Alphonse Bertillon

Alphonse Bertillon ([bertijon], 24. dubna 1853, Paříž, Francie13. února 1914, Münsterlingen, Švýcarsko) byl francouzský policejní důstojník, který založil kriminalistickou metodu (bertillonáž) pro evidenci a identifikaci pachatelů založenou na antropometrii, měření lidského těla.

Některé jeho inovace jako standardizované fotografování pachatelů nebo systematické zdokumentování místa zločinu fotografií se používají v policejní práci dodnes.[1]

Omylu se ovšem dopustil v roli soudního znalce v Dreyfusově aféře — jeho chybný grafologický posudek (Bertillon nebyl grafolog) výrazně přispěl k Dreyfusovu odsouzení.

Bertillonův věhlas se odrazil i v kultuře. Dvakrát (v Psovi baskervillském a v Námořní smlouvě) jej jako experta zmiňuje Sherlock Holmes. Jiný fiktivní hrdina, Arsène Lupin, využívá v povídce Útěk Arsène Lupina nedostatky Bertillonových antropometrických metod k tomu, aby unikl.

Bertillonovo zavedení antropometrie je dramaticky zpracováno ve třetím díle českého televizního seriálu Dobrodružství kriminalistiky.

Alphonse Bertillon
Alphonse Bertillon2
Narození 24. dubna 1853
Paříž
Úmrtí 13. února 1914 (ve věku 60 let)
Avenue du Trocadéro (Paříž)
Místo pohřbení Hřbitov Père-Lachaise
Zaměstnavatel Policejní prefektura v Paříži
Ocenění rytíř Čestné legie
Rodiče Louis Bertillon
Příbuzní Jacques Bertillon (sourozenec)

Odkazy

Reference

  1. Kirsten Moana Thompson, Crime Films: Investigating the Scene. London: Wallflower Press (2007): 10

Externí odkazy

13. únor

13. únor je 44. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 321 dní (322 v přestupném roce).

1914

1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

1914 ve fotografii

Tento článek obsahuje významné fotografické události v roce 1914.

2014 ve fotografii

Tento článek obsahuje významné fotografické události v roce 2014.

24. duben

24. duben je 114. den roku podle gregoriánského kalendáře (115. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 251 dní.

Biometrická laboratoř

Biometrická laboratoř je zařízení, které nabízí služby odpovídající příslušnému oboru biometrie, např.biometrická laboratoř pro aplikace forenzní, komerční nebo biometrická laboratoř pro obory lesnictví, dřevařství, krajinářství atp.

Bohuš Pavel Alois Lepař

Bohuš Pavel Alois Lepař (9. prosince 1854 Znojmo – 2. dubna 1927 Praha) byl český právník, novinář a spisovatel. Specializoval se na trestní právo. Pracoval nejprve ve věznicích Kartouzy a Plzeň-Bory, později v obecní samosprávě, jako tajemník poslaneckého klubu a státní úředník. Redigoval deník Moravská orlice a vydával odborný časopis Naše obec. Publikoval odborné a populární texty, v nichž přibližoval českým čtenářům právní úpravu v jiných zemích. Vystupoval i pod pseudonymem Pravdoslav Lipňanský (stejně jako jeho otec).

Dobrodružství kriminalistiky

Dobrodružství kriminalistiky je televizní seriál režiséra Antonína Moskalyka. Má 26 dílů a byl natáčen ve čtyřech sériích v letech 1989–1993.

Jedná se cyklus příběhů z rozdílných historických období. V každém z dílů mají diváci možnost nahlédnout do počátků jednotlivých kriminalistických disciplín. V seriálu se objevují skutečné historické postavy a téměř autentické případy (ovšem upravené pro potřeby příběhů).

Seriál byl natočen v koprodukci s německou společností Schwarzwald Film, Krátkým filmem Praha a firmou Gofis, spol. s r. o.

Dreyfusova aféra

Dreyfusova aféra byl politický skandál, který koncem 19. století hluboce polarizoval a destabilizoval francouzskou Třetí republiku. Hlavní postavou této aféry byl židovský důstojník francouzského generálního štábu Alfred Dreyfus, který byl v roce 1894 na základě zfalšovaných důkazů obviněný vojenským soudem ze špionáže pro Německé císařství. Dreyfus byl dvakrát soudem shledán vinným, posléze omilostněn a nakonec rehabilitován s tím, že odsouzení mělo být založeno na falešných dokumentech. Ve veřejnou známost celou záležitost uvedl spisovatel Émile Zola, který v literárních novinách L'Aurore (Úsvit) 13. ledna 1898 uveřejnil otevřený dopis francouzskému prezidentovi Félixi Fauremu s názvem J'accuse! (Žaluji!), ve kterém apeloval na propuštění Dreyfuse. Na Dreyfusovu obranu se postavila řada známých osobností, kromě Zoly i Octave Mirbeau, Anatole France, Jules Renard, Charles Péguy, Marcel Proust, Georges Clemenceau nebo Ludovic Trarieux.

Forenzní fotografie

Forenzní fotografie (z lat. forensis, soudní, od forum = veřejné prostranství, kde se konaly soudy) nebo policejní fotografie je fotografický obor, který se zabývá vytvářením přesných reprodukcí činů, místa nebo nehody ve prospěch soudu nebo na pomoc při vyšetřování.

Kriminalistika

Kriminalistika objasňuje zákonitosti vzniku, shromažďování a využívání stop a soudních důkazů. V českém pojetí vychází zejména z trestního práva a vypracovává metody, postupy, prostředky a operace k úspěšnému odhalování, vyšetřování a předcházení trestné činnosti.

Za počátek vzniku „vědecké“ kriminalistiky se obecně považuje konec 19. století, kdy dochází k velkému rozvoji věd sloužící k identifikaci osob – daktyloskopie, bertillonáž a další.

Kriminalistika zahrnuje tyto části:

úvod do kriminalistiky (historie, problematika stop, identifikace),

kriminalistická technika (jednotlivé obory jako např. mechanoskopie, daktyloskopie, kriminalistická chemie, kriminalistická biologie),

kriminalistická taktika (např. výslech, rekognice, rekonstrukce) a

metodika vyšetřování trestných činů (např. metodika vyšetřování vražd, loupeží, krádeží).V západním pojetí (termíny Criminalistics nebo Forensic Science) vychází z technických a přírodních věd a zahrnuje v podstatě jen úvod a techniku.

Portrétní fotografie

Portrétní fotografie (nebo také fotografické portrétování) je zachycení podoby jedné nebo více osob na fotografii, ve které převládá tvář a její výraz. Cílem je, aby fotografie zobrazila podobu, osobitost nebo náladu portrétovaného. Stejně jako ostatní způsoby portrétování, zaměřuje se fotografie především také na tvář osoby, ale na snímku může být i část těla, nebo celá postava a doplňující pozadí. Portrét není náhodný snímek, ale komponovaný obraz osoby ve statické pozici. Portrét často zobrazuje osobu hledící přímo do objektivu, ale pohled může být směrován i mimo osu. Portrét ve výtvarném umění je popisné zobrazení konkrétního jedince, zpravidla člověka, velmi výjimečně i zvířete. Fotograf, který se specializuje na tento žánr se označuje jako portrétní fotograf.

Seznam osobností pohřbených na hřbitově Père-Lachaise

Seznam osobností pohřbených na hřbitově Père-Lachaise v Paříži.

Vědecká fotografie

Vědecká fotografie, případně také informativní fotografie, je věrné a technologicky dokonalé zobrazení předmětu, osoby či jiného objektu tak, aby snímek přinášel prakticky užitečnou informaci. Jedná se o fotografický styl, který zahrnuje širokou škálu záběrů snímaných informativním způsobem. Snaží se o přesnost a výstižnost zobrazení reality. Jedná se převážně o fotografie, které byly vytvořeny pro popsání snímaného předmětu. Individuální vklad autora je značně potlačen, případně u automaticky pořízených snímků ani žádný autor není. Jako například u snímků z vesmírné družice nebo z automatické pozemní observatoře nebo u fotogrammetrických snímků z letadla nebo družice.U informativní fotografie vždy význam převažuje nad účinkem nebo se účinek neobjeví vůbec. Informativní fotografie neklade důraz na estetickou hodnotu snímku, ten klade spíše fotografie výtvarná. Informativní fotografie nalézá uplatnění v novinářské, komerční nebo dokumentární fotografii. Fotožurnalisté vytvářejí snímky pro informativní doplnění zpráv nebo článků v tištěných nebo internetových médiích, hlavním cílem komerční fotografie je prodání produktu nebo služby a dokumentaristé zobrazují realitu jako časový dokument nebo upozornění na danou skutečnost.

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.