Ekonomika Srbska

Srbská ekonomika je založena na různých odvětvích služeb, průmyslu a zemědělství. Na přelomu 80. a 90. let 20. století, na začátku ekonomické transformace, byl stav příznivý, avšak na hospodářství měly velmi negativní dopad ekonomické sankce OSN z let 19921995, poničení infrastruktury a průmyslu během leteckých útoků NATO v roce 1999, ale také ztráta obchodních vazeb z bývalé Jugoslávie a RVHP. Hlavní problémy ekonomiky jsou vysoká nezaměstnanost (20 % v roce 2005) a stále nedostačující ekonomické reformy.

Po svrhnutí bývalého jugoslávského federálního prezidenta Slobodana Miloševiće v říjnu 2000 zažila země zrychlení ekonomického růstu (k roku 2006 byl meziroční nárůst ekonomiky 6,3  %[4]), a začala se připravovat na členství v Evropské unii, která je jejím nejdůležitějším obchodním partnerem. Srbsko trpí příliš vysokým exportním deficitem a nemalým státním dluhem. Je však očekáváno několik důležitých ekonomických impulsů, které by měly rychlost růstu hospodářství znatelně zlepšit již v několika následujících letech. Srbsku se také někdy říká „Balkánský tygr“ (odvozeno od asijských tygrů), díky jeho nedávnému rychlému růstu.[5] To však nemění nic na tom, že absolutní hodnoty HDP jsou stále mnohem nižší než v 90. letech.

Očekávaný HDP pro rok 2006 byl $ 50 688 miliard, což je $ 6771 na obyvatele. Růst v roce 2005 byl 6.3 %[6] v roce 2006 pouze 5,8 %.[7]

Ekonomika Srbska
Nový Bělehrad
Nový Bělehrad
Měna Srbský dinár (RSD)
Fiskální období Kalendářní rok
Obchodní organizace CEFTA, BSEC
Statistické údaje
HDP $106,537 mld. (2016, PPP)[1]
$39,541 mld. (2016, Nominal)[1]
Změna HDP +3,8% (Q1 2016)[2]
HDP na obyvatele $14 938(2016, PPP)[1]
$5 544 (2016, Nominal)[1]
HDP podle sektorů služby: 51,1%
průmysl: 38,5%
zemědělství: 10,4% (2015 odhad)[3]
Inflace (CPI) 1,9% (2015)[3]
Míra chudoby 9,2% (2014)[3]
Pracovní síla 2,9 mil. (2015 odhad)[3]
Pracovní síla podle sektorů služby: 62,5%
zemědělství: 21,9%
průmysl: 15,6% (2014 odhad)[3]
Nezaměstnanost 16% (2016)[2]
Zahraničí
Vývoz $17,34 mld. (2015)[2]
Dovoz $21,01 mld. (2015)[2]
Veřejné finance
Veřejný dluh 71,5% HDP (duben 2016, odhad)[3]

Statistiky

Nezaměstnanost podle sektoru (2005)
Terciární: 57.9%
Sekundární: 25.5%
Primární: 16.6%
Celková pracovní síla: 3,22 milionů
Celková nezaměstnanost: 20,9 %

Zdroj: https://web.archive.org/web/20100413003231/http://webrzs.stat.gov.rs/axd/en/drugastrana.php?Sifra=0018&izbor=odel&tab=152

Průměrný příjem: $ 5713
Státní rozpočet (2005)
Příjmy: $ 11,45 miliard
Náklady: $ 11,12 miliard
Obchod (2004)
Export: $ 3701 milionů (34,3% nárůst)
Import: $ 11 139,2 milionů (49,1% nárůst)
Obchod celkem: $ 14 820.2 milionů (31,1% nárůst)
Výsledek obchodu: −$ 7438,2 milionů
Obchod (2005)
Export: $ 4080 milionů (31,1% nárůst)
Import: $ 9540 milionů (4,7% nárůst)
Obchod celkem: $ 13 630 milionů (11,4% nárůst)
Výsledek obchodu: −$ 5450 milionů (snížení deficitu)
Další statistická data
Inflace: 13,7 % (2004), 16,5 % (2005)
Zahraniční dluh: cca15 miliard (58,4 % HDP)
Celkové zahraniční investice v roce 2005: $ 1,5 miliard
Celkové zahraniční investice v roce 2006: $ 5,4 miliard
Privatizační kupóny v roce 2005: $774 milionů
Rezervy cizích měn: $ 12,8 milionů (konec roku 2006)

Měna

Měnou země je Srbský dinár = 0,0125 Euro; 0,0167 USD. V Kosovu se však používá Euro. Centrální bankou je Národní banka Srbska.

Zahraniční vztahy

Srbsko je jedinou evropskou zemí, která má podepsané smlouvy o volném obchodu jak s Evropskou unií tak i s Ruskou federací.[8]

Odkazy

Literatura

  • Podnikání v Republice Srbsko a příležitosti v regionech Vojvodina a Šumadija. Šumperk : ROSIVA Šumperk, 2013.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Serbia na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Report for Selected Countries and Subjects [online]. International Monetary Fund [cit. 2016-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
  2. a b c d National Bank of Serbia [online]. National Bank of Serbia [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
  3. a b c d e f CIA [online]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Domácí spotřeba pohání růst ve východní Evropě. www.ebrd.com [online]. [cit. 2007-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-01.
  5. http://www.chron.com/disp/story.mpl/ap/world/4346608.html
  6. {title}. webrzs.stat.gov.rs [online]. [cit. 17-02-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-10-2009.
  7. Archivovaná kopie. www.srbija.sr.gov.yu [online]. [cit. 2007-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-29.
  8. Podnikání v Republice Srbsko a příležitosti v regionech Vojvodina a Šumadija. Šumperk : ROSIVA Šumperk, 2013.

Externí odkazy

Důl Štavalj

Důl Štavalj (v srbské cyrilici Штаваљ) se nachází na jihozápadě Srbska v blízkosti města Sjenica.

V provozu je již od roku 1936. V dole se těží hnědé uhlí. Až do roku 1967 probíhala těžba v jámě Naděje, která byla uzavřena; do roku 1976 probíhala také těžba jámě Stupsko polje. Patří k nejproduktivnějším dolům současnosti s prokázanými zásobami až 240 milionů tun uhlí.V roce 2014 a 2016 jednal srbský premiér Aleksandar Vučić s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou ohledně možné rekonstrukce dolu. Zastaralé vybavení dolu způsobil především nedostatek investic během 90. let a začátku 21. století, kdy se kvůli sankcím a vojenským operacím nacházela srbská ekonomika v útlumu.

Srbsko

Srbsko (srbsky Србија / Srbija; oficiálně Srbská republika, Република Србија / Republika Srbija) je republika v centru Balkánského poloostrova. Hlavním městem je Bělehrad. Jako samostatný stát vzniklo 5. června 2006 po rozpadu soustátí Srbsko a Černá Hora, kdy Černohorci rozhodli těsnou většinou pro vystoupení ze společného státu v referendu konaném 21. května 2006. Dne 17. února 2008 pak došlo k jednostrannému vyhlášení samostatnosti provincie Kosovo, což vedlo k napětí na mezinárodním i vnitropolitickém poli. Srbsko sousedí na severu s Maďarskem, na východě s Rumunskem a Bulharskem, na jihu se Severní Makedonií, na jihozápadě s Černou Horou a dále s Albánií, na západě pak s Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem. Srbsko je kandidátskou zemí Evropské unie.

Srbsko a Černá Hora

Srbsko a Černá Hora, oficiálně Státní společenství Srbsko a Černá Hora (srbsky Државна заједница Србија и Црна Гора, Državna zajednica Srbija i Crna Gora), bylo soustátí, lépe řečeno dvoustátí, které vzniklo po zániku Svazové republiky Jugoslávie 4. února 2003. Soustátí zaniklo 3. června 2006, a to po černohorském referendu o vyhlášení nezávislosti, kdy na jeho území vznikly dva samostatné státy, Černá Hora a Srbsko.

Srbský dinár

Srbský dinár (srbsky zapsáno latinkou srpski dinar, zapsáno cyrilicí cрпски динар) je zákonným platidlem v Republice Srbsko. Současný srbský dinár vychází z jugoslávského dináru. Srbská provincie Kosovo, která jednostranně vyhlásila nezávislost, však používá jako svou měnu euro.

Jeden dinár je tvořen 100 para. ISO 4217 kód dináru je RSD. Název dinár má srbská měna společný s několika měnami států, které byly v minulosti součástí Otomanské říše.

Srbský dinár není volně směnitelnou měnou.

Ekonomika evropských zemí

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.