Diecéze

Diecéze (lat. dioecesis) je správní jednotka církvíepiskopální strukturou, v jejímž čele stojí biskup s úřadem a sídlem nazývaným biskupství. Diecéze se vymezuje územně, výjimečně institucionálně či funkčně. Podřazenou jednotkou diecéze jsou obvykle farnosti či svazky farností (děkanáty, vikariáty), nadřazená jednotka se u jednotlivých církví liší, u římskokatolické církve jde obvykle o církevní provincii. Hlavní diecéze církevní provincie se nazývá arcidiecéze v čele se sídelním arcibiskupem neboli metropolitou (existují ale i arcidiecéze, která jsou sufragány; např. Arcidiecéze cambraiská, či Arcidiecéze trnavská) .

Pojem diecéze používají katolíci, Anglikánská církev a v ČR též Církev československá husitská, zatímco východní katolické církve a pravoslavní používají zpravidla pojem eparchie (v jejich čele stojí eparcha). Některé protestantské církve pak pojem diecéze nahrazují různými termíny, jako je např. biskupská oblast.

V České republice mají diecézní uspořádání římskokatolická církev, Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku a Církev československá husitská. Ostatní církve buďto diecézní uspořádání nemají, nebo ho mají, ale diecéze na území ČR nevytyčují (např. řeckokatolická církev zde vytyčuje pouze apoštolský exarchát).

Slovo pochází ze starořeckého "dioikesis", správa, administrace, odkud bylo převzato do latiny jako „dioecesis“. Označovalo jednotku finanční správy římské říše zavedenou za Diokleciána s 12 provinciemi (Africa, Asiana, Britania, Galia, Hispania, Italia, Moesia, Oriens, Pannonia, Pontica, Thracia, Vienensis).

Římskokatolická církev

V srpnu 2013 měla katolická církev 2 846 řádných diecézí v celém světě:

Ve východních katolických církvích (východního ritu), např. řeckokatolické, se obdoba k diecézi nazývá eparchie.[1]

Nadřazenou jednotkou jí jsou obvykle církevní provincie, podřazené pak farnosti či svazky farností, nazývanými vikariáty (v Čechách) nebo děkanáty (na Moravě, Slezsku, Slovensku). V jejím čele stojí sídelní biskup, který může mít k ruce pomocné biskupy. Nejvýznamnější diecéze (obvykle nejstarší či historicky nejvýznamnější, ale není to vždy pravidlem) v provincii se obvykle nazývá arcidiecézí, v jejímž čele stojí arcibiskup, který zároveň zastává post metropolity – představeného provincie.

Diecéze na území Česka

CoA CZ Dieceze
Přehled diecézí České republiky a jejich znaky
Česká církevní provincie
Moravská církevní provincie

Církev československá husitská

V Česku a na Slovensku působící Církev československá husitská je rozdělena na pět českých diecézí (pražskou, brněnskou, královéhradeckou, olomouckou a plzeňskou) a jednu slovenskou (bratislavskou) diecézi.

Diecéze římskokatolické církve v zahraničí

Odkazy

Reference

  1. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diocese na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Administrátor (církev)

Administrátor (správce) je v církvi kněz, který byl dočasně pověřen vedením farnosti nebo diecéze. Specifickým pojmem je apoštolský administrátor, který trvale vede apoštolskou administraturu.

Diecéze brněnská

Diecéze brněnská (latinsky Dioecesis Brunensis) je římskokatolická diecéze, která se nachází na jihu historické Moravy. Podle současného správního dělení České republiky se diecéze rozkládá na území Jihomoravského kraje, části kraje Vysočina a několika farnostmi zasahuje i do Jihočeského kraje a Pardubického kraje. Sídlem biskupa je krajské město Brno, katedrálou pak katedrála svatého Petra a Pavla. Založena byla na žádost Marie Terezie bulou papeže Pia VI. 5. prosince 1777. Současným (třináctým) sídelním biskupem je Vojtěch Cikrle. Pomocným biskupem byl v sobotu 21. května jmenován Pavel Konzbul, dosavadní farář u katedrály sv. Petra a Pavla v Brně. Emeritním pomocným biskupem je Petr Esterka. Působí zde 16 mužských a 24 ženských řádů a kongregací. Diecéze má 61 poutních míst (z toho je 33 zasvěceno Panně Marii). Prvním biskupem brněnské diecéze byl Matyáš František Chorinský z Ledské.

Diecéze královéhradecká

Diecéze královéhradecká je římskokatolická diecéze, která se nachází ve východních Čechách. Založena byla 10. listopadu 1664, sídlem biskupa je Hradec Králové. Spolu s metropolitní pražskou arcidiecézí a litoměřickou, českobudějovickou a plzeňskou diecézí tvoří Českou církevní provincii. V čele diecéze stojí od 14. května 2011 sídelní biskup Mons. Jan Vokál.

Diecéze litoměřická

Litoměřická diecéze je římskokatolická diecéze, která byla založena bulou Primitiva illa Ecclesia papeže Alexandra VII. 3. července 1655, biskup sídlí v Litoměřicích. Před jejím založením spravovala toto území litoměřická kapitula. Zaujímá plochu 9 380 km2 a nachází se v ní 1135 samostatně stojících kostelů a kaplí. Současným, v pořadí 20. diecézním biskupem, je od roku 2008 Jan Baxant.

Diecéze českobudějovická

Diecéze českobudějovická (lat. Dioecesis Budovicensis) je římskokatolická diecéze, která se nachází na jihu Čech, sídlem biskupa jsou České Budějovice. Spolu s metropolitní pražskou arcidiecézí a litoměřickou, královéhradeckou a plzeňskou diecézí tvoří Českou církevní provincii.

Diecéze byla založena bulou papeže Pia VI. 20. září 1785 a jejím prvním biskupem byl Jan Prokop Schaaffgotsche. Naposledy se její hranice měnily v roce 1993 v důsledku vzniku diecéze plzeňské. Po rezignaci Jiřího Paďoura 1. března 2014, který odešel kvůli nemoci, byl zvolen diecézním administrátorem Mons. Adolf Pintíř. 19. března 2015 byl papežem Františkem novým biskupem jmenován Vlastimil Kročil.

Českobudějovická diecéze má největší podíl katolíků mezi obyvateli z celé České církevní provincie, při sčítání lidu v roce 2001 se k římskokatolické církvi přihlásilo 31,92 % z jejích 742 894 obyvatel. Výsledky posledního sčítání účastníků bohoslužeb z roku 2009 diecéze odmítla zveřejnit, při předposledním v roce 2004 navštívilo nedělní bohoslužby 26 367 lidí (tj. asi 3,5 % obyvatel).

Patrony diecéze jsou sv. Mikuláš, jemuž je zasvěcena českobudějovická katedrála svatého Mikuláše, a sv. Jan Nepomucký. Obzvláštní úctě se těší také sv. Jan Nepomucký Neumann, který se v diecézi narodil a vystudoval a po němž je pojmenováno např. Biskupské gymnázium J. N. Neumanna.

Děkanát a vikariát

Děkanát a vikariát jsou v římskokatolické církvi územní jednotky menší než diecéze a větší než farnost, obvykle sestávají z několika farností. Slovo „děkan“ je odvozeno z latinského decanus (zástupce deseti), slovo „vikář“ z latinského vicarius (zástupce).

Název děkanát se používá např. na Moravě, ve Slezsku či na Slovensku. Sídlem děkanátu je děkanství.

V čele děkanátu je děkan, který je do tohoto úřadu jmenován na pět let. Je pomocníkem biskupa v řízení diecéze na území svého děkanátu, svolává kněze na pravidelná setkání, má právo vizitace, a další práva a povinnosti vůči kněžím a farnostem svého děkanátu. Děkanát je totiž tvořen několika farnostmi, v jejichž čele stojí farář. Děkan tyto farnosti vizituje – to znamená zjišťuje jménem místního biskupa pastorační, administrativní a ekonomický stav jednotlivých farností a pomáhá, aby vše bylo v pořádku dle směrnic církve.

Odpovídající jednotkou v Čechách je vikariát, v jehož čele je okrskový vikář. Rozdělení Čech na děkanáty bylo kolem roku 1631 pražským arcibiskupem Arnoštem Vojtěchem z Harrachu nahrazeno dělením na vikariáty na základě krajového rozdělení. Vikariát zahrnoval obvykle několik původních děkanátů. V Čechách je nyní děkanství pouze čestný formální titul významnějších farností.

V letech 1993 až 1999 existovaly vikariáty rovněž v brněnské diecézi, a to souběžně s děkanáty. Od 1. července 1999 byla brněnská diecéze rozhodnutím biskupa Vojtěcha Cikrleho nově rozdělena podle děkanátů. Aktuální web brněnského biskupství (2012) tak už uvádí pouze děkanáty.

Děčínský vikariát

Děčínský vikariát je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze, zahrnuje 46 farností.

Katedrála

Katedrála (z katedra, označení biskupského stolce; též katedrální kostel nebo dóm) znamená předně hlavní kostel diecéze, sídelní kostel biskupa nebo arcibiskupa. Z převažující podoby gotických katedrál se v architektuře užívá označení katedrála či kostel katedrálního typu jako typologický pojem pro velký, tří- nebo vícelodní kostel s transeptem a chórovým ochozem lemovaným kaplemi obklopujícím kněžiště.

Krušnohorský vikariát

Krušnohorský vikariát je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze, který zahrnuje Kadaňsko, Chomutovsko a Mostecko. Vedle toho, že je ze všech vikariátů této diecéze územně největší, má i několik specifik.

Liberecký vikariát (římskokatolická církev)

Liberecký vikariát je jeden z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Skládá se z 48 farností.

Litoměřický vikariát

Litoměřický vikariát je jeden z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Skládá se ze 44 farností a čítá celkem 57 kostelů. Významný je tím, že jeho centrem jsou Litoměřice, tedy sídlo diecéze. Okrskovým vikářem je od 1. srpna 2010 R.D. ICLic. Mgr. Józef Szeliga, jenž je zároveň okrskovým vikářem ústeckým.

Lounský vikariát

Lounský vikariát je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze, zahrnuje v sobě 51 farností se 73 kostely. Duchovní správu zde obstarává 7 kněží.

Mladoboleslavský vikariát

Mladoboleslavský vikariát je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze. Je nejjižněji položeným vikariátem v diecézi a hraničí s arcidiecézí pražskou.

Vikariát je tvořen 47 farnostmi, v nichž je 66 kostelů.

Moravská církevní provincie

Moravská církevní provincie je jedna ze dvou církevních provincií římskokatolické církve na území České republiky, druhou z nich je česká církevní provincie. V čele provincie stojí metropolita moravský, kterým je arcibiskup olomoucký.

Území provincie se člení na tyto diecéze:

Arcidiecéze olomoucká, biskupství obnoveno roku 1063 s možnou návazností na moravsko-panonskou církevní provincii (zmínky o olomouckých biskupech před tímto datem), tedy na arcibiskupský stolec svatého Metoděje, existující v letech 880–885. Na arcidiecézi bylo povýšeno roku 1777.

Diecéze brněnská, založena roku 1777

Diecéze ostravsko-opavská, vytvořena v květnu 1996 vyčleněním z olomoucké arcidiecéze

Teplický vikariát

Teplický vikariát je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Zahrnuje v sobě 30 farností a v nich 32 kostelů. Okrskovým vikářem je A.R.D. ThLic. Marcin Saj.

Turnovský vikariát

Turnovský vikariát je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Skládá se z 36 farností. Okrskovým vikářem je turnovský děkan Václav Vlasák.

Ústecký vikariát

Ústecký vikariát je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze. Zahrnuje v sobě 24 farností. Centrem vikariátu je Ústí nad Labem, okrskovým vikářem je R.D. ICLic. Mgr. Józef Szeliga, který je zároveň okrskovým vikářem vikariátu litoměřického.

Českolipský vikariát

Českolipský vikariát je jedním z deseti vikariátů, které tvoří litoměřickou diecézi. Vikariát má 47 farností.

Česká církevní provincie

Česká církevní provincie je jedna ze dvou církevních provincií římskokatolické církve na území České republiky, druhou je moravská církevní provincie. V čele provincie stojí metropolita český, kterým je arcibiskup pražský.

Česká provincie se skládá z těchto diecézí:

Arcidiecéze pražská (diecéze zal. 973, arcidiecézí od roku 1344)

Diecéze litoměřická (zal. 1655)

Diecéze královéhradecká (zal. 1664)

Diecéze českobudějovická (zal. 1785)

Diecéze plzeňská (zal. 1993)Historicky byla součástí též Diecéze litomyšlská (zal. 1344), která fakticky zanikla za husitských válek a právně byla zrušena v polovině 16. století. Od roku 1973 se používá jako titulární diecéze.

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.