Chúzistán

Chúzistán (persky استان خوزستان‎‎) je provincie v Íránu, která se nachází v jihozápadní části země, u hranic s Irákem. Jih provincie omývají vody nejzápadnějšího cípu Perského zálivu. Hlavním městem je Ahváz. Provincie má rozlohu 64 055 km² a má 4 274 979 obyvatel. Převážnou část obyvatel tvoří šíitští Arabové usídlení převážně na jihu provincie. Provincie je bohatá na konvenční ropná pole.

Chúzistán
Choqa Zanbil Darafsh 1 (37)
Geografie
Locator map Iran Khuzestan Province
Hlavní město Ahváz
Souřadnice
Rozloha 64 055 km²
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 4 274 979
Hustota zalidnění 66,7 obyv./km²
Jazyk Perština, Arabština
Náboženství Islám
Správa regionu
Nadřazený celek Írán Írán
Druh celku provincie

Historie

Historicky byla provincie Chúzistán součástí Elamu. Nacházelo se zde i hlavní město této říše Súsy.

Administrativní dělení Íránu

Írán je rozdělen na třicet jedna provincií (persky: استان Ostān), každý je spravován místním centrem, obvykle největším místním městem, které je nazýváno hlavním městem provincie (persky: مرکز Markaz). Provincie se dělí na 362 hrabství, která se dále dělí na okresy.

Ahváz

Ahváz (persky شهر اهواز‎‎) je hlavní město íránské provincie Chúzistán. Leží na řece Kárún. Má rozlohu 220 km² a podle sčítání v roce 2006 1 432 965 obyvatel. Město trápí podle Světové zdravotnické organizace největší znečištění ovzduší na světě.

Alžírská smlouva

Alžírská smlouva je irácko-íránská mezinárodní smlouva uzavřená 6. března 1975 a upravující průběh státní hranice mezi oběma státy. Chúzistán podle ní připadl Íránu (hranici tvoří linie nejhlubšího dna řeky Šatt al-Arab), který musel vrátit tři ostrovy v Hormuzském průlivu, jichž se zmocnil v roce 1971, a současně se zavázal, že přestane podporovat irácké Kurdy. Irácká strana jednostranně oznámila 17. září 1980 její zrušení. Po skončení irácko-íránské války byla roku 1990 její platnost obnovena.

Bitva o Chorramšahr

Bitva o Chorramšahr byla první střetnutí mezi iráckými a íránskými silami íránsko-iráckém konfliktu. Po obsazení města v 26. října 1980, zůstalo město v rukou iráčanů až do dubna roku 1982 kdy íránská armáda zahájila operaci Bajt ul-Muqaddas (arabsky بیت المقدس‎‎) jejíž cílem bylo osvobodit celou provincii Chúzistán včetně města Chorramšahr. První útok byl zahájen 24. dubna a trval do 12. května 1982. 7000 íránských vojáků napadlo irácká vojska. Iráčani byli nuceni stáhnout se zpět do Chorramšahru a upevnit zde obranné linie. 20. května 1982 provedli Iráčané protiútok, který skončil fiaskem. Íránská armáda posléze město oblehla a 24. května 1982 se Iráčané vzdali. Bylo zajato asi 19 000 iráckých vojáků a více než 2000 bylo posléze popraveno. Od té doby je 24. květen v Íránu oslavován jako den osvobození Chorramšahru.

Chorramšahr

Chorramšahr (persky خرمشهر‎‎) dříve Mohammerah je přístavní město v provincii Chúzistán v jihozápadním Íránu. Město se nachází na břehu řeky Šatt al-Arab. Podle posledních odhadů žije ve městě 123 866 obyvatel.

Dezfúl

Dezfúl je město v Íránu, v provincii Chúzistán. Nachází se přesněji na řece Rúd-e-Des, v jižní části země, nedaleko hranic s Irákem a asi 110 km od většího města Ahvázu. Město má 212 000 obyvatel (odhad 2005) a je proslaveno hlavně historickým mostem ze 4. století př. n. l. Lidé zde mluví jiným, odlišným dialektem fársí.

Irácko-íránská válka

Irácko-íránská válka byl ozbrojený konflikt mezi Irákem a Íránem od září 1980 do srpna 1988. Ve své době se nazývala také jako Válka v Perském zálivu, což se později ujalo jako označení jiného konfliktu v letech 1990–91.

Válka začala přesně 22. září 1980 invazí iráckých vojsk do Íránu a skončila 20. srpna 1988 uzavřením příměří. Příčinou konfliktu byly historické územní nároky, obavy Saddáma Husajna z možné radikalizace utlačované šíitské většiny v důsledků íránské islámské revoluce v roce 1979, stejně jako jeho snaha nahradit Írán v pozici regionální mocnosti. Ačkoliv Irák zaútočil bez předchozího varování v očekávaní snadného vítězství v revolucí rozvrácené zemi, jeho počáteční úspěchy byly rychle odraženy. Od června 1982 byl Írán v ofenzivě. V průběhu války začalo íránské námořnictvo napadat irácké tankery a další instalace přepravující iráckou ropu. Na tuto situaci reagovaly světové supervelmoci zorganizováním ozbrojených konvojů k ochraně iráckých ropných dodávek.

Obě strany utrpěly ve válce výrazné ztráty a škody. Odhaduje se, že v důsledku bojových akcí zemřelo jeden a půl milionu iráckých a íránských vojáků a civilistů. Kvůli taktice, kterou obě strany zvolily, byl tento konflikt srovnáván s první světovou válkou. Využívány byly taktiky zákopového boje, stejně jako útoků lidských vln přes ostnatý drát a minová pole. V průběhu konfliktu Irácká strana široce využívala bojové plyny, jako je yperit, proti íránským vojákům i proti kurdským civilistům během operace al-Anfal.

Karún

Karún (persky کارون‎‎) je řeka v Íránu (Lorestán, Chúzistán). Je to levý přítok řeky Šatt al-Arab. Je 820 km dlouhá (podle některých zdrojů až 850 km). Povodí má rozlohu 60 000 km².

Kerche

Kerche (persky کرخه‎‎) je řeka v Íránu (Chúzistán). Je dlouhá 870 km. Povodí má rozlohu 50 000 km².

Kohgíluje a Bójer-Ahmad

Provincie Kohgíluje a Bójer-Ahmad je jednou ze 31 íránských provincií nacházející se na jihozápadě země. Sousedí s provinciemi Chúzistán na západě, Čahármahál a Bachtijárí a Isfahán na severu a Fárs a Búšehr na východě.

Hlavním městem je Jásúdž. Provincie se dělí na 5 krajů (šahrestán).

Lúrové

Lúrové (lurijsky: لورَل, persky لُرها‎‎) jsou íránský národ žijící hlavně v západním a jihozápadním Íránu. Jejich populace je odhadována na pět milionů lidí, resp. asi 7% íránské populace. Obývají provincie Lorestán, Kohgíluje a Bójer-Ahmad, Chúzistán, Fárs, Búšehr, Čahármahál a Bachtijárí, Hamadán, Ílám a Isfahán. Polovinu populace Chúzistánu tvoří Lúrové a v Búšehru tvoří 30%.Nejčastěji používají lurijštinu – jihozápadní íránský jazyk příbuzný perštině a kurdštině.

Perský záliv

Perský záliv je záliv Indického oceánu a představuje pokračování Ománského zálivu, se kterým je spojen Hormuzským průlivem. Rozkládá se mezi Arabským poloostrovem a Íránem. V důsledku ústupu moře, se záliv za poslední 2000 let znatelně zkrátil (například starověké město Ur leželo na jeho pobřeží, zatímco v současnosti leží jeho pozůstatky ve vnitrozemí Iráku).

Seznam měst v Íránu

Seznam íránských měst poskytuje přehled o vývoji počtu obyvatel ve 35 největších městech Íránu za posledních dvacet let.

Súsy

Súsy (persky شهر شوش‎‎, klínopisně , syrsky ܫܘܫ) bylo starověké město v Elamu a později významné centrum perské a parthské říše na území dnešního Íránu. Nachází se asi 240 km východně od řeky Tigris v íránské provincii Chúzistán. Kromě toho, že se jedná o význačnou archeologickou lokalitu, jde také o živé středisko šíitské komunity i komunity perských Židů. Obě zdejší skupiny spojuje prorok Daniel.

Transíránská železnice

Transíránská železnice je jednou z nejdůležitějších železničních tratí v Íránu. Byla postavena v letech 1927–1938 z rozhodnutí tehdejšího perského vládce Rezy Šáha Pahlavího.

Její trasa vede od Kaspického moře a hranice s Turkmenistánem na severu Íránu na jihozápad země k Perskému zálivu. Vede přitom mimo jiné přes velká města: Sárí v Mázandaránské provincii, Garmsár v Semnánské provincii (kde se odpojuje trať směrem na východ do Mašhadu), Teherán (hlavní město země), Qom ve stejnojmenné provincii, Arák v provincii Markazí a Ahváz v provincii Chúzistán.

Celková délka tratě je přes 1400 kilometrů.

Ábádán

Ábádán (persky آبادان‎‎) je přístavní město na jihozápadě Íránu. V roce 2005 mělo 217 988 obyvatel. Je centrem zpracování ropy.

Ábádán leží na hranicích s Irákem, přibližně 50 kilometrů od Perského zálivu na ostrově s rozlohou 270 km² na řece Šatt al-Arab. Ve městě je mezinárodní letiště a technologický institut založený v roce 1939.

V roce 1847 se bývalé turecké území stalo součástí Íránu. V roce 1908 zde byla objevena ropa a o rok později vznikla první rafinérie. Během irácko-íránské války v roce 1980 bylo město částečně zničeno.

Šatt al-Arab

Šatt al-Arab (arabsky شط العرب‎‎, persky اروندرود‎‎) je řeka v Iráku (provincie Basra), která na dolním toku tvoří hranici s Íránem (Chúzistán). Je 195 km dlouhá. Povodí má rozlohu 1 000 000 km². Šířka koryta je 700 m až 1 km. Hloubka řeky je 7 až 20 m.

Šúštar

Šúštar (persky: شوشتر‎‎) je starodávné opevněné město v provincii Chúzistán na jihozápadě Íránu. Město je vzdáleno přibližně 92 km od města Ahváz, které je centrem celé provincie. Dle sčítání z roku 2005 má město 89 255 obyvatel.

Írán

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.