Eli'ezer Kaplan

Eli'ezer Kaplan (hebrejsky: אליעזר קפלן, narozen 189113. července 1952) byl sionistický aktivista, izraelský politik, jeden ze signatářů izraelské deklarace nezávislosti a první izraelský ministr financí a vicepremiér. Mimo to také zastával funkci ministra průmyslu a obchodu.

Eli'ezer Kaplan
אליעזר קפלן
Eliezer Kaplan

1. ministr financí Izraele
Ve funkci:
14. května 1948 – 25. června 1952
Nástupce Levi Eškol
Stranická příslušnost
Členství Mapaj

Narození 1891
Ruské impérium Minsk, Ruské impérium
(nyní Bělorusko)
Úmrtí 13. července 1952
Místo pohřbení Herzlova hora
Kneset 1., 2.
Profese politik a diplomat

Biografie

Narodil se v Minsku v carském Rusku (dnešní Bělorusko) a studoval v chederu a na střední škole v Lubiči. V roce 1905 vstoupil do Socialistické sionistické strany a byl jedním ze zakladatelů hnutí Mládež Siónu – Obrození. V roce 1912 se pak stal tajemníkem jeho regionální organizace v Minsku. V roce 1917 promoval na Moskevském institutu technologie a stal se stavebním inženýrem.

V roce 1919 byl členem ukrajinské delegace na Versaillské mírové konferenci. Následující rok podnikl aliju do mandátní Palestiny a zapojil se do sloučení Mládeže Siónu s ha-Po'el ha-ca'ir, z nichž se stal Hitachdut. Po účasti na konferenci sionistické federace v Londýně byl zvolen do Sionistické výkonné komise. Krátce poté byl poslán do Berlína, aby založil světovou kancelář Hitachdutu.

Do mandátní Palestiny se vrátil v roce 1923 a vstoupil do Histadrutu. V letech 1923 až 1925 byl ředitelem technického oddělení telavivské radnice a od roku 1925 do roku 1933 byl členem telavivské městské rady. V roce 1933 se stal členem výboru Židovské agentury a až do roku 1948 byl taktéž jejím pokladníkem.

Jako člen prozatímní státní rady byl 14. května 1948 jedním ze signatářů izraelské deklarace nezávislosti a bezprostředně poté byl jmenován ministrem financí prozatímní vlády. V roce 1949 byl za stranu Mapaj zvolen do prvního Knesetu. V první Ben Gurionově vládě mu byla ponechána funkce ministra financí a mimo to se stal i ministrem průmyslu a obchodu. V druhé vládě bylo portfolio průmyslu a obchodu předáno Ja'akovu Gerimu a Kaplan si ponechal portfolio financí.

Poslanecký mandát a ministerské portfolio mu bylo ponecháno i po volbách v roce 1951 a v červnu 1952 se stal historicky prvním izraelským vicepremiérem. O tři týdny později však zemřel.

V roce 1953 bylo v Rechovotu postaveno Kaplanovo lékařské centrum a na jeho počest byly rovněž pojmenovány čtvrti ve městech Netanja a Kfar Saba.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eliezer Kaplan na anglické Wikipedii.

Literatura

  • COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky)

Externí odkazy

13. červenec

13. červenec je 194. den roku podle gregoriánského kalendáře (195. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 171 dní. Svátek má Markéta.

Avraham Kalfon

Avraham Kalfon (hebrejsky: אברהם כלפון, žil 16. prosince 1900 – 4. července 1983) byl sionistický aktivista, izraelský politik a poslanec Knesetu za stranu Mapaj.

Deklarace nezávislosti Státu Izrael

Deklarace nezávislosti (hebrejsky: הכרזת העצמאות‎‎, Hachrazat ha-acma'ut) Izraele je oficiální oznámení, že nový židovský stát, nazvaný Stát Izrael (Medinat Jisrael‎‎), byl formálně založen v části oblasti dříve známé jako Britský mandát Palestina, v místech, kde se dříve nacházelo království Izraelské, Judské a Judea. Stát Izrael byl vyhlášen pouze na oblastech přidělených mu plánem OSN na rozdělení Palestiny (území Izraele se později zvětší jako důsledek války za nezávislost v roce 1948).Některými pozorovateli bylo vyhlášení nezávislosti nazýváno jako „Třetí židovské společenství“. „První židovské společenství“ skončilo zničením Šalamounova chrámu roku 586 př. n. l., druhé zničením Druhého chrámu v roce 70 n. l. a porážkou povstání Bar Kochby Římskou říší roku 135 n. l.

Eliezer

Eliezer je mužské křestní jméno. Pochází z hebrejštiny a jeho výchozí význam je Bůh je pomoc.

Ja'akov Geri

Ja'akov Me'ir Geri (hebrejsky: יעקב גרי, rodným jménem Jack Goering; 1901 – 18. prosince 1974) byl izraelský právník, podnikatel a politik, který v letech 1950 až 1951 zastával v izraelské vládě post ministra obchodu a průmyslu.

Ministr ekonomiky Izraele

Ministr ekonomiky Izraele (hebrejsky: שר הכלכלה‎‎‎, sar ha-kalkala) je člen izraelské vlády, který stojí v čele ministerstva ekonomiky. Od května 2015 je úřadujícím ministrem Arje Deri ze stany Šas.

Ministr financí Izraele

Ministr financí Izraele (hebrejsky: שר האוצר‎‎, sar ha-ocar; arabsky: وزير المالية‎‎) je člen izraelské vlády, který stojí v čele ministerstva financí. Od května 2015 tento post zastává Moše Kachlon ze strany Kulanu.

Ministerstvo pod ministrovým vedením dozírá na státní rozpočet, daně, národní dluh, celní úřady a úzce spolupracuje se všemi ministerstvy v otázce rozpočtů. Dohlíží rovněž na všechny záležitosti týkající se kapitálových trhů. Reguluje Telavivskou burzu cenných papírů a korporace působící v Izraeli.

Perec Bernstein

Perec Bernstein (hebrejsky: פרץ ברנשטיין, rodným jménem Šlomo Fric Bernstein; 12. června 1890 – 21. března 1971) byl sionistický aktivista, izraelský politik a jeden ze signatářů izraelské deklarace nezávislosti. Byl prvním izraelským ministrem průmyslu a obchodu a tento post zastával ve dvou funkčních obdobích. V roce 1952 byl kandidátem v prezidentských volbách, ale svou kandidaturu po druhém kole voleb stáhl, a v roce 1963 neúspěšně v prezidentských volbách kandidoval proti Zalmanu Šazarovi.

Premiér Izraele

Premiér Izraele (hebrejsky: ראש הממשלה‎‎, roš ha-memšala, doslova „hlava vlády“) je předseda izraelské vlády a nejvlivnější politický představitel Izraele (funkce prezidenta je v Izraeli čistě ceremoniální). Oficiálním sídlem premiéra je Bejt roš ha-memšala nacházející se v Jeruzalémě. Současným premiérem je Benjamin Netanjahu ze strany Likud, který tento post zastává již potřetí.

Nejdéle sloužícím a zároveň prvním izraelským premiérem byl David Ben Gurion, který tuto funkci zastával během dvou nesouvislých období po třináct let. Celkem pět politiků zastávalo tento úřad dvakrát (Ben Gurion, Jicchak Rabin, Jicchak Šamir, Šimon Peres a Netanjahu) a dosud jedinou ženou ve funkci ministerské předsedkyně se stala na přelomu 60. a 70. let Golda Meirová. Tři z izraelských premiérů jsou nositeli Nobelovy ceny míru, a to Menachem Begin, Jicchak Rabin a Šimon Peres.

V letech 1996 až 2001 byl premiér v Izraeli volen v přímých volbách, paralelně s volbami do Knesetu.

Prozatímní státní rada

Prozatímní státní rada (hebrejsky: מועצת המדינה הזמנית‎‎, Mo'ecet ha-medina ha-zmanit) byl dočasný zákonodárný sbor, který existoval v období krátce před založením Izraele v květnu 1948 až do prvních parlamentních voleb v lednu 1949. Navazoval na předchozí parlamentní sbor Asifat ha-nivcharim existující v letech 1920–1949.

Tento zákonodárný sbor vznikl původně 12. dubna 1948 pod názvem Mo'ecet ha-am (hebrejsky: מועצת העם‎‎, doslova „Rada lidu“ nebo „Národní rada“). Stalo se tak v rámci příprav na vyhlášení nezávislosti, které proběhlo zhruba o měsíc později. Rada měla 37 členů zastupující všechny části židovského politického spektra, od revizionistů až po komunisty. Zároveň k radě existovalo ještě zvláštní třináctičlenné těleso, Minhelet ha-am, které bylo zárodečnou vládou (kabinetem), jehož členové byli zároveň i členy Mo'ecet ha-am.Dne 14. května 1948 ve 13.50 se Mo'ecet ha-am sešla v budově Židovského národního fondu v Tel Avivu, aby hlasovala o textu deklarace nezávislosti. Navzdory neshodám nad některými tématy, jako jsou hranice a náboženství, byla deklarace jednomyslně schválena a setkání skončilo v 15.00, tedy hodinu před tím, než měla být deklarace vyhlášena. Pod deklaraci se pak podepsalo všech 37 členů.

Po vyhlášení nezávislosti byl orgán přejmenován na Prozatímní státní radu. Její poslední zasedání se konalo 3. února 1949.Prezidentem Státní rady se stal Chajim Weizmann, který se tak de facto stal hlavou státu až do února 1949, kdy byl zvolen prezidentem Izraele.

Prozatímní vláda Státu Izrael

Prozatímní vláda Státu Izrael (hebrejsky: הממשלה הזמנית‎‎, ha-memšala ha-zmanit) byla dočasná vláda, která vládla Izraeli od 12. dubna 1948 (tedy zhruba měsíc před jeho založením), až do vytvoření první vlády vzešlé z prvních parlamentních voleb v březnu 1949.

První vláda Davida Ben Guriona

První vláda Davida Ben Guriona, která byla v pořadí první izraelskou vládou, byla vytvořena 10. března 1949 po lednových parlamentních volbách. Sestávala z Ben Gurionova vítězného Mapaje a stran Sjednocená náboženská fronta, Progresivní strana, Sefardové a orientální komunity a Demokratická kandidátka Nazaretu, a dohromady měla ve 120členném Knesetu podporu 73 poslanců. Samotná vláda se skládala z dvanácti ministrů.

Ministři financí Izraele
Ministři ekonomiky Izraele
Členové druhého Knesetu zvoleného roku 1951
Členové prvního Knesetu zvoleného roku 1949

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.