Česká Wikipedie

Česká Wikipedie je českojazyčná verze Wikipedie, mezinárodní internetové encyklopedie s otevřeným obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Celý projekt včetně české části provozuje nadace Wikimedia Foundation založená podle zákonů státu Florida (USA).[2] Na tvorbě české Wikipedie se cca 10 % podílejí i lidé ovládající češtinu žijící mimo Česko.[3] Česká verze je podle počtu článků 27. v pořadí z celkem 302 existujících jazykových verzí.[4] Je také pátou největší verzí psanou ve slovanském jazyce (po ruské, polské, ukrajinskésrbochorvatské). V prvním čtvrtletí roku 2016 na ni denně přicházelo v průměru 2 393 573 dotazů.

Ikona Wikipedie Česká Wikipedie
Wikipedia-logo-v2-cs
Czech Wikipedia screenshot
Hlavní strana české Wikipedie
URL cs.wikipedia.org
Komerční ne
Charakter stránky internetová encyklopedie
Registrace nepovinná
V jazyce čeština
Počet uživatelů 416186 registrovaných, 2044 aktivních[1]
Licence obsahu CC-BY-SA 3.0 Unported
Vlastník Wikimedia Foundation
Spuštěno 3. květen 2002
Aktuální stav online

Vznik

Wikipedie vznikla 15. ledna 2001. Česká verze byla spuštěna 3. května 2002. V té době však Wikipedie používaly software UseMod a při přechodu na nový systém MediaWiki nebyly původní tři krátké články („HomePage“, „Veda“, „Kultura“), které pravděpodobně existovaly, převedeny. První dochovanou editací na české Wikipedii je zřejmě založení Hlavní strany jejím zkopírováním ze staršího systému UseMod dne 14. listopadu 2002.[5] Autorem této editace je pravděpodobně Brion Vibber, pozdější první zaměstnanec Wikimedia Foundation.[6]

Prvním správcem české Wikipedie byl esperantista Miroslav Malovec, který se začátkem listopadu 2002[7] na Konferenci o užití esperanta ve vědě a technice v Dobřichovicích setkal s americkým esperantistou Chuckem Smithem,[8] jehož o několik dní později hostil v Brně. Na Smithův popud přeložil Malovec z esperanta do češtiny dlouhý text pro hlavní stránku.[9] „Text jsem pak poslal jinému americkému esperantistovi Brionu Vibberovi. Ten nahrál text do Wikipedie a já teprve potom viděl, že některé věci jsem přeložil špatně a žádal jsem Briona o opravu. Dal mi právo své chyby opravit a tak jsem se stal „správcem“, aniž bych chtěl opravovat někoho jiného.“[10] Nevědomky se tím kromě správce stal i tvůrcem slova „wikipedista[11] a v analogii s esperantským „Vikipedio“ (veškerá podstatná jména v esperantu mají koncovku „-o“, např. „enciklopedio“) navíc nazval encyklopedii česky „Wikipedie“ (podle slova „encyklopedie“),[9] na rozdíl od většiny jiných jazykových verzí (např. německé), které si ponechaly anglické „Wikipedia“ (ačkoliv německy je „Enzyklopädie“).[12]

Protože Miroslav Malovec nebyl jako správce aktivní a věnoval se více psaní do esperantské Wikipedie, byl 9. března 2004 druhým správcem a byrokratem jmenován Vít Zvánovec, který 23. prosince 2003[2] přišel do Wikipedie a zapojil se do diskusí a vytváření článků. Dne 10. dubna 2004 se v Praze-Karlíně konalo patrně první české setkání redaktorů Wikipedie. 30. října 2004 se v Praze na Florenci konalo druhé takové české setkání, jehož se účastnili převážně správci se zvláštními oprávněními. 19. ledna 2005 se konalo setkání U Frgála.[13]

Vedle domovské adresy cs.wikipedia.org v polovině června 2004 získala Wikipedie též alias wikipedia.cz (přesměrována na cs.wikipedia.org). 15. února 2006 wikipedista Wikimol získal pod svou kontrolu doménu wikipedie.cz; přesměrování na cs.wikipedia.org fungovalo již delší dobu. V září 2004 se na stránkách objevilo do češtiny přeložené logo s názvem Wikipedie a heslem Otevřená encyklopedie a byla kompletně přeložena systémová hlášení softwaru MediaWiki.

Dne 6. března 2008 byl založen spolek Wikimedia Česká republika, k jehož poslání patří i propagace a podpora české Wikipedie. Od roku 2009 spolek každoročně pořádá Wikikonferenci – setkání českých přispěvatelů a čtenářů této encyklopedie.[14] Wikipedisté se scházejí také na pravidelných „wikisrazech“, např. v Praze a v Brně.[15][16][14]

Protest proti změně autorského práva v Evropské unii

V pondělí 18. března 2019 se komunita české Wikipedie dohodla na jednodenním vypnutí české Wikipedie z důvodu nové reformy autorského práva Evropské unie. Komunitě české Wikipedii se nelíbí především články 11 a 13, které jsou součástí Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Česká Wikipedie byla vypnuta 21. března 2019. K protestu se přidala také slovenská, dánská a německá Wikipedie.[17][18]

Rozsah projektu

Růst počtu článků
české Wikipedie[19]
Datum Počet článků
14. 11. 2002 0
18. 11. 2006 50 000
19. 6. 2008 100 000
17. 2. 2010 150 000
6. 7. 2011 200 000
13. 12. 2012 250 000
24. 7. 2014 300 000
2. 4. 2016 350 000
10. 2. 2018 400 000
15. 6. 2019 430 000
Graf poctu clanku
Graf vývoje počtu článků od roku 2002

Počet a objem článků

V lednu 2019 měla česká Wikipedie přes 419 000 článků. 20. října 2003 obsahovala 1000 článků. V září 2004, tedy ve chvíli, kdy celosvětová Wikipedie početně překonala významnou hranici jednoho milionu článků (ve všech jazykových verzích dohromady), se dostala česká Wikipedie teprve přes hranici 3000 článků. 25. května 2005 obsahovala česká verze Wikipedie 10 000 článků, 2. prosince 2005 20 000 článků, 29. dubna 2006 to bylo 30 000 hesel, 25. srpna 2006 40 000 článků, 18. listopadu 2006 50 000 článků. Od první poloviny roku 2007 tempo růstu české verze Wikipedie sice výrazně pokleslo, avšak dosažené absolutní počty článků překonávaly nové mezníky. Teprve 19. června 2008 krátce před půlnocí se ovšem česká Wikipedie přehoupla přes hranici 100 000 článků, 17. února 2010 kolem poledne pak přes 150 000 článků a 6. července 2011 byla překonána meta 200 000 článků. 24. července 2014 před půlnocí již dosáhla česká verze Wikipedie počtu 300 000 hesel.

V roce 2018 bylo vytvořeno 22 466 článků, tj. v průměru 1 872 článků měsíčně či 61 denně. Od roku 2015, kdy bylo vytvořeno 29 901 článků, jde o soustavný pokles.[20]

Měsíční přírůstek počtu článků byl v roce 2006 stabilně kolem 8 %, což v říjnu 2006 představovalo kolem 80 nových článků denně, zatímco v největších jazykových verzích Wikipedie byl měsíční přírůstek tehdy kolem 4–6 %, celkově na Wikipedii kolem 6 %. Z hlediska objemu databáze nebo počtu slov byl však poměrný růst české Wikipedie srovnatelný s anglickou, francouzskou i japonskou verzí (kolem 7 % měsíčně). Počet přesměrování byl v roce 2006 relativně vysoký, jednalo se o zhruba 50 % celkového počtu článků, podobně jako v německé verzi.

Porovnání rozsahu s jinojazyčnými verzemi

V počtu článků byla česká Wikipedie z více než 300 jazykových verzí na 27. místě (k 1. lednu 2019).[21] Slovenská verze je asi 1,8× menší. Rozsah české Wikipedie je přibližně 14× menší než anglické. Dalšími nejrozsáhlejšími verzemi jsou švédská, německá, francouzská a nizozemská. Mnohé z verzí jsou však svým rozsahem spíše symbolické. (49 verzí má méně než 1 000 článků.) České články tvoří 0,8 % z celkového počtu ve všech jazykových verzích. Články na anglické Wikipedii tvořilo 11,7 % z počtu článků.

Česká Wikipedie je šestou největší mezi verzemi ve slovanských jazycích (k lednu 2019). V těchto jazycích je napsáno přes 6 401 000 článků (13 %) z celkového počtu článků na všech světových verzích Wikipedie. V rámci slovanských jazyků jsou největšími verzemi Wikipedie ruská, polská, ukrajinská, srbskásrbochorvatská. Česká verze obsahuje 6,5 % článků na všech Wikipediích psaných ve slovanských jazycích. Za ní následují bulharská a slovenská.[22]

Na 1 000 mluvčích českého jazyka připadá 31,4 článku české Wikipedie.[23] V porovnání s jinými jazykovými verzemi je tak kolem 50. místa.

Návštěvnost

V roce 2018 bylo zobrazeno celkem přes 789 milionů dotazů. Denní průměr byl 2 161 768 a měsíční 65 753 783 dotazů. Nejvíce dotazů bylo zobrazeno v lednu (82 023 372), nejméně v červenci (52 383 137). Během týdne bylo zpravidla nejvíce dotazů v úterý (2 275 098), nejméně v sobotu (1 939 155). Nejvíce dotazů za den přišlo ve středu 14. listopadu (3 563 699), nejméně v sobotu 21. července (1 505 922).

V České republice ze všech jazykových verzí Wikipedie nejvíce dotazů směřuje do české Wikipedie (69 %), anglické (22,6 %), ruské (2,6 %), německé (1,5 %), portugalské (0,8 %) a slovenské (0,7 %). Česká verze je populární i v sousedním Slovensku, kde do ní směřuje 12 % dotazů a je třetí nejpoužívanější jazykovou verzí po slovenské (44 %) a anglické (34,5 %).[24]

Počet správců a editorů

Very active editors on Czech Wikipedia from 2003-01 to 2019-05
Graf vývoje počtu velmi aktivních editorů (alespoň 100 editací měsíčně) od roku 2003

V lednu 2019 měla česká Wikipedie 32 správců.[25] Správci jsou dobrovolní editoři s nadstandardními redakčními oprávněními. Při samotné tvorbě obsahu jsou však svými právy rovni všem ostatním uživatelům a editorům.

K uvedenému datu bylo zaregistrováno přes 437 000 uživatelů (v české verzi nazývaných wikipedisté). Systematicky a často se však editacím dlouhodobě věnuje necelá stovka lidí – velmi aktivních editorů, kteří v průběhu měsíce provedou více než sto editací a jejichž počet zůstává stabilní již od ukončení období 2004–2007, ve kterém narostl prakticky z nuly (viz graf). Počet aktivních editorů, tedy těch, kteří v průběhu měsíce provedou více než pět editací, se v dubnu 2016 pohyboval kolem 2 200. Asi 12 % editací tehdy prováděli neregistrovaní přispěvatelé a přes 14 000 uživatelů provedlo od svého příchodu na české Wikipedii celkem alespoň deset editací.[zdroj?]

V roce 2012 provedli 91,6 % editací české Wikipedie uživatelé z České republiky, 2,4 % uživatelé ze Slovenska a 0,8 % uživatelé z Německa. Z České republiky bylo také editováno 6,9 % článků esperantské Wikipedie.[26]

Témata, kvalita a velikost článků

Doposud nebyl proveden nezávislý výzkum, který by se zabýval kvalitou hesel na české Wikipedii a například je srovnával s dalšími dostupnými česky psanými encyklopediemi, jak se stalo v případě studie publikované v časopise Nature, kde byly srovnávány anglická Wikipedie a Britannica.

Spory a kritika

Trvalým ohniskem konfliktů komunity byl spor o pravopis, který se s různou intenzitou vracel až do podzimu 2005. Dva významní přispěvatelé, Vít Zvánovec a Tompecina (Tomáš Pecina), druhý a třetí správce české Wikipedie, užívali a obhajovali neobvyklý archaizující pravopis, což se setkalo s nevolí u značné části ostatních editorů.[27]

Konstruktivní spolupráce i spory a hádky jsou součástí běžného života Wikipedie, řeší se diskusemi, hlasováním, ale i takzvanými revertovacími válkami, kdy tatáž úprava je vícekrát po sobě vrácena zpět a opět obnovena. Takto se projevuje i například specifický český spor o název státního území (Česko versus Česká republika) nebo spor o přechylování cizích příjmení. Ke kontroverzním tématům patří také např. homosexualita, psychotronika, telepatie nebo komunismus.[28]

Kritizována bývá na české Wikipedii i motivace a odborná způsobilost jejích správců.[29] Kritici[kdo?] se domnívají, že např. některá pravidla působí mnohoznačně, což působí potíže jak běžným přispěvatelům, tak ale i současným správcům, kteří je mohou – dle svých zkušeností – interpretovat rozličně. Výsledkem jsou zmatky při zpracovávání nových editací již stávajících hesel a některé praktiky s novými hesly, kdy dochází z důvodu údajné neověřitelnosti či nedostatečné významnosti k redukcím až mazání některých hesel, zatímco hesla jiná (přinejmenším obsahově stejně sporná), starší likvidována nejsou.

Palčivým problémem české Wikipedie je také soustavné porušování autorských práv nemalým počtem přispěvatelů, což neúměrně zatěžuje správce, kteří se snaží texty porušující autorská práva odstranit, a celkově snižuje věrohodnost Wikipedie. V důsledku naprostého ignorování autorských práv pouze jedním uživatelem muselo být z české Wikipedie odstraněno několik tisíc článků.[30] V případě ostatních odhalených autorů se počet jimi založených článků porušujících autorská práva pohyboval maximálně v řádu desítek.

V roce 2008 kritizoval českou Wikipedii Patrick Zandl na svém blogu.[31] Server Lupa.cz zveřejnil článek týkající se sporů na české Wikipedii.[32] Reflex psal o české Wikipedii v dubnu 2006[33] a v srpnu 2008.[34] Lehkou kritiku několika politických hesel přinesl server idnes.cz.[35] Kritiku hesla Brno, zejména toho na anglické Wikipedii, přinesl Brněnský deník.[36]

Význam a ohlasy

Czech Open Source 2008 Wikipedia Plaque
Diplom a kolekce dárků, které obdržela česká Wikipedie za své vítězství v hlasování veřejnosti v kategorii Projekt roku ankety Czech Open Source 2008.
Czech Open Source 2010 Wikipedia Plaque
Diplom a čokoládový notebook, které obdržela česká Wikipedie za své vítězství v hlasování veřejnosti v kategorii Projekt roku ankety Czech Open Source 2010.

Články z české Wikipedie mívají velmi dobré umístění ve výsledcích vyhledávání, například ve vyhledávači Google. Postupně se tak stává tato encyklopedie obecně známou. Již v počátcích české Wikipedie v roce 2004 poskytl svolavatel prvního reálného setkání wikipedistů Paddy rozhovor německému vysílání Českého rozhlasu.[37] O existenci české Wikipedie a o sporech uživatelů se zmínil např. i Miloš Čermák v rozsáhlém článku pro časopis Reflex č. 16/2006.[33] Dne 16. května 2006 začal portál Seznam.cz[38] přebírat obsah české Wikipedie.

Na jaře 2007 česká Wikipedie zvítězila v anketě webu Root.cz Czech Open Source 2007 v kategorii Projekt v hlasování veřejnosti a byla také vyhlášena absolutním vítězem.[39] V dalším ročníku své vítězství v hlasování veřejnosti v kategorii Projekt obhájila.[40] Po roční pauze opět zvítězila v roce 2010.[41] V roce 2015 byla česká Wikipedie hlavním tématem 30. vydání týdeníku Dotyk.[42]
Významným propagátorem Wikipedie je i prof. Jan Sokol, který na wiki také aktivně působí.[43][44][45] V roce 2016 získala česká Wikipedie cenu Slovník roku.[46]

Odkazy na Wikipedii

Jak vypadala česká Wikipedie v minulosti

Pramenem je zejména archive.org

Odkazy

Reference

  1. [1]
  2. Wikimedia Foundation – Frequently Asked Questions Archivováno 22. 12. 2010 na Wayback Machine, často kladené otázky na webu Wikimedia Foundation, anglicky
  3. Wikimedia Traffic Analysis Report – Page Edits Per Wikipedia Language – Breakdown, oficiální statistiky Wikimedia Foundation, navštíveno 18. 4. 2013
  4. WikiStats – List of Wikipedias, oficiální statistiky Wikimedia Foundation, navštíveno 20. 5. 2018
  5. Hlavní strana, česká Wikipedie, 14. 11. 2002
  6. Wikipedia contributors. Wikipedia:Usemod article histories [online]. Wikipedia, the free encyclopedia, rev. 2011-07-29 [cit. 2013-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
  7. VŠETEČKA, Roman. Wikipedie slaví 10 let. Česká verze vznikla díky esperantu. iDNES.cz [online]. 18.01.2011 [cit. 2013-12-01]. Dostupné online.
  8. Promoting the Esperanto Wikipedia (Part 4 of 4)
  9. a b Hlavní strana, Česká Wikipedie, 17. 11. 2002
  10. Wikimedium/Číslo 1 – 2011 – Nikde se nedají opravit chyby tak snadno jako na Wikipedii (rozhovor s M. Malovcem)
  11. Přispěvatelé Wikipedie. Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2012/01 [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, rev. 2012-12-31 [cit. 2013-06-13]. Kapitola Jmenný prostor Wikipedista. Dostupné online. (česky)
  12. Wikipedia contributors. Wikipedia:Slogans [online]. Wikipedia, the free encyclopedia, rev. 2013-05-01 [cit. 2013-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
  13. Wikipedie:Pod reálnou lípou/U frgála, Praha, 19. ledna 2005, česká Wikipedie, stránka založena 13. 2. 2005
  14. a b 15 faktů o české Wikipedii, která dnes slaví 15 let
  15. Wikipedie:Pod reálnou lípou
  16. KUBOVÁ, Barbora. Svobodné informace jsou pro každého / Pro získání základního vhledu je nenahraditelná, říká mladík o Wikipedii. Brněnský deník. 15. 9. 2015, čís. 216, s. 1. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 1802-0887.
  17. Česká Wikipedie plánuje „stávku“ na protest proti plánované směrnici EU. iDNES.cz [online]. 2019-03-18 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online.
  18. ŽIVÉ.SK. Slovenská Wikipedia chystá protest, na deň prestane fungovať. Živé.sk [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online.
  19. Kronika české Wikipedie
  20. Wikipedie:Kronika
  21. meta:List of Wikipedias
  22. Přehled verzí Wikipedie podle jazykových skupin
  23. Seznam verzí Wikipedie podle počtu uživatelů jazyka na článek
  24. Wikipedia pageviews 8.4.2019
  25. Seznam všech uživatelů, skupina Správci, česká Wikipedie, automaticky generovaný seznam
  26. Wikimedia Traffic Analysis Report – Page Edits Per Wikipedia Language, citováno 10. října 2012
  27. Wikipedie:Spor o pravopis, česká Wikipedie, stránka založena 12. 8. 2004
  28. LAUSCHMANN, Jindřich. Nejkontroverznější hesla na Wikipedii? U Čechů jasně homosexualita [online]. Dostupné online.
  29. Jan Lipšanský: Neobjektivní Wikipedie? aneb „Pravidlo určující významnost“ Archivováno 12. 1. 2008 na Wayback Machine, DSL.cz, 4. 10. 2007
  30. Wikipedie:Archiv porušení práv/Zp, česká Wikipedie, stránka založena 11. 1. 2008
  31. Patrick Zandl: Česká Wikipedie je někdy zvláštní (a proč by se mi líbil Knol), Marigold.cz, 20. 8. 2008
  32. David Antoš: Spory na Wikipedii aneb válka o "h", Lupa.cz, 21. 7. 2006
  33. a b Miloš Čermák: http://www.reflex.cz/Clanek23522.html, Reflex č. 16/2006, Reflex.cz, 20. dubna 2006, on-line verze již bez přihlášení není přístupná
  34. Jan A. Novák: Moje srážka s českou Wikipedií, Reflex č. 22/2008, str. 59, Reflex.cz, 14. srpna 2008, článek v on-line verzi již bez přihlášení není přístupný
  35. Adam B. Bartoš: Dokonalý Bém a mlátička Vondruška aneb politici na Wikipedii, iDnes.cz, 13. 7. 2008
  36. Kateřina Slámová, Barbora Fialová: Brno na Wikipedii: místo divadel porno, Brněnský deník, 26. 6. 2008
  37. Daniel Satra: "Wikipedia ist ein Netz im Netz", Český rozhlas, 16. 4. 2004, rozhovor s Patrickem Zörnerem
  38. Encyklopedie.seznam.cz, Seznam.cz a. s.
  39. Česká Wikipedie se stala vítězem ankety Czech Open Source 2007 Root.cz, 16. 5. 2007, redakce
  40. Vítězem ankety Czech Open Source 2008 je LinuxExpo, Root.cz, 11. 6. 2008, redakce
  41. Petr Krčmář: Vítězem ankety je software FreeRapid Downloader, Root.cz, 8. 6. 2010
  42. Archivovaná kopie. Dotyk [online]. 2015-07-24 [cit. 2015-08-19]. Roč. 2015, čís. 30. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-13.
  43. http://byznys.lidovky.cz/wikipedie-uz-davno-neni-hracka-dee-/media.aspx?c=A150319_161742_ln_domov_ele
  44. https://www.i60.cz/clanek/detail/6675
  45. https://www.novinky.cz/kultura/salon/280887-filosof-a-netrpelivy-ucitel-jan-sokol-spravcem-svych-vedomosti.html
  46. JTP - Slovník roku 2016 udělen. www.jtpunion.org [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné online.

Literatura

  • SEDLÁČEK, Štěpán. Autorství a aktérství na české Wikipedii. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií – Katedra obecné antropologie. Vedoucí práce Yasar Abu Ghosh. Dostupné online.

Externí odkazy

19. červen

19. červen je 170. den roku podle gregoriánského kalendáře (171. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 195 dní. Svátek slaví Leoš.

3. květen

3. květen je 123. den roku podle gregoriánského kalendáře (124. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 242 dní.

6. červenec

6. červenec je 187. den roku podle gregoriánského kalendáře (188. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 178 dní.

AsciiDoc

AsciiDoc je úsporný značkovací jazyk pro přípravu textů. Zároveň se jedná o multiplatformní svobodný program napsaný v Pythonu a distribuovaný pod licencí GNU GPL, který s využitím značek vytvoří text ve výstupních formátech jako je HyperText Markup Language a nebo Docbook jako mezistupeň k vytvoření výstupu ve formátech PDF, TeX, unixové manuálové stránky, ebooky atp.

Podobně jako jiné úsporné značkovací jazyky typu Wikitext nebo Markdown v podstatě nebrání plnohodnotnému čtení zdrojového tvaru jako by se jednalo o prostý text. Vyrobil ho v roce 2002 Stuart Rackham,

Děleno (znak)

Děleno je znak pro binární (pro dvě čísla) operaci dělení.

Esperanto

Esperanto (původně Lingvo Internacia – „mezinárodní jazyk“) je nejrozšířenějším mezinárodním plánovým jazykem. Název je odvozen ze pseudonymu, pod nímž roku 1887 polský židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof základy této řeči publikoval. Záměrem tvůrce bylo vytvořit snadno naučitelný neutrální jazyk, vhodný pro použití v mezinárodní komunikaci; jeho cílem však nebylo nahradit ostatní národní řeči.

Ačkoliv žádná země nepřijala esperanto jako úřední jazyk, je používáno komunitou o odhadovaném počtu 100 000 až 2 000 000 mluvčích, z čehož asi tisícovku tvoří mluvčí rodilí. Dosáhlo také některých mezinárodních uznání, jako jsou dvě rezoluce UNESCO či podpora známých osobností veřejného života. V současnosti je esperanto využíváno pro účely cestování, dopisování, mezinárodních setkání a kulturních výměn, kongresů, vědeckých diskuzí, původní i překladové literatury, divadla a kina, hudby, tištěného i internetového zpravodajství, rozhlasového a televizního vysílání.

Slovní zásoba esperanta pochází především ze západoevropských jazyků, zatímco jeho skladba a tvarosloví poukazují na silný slovanský vliv. Morfémy jsou neměnné a lze je téměř bez omezení kombinovat do rozmanitých slov; esperanto má tedy mnoho společného s izolujícími jazyky jako je čínština, zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná jazyky aglutinační jako je japonština, svahilština nebo turečtina.

Esperantská Wikipedie

Esperantská Wikipedie byla založena v listopadu 2001 jako 11. jazyková verze celosvětové encyklopedie Wikipedie. Za jejího zakladatele je považován americký esperantista Chuck Smith. Esperantisté se podíleli i na založení několika dalších jazykových verzí Wikipedie (české, slovenské, osetské, svahilské a gruzínské). Zavedení podpory esperantské abecedy na Wikipedii v lednu 2002 otevřelo cestu abecedám dalších jazyků a uspíšilo přechod celé encyklopedie ke standardu Unicode.V březnu 2019 obsahovala přes 255 000 článků a pracovalo pro ni 19 správců. V počtu článků to byla 32. největší Wikipedie. Registrováno bylo přes 156 000 uživatelů, z nichž bylo asi 380 aktivních. Podle původu redaktorů je Esperantská Wikipedie ze všech jazykových verzí nejmezinárodnější. Esperantská Wikipedie je také vůbec největší encyklopedií psanou v umělém jazyce.

Kiwix

Kiwix je volně dostupný prohlížeč pro offline používání Wikipedie s otevřeným kódem pro Linux, Android, iOS, Windows a Macintosh.

Lynx

Lynx je textový webový prohlížeč www stránek používaný na znakových terminálech.

Při prohlížení stránek v Lynxu jsou odkazy zvýrazňovány a přeskakuje se mezi nimi pomocí kurzorových kláves se šipkami. Je-li zapnut mód číslovaných odkazů, lze odkaz vybrat prostým napsáním jeho čísla. Současná verze podporuje mnoho vlastností HTML a SSL. Tabulky jsou linearizovány (buňky sesazeny jedna vedle druhé bez zachování struktury tabulky), zatímco rámce mají jména a uživatel je může prohlížet, jako by šlo o separátní stránky.

Mladkovská vrchovina

Mladkovská vrchovina je geomorfologický podcelek Orlických hor, nacházející se u hranic mezi Českou republikou a Polskem na rozhraní okresů Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou.

Pastvinská vrchovina

Pastvinská vrchovina je geomorfologický okrsek Orlických hor, nacházející se u hranic mezi Českou republikou a Polskem v okresu Ústí nad Orlicí.

UseModWiki

UseModWiki je software pro wiki, který v letech 1999 až 2000 vytvořil Clifford Adams v programovacím jazyku Perl. Stránky v systému UseModWiki jsou uloženy pouze v jednoduchých textových souborech (podobně jako formát CSV), nikoliv ve výkonnější relační databázi.

Produkt je nabízen pod svobodnou licencí GNU General Public License.

Také ho používala Wikipedie před přechodem na MediaWiki.

Vypnutí Wikipedií 21. března 2019

Dne 21. března 2019 došlo k vypnutí (tzv. blackoutu) některých jazykových verzí internetové encyklopedie Wikipedie na protest proti připravované evropské směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu, o níž se parlamentní plénum chystalo hlasovat před koncem března 2019. Konkrétně se tohoto protestu zúčastnily česká, slovenská, německá a dánská Wikipedie.Jiné jazykové verze, italská, portugalská, španělská nebo polská, zvolily podobný styl protestu již v červenci 2018, před tehdy očekávaným hlasováním o směrnici v Evropském parlamentu. Dne 25. března 2019 byla na protest vypnuta italská, galicijská, asturská a katalánská verze Wikipedie.

Wikimedia Česká republika

Wikimedia Česká republika je česká nestátní nezisková organizace, spolek zřízený registrací u Ministerstva vnitra ČR dne 6. března 2008. Obecně je označován za českou pobočku Wikimedia Foundation, de iure má ale status samostatné nezávislé organizace.

Wikipedie

Wikipedie (anglicky a v mnoha dalších jazycích Wikipedia; název vznikl ze slov wiki a encyclopedia) je mnohojazyčná webová encyklopedie se svobodným (otevřeným) obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Jejím cílem je tvorba a celosvětové šíření volně přístupných encyklopedických informací. Wikipedie existuje ve více než 270 jazykových verzích různého rozsahu, přičemž rozsah zhruba třetiny z nich je spíše symbolický.

Wikipedie je jedním z projektů nadace Wikimedia, s nimiž je vzájemně provázána. Ke koordinaci jednotlivých „wikiprojektů“ slouží projekt Meta-Wiki.

Wikipedie funguje na principu tzv. wiki, což znamená, že nový článek může vložit a libovolný článek může změnit (ať už pouze opravit překlep, zkorigovat věcnou chybu, článek výrazně rozšířit nebo zcela přepsat) takřka kdokoli s přístupem na web. Tato otevřenost ovšem s sebou nese také riziko nepřesností či tzv. vandalismu. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv. nezaujatý úhel pohledu – články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinou objektivní pravdu. Požadavek na ověřitelnost údajů v článcích je uplatňován zejména u kontroverzních údajů a témat.

Česko

Česko, úředním názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě. Samostatným státem se Česko stalo 1. ledna 1993, přičemž navazuje na tradice státnosti Československa, Českého království, Českého knížectví a Velké Moravy, sahající do 9. století. Podle české ústavy je parlamentní, demokratický právní stát s liberálním státním režimem a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí. Hlavou státu je prezident republiky, vrcholným a jediným zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament České republiky, na vrcholu moci výkonné stojí vláda České republiky.

Česko je země s tržním hospodářstvím, která podle ekonomických, sociálních a politických indikátorů, jako je HDP na obyvatele, index lidského rozvoje, index svobody tisku, index svobody internetu od cenzury, patří k vysoce rozvinutým státům světa. Ekonomicky patří dle Světové banky do skupiny 31 nejbohatších států světa s nejvyššími finančními příjmy. Naopak, v porovnání s jinými státy má velmi malý podíl obyvatel žijících pod prahem chudoby. Vykazuje též poměrně nízkou nerovnost mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli a relativně vyvážené přerozdělování bohatství napříč populací. Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nízká a pod průměrem vyspělých zemí. V indexu ekologické stopy je Česko oproti některým jiným vyspělým zemím menším ekologickým dlužníkem. Podle Global Peace Index, který vypracovává každoročně Institute for Economics and Peace, je Česko šestou nejbezpečnější zemí na světě (index zohledňuje hrozbu válečného konfliktu i úroveň vnitřní násilné kriminality).Česko je členem Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Světové obchodní organizace, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Evropské celní unie, Evropské unie, součástí Schengenského prostoru, Evropského hospodářského prostoru, členem Visegrádské skupiny a jiných mezinárodních struktur.

Česko je vnitrozemský stát tvořený částmi historických českých zemí, které byly po dlouhá období svého dějinného vývoje součástí zemí Koruny české. Jsou to Čechy a Morava, k nimž byly roku 1920 připojeny i České Rakousy a České Slezsko. Česko má rozlohu 78 866 km2. Sousedí na západě s Německem (délka hranice 810 km), na severu s Polskem (762 km), na východě se Slovenskem (252 km) a na jihu s Rakouskem (466 km). Administrativně se Česko dělí na osm územních a zároveň na 14 samosprávných krajů. Hlavním městem je Praha, která je rovněž i jedním z krajů. V roce 2018 v Česku žilo přibližně 10,6 milionu obyvatel. Výrazná většina obyvatelstva se hlásí k české, případně moravské národnosti.

Jazykové verze Wikipedie podle počtu článků

V jiných jazycích

This page is based on a Wikipedia article written by authors (here).
Text is available under the CC BY-SA 3.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.