Armádní generál

Armádní generál je generálská vojenská hodnost používaná armádami některých států. V armádách užívajících hodnost maršála jde o druhou nejvyšší hodnost, jinak je nejvyšší.

Česká republika

CzArmy 2011 OF9-Armadni general shoulder-h
Armádní generál OF-9, AČR

Armádní generál je nejvyšší generálskou hodností v Armádě České republiky. Nejbližší nižší hodnost je generálporučík. Pokud je armádní generál ve funkci náčelníka Generálního štábu Armády ČR, pak jedinou výše postavenou osobou je prezident České republiky, který je vrchním velitelem českých ozbrojených sil.

Označení: čtyři pěticípé zlaté hvězdy.

Armádní generál zpravidla velí jedné armádě nebo sboru.

V České republice bylo v letech 1993–2019 jmenováno devět armádních generálů. Mimo Tomáše Sedláčka a Emila Bočka, veterány z druhé světové války, jmenovaní vždy zastávali funkci náčelníka Generálního štábu AČR:

Francie

Francie

Armádní generál (général d’armée) je nejvyšší generálská hodnost Francie. Přesněji je to označení hodnosti používané divizními generály v nejvyšších vojenských funkcích – náčelník generálního štábu, štábu pozemních sil (pět hvězd na náramennících) a některých dalších.

Sovětský svaz

V roce 1940 byla v Sovětském svazu hodnost armádního generála (генерал армии) zavedena v Rudé armádě při přejmenování generálských hodností. Hodnost byla zařazena mezi maršála Sovětského svazu (vyšší) a generálplukovníka (nižší), odpovídala hodnosti admirála loďstva v námořnictvu. V červnu 1940 byli jmenováni první tři armádní generálové, během 2. světové války jejich počet vzrostl, hodnost získávali zpravidla velitelé frontů. Celkem bylo do roku 1991 jmenováno armádními generály 133 vojáků, hodnost byla užívána též pro nejvyšší představitele rezortů vnitra a bezpečnosti.

Před rokem 1940 odpovídal této hodnosti komandarm (velitel armády) I. stupně.

Spojené státy americké

US-O10 insignia
„Army general“, Armáda Spojených států

Armádní generál (Army general) je vzácně používaná hodnost pozemních sil Spojených států. Poprvé byla použita jako (čtyřhvězdičková) hodnost pro generála Ulyssese S. Granta, po jeho zvolení prezidentem pak pro Grantovy nástupce W. T. Shermana a P. H. Sheridana. Další armádní generálové (s pěti hvězdami) byli jmenováni až v prosinci 1944 (G.Marshall, D. MacArthur, D. D. Eisenhower a H. H. Arnold). O. Bradley byl jmenován v září 1950. Od té doby je nejvyšší dosažitelnou hodností pro generály pozemních sil hodnost generál (general).

Ostatní státy

Státy sovětského bloku (Polsko, Československo, NDR, Bulharsko) s převzetím sovětského systému generálských hodností převzaly[zdroj?] i tuto hodnost, typicky pro ministry obrany. Po rozpadu SSSR je hodnost používána na Ukrajině.

Hodnost byla zavedena i v některých dalších státech – Indonésie, Libérie, Paraguay, Brazílie, dříve v Jugoslávii.

Reference

  1. a b Kancelář prezidenta republiky
  2. natoaktual.cz; pb. Štefka dosáhl na nejvyšší hodnost v české armádě [online]. Idnes.cz, 2006-05-09 [cit. 2019-05-08]. Dostupné online.
  3. Generálové Armády a Policie ČR, hrad.cz. www.hrad.cz [online]. [cit. 08-11-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-03-2010.
  4. Jmenování do vyšších generálských hodností, Ministerstvo obrany ČR 28.10.2009
  5. Prezident jmenoval generály AČR [online]. Hrad.cz, 2014-05-08 [cit. 2014-05-08]. Dostupné online.
  6. Prezident republiky jmenoval generály ozbrojených sil a bezpečnostních sborů České republiky [online]. Hrad.cz, 2016-05-08 [cit. 2016-05-10]. Dostupné online.
  7. Prezident republiky jmenoval nové generály [online]. Hrad.cz, 2018-10-28 [cit. 2018-10-28]. Dostupné online.
  8. Prezident republiky jmenoval nové generály [online]. Hrad.cz, 2019-05-08 [cit. 2019-05-08]. Dostupné online.

Externí odkazy

  • Hodnosti – české hodnosti na stránkách army.cz

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Генерал армии na ruské Wikipedii a General of the Army (United States) na anglické Wikipedii.

Alois Podhajský

Alois Podhajský (18. února 1864 Blatná – 24. prosince 1946 Praha) byl rakousko-uherský polní podmaršálek a později československý armádní generál.

František Nosál

František Nosál (7. dubna 1879 Těšice – 27. července 1963 Praha) byl československý armádní generál a politik.

Generál

Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší. U některých dalších národů existuje (existovala) ještě vyšší hodnost maršál, někdy je však spíše čestná, bez nějakých dalších pravomocí. Hodnost generál je používána pozemními a některými vzdušnými ozbrojenými silami, v některých státech se objevuje i u policejních a dalších státních hierarchizovaných složek. V námořních ozbrojených silách je obvykle jejím ekvivalentem hodnost admirála. Ve většině armád slovo generál neoznačuje jednu konkrétní hodnost, ale soubor tzv. generálských hodností. Výjimečně však může označovat něco jiného, např. funkci vrchního velitele. Generál také může znamenat pouze obecně významného vojenského velitele, zejména pokud působil samostatně a jde o starověkou nebo středověkou osobnost.

Označení generál se používá i pro označení generálních představených některých centralizovaných církevních řádů, tedy osob v čele těchto řádů. Takovými funkcemi jsou například generální představený Tovaryšstva Ježíšova, generál dominikánského řádu či rector major salesiánů.

Generální štáb Armády České republiky

Generální štáb Armády České republiky je součást Ministerstva obrany České republiky a zabezpečuje velení armádě. V jeho čele je náčelník Generálního štábu Armády České republiky, kterého na návrh vlády a po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny jmenuje prezident republiky. Prezident republiky ho na návrh vlády také odvolává. Náčelník Generálního štábu AČR je podřízen ministrovi obrany.Generální štáb Armády České republiky má sídlo v Praze a skládá se z kanceláře náčelníka Generálního štábu (dále jen NGŠ), osobního štábu NGŠ, společného operačního centra ministerstva obrany (dále jen MO), inspektorátu NGŠ, sekce rozvoje druhů sil - operační sekce MO, sekce plánování sil MO, sekce logistiky MO, sekce komunikačních a informačních systémů MO, odboru vojenského letectví MO, odboru vojskového průzkumu a elektronického boje MO a odboru vojenského zdravotnictví MO.Náčelníkem Generálního štábu AČR je od května 2018 armádní generál Aleš Opata.

Karabiniéři

Karabiniéři (it. Arma dei Carabinieri) je jednou ze čtyř italských bezpečnostních složek, která má na starost bezpečnost v malých městech a na venkově, avšak zároveň vykonává i úkoly vojenské policie. Jedná se o četnický útvar, který ovšem z historických důvodů spadá pod ministerstvo obrany.

Původně se jako carabinieri označovali velmi dobře vycvičení vojáci jednoho z italských pluků. Postupnou transformací se z nich stala právě složka chránící občany. Z historických důvodů se tak stanoviště karabiníků dodnes označuje jako kasárna

(caserma).

Hodnosti:

Karabiníci a svobodníci (Carabinieri e Appuntati)

- Carabiniere (Karabiník)

- Carabiniere Scelto (Vybraný Karabiník)

- Appuntato (Svobodník)

- Appuntato Scelto (Vybraný Svobodník)

Správci (Sovrintendenti - Brigadieri)

- Vice Brigadiere (Vice Správce)

- Brigadiere (Správce)

- Brigadiere Capo (Vedoucí Správce)

Inspektoři/maršálové (Ispettori - Marescialli)

- Maresciallo (Maršál)

- Maresciallo Ordinario (Řadový Maršál)

- Maresciallo Capo (Vedoucí Maršál)

- Maresciallo Maggiore (Vyšší Maršál)

- Luogotenente (Poručík)

Podřízení důstojníci (Ufficiali Subalterni)

- Sottotenente (Podporučík)

- Tenente (Poručík)

- Tenente Comandante (Velící Poručík)

Vyšší důstojníci (Ufficiali Inferiori)

- Capitano (Kapitán)

- Primo Capitano (Velící Kapitán)

Velící důstojníci (Ufficiali Superiori)

- Maggiore (Major)

- Maggiore Comandante (Velící Major)

- Tenente Colonnello (Podplukovník)

- Tenente Colonnello Comandante (Velící Podplukovník)

- Colonnello (Plukovník)

- Colonnello Comandante (Velící Plukovník)

Generálové (Ufficiali Generali)

- Generale di Brigata (Brigádní Generál)

- Generale di Divisione (Divizní Generál)

- Generale di Corpo d´Armata (Armádní Generál´)

- Generale di Corpo d´Armata Vicecomandante Generale (Armádní generál - vice velitel CARABINIERI)

- Generale di Corpo d´Armata Comandante Generale (Armádní Generál - vrchní velitel CARABINIERI)

Karel Janoušek

Karel Janoušek (30. října 1893, Přerov – 27. října 1971, Praha) byl československý armádní generál i. m. a letecký maršál, člen prvního a druhého odboje a vězeň komunistického režimu.

Ludvík Krejčí

Ludvík Krejčí (17. srpna 1890, Tuřany u Brna – 9. února 1972, Ústí nad Orlicí) byl československý armádní generál, legionář první světové války.

Miroslav Vacek

Miroslav Vacek (* 29. srpna 1935 Kolín) je český politik KSČM, bývalý československý důstojník, armádní generál, politik Komunistické strany Československa, náčelník generálního štábu ČSLA a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace a ministr národní obrany ČSSR a ČSFR v době po sametové revoluci.

Richard Tesařík (zpěvák)

Richard Tesařík (* 25. prosince 1945 Ostrava) je český zpěvák ve skupině Yo Yo Band a také herec (například ve filmu Musíme si pomáhat). Jeho otcem je československý armádní generál Richard Tesařík a bratrem byl zpěvák Vladimír Tesařík, syn Štěpán Tesařík je český atlet.

Sborový generál

Sborový generál je generálská hodnost existující v ozbrojených silách některých zemí pro generály velící sboru či zastávající jiné významné postavení. Nižší hodností typicky bývá divizní generál a vyšší armádní generál.

Odpovídá přibližně hodnosti generálporučíka ostatních armád a v systému hodností NATO dle standardizačního ujednání STANAG 2116 stupni OF-8.

Příklady zahrnují například francouzskou hodnost général de corps d'armée, italskou generale di corpo d'armata či general de cuerpo del ejército užívanou armádami některých latinskoamerických zemí.

Sergěj Ingr

Armádní generál Jan Sergěj Ingr (2. září 1894 Vlkoš – 17. června 1956 Paříž) byl československý generál, legionář, ministr národní obrany londýnské exilové vlády a velvyslanec.

Vlastimil Picek

Vlastimil Picek (* 25. října 1956 Turnov) je český voják a politik, armádní generál armády České republiky a v letech 2013–2014 ministr obrany České republiky ve vládách Petra Nečase a Jiřího Rusnoka.

V letech 2003–2007 zastával funkci náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, v období 2007–2012 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky a od září 2012 do března 2013, s krátkým přerušením v prosinci 2012, prvním náměstkem ministra obrany.

V roce 2014 se stal starostou města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, o rok později pak předsedou hnutí Podpora občanů.

Vojenské hodnosti

Vojenská hodnost definuje postavení a pravomoci vojáka v hierarchii armády. Je-li třeba určit vztah nadřazenosti-podřazenosti mezi dvěma vojáky stejných hodností, je ve většině armád považován za nadřazeného ten, který je služebně starší. V některých ohledech může být nadřazenost určená hodnostmi potlačena rozdělením pravomocí plynoucím z funkce dotyčných (oblastní vrchní velitel je nadřazen všem jednotkám a jejich velitelům přiděleným jeho oblasti, i kdyby někteří měli vyšší hodnost než on).

Udělení vyšší hodnosti se nazývá povýšení, odebrání vyšší hodnosti a udělení nižší se nazývá degradace.

Volba prezidenta Československa 1968

Volba prezidenta Československa proběhla 30. března 1968 ve Vladislavském sále Pražského hradu, na schůzi Národního shromáždění Československé socialistické republiky, kterou vedl předseda Bohuslav Laštovička. 28. března 1968 abdikoval pod tlakem reformního hnutí stávající prezident Antonín Novotný. Armádní generál Ludvík Svoboda byl v tajné volbě zvolen sedmým československým prezidentem. Jde o jediný případ během vlády KSČ, kdy prezidentský kandidát neobdržel hlasy všech poslanců.

Volba prezidenta Československa 1973

Volba prezidenta Československa proběhla 22. března 1973 ve Vladislavském sále Pražského hradu, na společné schůzi obou komor Federálního shromáždění, kterou vedl předseda Alois Indra. Armádní generál Ludvík Svoboda byl opětovně zvolen československým prezidentem.

České století

České století je český devítidílný televizní seriál pojednávající o pozadí významných dějinných událostí od zahájení první světové války až po vznik samostatné České republiky. Podle tvůrců nejde o čistý dokumentární seriál, ale spíš o filmovou sérii „rozkrývající tabu klíčových událostí našich moderních dějin“. Seriál totiž zejména studuje psychologii a duševní pohnutky jednotlivých aktérů historických událostí v okamžicích, kdy tyto osobnosti „měly nůž na krku“ a byly si vědomy, že svým rozhodnutím ovlivní nejen své blízké, ale celý národ na mnoho let dopředu. Autoři záměrně nehodnotí, zda se dotyční z historického pohledu zachovali správně nebo špatně.

—tvůrci seriálu

Řád Milana Rastislava Štefánika

Řád Milana Rastislava Štefánika bylo vojenské státní vyznamenání České a Slovenské Federativní Republiky.

Bylo udělováno osobám, které se vynikajícím způsobem zasloužily o obranu a bezpečnost České a Slovenské Federativní Republiky.

Řád čestné legie

Řád čestné legie (francouzsky Ordre national de la Légion d'honneur) je nejvyšší francouzské státní vyznamenání, založeno v roce 1802 Napoleonem Bonapartem. Uděluje se jednotlivcům nebo organizacím jako uznání za vojenský, kulturní, vědecký nebo společenský přínos Francii. V čele řádu stojí velmistr, jímž je francouzský prezident. Řád má pět hodností: rytíř, důstojník, komandér, velkodůstojník a nositel velkokříže.

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.