Davar

Davar (hebrejsky: דבר, doslova: „Slovo“) byl hebrejsky psaný deník vydávaný v britské mandátní Palestině a Izraeli v letech 19251996.[1]

Historie

Deník Davar byl založen Moše Beilinsonem a Berlem Kacnelsonem (druhý zmíněný byl jeho prvním redaktorem). První výtisk byl vydán 1. června 1925 pod názvem Davar – Iton Poalej Erec Jisra'el (doslova „Davar – Noviny dělníků Erec Jisra'el“).

Deník byl úspěšný a měl několik příloh, včetně Davar ha-Poelet („Davar dělník“), ha-Mišek ha-Šifuti („Společná ekonomika“), Davar ha-Švua („Davar tento týden“) a Davar le-Jeldim („Davar pro děti“), plus bulletin odborového svazu Histadrut pod názvem Va'adken („Aktuality“). V roce 1950 zaměstnával zhruba 400 zaměstnanců a měl rozsáhlý distribuční systém.

Po Kacnelsonově smrti v roce 1944 se stal novým redaktorem budoucí izraelský prezident Zalman Šazar. V letech 1970 až 1990 byla redaktorkou Hana Zemer.

Po vzniku Strany práce v roce 1968 sloučením stran Mapaj, Achdut ha-Avoda a Rafi došlo ke sloučení deníku la-Merchav strany Achdut ha-Avoda s Davarem. Poslední vydání vyšlo 31. května 1971 a poté došlo k přejmenování deníku na Davar – Me'uchad im la-Merchav (doslova „Davar – Sjednocený s la-Merchav“).

V 80. letech měl deník vážné finanční problémy. Poté co Hana Zemer v roce 1990 odešla z redaktorského postu, ujali se jej společně Joram Peri a Daniel Bloch. Deník se přejmenoval na Davar Rišon a post redaktora převzal Ron Ben Jišaj. V roce 1996 byl deník Histadrutem zrušen. Jeho budova na rohu Melchettovy a Šenkinovy ulice v Tel Avivu byla zbořena a dnes na jejím místě stojí blok domů.

Významní novináři

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Davar na anglické Wikipedii.

  1. Why did Ben Gurion call Begin a 'Hitlerist type'? [online]. Haaretz, 2009-07-07 [cit. 2010-02-10]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Al ha-mišmar

Al ha-mišmar (hebrejsky על המשמר‎‎, doslova Na stráži) byl hebrejský psaný deník vycházející v mandátní Palestině a v Izraeli v letech 1943-1995.

Jeho první číslo vyšlo 30. července 1943, tehdy ještě pod jménem Mišmar. Za vznikem deníku stála strana Mapam a hnutí ha-Šomer ha-ca'ir. Mezi pracovníky deníku patřili mnozí pozdější významní izraelští politici jako Moše Sne, který v letech 1948-1953 působil jako zástupce šéfredaktora. Mezi zakladatele patřil i Eli'ezer Peri. Působil tu Jisra'el Beer nebo Jehuda Dranicki. Deník měl i svou arabskojazyčnou mutaci, která vycházela pod názvem al-Mersad. Na jejím vydávání se podílel například poslanec Mapam Mohamed Vatad.Koncem 20. století postupně deník setrvale ztrácel čtenáře a klesal mu náklad. V tomto sdílel podobný osud jako deník Davar. V roce 1995 al ha-Mišmar zanikl. Poslední číslo vyšlo 31. března 1995.

Ari Ankorin

Ari Ankorin (hebrejsky: ארי אנקוריון, rodným jménem ארי וולוביצקי, Ari Wolkowicki, žil 2. října 1908 – 11. března 1986) byl izraelský politik a poslanec Knesetu za strany Mapaj a Ma'arach.

Berl Kacnelson

Berl Kacnelson (hebrejsky: ברל כצנלסון, 25. ledna 1887 – 12. srpna 1944) byl jedním z intelektuálních zakladatelů dělnického sionismu, který sehrál významnou roli při založení moderního Izraele. Mimo to byl redaktor deníku Davar, prvního deníku dělnického hnutí.

Daniel Ben Simon

Daniel Ben Simon (hebrejsky: דניאל בן סימון, * 29. dubna 1954, Meknes, Maroko) je izraelský novinář, politik a bývalý poslanec Knesetu za Stranu práce.

Davar (rozcestník)

Slovo Davar má následující významy:

Davar – hebrejsky psaný deník vydávaný v britské mandátní Palestině a Izraeli v letech 1925 až 1996

Davar – počítačový program pro studium a četbu Bible

Davar (software)

Davar je počítačový program pro čtení a studium Bible. Autorem je český programátor Josef Planeta. Mezi podporovanými jazyky je čeština. Program umožňuje práci s obrázky, zvuky, slovníky a samozřejmě s texty knih. Obsahuje hebrejský a řecký slovník, lexikony i hebrejskou bibli (Biblia Hebraica), řecký Nový zákon (New Testament) a další zdroje.

Program umožňuje:

současné otevření více překladů

paralelní čtení otevřených překladů

slovníky a lexikony provázené ke konkrétnímu verši

prohlížení a ukládání map, obrázků, rodokmenů

čtení a současný poslech textu

volné přidávání a odebírání překladů, slovníku aj.

exporty textů, výběru textů, seznamu míst s výskytem slova (konkordance)

Ha-Boker

ha-Boker (hebrejsky: הבוקר, doslova Ráno) byl hebrejský psaný deník vycházející v mandátní Palestině a v Izraeli v letech 1935–1965.

Byl založen roku 1934. Za vznikem deníku stála strana Všeobecných sionistů. Všeobecní sionisté se původně pokoušeli o ovládnutí deníku Haaretz. V roce 1936 v jejich straně došlo k rozkolu a založení deníku ha-Boker bylo projevem aktivit pravicového křídla této strany. Mezi zakladatele listu patřili mnozí pozdější významní izraelští politici jako Chajim Ari'av nebo Jisra'el Rokach. Pro ha-Boker psali Herzl Rosenblum, Perec Bernstein či Josef Tamir.

V roce 1943 se stal list předmětem konfrontace s mandátními britskými úřady. Po britské razii ve vesnici Ramat ha-Koveš totiž všechny hebrejské deníky otiskly 18. listopadu toho roku protestní prohlášení neschválené cenzorem. Následujícího dne nařídily britské mandátní úřady na dva týdny zastavit vydávání listů Davar a ha-Boker. List byl přímo propojen se stranou Všeobecných sionistů. Podle příhody, která se o deníku vypráví, měl v srpnu 1945 noční službu v ha-Boker editor Baruch Karuch. Když následujícího dne vyšly po celém světě noviny se zprávou o americkém jaderném výbuchu nad Hirošimou, ha-Boker měl jako hlavní zprávu debatu na ústředním výboru Všeobecných sionistů. Když se nočního editora Karucha kolegové ptali, jak může zdůvodnit takové řazení zpráv, měl prý odpovědět: „Věděl jsem, že prezident Truman mě za titulní článek kárat nebude. Ale stejně dobře jsem věděl, že Jisra'el Rokach, předák Všobecných sionistů, by byl vzteky bez sebe, kdyby zpráva o debatě na ústředním výboru nebyla na prvním místě.“Počátkem 60. let 20. století následoval list osudu strany Všeobecní sionisté, která se tehdy sloučila s Liberální stranou a po několika letech se Liberální strana sloučila se stranou Cherut do aliance Gachal. V roce 1965 deník ha-Boker zanikl, protože se sloučil s deníkem Cherut do nového listu ha-Jom, který ale rovněž zanikl o čtyři roky později.

Herzl Berger

Herzl Berger (hebrejsky: הרצל ברגר, žil 31. srpna 1904 - 28. srpna 1962) byl izraelský politik a poslanec Knesetu za stranu Mapaj.

Histadrut

Histadrut (hebrejsky: הסתדרות‎‎, doslova „Federace“, celým názvem Všeobecná federace pracujících v zemi Izrael, hebrejsky: ההסתדרות הכללית של העובדים בארץ ישראל‎‎, ha-Histadrut ha-klalit šel ha-ovdim be-Erec Jisra'el) je izraelský odborový svaz se sídlem v Tel Avivu s 650 tisíci členy. Byl založen v prosinci 1920 v Haifě jako židovský odborový svaz, jehož cílem bylo „zajištění práce, družstevního zásobování, učňovského školení a vzdělávání.“ Michael Krupp popisuje Histadrut následovně:

V době svého založení v roce 1920 měl Histadrut přibližně 4400 členů a o dva roky později 8394 členů, což však byla pouhá polovina židovské dělnické třídy v Palestině. K roku 1927 se však jednalo již o 25 tisíc členů, což bylo 75 % všech židovských pracujících v Palestině.Prostřednictvím své ekonomické větve Chevrat ha-ovdim („Společnost pracujících“) Histadrut vlastnil a provozoval množství podniků, včetně největších izraelských průmyslových konglomerátů, včetně největší izraelské banky ha-Po'alim. Histadrut rovněž poskytoval komplexní systém zdravotní péče Klalit. V roce 1924 založil také mládežnické hnutí dnes známé pod názvem ha-No'ar ha-oved ve-ha-lomed, které se mimo jiné podílelo na zakládání židovských osad.Histadrut také měl významné postavení na mediálním trhu. Vydával deník Davar (od roku 1925) a pro potřeby nových imigrantů i deník Omer (od roku 1950) tištěný včetně hebrejských znamének pro samohlásky.V roce 1934 byl revizionistickým hnutím jako protiváha centristicky a levicově orientované odborové centrály Histadrut založen odborový svaz Histadrut ha-ovdim ha-le'umit.

Jehuda Dranicki

Jehuda Dranicki nebo Jehuda Dranickij (hebrejsky: יהודה דרניצקי, žil 26. dubna 1910 - 14. června 2002) byl izraelský politik a poslanec Knesetu za strany Ma'arach, Mapam a opět Ma'arach.

La-Merchav

la-Merchav (hebrejsky: למרחב, doslova Do prostoru) byl hebrejský psaný deník vycházející v Izraeli v letech 1954–1971.

Byl založen roku 1954. Za vznikem deníku stála levicová politická strana Achdut ha-avoda. Bylo to v souladu s dobovým trendem v Izraeli, kdy každá politická formace provozovala svůj stranický list. První číslo vyšlo 6. prosince 1954.V roce 1957 zveřejnil list informaci o tajné cestě ministra Moše Dajana do Německa. Předseda vlády David Ben Gurion požadoval kvůli tomu rezignaci ministrů za Achdut ha-avoda, od nichž informace do novin unikla. V lednu 1963 otiskl la-Merchav klíčovou výzvu Jicchaka Ben Aharona k sjednocení levicových stran v Izraeli.Po vzniku Strany práce v roce 1968 sloučením stran Mapaj, Achdut ha-avoda a Rafi došlo ke sloučení deníku la-Merchav s listem Davar napojeným na Mapaj. Poslední vydání vyšlo 31. května 1971. Davar od té doby vycházel pod názvem Davar – Me'uchad im la-Merchav (doslova „Davar – Sjednocený s la-Merchav“).

Me'ir Avizohar

Me'ir Avizohar (hebrejsky: מאיר אביזוהר, žil 27. září 1923 – 31. srpna 2008) byl izraelský politik a poslanec Knesetu za strany Rešima mamlachtit a Ma'arach.

Mordechaj Namir

Mordechaj Namir (hebrejsky: מרדכי נמיר‎, rodným jménem Mordechaj Nemirovsky; 23. února 1897 – 22. února 1975 byl izraelský politik a poslanec Knesetu, který v druhé polovině 50. let 20. století zastával post ministra práce v izraelské vládě. V témže období byl mimo to rovněž předsedou odborového svazu Histadrut a 60. letech pak starostou Tel Avivu.

Omer (noviny)

Omer (hebrejsky: עומר, Snop) byl hebrejský psaný deník vycházející v Izraeli od roku 1950.

Byl založen roku 1950. Za vznikem deníku stála odborová organizace Histadrut. Ta vydávala také mnohem čtenější deník Davar. Omer byl určen pro nové židovské imigranty a byl proto pro lepší srozumitelnost tištěn včetně hebrejských znamének pro samohlásky. Ještě dle údajů k roku 1964 deník stále vycházel. Vydávání deníku Omer bylo součástí snahy strany Mapaj, dominantní politické síly v Izraeli v 50. letech 20. století, oslovit politicky i nové imigranty. Kromě Omeru vycházel v podobné zjednodušené podobě pro potřeby přistěhovalců i hebrejský list le-Matchil. Podle studie z roku 1995 ale tento způsob stranické tiskové agitace neměl mezi přistěhovalci významnější ohlas.

Rabínská hermeneutika

Rabínská hermeneutika je typ hermeneutiky, který byl vyvinut a je uplatňován v rabínském judaismu. Zpravidla se tento pojem používá pro souhrn způsobů, kterými je v rabínském judaismu vykládán Tanach (Tóra, prorocké knihy a spisy). Tato pravidla byla ustanovena zhruba v 1.–2. století z důvodu prevence svévole ve výkladu Písma a zákonných nařízení z takového výkladu vyplývajících.

Shum Davar

Shum Davar (z hebr. שום דבר) je česká hudební skupina založená v roce 2013 v Praze, kde hlavně působí. Jejich písně spojuje prvky klezmeru, gypsy jazzu, balkánské, slovenské, arménské, gruzínské a běloruské hudby.Spolupracují s dalšími umělci, například Karinou Sarkisjan, Limbora Choir, projektem Tři hlasy (Jitka Šuranská, Irén Lovász a Michal Elia Kamal). V letech 2018 a 2019 také s M. Dvořáčkem Jr. (bicí) a se zpěvačkou Ivou Marešovou.

Shum Davar nahrál dvě CD a hraje vlastních koncertech a žánrových festivalech.Zakládající a stálý člen kapely Aliaksandr Yasinski je sólovým hráčem na akordeon, který působí rovněž jako skladatel a aranžér.

Tři hlasy

Tři hlasy – Three Voices (2015) je společným hudebním projektem tří zpěvaček Jitky Šuranské (Česko), Michal Elia Kamal (Izrael) a Irén Lovász (Maďarsko).

Projekt vzniknul v rámci festivalu Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou v létě 2014 a kombinuje oblíbené lidové písně tří zpěvaček, které tyto písně navzájem interpretují v původním i svém rodném jazyce. CD vydalo vydavatelství Indies Scope v roce 2015 a bylo nahráno dne z 2.8.2014. Zpěvačky jsou doprovázeny kapelami Light in Babylon a Shum Davar.

Uri Cvi Greenberg

Uri Cvi Greenberg nebo též Uri Cvi Grinberg (hebrejsky: אורי צבי גרינברג‎, 22. září 1896 – 8. května 1981) byl izraelský básník, novinář a poslanec Knesetu za stranu Cherut. Pocházel z chasidské rodiny v Haliči a velmi jej ovlivnily protižidovské pogromy po první světové válce a hebronský masakr, jehož byl svědkem po alije do Izraele. Celá jeho rodina zahynula během holocaustu. Greenberg patřil mezi nejradikálnější příslušníky revizionistického hnutí a byl členem Irgunu a Lechi. V roce 1957 mu byla za přínos hebrejské literatuře udělena Izraelská cena.

Zalman Šazar

Zalman Šazar (hebrejsky: זלמן שז"ר, rodným jménem Šneur Zalman Rubašov; 24. prosince 1889 – 5. října 1974) byl izraelský politik, představitel dělnického sionismu, historik, publicista, spisovatel a básník. V letech 1963 až 1973 zastával ve dvou funkčních obdobích úřad izraelského prezidenta. V letech 1949 až 1956 byl poslancem Knesetu za stranu Mapaj a rovněž tak byl historicky prvním izraelským ministrem školství a kultury. Z této funkce prosadil zákon o povinné školní docházce; tato událost je dodnes připomínána na izraelských bankovkách o nominální hodnotě 200 šekelů.

Před vstupem do politiky byl činný v sionistických organizacích a zastával četné funkce v sionistické exekutivě. Studoval na univerzitách v Petrohradě, Freiburgu, Štrasburku a Berlíně a byl odborníkem na židovskou historii ve východní Evropě. Již od svých mladých let publikoval v jazyce jidiš a hebrejštině a přispíval do mnohých jidiš periodik. Zastával funkci šéfredaktora několika levicových deníků, z nichž nejvýznamnější byl Davar.

Jako izraelský prezident se zasadil o vznik každoměsíčních intelektuálních setkávání v prezidentské rezidenci, jichž se účastnila izraelská odborná elita a zástupci diasporních komunit. Zvaním světově uznávaných osobností se pak snažil zvýšit prestiž Izraele. Ani v úřadě prezidenta nezanevřel, jako mnozí, na jidiš kulturu, jazyk a svůj chasidský původ (měl dokonce klíčovou roli ve vytvoření komunity Chabadu v Izraeli).

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.