Aglomerace

Městská aglomerace je buď seskupení vzájemně blízkých sídel, kde jedno dominuje, tzn. město se svým okolím (předměstí, satelitní města), nebo několik srovnatelně velkých měst srostlých v jednu souvisle zastavěnou plochu – konurbace (souměstí).

Většinou se vyznačuje společnou hromadnou dopravou (LiberecJablonec nad Nisou či MostLitvínov), provázaností ekonomiky a zástavbou, společnou administrativou (Brandýs nad Labem–Stará Boleslav[1]) nebo velmi blízkou polohou (Česká TřebováÚstí nad Orlicí). Časté jsou aglomerace důlních měst hlavně ve střední Evropě (Katovice, Ostrava) nebo hustě koncentrovaných měst v průmyslových centrech západní Evropy (Porýní, Londýn, Liverpool) nebo Spojených států (New York, Los Angeles, Chicago, Miami, Boston, San Francisco, Detroit – viz Metropolitní oblasti v USA).

Tokyo night view 1
Tokio má jednu z největších aglomerací na světě

Aglomerace v České republice

Ostrava, pohled z Nové radnice 2
Ostrava, centrum druhé největší české aglomerace

České aglomerace mohou být vymezeny v různých případech různě, jednotná kritéria doposud nikdo nestanovil, např. ani Český statistický úřad se této oblasti prakticky nevěnuje. Český právní řád tak zatím učinil pro vymezené oblasti působnosti veřejné správy a pro územní plány tzv. velkých územních celků. Kromě toho se však na základě Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020, schválené vládou v roce 2013 za účelem investičního plánování, začaly v tzv. rozvojových územích České republiky vytvářet metropolitní oblasti a další sídelní aglomerace.

Vymezené oblasti veřejné správy

K vymezení aglomerací pro určité oblasti veřejné správy došlo v těchto dvou případech:

  1. Prvním je vymezení aglomerací a zón na základě zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.[2] Byly tak stanoveny tři: aglomerace Praha, aglomerace Brno a aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, zbytek státu byl rozdělen do zón, které odpovídají územním celkům NUTS 2. Tyto aglomerace mají více než 250 tisíc obyvatel, ale jejich vymezení je dáno jen pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší a především neodpovídají klasické definici aglomerace – aglomerace Praha a Brno jsou vymezeny jen v hranicích vlastního města.
  2. Druhým případem je vymezení aglomerací za účelem hodnocení a snižování hluku, které již přesněji odpovídá obecnému pojetí aglomerace, neboť jsou definovány jako „urbanizované území městského charakteru s více než 100 tisíci bydlícími obyvateli, tvořené jednou nebo více obcemi s intenzivními ekonomickými, sociálními a územně technickými vazbami“. Přesto jsou vzhledem ke svému účelu vázané především na pozemní komunikace. Samotné aglomerace jsou určeny a vymezeny přílohou vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 561/2006 Sb.,[3] na základě zmocnění daného § 81a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Tato vyhláška je rozděluje do dvou skupin: jednou jsou aglomerace Prahy (cca 1,35 milionu obyvatel), Ostravy (cca 510 tisíc obyvatel) a Brna (cca 420 tisíc obyvatel), které obývá také více než 250 tisíc obyvatel, druhou pak aglomerace se 100 až 250 tisíci obyvateli: Ústí nad Labem – Teplice (cca 180 tisíc obyvatel), Plzeň (cca 180 tisíc obyvatel), Liberec (cca 170 tisíc obyvatel) a Olomouc (cca 110 tisíc obyvatel).[4]

Územní plány velkých územních celků

Kromě toho však došlo i k jinému vymezení aglomerací. Vláda svým nařízením dříve stanovila závazné části územních plánů velkých územních celků aglomerací mj. v případě:

Tato vládní nařízení však aglomerace vymezovala jen na základě administrativních okresů, a navíc již v roce 2012 pozbyla platnosti.[14]

Metropolitní oblasti a sídelní aglomerace

Strategie regionálního rozvoje definuje metropolitní oblasti jako aglomerace, tedy jako „území vyznačující se výraznou koncentrací obyvatel a podnikatelských subjektů, vysokou intenzitou ekonomických a společenských činností, vysokou úrovní vývoje výrobních sil, vysokou hustotou osídlení a vysokou mobilitou obyvatelstva“. Původně jich takto bylo stanoveno šest základních, později k nim byla přiřazeno i Olomoucko,[15] a to za účelem celoevropského investičního plánování prostřednictvím tzv. integrovaných teritoriálních investic (Integrated Territorial Investment, ITI). Na nižší úrovni, určené integrovanými plány rozvoje území, jsou vymezeny sídelní aglomerace („silně urbanizované území tvořené jedním, dvěma nebo několika městy, která tvoří jádro aglomerace, a jejich okolím, zahrnující geograficky blízké sídelní útvary s jejich spádovými územími“).[16]

Jednotlivé metropolitní oblasti:

Mezi sídelní aglomerace patří Mladá Boleslav, České Budějovice, Karlovy Vary, LiberecJablonec nad Nisou, Jihlava a Zlín.[30]

Reference

  1. Brandýs nad Labem – Stará Boleslav [online]. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska [cit. 2015-08-06]. Dostupné online.
  2. § 5 odst. 2 a příloha č. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Dostupné online
  3. Vyhláška č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. Dostupné online
  4. a b c d e f g h Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 2012-05-31 [cit. 2012-06-04]. Dostupné online.
  5. Usnesení vlády ČSR č. 155/1976 ze dne 23. června 1976, o závazných částech územního plánu rajónu Pražské středočeské aglomerace
  6. Usnesení vlády ČSR č. 147/1986 ze dne 10. června 1986, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace
  7. Nařízení vlády č. 104/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace. Dostupné online
  8. Usnesení vlády ČSR č. 76/1984 ze dne 11. dubna 1984, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Liberecké sídelní regionální aglomerace
  9. Usnesení vlády ČSR č. 151/1988 ze dne 18. května 1988, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace
  10. Nařízení vlády č. 105/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace. Dostupné online
  11. Nařízení vlády č. 212/1997 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Olomoucké aglomerace. Dostupné online
  12. Nařízení vlády č. 87/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Zlínské aglomerace. Dostupné online
  13. Nařízení vlády č. 185/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Ostravské aglomerace. Dostupné online
  14. § 187 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  15. a b Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) [online]. Statutární město Brno, prosinec 2015 [cit. 2016-01-11]. S. 19–23. Dostupné online.
  16. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020 [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, duben 2013 [cit. 2016-01-11]. S. 55, 56, 136–138. Dostupné online.
  17. Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti [online]. Hlavní město Praha, říjen 2015 [cit. 2018-11-02]. S. 13. Dostupné online.
  18. Pražská metropolitní oblast [online]. Mapy.cz [cit. 2019-02-05]. Dostupné online.
  19. ITI ostravské aglomerace [online]. Statutární město Ostrava, prosinec 2015 [cit. 2016-01-11]. S. 17. Dostupné online.
  20. Ostravská aglomerace [online]. Mapy.cz [cit. 2019-02-05]. Dostupné online.
  21. Brněnská metropolitní oblast [online]. Mapy.cz [cit. 2019-02-05]. Dostupné online.
  22. Integrovaná strategie Ústecko-Chomutovské aglomerace [online]. Statutární město Chomutov, 2015-02-17 [cit. 2016-01-11]. S. 13. Dostupné online.
  23. Ústecko-chomutovská aglomerace [online]. Mapy.cz [cit. 2019-02-05]. Dostupné online.
  24. Strategie Olomoucké aglomerace [online]. Statutární město Olomouc, 2015-12-16 [cit. 2016-01-11]. S. 10. Dostupné online.
  25. Olomoucká aglomerace [online]. Mapy.cz [cit. 2019-02-05]. Dostupné online.
  26. Strategie integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace [online]. Statutární město Hradec Králové, 2015-06-09 [cit. 2016-01-11]. S. 11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-23.
  27. Hradecko-pardubická aglomerace [online]. Mapy.cz [cit. 2019-02-05]. Dostupné online.
  28. Strategie integrovaných územních investic Plzeňské metropolitní oblasti [online]. Statutární město Plzeň, leden 2016 [cit. 2016-06-15]. S. 5. Dostupné online.
  29. Plzeňská metropolitní oblast [online]. Mapy.cz [cit. 2019-02-05]. Dostupné online.
  30. Dokumenty IPRU [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2016-01-11]. Dostupné online.

Literatura

  • PEŠEK, Jiří. Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920. Praha: Scriptorium, 1999. 319 s. ISBN 80-86197-09-3.

Související články

Externí odkazy

Buenos Aires

Buenos Aires je hlavní a s necelými 2,9 miliony obyvatel zároveň i nejlidnatější město Argentiny. Celá aglomerace, tzv. Gran Buenos Aires, pak čítá na zhruba 13 milionů obyvatel. Město má rozlohu 203 km² a rozkládá se na středovýchodě státu na břehu Río de la Plata.

Chartúm

Chartúm, arabsky: الخرطوم (al-Chartúm), je hlavní město Súdánu a správní středisko spolkového státu Chartúm. Vlastní město má 1,9 milionu obyvatel a spolu s druhým největším městem Omdurmanem, ležícím na protilehlém břehu Nilu, vytváří aglomeraci čítající 7,3 milionu obyvatel (2005).

Dolní Lhota (okres Zlín)

Obec Dolní Lhota se nachází v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Žije zde 655 obyvatel.

Katovice

Katovice (polsky Katowice, německy Kattowitz, v letech 1953–1956 Stalingród) jsou významné historické město Horního Slezska v jižním Polsku. Město leží na řekách Klodnica a Rawa. Město je střediskem více než pětimiliónové aglomerace (největší v Polsku). Těží se zde černé uhlí, je zde těžké strojírenství. Od roku 1968 je ve městě univerzita (Uniwersytet Śląski). Katovice jsou hlavním městem Slezského vojvodství, před rokem 1999 byly centrem Katovického vojvodství, a centrum Hornoslezské průmyslové aglomerace (Górnośląski Okręg Przemysłowy).

Kelníky

Obec Kelníky se nachází v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Žije zde 147 obyvatel.

Košice

Košice (německy Kaschau, maďarsky Kassa) jsou druhé největší město Slovenska a přirozená metropole východoslovenského regionu. Jsou sídlem Ústavního soudu SR a Košického samosprávného kraje. Mají 241 000 obyvatel (2011), košická aglomerace má 355 000 obyvatel. Město je také centrem košicko-prešovské aglomerace s 555 800 obyvateli, která patří mezi největší městská seskupení na Slovensku.Košice jsou významným centrem politického, hospodářského, kulturního a církevního života, sídlem Ústavního soudu SR, košické řeckokatolické eparchie, košické římskokatolické arcidiecéze a sídlem metropolity. V Košicích sídlí Univerzita P. J. Šafárika a Technická univerzita a Univerzitní nemocnice Louise Pasteura, jejíž budova na třídě SNP o výšce 83 metrů, postavená v roce 1979, je nejvyšší budovou ve městě.

Město je střediskem významných kulturních institucí i s celoslovenskou působností, mezi něž patří Státní divadlo Košice, Státní filharmonie Košice, Slovenské technické muzeum, Východoslovenské muzeum, Východoslovenská galerie a Státní vědecká knihovna. Největší menšinu na území města tvoří Maďaři s podílem 3,78 % (podle sčítání obyvatelstva v roce 2001). Pro její potřeby byl zřízen maďarský konzulát.

Město hraje důležitou roli v dopravním propojení východ-západ, kde tvoří spojnici mezi západní a střední Evropou a Ukrajinou s Ruskem prostřednictvím širokorozchodné i normálněrozchodné železniční tratě. Košické mezinárodní letiště zprostředkovává rychlé spojení se západní a střední Evropou pro obyvatele celého Východoslovenského regionu. Ve městě je zastoupen hutnický a strojírenský průmysl. Nachází se zde také skupina firem informačních a telekomunikačních technologií.

Košice mají silnou pozici v rámci Karpatského euroregionu, má tu sídlo jeho slovenská sekce. Spolu s partnerským městem Miškovec vytvořilo v roce 2000 metropolitní Euroregion Košice-Miskolc. Odrazem bohaté historie města je jeho centrum s početnými klenoty gotické, barokní a klasicistní architektury, které tvoří největší městskou památkovou rezervací na Slovensku. Její nejvýznamnější dominantou je největší gotická katedrála na Slovensku, katedrála svaté Alžběty. V roce 2006 Košice navštívilo 260 000 turistů, nejvíc jich bylo z Česka.Město zvítězilo nad Prešovem, Martinem a Nitrou v souboji o prestižní titul Evropského hlavního města kultury, kterým se stalo pro rok 2013.

Lutych

Lutych (francouzsky Liège, nizozemsky Luik, německy Lüttich) je hlavní město provincie Lutych na východě Belgie. Aglomerace Lutychu má přibližně 600 000 obyvatel, a je tedy největší aglomerací ve Valonsku a třetí největší aglomerací v Belgii (větší aglomeraci mají Brusel a Antverpy).

Madrid

Madrid je hlavní a největší město Španělska. Populace města je téměř 3,2 milionů obyvatel a v metropolitní oblasti žije kolem 6,3 milionů lidí. Jedná se o třetí největší město v Evropské unii, po Londýně a Berlíně, a madridská metropolitní oblast je třetí největší v Evropské unii, po Paříži a Londýně. Město zaujímá celkovou rozlohu 604,3 km².

Město leží na řece Manzanares a nachází se jak v centru Španělska, tak i v centru Madridského autonomního společenství (které se skládá z vlastního Madridu, z jeho aglomerace a okolních měst a vesnic); toto společenství sousedí se společenstvími Kastilie a León a Kastilie-La Mancha. Jakožto hlavní město, sídlo vlády a sídlo španělského krále, je Madrid zároveň politickým, ekonomickým a kulturním centrem Španělska. Současnou starostkou města je Manuela Carmena z Ahora Madrid.

Madridská aglomerace má třetí nejvyšší HDP v Evropské unii. Vliv města se odráží v politice, vzdělávání, médiích, módě, vědě, kultuře i umění. To všechno přispívá k tomu, že je Madrid jedním z nejvýznamnějších globálních měst. Díky své ekonomické produkci, vysoké životní úrovni a šíří trhu je Madrid považován za největší finanční centrum jižní Evropy a Pyrenejského poloostrova; město je sídlem vedení mnoha významných španělských firem, jako jsou Telefónica, Iberia nebo Repsol. Podle žebříčku časopisu Monocle z roku 2014 je Madrid sedmnáctým nejvhodnějším městem pro život.

V Madridu sídlí vrchní vedení mnoha organizací: Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO), která spadá pod OSN, Organizace ibero-amerických států (OEI), PIOB či SEGIB. Město je také centrem mezinárodních regulátorů španělského jazyka: vedení Španělské královské akademie (RAE) či Instituto Cervantes.

I když Madrid disponuje moderní infrastrukturou, mnoho jeho historických čtvrtí a ulic si stále zachovává svůj původní vzhled a specifickou náladu. Mezi přední madridské pamětihodnosti patří Královský palác (Palacio Real), Královské divadlo, park Buen Retiro, budova Národní knihovny, řada galerií a muzeí, jako např. Museo del Prado, Museo Reina Sofía či muzeum moderního umění Museo Thyssen-Bornemisza. Symbolem města se staly palác a fontána na náměstí Plaza de Cibeles.

V Madridu rovněž sídlí dva světoznámé fotbalové kluby Real Madrid a Atlético Madrid.

Heslo města zní španělsky „Fui sobre agua edificada, mis muros de fuego son.“ – česky „Byl jsem na vodě zbudován, mé hradby z ohně jsou.“

Pařížská aglomerace

Pařížská aglomerace (nepřesně Velká Paříž) je území v okolí Paříže, které je však vzhledem k historickému a administrativnímu vývoji obtížné jednoznačně definovat. Na rozdíl od jiných metropolí se správní hranice města Paříže od poloviny 19. století nerozšířily a zůstaly v rozsahu z roku 1860. Proto je zde výrazný rozdíl mezi administrativní obcí Paříž a rozsáhlou urbanistickou oblastí v Pařížské pánvi, které však společně vytvářejí svébytný geografický, ekonomický a demografický celek. Nicméně z administrativního hlediska taková oblast neexistuje a nemá proto ani žádnou vlastní politickou reprezentaci. Tato situace se částečně změnila od 1. ledna 2016, kdy byla vytvořena správní jednotka Métropole du Grand Paris.

Pretorie

Pretorie je od roku 2005 součástí aglomerace Tshwane. Leží v provincii Gauteng v Jihoafrické republice. Je to jedno ze tří hlavních měst Jihoafrické republiky (další dvě jsou Kapské Město - sídlo zákonodárné moci a Bloemfontein – sídlo soudní moci). Jako sídlo moci výkonné je ale běžně považováno za město hlavní. Aglomerace celého města (Tshwane) má 2 345 908 obyvatel (2007).

Pretorie je umístěna v přechodné oblasti mezi Highveldem a Bushveldem, asi 50 km severně od Johannesburgu. Leží v teplém, dobře krytém, úrodném údolí, obklopena kopci z Magaliesbergského pásma, v nadmořské výšce 1370 m.

Salt Lake City

Salt Lake City je hlavní a největší město amerického státu Utah. Žije v něm přibližně 178 tisíc obyvatel, jeho aglomerace ale má až 2 miliony obyvatel. Má přezdívku Křižovatka Západu.

Salt Lake City bylo založeno v roce 1847. Je sídlem ústředí Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. V roce 2002 se zde konaly zimní olympijské hry.

Silnice II/101

Silnice II/101 je tzv. aglomerační okruh, původně určený k objíždění pražské aglomerace a dále pro silniční spojení obcí okolo ní – tuto funkci plní dodnes.

Silnice II/105

Silnice II/105 je česká silnice II. třídy vedoucí z pražské aglomerace jižním směrem až k Českým Budějovicím. Je dlouhá 128 km a je regionálně významná. Nejfrekventovanější je na trase České Budějovice – Týn nad Vltavou a v blízkosti Prahy. Vede mimo jiné kolem jaderné elektrárny Temelín.

Slopné

Obec Slopné se nachází v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Žije zde 582 obyvatel.

Partnerská obec je Slopná na Slovensku.

Souměstí

Konurbace neboli souměstí je několik měst, velkoměst nebo aglomerací srostlých v jednu souvisle zastavěnou plochu. Na rozdíl od aglomerace existují jednotlivá města jako samostatné celky a nemusí mít společné zázemí ani jednotné centrum – polycentrická forma aglomerace. Spojením několika konurbací vzniká megalopolis.

Toronto

Toronto je se svými 2,6 miliony obyvatel nejlidnatějším městem Kanady a zároveň hlavním městem provincie Ontario. Je situováno v jižní části provincie, na severozápadním břehu stejnojmenného jezera. Vlastní město tvoří od roku 1998 šest městských částí (East York, Etobicoke, North York, Old Toronto, Scarborough a York). Přilehlá sídelní aglomerace (Velké Toronto), již Toronto formuje mj. společně s městy Mississauga, Brampton, Vaughan, Pickerin a Markham, čítá přes 6,3 milionu obyvatel a Toronto leží v jejím srdci. Je součástí ontarijské aglomerace známé jako Zlatá podkova, která je domovem pro 8,7 milionů obyvatel, tzn. přibližně 28 % veškerého kanadského obyvatelstva.

Toulouse

Toulouse (okcitánsky Tolosa) je město v jihozápadní Francii na řece Garonně, 580 km jižně od Paříže. Aglomerace Toulouse s 1 117 000 obyvateli tvoří jednu z nejrychleji rostoucích aglomerací v Evropě a čtvrtou největší ve Francii.

Toulouse je jedno z hlavních evropských center leteckého a kosmického průmyslu. Nachází se zde ústředí společnosti Airbus, navigačního systému Galileo, satelitního systému SPOT, nebo vesmírné centrum pod záštitou CNES (francouzsky Centre National d'Études Spatiales, Národní středisko pro kosmický výzkum), jež je největším evropským kosmickým centrem. Místní univerzita patří mezi nejstarší v Evropě (založena r. 1229) a s 97 000 studenty jde o třetí největší univerzitu ve Francii po Paříži a Lyonu.

Do roku 1790 bylo Toulouse střediskem provincie Languedoc, dnes se jedná o hlavní město regionu Okcitánie, druhého nejrozlehlejšího regionu kontinentální Francie. Je také správním střediskem departementu Haute-Garonne.

Val-de-Marne

Val-de-Marne je francouzský departement v Ile-de-France, který tvoří jihovýchodní část pařížské aglomerace.

İzmir (provincie)

Izmirská provincie je území v Turecku, do něhož spadá také aglomerace města İzmir, největšího města Egejského regionu. Rozkládá se na ploše 11 973 km2 a v roce 2009 zde žilo 3 868 308 obyvatel. Velkou část území provincie odvodňuje řeka Malý Menderes.

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.