město, odkud pochází), status (aktivní, kapela nehraje nebo změnila název,...), členy kapely a jejich fotografie, loga, texty písní, recenze psané uživateli a další. Kapely lze v databázi vyhledávat dle jména, nebo si zadat abecední řazení, řazení dle země původu nebo řazení dle podžánru (např. death metal, black metal, power metal, speed metal, atd.). V březnu 2013 obsahovala databáze informace o 90 000 kapelách z celého světa.

Encyclopædia Britannica

Encyclopædia Britannica je renomovaná anglicky psaná encyklopedie, dlouho vydávaná v tištěné podobě, od roku 2012 nadále pouze na volně přístupném webu britannica.com.

První vydání vyšlo v letech 1768–1771 v Edinburghu ve Skotsku ve třech svazcích jako výraz osvícenské snahy sebrat veškeré lidské vědění. Ještě neobsahovalo biografická hesla.

V roce 1901 práva na vydávání encyklopedie Britannica koupili američtí podnikatelé Horace E. Hooper a Walter M. Jackson. V roce 1911 vyšlo poprvé najednou všech 29 svazků 11. vydání. Tato verze je nyní volné dílo (public domain) a používá se i jako zdroj pro Wikipedii. V roce 1920 práva koupil obchodní dům Sears, Roebuck and Company v Chicagu. Britannica je vydávána s britským pravopisem. V roce 1929 vyšlo kompletně revidované 14. vydání, které se nachází v některých knihovnách v Česku. Na základě nového přístupu vychází každý rok aktuální verze. V roce 1943 po složitých jednáních věnoval obchodní dům práva na encyklopedii soukromé University of Chicago, pozdějšímu centru monetarismu.

Od roku 1974 vychází třetí generace encyklopedie Britannica – 15. vydání. Je založena na ojedinělém přístupu: rozdělení hesel na stručná (Micropædia), podrobná (Macropædia) a strukturovaný rejstřík (Propædia). Investice si vyžádaly 32 milionů dolarů, což bylo doposud nejvíce na vydání nějaké knihy. V roce 1985 bylo 15. vydání revidováno a obsahuje nyní 32 svazků. Od 90. let vychází Encyclopædia Britannica na CD.

V roce 2012 bylo z ekonomických důvodů zastaveno vydávání tištěné verze.

Encyklopedie dějin města Brna

Encyklopedie dějin města Brna je internetová encyklopedie, která zachycuje brněnské osobnosti, události, ulice, objekty, stavby, školy, fotogalerie, archeologii a literaturu.

Ethnologue

Ethnologue (celým názvem Ethnologue: Languages of the World) je publikace vydávaná SIL International obsahující informace o jazycích z celého světa. Vychází od roku 1951, od roku 1997 i v internetové verzi a od sedmnácté verze uveřejněné v roce 2013 je primárně vydávaná v internetové podobě. Devatenácté vydání z roku 2016 obsahuje 7097 jazyků, které označuje za živé jazyky.První vydání vyšlo v roce 1951 a zahrnovalo 46 jazyků. V roce 1984 byl zaveden tzv. SIL code, třipísmenný kód, který sloužil k identifikaci jednotlivých jazyků. Tento systém značně převyšoval možnosti tehdejších norem ISO 639-1 a ani kódy pozdější čtrnácté verze se neshodovaly s normami ISO 639-2. V roce 2002 bylo Ethnologue požádáno ke sjednocení kódů a spolupráci s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) na novém systému. Výsledkem byl standard ISO 639-3 vydaný v roce 2007 a používaný dodnes.

GNU Free Documentation License

GNU Free Documentation License (GNU FDL nebo jednoduše GFDL či FDL) je copyleftová licence pro svobodnou dokumentaci, vytvořená Free Software Foundation (FSF) pro projekt GNU. Je podobná GNU General Public License, dává čtenářům práva ke kopírování, redistribuci a modifikaci díla; vyžaduje, aby všechny kopie a odvozeniny byly k dispozici pod stejnou licencí. Kopie lze prodávat, ale pokud by byly vytvářeny ve větším množství (více než 100 kusů), musí být příjemci díla k dispozici původní dokument nebo zdrojový kód.

GFDL byla navržena pro uživatelské manuály, knihy, jiné referenční nebo instruktážní materiály a pro dokumentaci, která často doplňuje software GNU. Lze ji však použít pro jakákoli textová díla, bez ohledu na to, čím se zabývají. Například svobodná on-line encyklopedie Wikipedie ji používala pro veškerý text, ale později přešla na licenci CC-BY-SA.

Hrad

Hrad (cizojazyčně a odborně též kastel z latinského castellum) je opevněné feudální sídlo vystavěné většinou v rozmezí jedenáctého až šestnáctého století. Ve spojení „raně středověký hrad“ označuje raně středověká hradiště. Největším hradem v České republice a zároveň jedním z největších hradů na světě je Pražský hrad.

Hradiště

Hradiště (též hradisko) je opevněné sídlo z období neolitu až raného středověku, předchůdce středověkých hradů nebo měst. Výraz hradiště označuje místo, kde stál nebo stojí hrad. V běžné praxi je pojem hradiště používán pro neolitická až raně středověká opevněná sídla. Typickými polohami vhodnými pro stavbu hradišť byly různé výšiny, jejichž svahy poskytovaly přirozenou ochranu, a proto nebylo nutné výrazněji je ohrazovat. Jiným častým typem jsou hradiště blatná, která byla zakládána v rovinatém terénu a využívala vodní ochrany.Velikost hradišť se může velmi lišit. Existují hradiště s rozlohou menší než jeden hektar, ale i rozsáhlé areály, jejichž opevněná plocha dosahuje stovek hektarů. Hradiště mohla plnit více funkcí a často je kombinovala. Vedle předpokládané funkce vojensko-strategické mohla hradiště sloužit jako útočiště obyvatelstva, jako shromaždiště ke kultovním či společenským rituálům i jako střediska obchodu včetně funkce opěrných bodů na dálkových komunikacích. Nepochybně sloužila i jako sídla společenských elit.

Libri

LIBRI, spol. s r.o. je nakladatelství zaměřené na humanitní obory, encyklopedie, historické vědy, archeologii, geografii, historickou geografii, mytologii, religionistiku a další společenské vědy. Libri bylo založeno na přelomu let 1992/93, spolupracuje se špičkovými odborníky a publicisty, přičemž se vždy snaží, aby texty byly přínosné pro zainteresované specialisty a zároveň napsané přístupně pro širší laické publikum, tak jak to zobrazuje i logo firmy (váhy). Také produkce není zaměřená jen na české země, ale přináší informace i o dalších státech a světovém kulturním dědictví. Naprostá většina autorů píše česky a převážně přímo na objednávku LIBRI (včetně krajanů v USA či Velké Británii), další autoři jsou ze Slovenska, ale i jiných zemí, což platí především pro členy autorských kolektivů.

Nakladatelství, jeho publikace i autoři získali celou řadu prestižních ocenění. Do roku 2015 Libri vydalo 600 titulů.

Od února 2011 LIBRI sídlí na Praze 2 - Vyšehrad, Neklanova 27. Mediálním partnerem nakladatelství je ČRo 3-Vltava a časopis Souvislosti.[zdroj?]

Ottův slovník naučný

Ottův slovník naučný, také Ottova encyklopedie, je česká encyklopedie (konverzační lexikon) z let 1888–1909. Dlouhých sto let byl největší českou encyklopedií a až někdy v letech 2010–2011 ho v počtu hesel překonala česká verze internetové encyklopedie Wikipedie.

Ještě dnes je Ottův slovník naučný dobrým zdrojem informací, zejména o historických faktech. Derek Sayer ve své knize říká: „Ottův slovník naučný zůstává skvělou příručkou, nepřekonanou ničím, co [v Česku] od té doby vyšlo. Ve své době to byla jedna z nejlepších encyklopedií na světě, snad druhá co do počtu hesel a ilustrací za Encyclopædií Britannicou.“Slovník je velmi podrobný; hesla o několika desítkách stran nejsou výjimkou, hesla jako Jihoslované, Francie, Morava, Rakousko nebo Rusko mají i více než sto stran, Čechy dokonce přes pět set. Některá hesla byla v upravené podobě vydána i v samostatném knižním vydání, např. heslo o Františku Palackém, které zpracoval historik Josef Pekař.

Politická strana

Politická strana je politická organizace, která nominuje kandidáty do veřejných úřadů pod svým vlastním jménem, prosazuje určitou ideologii, nebo je vytvořená za účelem řešení nějakého problému.

Politická strana je charakterizována:

snahou o získání politické moci ve volbách,

dobrovolnou, otevřenou a trvalou organizací,

společnými zájmy jejích členů (respektive alespoň jedním společným zájmem).Politická moc přitom nemusí být získána ve volbách, pokud jde o totalitní nebo např. exilové strany. Dále podmínka, že strany jsou trvalé, nemusí platit zcela obecně.Termín politických stran je velmi široký, a proto je jeho přesné vymezení obtížné. Politické strany mohou mít navzájem jen velmi málo společného - mohou se skládat z několika členů nebo několika milionů členů, některé jsou otevřeny všem zájemcům o členství, členy jiných se mohou stát pouze představitelé určité skupiny lidí, strany mohou fungovat pouze v rámci jednoho státu nebo být nadnárodními organizacemi. Významným kritériem je také aktivita strany, protože v některých zemích jsou strany aktivní pouze v období voleb, jinde pracují v podstatě nepřetržitě.

Román

Román je rozsáhlý epický (vyprávěcí) literární žánr, řazený mezi fikci a ve své moderní podobě téměř vždy prozaický, jen málokdy veršovaný. Jedná se o velmi mnohotvárný, vnitřně rozporný a neobyčejně proměnlivý žánr s otevřenou strukturou. Román může mít téměř jakékoliv téma a používat různorodé literární postupy, badatelé proto často tvrdí, že není možné určit žádný typicky románový rys nebo podat stálou a vyčerpávající definici tohoto žánru. Michail Michajlovič Bachtin, významný ruský teoretik románu, označil ve 40. letech 20. století román za „jediný žánr, který se dosud vyvíjí a utváří“. Kromě estetické funkce může plnit i různé další: didaktickou, publicistickou, filosofickou a jiné.Na rozdíl od ostatních důležitých epických žánrů moderní literatury, povídky a novely, bývá román velmi dlouhý, uvádí se běžný rozsah od 50 000 slov (200 stran) až po vícesvazková díla (například trilogie). Jednotlivé jeho subžánry většinou bývají v rámci žánru buď tradičně kratší (detektivní román, román pro mládež), nebo naopak enormně dlouhé (románová kronika, román-řeka). Typický je důraz na hrdinovu psychologii a jeho proměnu v průběhu děje. Román také bývá dějově komplikovanější než kratší žánry, obsahuje četné odbočky a větší množství postav, jevů a událostí.Počátky románu je vzhledem k rozdílným vymezením žánru možné hledat v různých dobách, přičemž existují dva základní názory na věc. První z nich říká, že román vznikl ve starověku, s prapůvodem ve staroegyptském písemnictví a prvním větším rozkvětem v řeckém helénismu, podle druhého vymezení je román původně raněnovověký měšťanský žánr. Ve starověké řecké literatuře vznikala díla románového charakteru od 4. století př. Kr., z většiny z nich však do moderní doby přežily pouze názvy. Nejstarším z dochovaných textů je Charitónův román O věrné lásce Chairea a Kallirhoy z 1. století. Z románů starověké římské literatury zůstaly zachovány fragmenty Petroniova románu Satirikon z 1. století a a Apuleiův román Zlatý osel z 2. století. Koncem středověku získal v evropské kultuře vliv rytířský román, nejprve veršovaný, později prozaický. V reakci na něj se rozvíjel burleskní román a pikareskní román. Užší chápání uznává jako román pouze moderní román a v takovém případě se k tvůrcům žánru řadí až raněnovověcí romanopisci jako Miguel de Cervantes y Saavedra, Marie-Madeleine de La Fayette, Daniel Defoe nebo Samuel Richardson.Útvary připomínající román byly v historii psány i mimo evropskou kulturu, v Japonsku, Číně nebo Indii. Jako první román v historii (popřípadě první realistický román) bývá někdy uváděn Příběh prince Gendžiho napsaný japonskou dvorní dámou Murasaki Šikibu v roce 1007 a vypravující příběh císařova levobočka a jeho hledání životní lásky.

Středoevropský čas

Středoevropský čas, zkratka SEČ (anglicky Central European Time, CET) je pásmový čas platný pro střední Evropu, časové pásmo od 15° východní délky.

SEČ = UTC + 1 hod. Středoevropský čas platí ve většině evropských států: kromě Česka a Slovenska také v Německu, Polsku, Maďarsku, Rakousku, Švýcarsku, Nizozemsku, Francii, Itálii, Španělsku, Norsku, Švédsku a v dalších zemích.

V jarním a letním období je ve většině států Evropy zaváděn středoevropský letní čas (SELČ).

Velká sovětská encyklopedie

Velká sovětská encyklopedie (rusky Большая советская энциклопедия nebo zkráceně БСЭ) je nejznámější a nejúplnější encyklopedie vydaná v SSSR. Vyšla celkem tři vydání:

1. vydání, 65 dílů a doplňkový díl bez čísla СССР (SSSR), 1926–1947

2. vydání, 50 dílů a doplňkové díly číslo 51 СССР (SSSR), a číslo 52 Алфавитный указатель (Abecední rejstřík) ve dvou knihách 1950–1960

3. vydání, 30 dílů. Díl číslo 24 ve dvou knihách (Собаки – Струна a СССР), 1969–1978. V roce 1981 byl vydán doplňkový díl bez čísla Алфавитный именной указатель (Abecední jmenný rejstřík)Encyklopedii vydávalo vydavatelství Sovětskaja enciklopedija.

Wikipedie

Wikipedie (anglicky a v mnoha dalších jazycích Wikipedia) je mnohojazyčná online encyklopedie vytvořená a udržovaná jako projekt otevřené spolupráce se svobodným (otevřeným) obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Využívá wiki redakční systém a je to největší a nejoblíbenější všeobecné referenční dílo na World Wide Webu; podle hodnocení služby Alexa Internet z června 2019 je jednou z nejpopulárnějších webových stránek vůbec. Obsahuje výhradně bezplatný obsah a neobsahuje jakékoliv komerční reklamy. Wikipedie je vlastněna a podporována, stejně jako další vzájemně propojené projekty, nadací Wikimedia Foundation, neziskovou organizací, která je financována především prostřednictvím darů.Wikipedie byla spuštěna 15. ledna 2001 Jimmym Walesem a Larrym Sangerem. Její jméno navrhl Larry Sanger, jako spojení slov „wiki“ (havajské slovo pro „rychlý“) a „encyklopedie“. Zpočátku fungovala pouze anglická jazyková verze, brzy ale vznikly i další jazykové mutace. Česká verze byla spuštěna 3. května 2002. Celkově obsahovala Wikipedie v září 2019 více než 40 milionů článků ve 301 různých jazycích a v únoru 2014 dosáhla 18 miliard zobrazení stránek a téměř 500 milionů jedinečných návštěvníků měsíčně.Wikipedie funguje na principu tzv. wiki, což znamená, že nový článek může vložit a libovolný článek může změnit (ať už pouze opravit překlep, zkorigovat věcnou chybu, článek výrazně rozšířit nebo zcela přepsat) takřka kdokoli s přístupem na web. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv. nezaujatý úhel pohledu – články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinou objektivní pravdu. Požadavek na ověřitelnost údajů v článcích je uplatňován zejména u kontroverzních údajů a témat.

Česká Wikipedie

Česká Wikipedie je českojazyčná verze Wikipedie, mezinárodní internetové encyklopedie s otevřeným obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Celý projekt včetně české části provozuje nadace Wikimedia Foundation založená podle zákonů státu Florida (USA). Na tvorbě české Wikipedie se cca 10 % podílejí i lidé ovládající češtinu žijící mimo Česko. Česká verze je podle počtu článků 27. v pořadí z celkem 302 existujících jazykových verzí. Je také pátou největší verzí psanou ve slovanském jazyce (po ruské, polské, ukrajinské a srbochorvatské). V prvním čtvrtletí roku 2016 na ni denně přicházelo v průměru 2 393 573 dotazů.

Český hudební slovník osob a institucí

Český hudební slovník osob a institucí je on-line slovník zaměřený na hesla o hudebních osobnostech a institucích. Jedná se o dílo Centra hudební lexikografie na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Slovník navazuje na dvoudílný Československý hudební slovník osob a institucí (redakce Gracian Černušák, Bohumír Štědroň, Zdenko Nováček), který vydalo Státní hudební vydavatelství v Praze v letech 1963–1965. Heslář slovníku obsahuje přibližně 16 000 hesel.Hlavním vědeckým redaktorem je vedoucí Ústavu hudební vědy Petr Macek, členy redakčního kruhu jsou pak: Petr Kalina, Simona Sedláčková a Karel Steinmetz; dříve se na slovníku podílel také Mikuláš Bek.Projekt je financován částečně z prostředků Ústavu hudební vědy FF MU a částečně z grantů, poskytnutých Ministerstvem kultury České republiky a Grantovou agenturou České republiky.

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.